Kolony v Evropě: 10 nejvíce ucpaných měst za rok 2024

Nekonečné čekání v koloně někdy zažil snad každý řidič. Určitě tedy znáte ten pocit, kdy se za běžných okolností dvacetiminutová cesta změní v hodinové popojíždění po metrech. V takové situaci si možná říkáte, jestli by nebylo rychlejší jít pěšky. Zejména ve velkoměstech se dopravní zácpy staly každodenní realitou. Zjistěte, ve kterých evropských městech stráví řidiči v kolonách nejvíce času.

Nejucpanější města podle INRIX Global Traffic Scorecard

Žebříček měst s nejhorší dopravní situací na světě sestavuje pod názvem INRIX Global Traffic Scorecard každým rokem americká technologická společnost INRIX, která při analýze dopravy sbírá a vyhodnocuje data z různých zdrojů – například z GPS v autech, mobilních telefonech, dopravních senzorů nebo kamer. Mezi parametry, které sleduje, patří zejména:

  • čas strávený v dopravních zácpách za rok,

  • průměrná rychlost ve špičkách,

  • náklady spojené s dopravními zácpami (např. ztráta času a paliva).

TOP 10 evropských měst

Do nejnovějšího výzkumu společnosti INRIX, který hodnotí situaci za rok 2024, bylo zahrnuto více než 900 měst z 37 zemí světa. Vůbec nejucpanějším městem na světě se stal Istanbul, v jehož ulicích řidiči ročně stráví v dopravních zácpách průměrně 105 hodin. Do první světové desítky se dostaly také Londýn (5. místo) a Paříž (6. místo). Z ryze evropských měst jsou ta s nejhoršími dopravními zácpami následující:

Pořadí v rámci Evropy

Město

Průměrné zdržení připadající na 1 řidiče (za rok)

Průměrná rychlost

1.

Londýn

101 hodin

17,7 km/h

2.

Paříž

97 hodin

17,7 km/h

3.

Dublin

81 hodin

17,7 km/h

4.

Řím

71 hodin

20,9 km/h

5.

Brusel

74 hodin

16,1 km/h

6.

Varšava

70 hodin

22,5 km/h

7.

Milán

64 hodin

22,5 km/h

8.

Rotterdam

63 hodin

24,1 km/h

9.

Praha

64 hodin

25,7 km/h

10.

Berlín

58 hodin

20,9 km/h

Pokud vezmeme v úvahu pouze průměrný čas strávený ročně v dopravních zácpách připadající na jednoho řidiče (bez zohlednění dalších faktorů), bude vypadat žebříček TOP 10 evropských měst za rok 2024 následovně:

Evropská velkoměsta denně čelí nadměrné dopravě Evropská velkoměsta denně čelí nadměrné dopravě Foto: freepik.com

Česká města s nejhorší dopravní situací

Do první evropské desítky se dostala i Praha (9. místo, viz tabulka výše), kde řidiči ročně průměrně stráví v kolonách 64 hodin. V rámci celosvětového žebříčku nejucpanějších měst se Praha umístila na 29. místě. Do první světové stovky se vešlo i Brno, které s 51 hodinami strávenými v zácpách skončilo na 78. místě. Do žebříčku se dostala i další česká města, která se umístila v následujícím pořadí: Pardubice, Liberec, Olomouc, České Budějovice, Ostrava, Hradec Králové, Karlovy Vary, Ústí nad Labem.

Dopravní zácpy a pomalá jízda obecně vedou nejen ke ztrátě času, ale také k agresivnímu chování řidičů. Klíčem k bezpečné jízdě v době přeplněných silnic je přitom defenzivní jízda. Přečtěte si, v čem defenzivní jízda spočívá a jak si ji osvojit. Hustý provoz vede také k nárůstu počtu dopravních nehod. Víte, na která místa si dát obzvlášť pozor? Ukážeme vám, kde se v Česku a v Praze bourá nejčastěji.

Nejpřetíženější města podle TomTom Traffic Index

Žebříček nejucpanějších měst na světě každoročně zpracovává také společnost TomTom – nizozemský specialista na navigační systémy. Studie nese název TomTom Traffic Index a na začátku letošního roku bylo zveřejněno již 14. vydání. To monitoruje situaci za rok 2024. Do analýzy bylo zahrnuto 501 měst z 62 zemí. U jednotlivých měst se sleduje především:

  • průměrná doba, za kterou řidiči ujedou 10 km,

  • doba, kterou řidiči ročně ztratí kvůli dopravním zácpám v dopravní špičce,

  • míra přetížení neboli nárůst cestovního času kvůli nadměrnému provozu.

Evropská města s nejpomalejší dopravou

Podívejme se dopravní situaci v evropských velkoměstech z pohledu průměrné rychlosti. Na základě TomTom Traffic Indexu můžeme sestavit žebříček 10 nejpomalejších evropských měst za rok 2024, kterému vévodí Londýn. Desetikilometrovou trasu tam loni motoristé ujeli průměrně za 33 minut a 17 sekund. V celosvětovém měřítku už jsou na tom hůře jen ve třech indických městech (Kalkata, Bengaluru, Puné) a v kolumbijské Barranquille, která je městem s vůbec nejnižší průměrnou rychlostí (ujetí 10 km tam trvá průměrně lehce přes 36 minut).

Mezi 10 evropskými městy s nejnižší průměrnou rychlostí se dále objevují Dublin, Barcelona, Bukurešť, Bordeaux, Brusel, Řím, Athény, Vídeň a polská Vratislav. Více podrobností prozradí následující tabulka, kde je všech 10 měst seřazeno od toho s nejnižší průměrnou rychlostí:

Celosvětové pořadí

Město

Průměrná doba potřebná k ujetí 10 km

5.

Londýn

33 min 17 s

10.

Dublin

32 min 45 s

21.

Barcelona

31 min 13 s

22.

Bukurešť

31 min 09 s

24.

Bordeaux

31 min 08 s

30.

Brusel

30 min 22 s

35.

Řím

29 min 59 s

37.

Athény

29 min 39 s

38.

Vídeň

29 min 39 s

44.

Wroclaw

28 min 56 s

Z českých měst se v TomTom Traffic Indexu za rok 2024 objevily Praha, Brno a Ostrava. Mezi evropskými městy s nejpomalejší dopravou se Praha umístila na 40. místě (ujetí 10 km tam trvá 24 min 8 s), Brno na 97. místě (ujetí 10 km tam trvá 21 min 3 s) a Ostrava na 232. místě (ujetí 10 km tam trvá 13 min 34 s). I při nízké rychlosti stačí v koloně chvilka nepozornosti a může dojít k dopravní nehodě. Tyto nehody nebývají vážné, ale znamenají starosti navíc. Základem je proto povinné ručení – kvalitní, ale zároveň výhodné – přesně takové sjednáte na SURI.CZ.

Související

Ilustrační foto

Praktický průvodce měsíčními platbami za plyn a elektřinu

Platby za plyn a elektřinu patří mezi nejčastější pravidelné výdaje domácností i firem. Mnoho odběratelů však platí zálohy jen orientačně, což může vést k nepříjemným překvapením při ročním vyúčtování. Jak správně nastavit zálohy na energie, jak je sledovat a upravovat podle reálné spotřeby?
Ilustrační foto

Domov jako svatyně: Jak různé kultury chápou útulnost?

Každý člověk si pod pojmem „útulnost“ představí něco jiného. Pro někoho je to klid a měkké světlo, jiný ji má spojenou s barvami, které mu doma sedí. A pak jsou lidé, kterým stačí jen pocit, že je doma všechno v pohodě. Když se ale podíváme, jak k tomu přistupují různé kultury, je jasné, že útulnost nemá jednu správnou podobu. Každý kout světa si ji tvoří po svém, ale ve výsledku jde všem o to samé. Cítit se doma bezpečně, příjemně, a tak nějak ve vlastním rytmu.

Více souvisejících

pr článek

Aktuálně se děje

před 41 minutami

Pedro Sánchez

Politico: Myšlenka náhrady za NATO naráží na první problémy

Krize kolem Grónska vdechla nový život staré myšlence na vytvoření „Evropské rady bezpečnosti“. Tváří v tvář nepředvídatelným krokům Donalda Trumpa a agresivní politice Vladimira Putina sílí v Bruselu i dalších metropolích volání po vzniku akceschopného orgánu, který by umožnil kontinentu reagovat na hrozby rychle a bez nutnosti zdlouhavého hledání shody všech 27 členských států.

před 1 hodinou

Gavin Newsom

V Davosu to vře. Trump si z lidí dělá blázny, ví, že se mu smějete, vaše reakce je trapná, vmetl Evropě Newsom

Zatímco se Světové ekonomické fórum v Davosu připravuje na středeční příjezd Donalda Trumpa, atmosféra v kuloárech připomíná spíše válečnou poradu než diplomatický summit. Kalifornský guvernér Gavin Newsom do této napjaté situace vnesl nebývalou dávku upřímnosti, když označil dosavadní reakci evropských lídrů za „patetickou“ a „trapnou“.

před 2 hodinami

Lars Klingbeil

Evropský pohár trpělivosti přetekl. Vydírat se nenecháme, vzkazuje Evropa Trumpovi

Evropský pohár trpělivosti s nevybíravou politikou Donalda Trumpa podle BBC definitivně přetekla. Poté, co americký prezident v pondělí večer znovu potvrdil, že Spojené státy „musí mít“ Grónsko z důvodů národní bezpečnosti, se evropské metropole rozhodly odhodit rukavičky. Trumpův předpoklad, že lídři starého kontinentu nebudou klást přílišný odpor, se ukazuje jako fatální omyl.

před 2 hodinami

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Světové ekonomické fórum začalo. Von der Leyenová v úvodním projevu nešetřila Trumpa

Světové ekonomické fórum v Davosu se krátce po zahájení stalo dějištěm otevřené diplomatické roztržky mezi evropskými spojenci a administrativou Donalda Trumpa. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém ostře sledovaném projevu označila americké hrozby cly kvůli Grónsku za „zásadní chybu“. Podle ní takový postup podkopává důvěru mezi dlouholetými partnery a narušuje stabilitu, na které obě strany léta pracovaly.

před 3 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj oznámil zásadní inovaci protivzdušné obrany. Ukrajina chystá anti-dronový dóm

Ukrajina čelí kritickému období války, která trvá již 1 427 dní. Prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na stupňující se ruské útoky na energetickou síť oznámil zásadní inovaci protivzdušné obrany. Klíčem k ochraně ukrajinského nebe se má stát „anti-dronový dóm“, postavený na mobilních palebných skupinách a nově i na masovém nasazení dronových zachycovačů.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Pochválí se za bystrost a obratem usne. Co se děje se zdravím Trumpa?

Zdravotní stav devětasedmdesátiletého amerického prezidenta Donalda Trumpa se na začátku druhého roku jeho mandátu stal vděčným tématem k diskusím. Virální záběry, rozporuplná vyjádření Bílého domu a absence kompletních lékařských záznamů vyvolávají vlnu spekulací o jeho fyzické i kognitivní kondici. Celá debata navíc otevírá nepříjemné otázky ohledně transparentnosti moci v nejvyšších patrech americké politiky.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Z Trumpova „šílenství“ není návratu, obává se Evropa. Zvažuje náhradu NATO, bez USA s Ukrajinou

Trumpovy stupňující se ambice na ovládnutí Grónska uvrhly transatlantické vztahy do nejhlubší krize za poslední desetiletí. Evropští lídři, kteří se po Trumpově návratu do Bílého domu snažili zachovávat zdání klidu, nyní otevřeně mluví o „geopolitickém rozvodu“. Výhrůžky desetiprocentními cly vůči osmi spojencům, včetně Dánska a Velké Británie, se staly bodem, ze kterého už podle mnoha diplomatů není návratu.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

Český lev

Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila nominace 33. ročníku výročních cen Český lev. V rámci 24 statutárních kategorií do druhého kola hlasování postoupilo 32 filmů, televizních seriálů a minisérií z celkového počtu 94 děl uvedených v premiéře v roce 2025. Nejvíce nominací posbíraly snímky Franz, Sbormistr, Karavan, Letní škola, 2001, Nahoře nebe, v dolině já a minisérie Studna.

včera

Robert Fico jednal s Donaldem Trumpem. (

Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi

Slovenský premiér Robert Fico se o uplynulém víkendu dočkal přijetí u amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nezavítal nicméně do Bílého domu, jeho současný nájemník ho přijal ve vlastní rezidenci na Floridě. Politici si notovali například v kritice Evropské unie. 

včera

včera

Petr Fiala na víkendovém kongresu ODS.

Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti

Expremiér Petr Fiala (ODS) se v sobotu definitivně stáhl do ústraní. Po 12 letech totiž skončil v čele nejdéle trvale zastoupené politické strany v Poslanecké sněmovně. Zůstává jejím řadovým členem a poslancem. Objevily se však nejméně dvě spekulace ohledně jeho politické budoucnosti. Fiala se k nim vyjádřil na víkendovém stranickém kongresu. 

včera

včera

U.S. ARMY

Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi

Psal se 18. leden roku 1911, když se jednomu americkému letci podařilo něco, co se dosud nikomu nepovedlo – přistál se svým letadlem na palubě lodi. Tento jeho odvážný kousek se stal přelomem v dějinách vojenství. Letec, který provedl tento kurážný čin, se jako průkopník válečného letectví příliš neproslavil, zemřel totiž ještě téhož roku.

včera

včera

Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko

Americký prezident Donald Trump přišel s novým, ryze vojenským argumentem pro své kontroverzní ambice ovládnout Grónsko. Podle jeho posledních vyjádření je vlastnictví tohoto dánského autonomního území „zcela zásadní“ pro vybudování ambiciózního protiraketového štítu známého jako Golden Dome (Zlatá kopule). Analytici a experti na obranu však upozorňují, že pro realizaci tohoto nákladného projektu není nutné největší ostrov světa anektovat.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy