Levičáci mohou slavit? Proč konzervativní prezidentka pohořela ve volbách?

Levičáci mohou bouchnout šampaňské. Po několika volebních výprascích v evropských volbách se konečně vracejí na výsluní. Prezidentské volby v Chorvatsku vyhrál sociální demokrat a bývalý chorvatský premiér Zoran Milanovič a porazil tak dosavadní konzervativní hlavu státu Kolindu Grabarovou-Kitarovičovou. Informoval o tom server Euronews.com.

Přidejte svůj názor 1 komentář

Chorvatská vlajka
doporučujeme

Po sečtení téměř všech hlasů získal Milanovič 53 %, zatímco Kitarovičovou, která byla také první ženou v prezidentském úřadě, volilo 47 % voličů. Chorvatsko, které momentálně předsedá Radě EU, bude tedy reprezentovat levicový prezident. Naopak vládnoucí konzervativci mohou očekávat další pokles preferencí, a to i v parlamentních volbách, které se uskuteční ještě letos. "Děkuji všem svým voličům, kteří mě podpořili, a také těm, kteří za mnou v posledních šesti měsících stáli," napsal Milanovič na sociálních sítích. 

Milanovič by tak spolu se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou mohl být protiváhou populistům a konzervativcům, kteří se v zemích střední a východní Evropy čím dál více hlásí o slovo. Kitarovičovou prohra překvapila, ale přijala jí celkem sportovně. V rámci své předvolební kampaně hrála jako pravicová politička na národoveckou strunu a připomínala události v 90. letech, kdy tehdejší Jugoslávii zmítala občanská válka, během níž vzniklo samostatné Chorvatsko. 

Kitarovičová je v našich končinách známá také tím, že je jediným státníkem, v jehož přítomnosti si český prezident Miloš Zeman odpouští kouření. Coby praktikující katolička nesouhlasí například s homosexuálními sňatky, ale naopak podporuje registrované partnerství, které Chorvatsko legalizovalo v roce 2014 krátce po referendu, v němž si drtivá většina Chorvatů odhlasovalo ústavní definici manželství jako svazku muže a ženy. To považuje za rozumný kompromis a dokonce v jedné veřejné debatě, že by podpořila své dítě, kdyby bylo gay.

Korupce, stagnující ekonomika a příliš liberální prezidentka?

Naopak Milanovič coby sociálně demokratický premiér práva sexuálních menšin aktivně podporoval a veřejně kritizoval referendum o ústavní ochraně tradiční rodiny. To navíc paradoxně nesplnilo svůj účel, protože jeho iniciátorka a předsedkyně konzervativní skupiny Za rodinu Žejlka Markičová kritizovala přijatý zákon o registrované partnerství staví homosexuální páry na roveň manželství, vyjma používání tohoto slova.

Podle jejího názoru měla ústavní ochrana manželství jako svazku muže a ženy spočívat i v tom, že nebudou práva a povinnosti z něj plynoucí přiznávána jiným svazkům. Největší problém spatřuje v adopcích dětí homosexuálními páry, kterou chorvatské zákony částečně umožňují prostřednictvím poručenství registrovaných partnerů rodičů. Chorvatsko patří spolu s Maďarskem mezi členské země EU, které sice zakazují stejnopohlavní manželství, ale zároveň povolují gayům a lesbám uzavírat registrované partnerství.

Ačkoliv se Chorvatsko snaží prezentovat jako otevřená a liberální země, aby bylo pro turisty atraktivní, neboť cestovní ruch se výrazně podílí na jeho ekonomice, je většina jeho obyvatel spíše konzervativní. Týká se to zejména vnitrozemských oblastí a venkova. Tato skutečnost byla nejen jedním z důvodů, proč se většina Chorvatů vyslovila pro ústavní zákaz homosexuálních manželství, nýbrž i volební prohry dosavadní chorvatské prezidentky Kitarovičové.

V prvním kole prezidentských voleb získal relativní většinu téměř 30 % Milanovič, zatímco Kitarovičová skončila o tři procentní body níže. Původní odhady byly, že Milanoviče budou volit levicově orientovaní voliči, zatímco Kitarovičovou podpoří i zastánci krajní pravice, pro něž bude menším zlem. Opak se ale stal pravdou. Pro příznivce populistického folkového zpěváka Miroslava Škoru byla i Kitarovičová buď příliš liberální, anebo se jí stalo osudným její pohlaví. Každopádně rozhodli se ve druhém kole zůstat raději doma, kdežto Milanoviče podpořila i značná část nespokojených voličů, zvláště mladých lidí.

Chorvatsko dlouhodobě trpí ekonomickou stagnací, korupcí a nedostatkem pracovních sil. Nově zvoleného levicového prezidenta Milanoviče tak čeká pět let tvrdé práce. Nejen doma, ale i v zahraničí se od něj hodně očekává. Vzhledem k chorvatskému předsednictví Radě EU by Milanovič coby politický představitel balkánské země mohl sehrát významnou roli v přístupových jednáních s Albánií a Severní Makedonií a samozřejmě také blížícím se brexitu. 

Loading...
Vstupte do diskuze (1)
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

V Londýně se demonstrovalo proti vydání Assange do USA, dorazily i…

22.02.2020 19:37 Stovky příznivců zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange dnes pochodovaly Londýnem na protest…

V Británii přistál speciál, přivezl 32 pasažérů z lodi zasažené koronavirem

22.02.2020 13:15 Na britské letecké základně Boscombe Down nedaleko Salisbury dnes přistál letecký speciál, který z…

WHO docházejí peníze, poprvé bojuje s dvěma velkými epidemiemi najednou

21.02.2020 17:01 Světová zdravotnická organizace (WHO) se potýká s nedostatkem peněz, protože poprvé čelí globálnímu…

Řešení syrské krize? Rusko zvažuje jednání s Erdoganem, Merkelovou a…

21.02.2020 12:58 Rusko zvažuje uspořádání summitu o Sýrii, kterého by se zúčastnili lídři Turecka, Francie a Německa…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama