Nečekaný dopad změn počasí: Nebezpečné houby ohrožují miliony lidí, varují vědci

Nová studie výzkumníků z Univerzity v Manchesteru, která je zatím dostupná jako předtisk na platformě Research Square, mapuje očekávané šíření tří konkrétních druhů: Aspergillus fumigatus, Aspergillus flavus a Aspergillus niger. Pomocí klimatických modelů vědci predikovali, jak se tyto houby do roku 2100 rozšíří z dnešních oblastí do nových, zejména směrem na sever.

V případě A. fumigatus, který patří mezi nejčastější původce invazivních plicních onemocnění, může v Evropě dojít už do roku 2040 k nárůstu výskytu až o 77,5 %. To podle výpočtů znamená riziko infekce pro více než 9 milionů dalších lidí. U druhu A. flavus, který upřednostňuje horké podnebí, se očekává růst výskytu o 16 %, čímž bude ohroženo přibližně další jeden milion lidí. U A. niger vědci nepozorovali výrazné změny.

Jak upozorňuje vedoucí autor studie Norman van Rhijn, jde o relativně opomíjenou oblast výzkumu: „Na rozdíl od virů nebo parazitů nejsou houby tolik studované, přesto jejich patogenní formy budou pravděpodobně v budoucnu představovat vážné zdravotní riziko téměř po celém světě.“

Studie přitom ukazuje, že zatímco se houby rozšíří do oblastí, kde bylo dříve příliš chladno, v některých dnes zasažených oblastech je naopak přílišné horko vytlačí. Celkový počet lidí vystavených riziku se podle modelů do roku 2100 mírně sníží. To ale podle vědců neznamená uklidnění situace – právě šíření do nových oblastí je alarmující, protože zde nejsou místní zdravotní systémy ani obyvatelé připraveni.

Kromě přímého dopadu na lidské zdraví mají tyto houby rovněž významný vliv na zemědělství. Aspergillus může zničit sklizeň kukuřice, ořechů či obilovin, čímž se přidává k již existující krizi globálního potravinového zabezpečení, kterou klimatická změna zhoršuje.

„Možnost zvýšené lidské expozice v Asii a Evropě, společně s ústupem výskytu v částech Afriky a Jižní Ameriky, by mohla v budoucnu zásadně ovlivnit veřejné zdraví i zemědělskou bezpečnost,“ uvádí autoři studie.

Rostoucí teploty navíc usnadňují šíření i dalších nebezpečných hub, jako je Candida auris, která se rovněž stává globálním zdravotním rizikem. Tato kvasinka může způsobit těžké infekce a její výskyt se v posledních letech rozšířil do regionů, kde se dříve nevyskytovala.

Výzkumníci však upozorňují, že houby nejsou jen škodlivé. V ekosystémech hrají zásadní roli při rozkladu organického materiálu a recyklaci živin. Právě kvůli této dvojí roli – užitečné i nebezpečné – je podle nich potřeba přistupovat k problematice komplexně.

„Zvyšování povědomí o houbových patogenech a vývoj účinných opatření bude nezbytný pro zmírnění jejich dopadů,“ shrnuje van Rhijn.

I když zatím nejde o recenzovaný výzkum, studie je považována za důležitý impuls k větší vědecké i veřejné pozornosti směrem k houbovým infekcím. Zatímco se svět soustředí na viry jako COVID-19, tiší houboví zabijáci se mohou stát další velkou hrozbou pro lidské zdraví v 21. století.