Královna Alžběta II. zažila cestu na Měsíc, příchod internetu i stavbu Berlínské zdi

Pro většinu svých poddaných byla britská královna Alžběta II. jediným panovníkem, kterého zažili. Britská královna, která dnes zemřela ve věku 96 let, v únoru dovršila úctyhodných 70 let na trůnu, a oslavila tak platinové výročí. Byla nejdéle žijícím a nejdéle vládnoucím britským panovníkem v dějinách.

Za dlouhá desetiletí své vlády zažila 15 premiérů, ve Vatikánu vystřídalo sedm papežů, rozšířila se televize, člověk vstoupil na Měsíc, byla postavena a zbourána berlínská zeď. Panovnice celý svůj život zasvětila službě monarchii a byla nesmírně populární. Loni v dubnu zemřel dva měsíce před stými narozeninami její manžel, princ Philip.

Žádný jiný žijící monarcha na světě nevládl tak dlouho jako ona. Podnikla stovky zámořských cest, z Buckinghamského paláce přihlížela rozpadu britské koloniální říše, vstupu své země do Evropských společenství i jejímu vystoupení z Evropské unie v lednu 2020. Zažila první rakety ve vesmíru i příchod internetu. A celou tu dobu stála v čele své země jako symbol její stability, jako pevná a bezúhonná panovnice.

A přitom původně vůbec vládnout neměla. Narodila se 21. dubna 1926 jako nejstarší dcera Alberta, vévody z Yorku, a její otec byl tehdy až druhým v následnické linii. V prosinci 1936 však abdikoval jeho bratr Edward VIII., aby se mohl oženit s rozvedenou Američankou Wallis Simpsonovou. A z Alžběty byla rázem následnice trůnu.

Zpráva o náhlé smrti jejího milovaného otce, krále Jiřího VI., Alžbětu zastihla 6. února 1952 v Keni, na cestě po Asii a Africe, kterou podnikla spolu se svým manželem Philipem namísto churavějícího krále. Ihned se vrátila domů. "Vypadá jako holčička a stala se královnou," psal britský tisk před 70 lety o té osudové chvíli. Korunovace Alžběty ve Westminsterském opatství 2. června 1953 se stala první korunovací přenášenou v přímém televizním přenosu.

A princ Philip musel odejít od námořnictva, aby ji mohl doprovázet při reprezentačních povinnostech. A že jich bylo. Stál jí věrně po boku od roku 1947, kdy se vzali, až do své smrti vloni v dubnu. Měli spolu čtyři děti, Charlese, Annu, Andrewa a Edwarda. V roce 1996 se Philip s Alžbětou podívali i do Čech, princ si mimo jiné se zájmem prohlédl hřebčín v Kladrubech.

V politice si panovnice zachovávala striktní neutralitu, přesto byla považována za důležitý svorník jednoty země. Její věta před skotským referendem o nezávislosti v září 2014, že doufá, že voliči pečlivě zváží budoucnost, kterou navíc pronesla ve svém skotském letním sídle, byla pokládána za signál, že si královna odchod Skotska nepřeje.

"Vděčnost, úcta a hrdost. Tato slova shrnují můj vztah k lidem této země a celého Společenství," prohlásila panovnice v projevu u příležitosti zlatého jubilea v roce 2002. V tom roce také zemřela její sestra, princezna Margaret. Dosavadní rekord v délce vládnutí, který stanovila její praprababička královna Viktorie, překonala Alžběta II. v září 2015. Letošní platinové jubileum královna jako tradičně slavila v červnu.

Nejednu těžkou chvíli připravila královně její rodina, a to i v poslední době. Letos v polovině ledna musela odebrat svému synovi Andrewovi, který býval označován za její nejoblíbenější dítě, vojenské tituly a královské záštity kvůli skandálu kolem údajného sexuálního zneužití. Andrew se v polovině února dohodl s Američankou Virginií Giuffreovou na mimosoudním vyrovnání, podle médií patrně ve výši milionů dolarů. Žena tvrdila, že princ ji několikrát sexuálně zneužil, když jí bylo 17 let. Vojenské hodnosti a další patronáty vrátil vloni v únoru Alžbětě II. i její milovaný vnuk, princ Harry, po svém rozhodnutí zřeknout se společně se svou manželkou Meghan královských povinností v lednu 2020.

Nejtěžší byl pro královnu patrně rok 1992, čtyřicátý rok na trůně, který sama označila za "annus horribilis." Po sérii skandálů a rozpadu manželství jejích tří dětí následoval v listopadu toho roku ještě požár královského hradu Windsor. A v prosinci oznámil prvorozený princ Charles, následník trůnu, a jeho manželka Diana odloučení. Dopis, kterým Alžběta II. v prosinci 1995 vyzvala Charlese k rozvodu s Dianou, patřil údajně k jejím nejtěžším státnickým krokům. Pár se rozvedl půl roku nato. "Horké chvilky" jí připravili i další členové královské rodiny, třeba její "bohémská" sestra Margaret.

Život panovnice jedné z nejmocnějších zemí světa odjakživa provázel silný smysl pro povinnost. Stisk její ruky byl prý překvapivě pevný. Měla ráda psy a koně, jezdila na vyjížďky krajinou. Za svůj život odchovala víc než 30 psů svého nejoblíbenějšího plemene corgi.

Britové ctili svoji královnu jako symbol monarchie a popisovali ji jako ženu oddanou svému poslání, panovnici obrovských zkušeností i smyslu pro humor, hluboce věřící, schopnou citovat z bible. Ale i jako ženu osamocenou uprostřed mašinérie dvora a matku, která si vyčítala, že kvůli státnickým povinnostem neměla dost času na výchovu svých dětí. I v této poloze ji zachytil oceňovaný seriál streamovací společnosti Netflix s názvem Koruna z let 2016 až 2021. Královně se podle médií docela líbil, i když popisy některých událostí byly podle ní "přehnaně dramatizovány".

V Evropě překonal délku vlády královny Alžběty II. v historii pouze francouzský král Ludvík XIV., přezdívaný "král Slunce," který vládl od svých čtyř let až do své smrti, tedy víc jak 72 let (1643 až 1715).

Související

Více souvisejících

Královna Alžběta II.

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 5 minutami

Ukrajinská armáda

Ukrajinské ozbrojené síly odrazily za uplynulý den útoky ruské invazní armády u šesti obcí

Ukrajinské ozbrojené síly odrazily za uplynulý den útoky ruské invazní armády u šesti obcí na východě země, informuje ve své pravidelné ranní svodce o vývoji bojů ukrajinský generální štáb. Prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters situaci na frontě označil za složitou. Kvůli ruské vojenské agresi za uplynulý den zahynulo na Ukrajině pět civilistů, oznámila dnes agentura Ukrinform s odvoláním na zástupce vedoucího prezidentské kanceláře Kyryla Tymošenka.

před 6 minutami

Aktualizováno před 17 minutami

Jaderná elektrárna Dukovany

ČEZ obdržel tři nabídky na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech

Energetická společnost ČEZ obdržela tři nabídky na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Zájem mají podle očekávání francouzská společnost EDF, jihokorejská firma KHNP a severoamerický Westinghouse. ČEZ nyní nabídky zanalyzuje a bude o nich s uchazeči dál jednat. Finální nabídky by zájemci měli podat do konce září příštího roku. Dnes o tom informovala společnost ČEZ, která má tendr na starosti. Konkrétní podmínky nabídek firma neuvedla. Nový blok by měl být dokončen do roku 2036.

před 25 minutami

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Inflace v eurozóně v listopadu překvapivě klesla

Míra inflace v eurozóně v listopadu klesla na deset procent z říjnové hodnoty 10,6 procenta. Ve svém rychlém odhadu to dnes oznámil statistický úřad Eurostat. Je to první pokles od poloviny loňského roku. V meziměsíčním srovnání ceny klesly o 0,1 procenta. I nadále se zvyšují zejména ceny energií, u kterých meziroční tempo růstu činí 34,9 procenta.

Aktualizováno před 28 minutami

před 39 minutami

Vladimír Putin před vyhlášením útoku na Ukrajinu

Strategií Putina je válku na Ukrajině natáhnout, spojenci mu to musí překazit, tvrdí Estonsko

Strategií ruského prezidenta Vladimira Putina je válku na Ukrajině co nejvíce natáhnout a spojenci Kyjeva mu to musí překazit, uvedl v rozhovoru se stanicí Svobodná Evropa estonský ministr zahraničí Urmas Reinsalu. Spojenci by toho ale měli dosáhnout zvýšením dodávek těžkých zbraní na Ukrajinu, nikoli vyvíjením tlaku na Kyjev, aby souhlasil s jednáním s Ruskem a dělal mu ústupky.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ursula von der Leyenová

EK chce zaplatit poválečnou obnovu Ukrajiny ze zabavených ruských peněz

Evropská komise navrhuje zabavit majetek, který země Evropské unie zmrazily Rusku v reakci na invazi na Ukrajinu. Oznámila to dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová, podle níž by konfiskované jmění mělo sloužit pro náhradu válečných škod a poválečnou obnovu Ukrajiny. Unijní exekutiva rovněž navrhuje vytvořit zvláštní mezinárodní tribunál pro ruské válečné zločiny, řekla její šéfka.

před 1 hodinou

Poslanecká sněmovna, ilustrační foto

Sněmovna jedná o rozpočtu na příští rok. Vláda počítá se schodkem 295 miliard

Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) předpokládá, že vládou navrhovaný státní rozpočet bude nutné v příštím roce novelizovat, protože bude třeba přepracovat jeho výdajovou stranu. Řekla to v úvodu dnešního třetího čtení státního rozpočtu na příští rok. Poslanci budou muset před schvalováním rozpočtu rozhodnout o 62 pozměňovacích návrzích na přesuny peněz. Vládní návrh počítá se schodkem 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun.

před 2 hodinami

Tesla model S

Tesla ztrácí podíl na americkém trhu. Konkurence je levnější

Americká automobilka Tesla, v jejímž čele stojí miliardář Elon Musk, zůstává jedničkou na trhu s elektromobily ve Spojených státech. Její tržní podíl se však snižuje, protože konkurenti uvádějí na trh čím dál více cenově dostupnějších modelů. Vyplývá to ze zprávy společnosti S&P Global Mobility. 

před 2 hodinami

PhDr. Petr Just, Ph.D., český politolog a vysokoškolský pedagog vyučující na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a dalších vysokých školách.

25 let od pádu Klausovy vlády. Příběh o „zradě“ zcela zastínil podstatu celé krize, soudí politolog Just

Před pětadvaceti lety, 30. listopadu 1997, podala demisi druhá vláda Václava Klause. Vyvrcholila tím rychlá a velmi dynamická krize koaličního kabinetu ODS, KDU-ČSL a ODA, která se nejvíce odvíjela od odhalených nesrovnalostí ve financování první uvedené strany, jejímž byl Klaus předsedou. I z důvodu, že se jednalo o první větší tuzemskou vládní krizi od listopadu 1989, měla značný dopad na další vývoj české politiky, a to ve více rovinách, uvádí politolog Petr Just v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Vedoucí katedry politologie a anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha v něm rovněž přiblížil další faktory pádu vlády i to, jak Klausem vytvořená a následně v mediálním prostoru vytvořená teze o zradě jeho nejbližších spolupracovníků otočila interpretaci tehdejších událostí. 

před 2 hodinami

Německo, ilustrační foto

Německo zavádí jízdenku platnou po celé zemi. Vyjde na 1200 korun měsíčně

Německo zavede cenově dostupnou celoněmeckou jízdenku pro regionální a městskou hromadnou dopravu nejdříve od dubna nadcházejícího roku. Dohodli se na tom regionální ministři dopravy se svým spolkovým kolegou Volkerem Wissingem, který chtěl původně jízdenku zavést od počátku roku. Jízdenka bude stát 49 eur na měsíc (1200 Kč), spolková vláda a spolkové země ale dosud nevyřešily podrobnosti financování.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Agrofert

Agrofert se snaží ovládnout naši zemi, varuje Rychetský. Doufá, že nový soud nebude jeho součástí

Předseda Ústavního soudu (ÚS) Pavel Rychetský se v rozhovoru pro Aktuálně.cz před prezidentskou volbou nepřímo vymezil vůči kandidátu Andreji Babišovi (ANO). Sice jej přímo nejmenoval, ale vyjádřil naději, že ÚS, který čeká od příštího roku postupná obměna, nebude "součástí Agrofertu". Právě Babiš je zakladatelem Agrofertu, který později vložil do svěřenského fondu.

před 4 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační fotografie

Studie: Rostlinná strava může snížit riziko rakoviny střev u mužů o 22 procent

Konzumace rostlinné stravy bohaté na zeleninu, celozrnné výrobky, ořechy a luštěniny může u mužů snížit riziko rakoviny tlustého střeva a konečníku o více než pětinu. Informoval o tom list The Guardian s odkazem na rozsáhlou studii amerických a jihokorejských vědců, kterým se ale nepodařilo potvrdit podobnou souvislost u žen.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

pařížští hasiči, ilustrační fotografie (autor: Oscar Brouchot)

Zloději ve Francii odčerpali palivo z nádrže hasičům

Ve francouzském departementu Hautes-Alpes poblíž Grenoblu se v posledních týdnech množí krádeže pohonných hmot z nádrží zaparkovaných aut. V polovině listopadu zloději vyprázdnili i nádrže dvou hasičských vozidel, napsala dnes stanice BFM TV na svém serveru.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Řecký ostrov Evia zasáhla dvě zemětřesení

Řecký ostrov Evia dnes zasáhla dvě zemětřesení o síle 5,0 a 4,8 stupně. Silné otřesy podle agentury AP pocítili i obyvatelé Atén, žádné oběti ani významné škody ale nejsou hlášeny.

Zdroj: ČTK

Další zprávy