Mariupol upadá do beznaděje, velitel útočníků si žádá větší početní převahu

Ostřelování v některých momentech dosahuje frekvence jednoho úderu za minutu. Všude se válí mrtvoly a rozmáhá se zoufalství. Město je obklíčené ruskými vojáky a každá další exploze z něj vymačkává zbytky života. Tak v dnešní reportáži popisuje situaci v ukrajinském Mariupolu agentura AP, která má stále ve válkou rozvráceném přístavu na pobřeží Azovského moře své dva novináře.

V úzkém příkopě kvapně vyhloubeném ve zmrzlé zemi ležela těla několika dětí. Byl tam 18měsíční Kirill zasažený do hlavy šrapnelem. Byl tam 16letý Ilja, kterému výbuch roztrhal nohy během fotbalového zápasu na školním hřišti. Byla tam holčička oděná v pyžamu s obrázky jednorožců.

Všichni jsou uloženi s desítkami dalších lidí v masovém hrobě na okraji města. Pracovníci těla hází dovnitř nejrychleji, jak můžou, protože čím méně času stráví venku, tím větší jsou jejich šance na přežití. "(Přeju si) jediné, aby tohle skončilo," zuřil dělník Volodymyr, zatímco vytahoval pytle s mrtvolami z nákladního auta. "K čertu se všemi, s těmi lidmi, co tohle začali!" řekl.

Přicházet však budou další těla. Z ulic, kde jsou vidět na každém kroku, nebo ze suterénu nemocnice, kde jsou naskládáni nevyzvednutí mrtví, dospělí i děti.

Takový je dnešní Mariupol, v němž dříve bydlelo přes 400.000 lidí, a jehož poloha postavila obyvatele přímo do cesty ruskému dobývání Ukrajiny. Stalo se při tom symbolem snahy ruského prezidenta Vladimira Putina rozdrtit ukrajinskou demokracii, ale také urputného odporu Ukrajinců. Snahy o evakuaci civilistů byly neúspěšné, než v úterý ukrajinské úřady oznámily, že z města odjela kolona asi 4000 osobních vozů. Odhadované statisíce lidí, kteří v Mariupolu zůstávají, ovšem jednoduše nemají jak uniknout. Okolní silnice jsou podminované a přístav uzavřený. Rusové také zablokovali snahy doručit do města humanitární pomoc.

Kromě jídla zde chybí také elektřina, voda je vzácností. Obyvatelé rozpouští sníh, aby měli co pít. Lidé pálí kusy nábytku v improvizovaných ohništích, aby si v mrazivých podmínkách ohřáli ruce a uvařili něco z té trochy jídla, kterou ještě mají. Samotná ohniště jsou vyrobena z materiálů, kterých je dnes ve městě víc než dost: Cihel a kovových úlomků ze zničených budov, které jsou rozeseté v ulicích.

Smrt je všude. Místní činitelé registrují přes 2500 mrtvých, ale mnohá těla nemohou být započítána kvůli neustálému ostřelování. AP zdokumentovala mnoho úmrtí žen a dětí, navzdory tvrzením Ruska, že na civilisty neútočí. Lékaři říkají, že na každého zraněného ukrajinského vojáka jim projde pod rukama deset civilistů.

Ještě před několika týdny se budoucnost zdála mnohem světlejší. Jestliže osud měst určuje jejich geografie, pak byl Mariupol na cestě k úspěchu, se svými vzkvétajícími železárnami a ocelárnami i přístavem pro velké lodě a při vysoké světové poptávce po obojím. Tatáž geografie, která dlouho městu pomáhala, se však nyní obrátila proti němu. Mariupol leží přesně mezi regiony ovládanými proruskými separatisty a poloostrovem Krym anektovaným Ruskem v roce 2014. Dobytím přístavu by Rusové získali pozemní koridor mezi těmito dvěma oblastmi a také kontrolu nad Azovským mořem.

Obléhání města začalo ke konci února. O několik dní později se u jedné místní školy sešla skupinka chlapců, aby si zahráli fotbal. Možná už nemohli vydržet čekání, možná se prostě cítili nepřemožitelní, jak to u náctiletých chodí. Na místě explodovala nálož. Výbuch zasáhl nohy mladého Iljy a chlapce už se nepodařilo zachránit. Za další dva dny, 4. března, skončilo na pohotovosti další dítě: malý Kirill zasažený do hlavy šrapnelem. "Proč? Proč? Proč?" volala na chodbě nemocnice jeho plačící matka Marina.

To byl den, kdy se ve městě rozhostila temnota, lidé přišli o proud i o přísun informací. Ukrajinské televizní či rozhlasové vysílání nahradilo ruské, popisující svět, který s realitou v Mariupolu nemá nic společného. S tím, jak si lidé uvědomovali, že opravdu není cesty ven, se měnila nálada ve městě. Obyvatelé se přes noc ukrývali v podzemních krytech a přes den se horečně snažili obstarat si zásoby, než se zase uchýlili do skrýší. Mezi místními začaly vznikat konflikty, začalo se rabovat. "Lidi, prosím, držte spolu... Tohle je váš domov. Proč rozbíjíte výlohy?" apeloval před deseti dny na rozvášněné obyvatele jistý voják, přičemž se mu do očí hrnuly slzy.

Tahle agónie zapadá do Putinových cílů. Obléhání je vojenská taktika, která se rozmohla ve středověku a je založená na porobení jisté populace skrze vyhladovění a násilí. Útočící síle umožňuje ušetřit své vojáky daně za vpád do nepřátelského města, místo nich pomalu umírají civilisté. Putin tento postup aplikoval v roce 2000 na čečenskou metropoli Groznyj a před několika lety také proti syrskému Halabu (Aleppu). Z obou měst zbyly jen ruiny.

V Mariupolu se před několika dny ocitla v troskách i místní porodnice. Ruští činitelé po bombardování přišli s tvrzením, že objekt využívali krajněpravicové ukrajinské jednotky, reportéři AP ale na místě neviděli nic, co by naznačovalo, že nemocnice sloužila jiným než obvyklým účelům. Rovněž nic nenasvědčuje pravdivosti ruských tvrzení, že těhotná žena vyfocená po náletu se zkrvaveným obličejem, je herečka. O den později žena za zvuků dalších explozí porodila dceru Veroniku.

Dva dny poté, co holčička přišla na svět, nedaleko nemocnice, kde se matka i novorozenec zotavovali, zaujaly pozici čtyři ruské tanky označené písmenem Z. Zdravotníci i reportér AP se tam ocitli pod palbou ostřelovače, zatímco chodby byly lemované lidmi, kteří neměli kam utéct. Na začátku tohoto týdne už měly ruské jednotky budovu kompletně pod kontrolou. Lékaře i pacienty tam uvěznily a místo začaly používat jako základnu, vypověděli místní činitelé a jeden z místních doktorů.

Náměstek starosty Serhij Orlov předpověděl, že to nejhorší Mariupol ještě čeká. Očekává, že v dalších několika dnech přibydou "stovky a tisíce úmrtí".

Velitel dobývajících sil přiznává potíže, potřebuje početní převahu

Velitel sil doněckých separatistů, kteří obléhají Mariupol, Alexandr Chodakovskij přiznal, že útok na toto důležité ukrajinské přístavní město nejde podle představ ruských agresorů. V rozhovoru poskytnutém listu Komsomolskaja pravda řekl, že by potřeboval minimálně dvojnásobnou početní převahu nad obránci a také víc těžkých zbraní, včetně tanků a raketometů.

Podle Chodakovského Mariupol brání kolem sedmi tisíc bojovníků, tedy přibližně tolik, kolik čítají síly obléhatelů. "Potřebujeme výraznou převahu, ale zatím ji nemáme. Účinně plníme úkoly zadržování a blokování města, ale nemůžeme vyrazit a udělat rychlý postup," řekl.

"Jakýkoli větší průlom znamená ztráty," vysvětlil velitel separatistů. Proto podle něj útočníci využívají zkušeností z čečenské války a odstraňují obranu města krok za krokem.

Chodakovskij mimo jiné prozradil, že v pondělí přijela jako posila jednotka z Čečenska, kterou ale obránci zdecimovali. Sebevědomí Čečenci totiž ihned vyrazili v koloně do města jen s lehkou obrněnou technikou a bez palebné podpory. O mrtvých se Chodakovskij nezmínil, ale zraněných podle něj bylo na tři sta.

Související

EU

Může Evropa ze strachu z Ruska profitovat? Jen pokud totálně změní pravidla hry

Evropský kontinent v posledních měsících zažívá výrazný obrat v přístupu k obraně. Zatímco po desetiletí podceňoval své vojenské kapacity a spoléhal se především na Spojené státy, dnes plánuje rekordní investice do obrany. Vzniká tak otázka, zda by tato nutná militarizace nemohla zároveň oživit chřadnoucí evropskou ekonomiku. Pokud se podaří efektivně propojit vojenský vývoj s civilním využitím, mohla by se obrana stát motorem inovací a růstu. Ale tento plán s sebou nese rizika a je vše jiné než jistý.
Vladimír Putin a Donald Trump

Mimořádná zpráva Trump hovořil se Zelenským i Putinem. Šéf Kremlu příměří odmítnul, podle USA o něm ihned začne jednat

Telefonický rozhovor mezi prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem trval přes dvě hodiny a podle obou stran byl velmi přínosný. Ruské státní agentury RIA Novosti a TASS přinesly první informace, podle nichž Putin po skončení hovoru prohlásil, že „jsme obecně na správné cestě“ a že jednání s Trumpem bylo „velmi informativní a užitečné“. Navrhované 30denní bezpodmínečné příměří ale šéf Kremlu odmítnul, naopak Trump po hovoru uvedl, že Rusko a Ukrajina „okamžitě zahájí jednání o příměří“.

Více souvisejících

válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

včera

EU

Může Evropa ze strachu z Ruska profitovat? Jen pokud totálně změní pravidla hry

Evropský kontinent v posledních měsících zažívá výrazný obrat v přístupu k obraně. Zatímco po desetiletí podceňoval své vojenské kapacity a spoléhal se především na Spojené státy, dnes plánuje rekordní investice do obrany. Vzniká tak otázka, zda by tato nutná militarizace nemohla zároveň oživit chřadnoucí evropskou ekonomiku. Pokud se podaří efektivně propojit vojenský vývoj s civilním využitím, mohla by se obrana stát motorem inovací a růstu. Ale tento plán s sebou nese rizika a je vše jiné než jistý.

Aktualizováno včera

Vladimír Putin a Donald Trump

Mimořádná zpráva Trump hovořil se Zelenským i Putinem. Šéf Kremlu příměří odmítnul, podle USA o něm ihned začne jednat

Telefonický rozhovor mezi prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem trval přes dvě hodiny a podle obou stran byl velmi přínosný. Ruské státní agentury RIA Novosti a TASS přinesly první informace, podle nichž Putin po skončení hovoru prohlásil, že „jsme obecně na správné cestě“ a že jednání s Trumpem bylo „velmi informativní a užitečné“. Navrhované 30denní bezpodmínečné příměří ale šéf Kremlu odmítnul, naopak Trump po hovoru uvedl, že Rusko a Ukrajina „okamžitě zahájí jednání o příměří“.

včera

Joe Biden

Biden děkuje za vlnu solidarity: Rakovina se dotýká každého z nás, prohlásil

Bývalý americký prezident Joe Biden v pondělí poděkoval za vlnu podpory, která se na něj a jeho rodinu snesla poté, co v neděli oznámil svou diagnózu agresivní formy rakoviny prostaty s metastázami do kostí. Podle jeho slov se rakovina dotýká každého z nás a v takových chvílích je nejdůležitější držet se naděje a vzájemné solidarity.

včera

Češi na MS v hokeji

Češi na MS v hokeji zdemolovali Němce 5:0

Česká hokejová reprezentace pokračuje v parádních výkonech na mistrovství světa v Dánsku. V zápase proti Německu předvedli svěřenci Radima Rulíka další dominantní představení, které završili jednoznačným vítězstvím 5:0. Češi si zajistili klíčové body do tabulky a znovu ukázali, že to s útokem na medaile myslí vážně.

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump (21. února 2025).

Trump před Putinem telefonicky mluvil se Zelenským

Americký prezident Donald Trump dnes krátce telefonicky hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským těsně před plánovaným rozhovorem s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Informaci přinesla agentura Reuters s odvoláním na zdroj obeznámený s průběhem událostí.

včera

Brexit, ilustrační foto

Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU

Spojené království a Evropská unie v pondělí uzavřely dlouho připravovanou dohodu, která má potenciál výrazně změnit vztahy mezi oběma stranami. Premiér Keir Starmer označil dohodu za „hat-trick“ po podobných úspěších s Indií a USA a předseda Evropské rady António Costa ji uvítal jako „novou kapitolu“ vzájemných vztahů. Navzdory tomuto optimistickému tónu přináší dohoda především přísliby budoucích změn, nikoli okamžité revoluční kroky.

včera

Evropská velkoměsta denně čelí nadměrné dopravě

Kolony v Evropě: 10 nejvíce ucpaných měst za rok 2024

Nekonečné čekání v koloně někdy zažil snad každý řidič. Určitě tedy znáte ten pocit, kdy se za běžných okolností dvacetiminutová cesta změní v hodinové popojíždění po metrech. V takové situaci si možná říkáte, jestli by nebylo rychlejší jít pěšky. Zejména ve velkoměstech se dopravní zácpy staly každodenní realitou. Zjistěte, ve kterých evropských městech stráví řidiči v kolonách nejvíce času.

včera

včera

Vladimír Putin a Donald Trump

Telefonát Trumpa s Putinem zahájen. USA věří v produktivní den, Evropa má obavy

Dlouho očekávaný telefonický rozhovor mezi prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem byl podle Bílého domu oficiálně zahájen. Trump se tímto krokem opět snaží přispět k ukončení války na Ukrajině, která trvá už přes dva roky a dál destabilizuje východní Evropu i mezinárodní vztahy.

včera

včera

J.D. Vance, Marco Rubio

Místo do Izraele jel za papežem. Proč Vance zrušil plánovanou návštěvu? Důvody jsou jiné, než se oficiálně uvádí

Americký viceprezident JD Vance se nakonec rozhodl neuskutečnit plánovanou návštěvu Izraele. Dle informací serveru Axios důvodem nebyly oficiálně uváděné „logistické potíže“, ale obavy z toho, že by cesta mohla být vnímána jako podpora aktuálně rozšiřované izraelské vojenské operace v pásmu Gazy. USA se přitom v posledních dnech snaží o prosazení příměří a dojednání dohody o propuštění rukojmích.

včera

Donald Tusk

Tusk: Následující dva týdny budou rozhodující pro budoucnost Polska

Polský premiér Donald Tusk v pondělí varoval, že následující dva týdny budou rozhodující pro budoucnost Polska. Jeho slova zazněla krátce poté, co byly zveřejněny výsledky těsného prvního kola prezidentských voleb, které zemi směřují k rozhodujícímu druhému kolu, jež proběhne 1. června.

včera

Donald Trump

Trump ztrácí trpělivost. Rusko už za velmoc nepovažuje, připravuje se "drtivý" balík sankcí

Donald Trump, současný prezident Spojených států, ztrácí trpělivost s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, uvedl finský prezident Alexander Stubb po dlouhém rozhovoru s americkým lídrem. Stubb zároveň varoval, že rozhodování o budoucnosti Ukrajiny nesmí probíhat bez účasti prezidenta Volodymyra Zelenského, a naznačil, že v americkém Kongresu může být brzy představen balík sankcí, který by zásadně podkopal ruské hospodářství.

včera

Donald Trump

Trump dnes plánuje telefonát s Putinem i Zelenským kvůli příměří na Ukrajině, zazněl první čas

Americký prezident Donald Trump se chystá v pondělí vést důležité rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v rámci nového pokusu o ukončení války na Ukrajině. Očekávaný telefonát s Putinem, který potvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, má podle informací státní agentury RIA Novosti proběhnout v 17 hodin moskevského času, u nás bude o hodinu dříve.

včera

včera

Ilustrační fotografie

Konec hamburgerů za pár korun? Jestli chce Evropa přežít, musí přijít zásadní změny

Evropská závislost na intenzivním modelu živočišné výroby, známém jako velkochov, přináší nejen hospodářské výzvy, ale i vážné důsledky pro životní prostředí, společnost i veřejné zdraví. Autoři Lourenzo Fernández-Prieto a Daniel Lanero Táboas z Univerzity v Santiagu de Compostela v nedávno zveřejněné analýze upozorňují, že Evropa musí přehodnotit svůj přístup ke živočišné výrobě, pokud chce zabránit dalším krizím a zajistit udržitelnou budoucnost.

včera

včera

Joe Biden

Rakovina prostaty Joea Bidena: Co znamená agresivní forma, jaké jsou příznaky a jaké existují možnosti léčby?

Po oznámení, že bývalý americký prezident Joe Biden trpí agresivní formou rakoviny prostaty, se znovu dostává do popředí zájmu téma tohoto onemocnění. Rakovina prostaty je u mužů velmi rozšířená, často však zůstává bez příznaků až do pokročilé fáze. Bidenovi byl přitom přisouzen Gleasonův stupeň 9, což značí jednu z nejnebezpečnějších forem této nemoci. Tady je přehled toho, co je o této diagnóze potřeba vědět.

včera

Houby pod mikroskopem

Nečekaný dopad změn počasí: Nebezpečné houby ohrožují miliony lidí, varují vědci

S globálním oteplováním se nešíří jen sucho, záplavy nebo tropické nemoci, ale nově také houby, které mohou být pro lidské zdraví smrtelně nebezpečné. Britští vědci nyní varují, že změny klimatu zásadně mění geografii výskytu tří druhů hub rodu Aspergillus, které způsobují těžké infekce zejména u lidí s oslabenou imunitou. Ačkoliv nás tyto houby nepromění v zombie jako v populární sérii The Last of Us, důsledky jejich rozšíření mohou být zcela reálné a fatální.

včera

Izrael zahájil rozsáhlou pozemní ofenzivu v Pásmu Gazy

Izrael v neděli zahájil masivní pozemní operaci v severní a jižní části Pásma Gazy, zatímco letecké útoky izraelské armády v noci zabily podle palestinského ministerstva zdravotnictví přes sto lidí. Mezi zasaženými cíli byl i poslední fungující nemocniční komplex v severní části Gazy, což dále prohloubilo humanitární krizi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy