Levičáci mohou slavit? Proč konzervativní prezidentka pohořela ve volbách?

Levičáci mohou bouchnout šampaňské. Po několika volebních výprascích v evropských volbách se konečně vracejí na výsluní. Prezidentské volby v Chorvatsku vyhrál sociální demokrat a bývalý chorvatský premiér Zoran Milanovič a porazil tak dosavadní konzervativní hlavu státu Kolindu Grabarovou-Kitarovičovou. Informoval o tom server Euronews.com.

Chorvatská vlajka
doporučujeme

Po sečtení téměř všech hlasů získal Milanovič 53 %, zatímco Kitarovičovou, která byla také první ženou v prezidentském úřadě, volilo 47 % voličů. Chorvatsko, které momentálně předsedá Radě EU, bude tedy reprezentovat levicový prezident. Naopak vládnoucí konzervativci mohou očekávat další pokles preferencí, a to i v parlamentních volbách, které se uskuteční ještě letos. "Děkuji všem svým voličům, kteří mě podpořili, a také těm, kteří za mnou v posledních šesti měsících stáli," napsal Milanovič na sociálních sítích. 

Milanovič by tak spolu se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou mohl být protiváhou populistům a konzervativcům, kteří se v zemích střední a východní Evropy čím dál více hlásí o slovo. Kitarovičovou prohra překvapila, ale přijala jí celkem sportovně. V rámci své předvolební kampaně hrála jako pravicová politička na národoveckou strunu a připomínala události v 90. letech, kdy tehdejší Jugoslávii zmítala občanská válka, během níž vzniklo samostatné Chorvatsko. 

Kitarovičová je v našich končinách známá také tím, že je jediným státníkem, v jehož přítomnosti si český prezident Miloš Zeman odpouští kouření. Coby praktikující katolička nesouhlasí například s homosexuálními sňatky, ale naopak podporuje registrované partnerství, které Chorvatsko legalizovalo v roce 2014 krátce po referendu, v němž si drtivá většina Chorvatů odhlasovalo ústavní definici manželství jako svazku muže a ženy. To považuje za rozumný kompromis a dokonce v jedné veřejné debatě, že by podpořila své dítě, kdyby bylo gay.

Korupce, stagnující ekonomika a příliš liberální prezidentka?

Naopak Milanovič coby sociálně demokratický premiér práva sexuálních menšin aktivně podporoval a veřejně kritizoval referendum o ústavní ochraně tradiční rodiny. To navíc paradoxně nesplnilo svůj účel, protože jeho iniciátorka a předsedkyně konzervativní skupiny Za rodinu Žejlka Markičová kritizovala přijatý zákon o registrované partnerství staví homosexuální páry na roveň manželství, vyjma používání tohoto slova.

Podle jejího názoru měla ústavní ochrana manželství jako svazku muže a ženy spočívat i v tom, že nebudou práva a povinnosti z něj plynoucí přiznávána jiným svazkům. Největší problém spatřuje v adopcích dětí homosexuálními páry, kterou chorvatské zákony částečně umožňují prostřednictvím poručenství registrovaných partnerů rodičů. Chorvatsko patří spolu s Maďarskem mezi členské země EU, které sice zakazují stejnopohlavní manželství, ale zároveň povolují gayům a lesbám uzavírat registrované partnerství.

Ačkoliv se Chorvatsko snaží prezentovat jako otevřená a liberální země, aby bylo pro turisty atraktivní, neboť cestovní ruch se výrazně podílí na jeho ekonomice, je většina jeho obyvatel spíše konzervativní. Týká se to zejména vnitrozemských oblastí a venkova. Tato skutečnost byla nejen jedním z důvodů, proč se většina Chorvatů vyslovila pro ústavní zákaz homosexuálních manželství, nýbrž i volební prohry dosavadní chorvatské prezidentky Kitarovičové.

V prvním kole prezidentských voleb získal relativní většinu téměř 30 % Milanovič, zatímco Kitarovičová skončila o tři procentní body níže. Původní odhady byly, že Milanoviče budou volit levicově orientovaní voliči, zatímco Kitarovičovou podpoří i zastánci krajní pravice, pro něž bude menším zlem. Opak se ale stal pravdou. Pro příznivce populistického folkového zpěváka Miroslava Škoru byla i Kitarovičová buď příliš liberální, anebo se jí stalo osudným její pohlaví. Každopádně rozhodli se ve druhém kole zůstat raději doma, kdežto Milanoviče podpořila i značná část nespokojených voličů, zvláště mladých lidí.

Chorvatsko dlouhodobě trpí ekonomickou stagnací, korupcí a nedostatkem pracovních sil. Nově zvoleného levicového prezidenta Milanoviče tak čeká pět let tvrdé práce. Nejen doma, ale i v zahraničí se od něj hodně očekává. Vzhledem k chorvatskému předsednictví Radě EU by Milanovič coby politický představitel balkánské země mohl sehrát významnou roli v přístupových jednáních s Albánií a Severní Makedonií a samozřejmě také blížícím se brexitu. 

Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Pro Rusko není v G7 místo, má jasno profesorka. Chválí silné demokracie

14.06.2021 00:01 NÁZOR - Co je skupina zemí G7, proč je důležitá a jaká je její agenda? Na tyto otázky se na pozadí…

Hlavní bude obnovit kontakt a zavést dialog, řekl Putin před setkáním s…

13.06.2021 17:43 Aktualizováno Americký prezident Joe Biden dnes na summitu zemí G7 v Carbis Bay v Británii řekl, že souhlasí s…

Varianta koronaviru delta je v Británii nakažlivější o 60 procent, uvádí…

11.06.2021 23:48 Varianta koronaviru poprvé objevená v Indii a označovaná řeckým písmenem delta je v Británii o 60…

Británie hlásí nejvyšší nárůst počtu koronavirových případů za den od února

11.06.2021 19:31 Británie dnes zaznamenala nejvyšší denní nárůst počtu případů koronavirové nákazy od konce února.…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama