Tusk: Následující dva týdny budou rozhodující pro budoucnost Polska

Oficiální výsledky ukazují, že první kolo vyhrál varšavský starosta a kandidát proevropské Občanské koalice Rafał Trzaskowski s 31,36 % hlasů. S těsným rozdílem za ním skončil Karol Nawrocki, podporovaný konzervativní a populistickou stranou Právo a spravedlnost (PiS), který získal 29,54 %.

Trzaskowski byl dlouho považován za favorita voleb. Jeho zvolení by podle mnohých umožnilo ukončit vleklý pat mezi centristickým parlamentem a konzervativní prezidentskou kanceláří. Tuskova vláda se po nástupu k moci v roce 2023 zavázala obnovit demokratické instituce, které PiS během osmi let vlády výrazně oslabovala. Její úsilí však naráželo na prezidenta Andrzeje Dudu, spojence PiS a stoupence Donalda Trumpa, který opakovaně vetoval klíčové reformy nové vlády.

„Je velmi těžké vládnout s nepřátelským prezidentem, který všechno vetuje,“ řekl Tusk nedávno v parlamentu. Právě tento politický pat učinil z prezidentských voleb zásadní rozhodnutí o směrování celé země – buď pokračování v obnově právního státu, nebo návrat k autoritářským praktikám předchozí vlády.

Jak se výsledky prvního kola začaly rýsovat, Tusk na sociálních sítích vyzval voliče k mobilizaci. „Teď jde o všechno,“ napsal. „Následující dva týdny rozhodnou o budoucnosti Polska. Ani krok zpět!“

Oba kandidáti se ihned po zveřejnění výsledků vydali zpět do kampaně. Trzaskowski navštívil město Kielce, kde rozdával sladké pečivo a hovořil o potřebě reformovat soudnictví a liberalizovat zákony o interrupcích. Nawrocki zamířil do Gdaňsku, kde rozdával koblihy a vystupoval s ostrou rétorikou proti migraci, takzvaným „woke“ hodnotám a zároveň zdůrazňoval svůj obdiv k Donaldu Trumpovi.

Podle Piotra Burase, ředitele varšavské kanceláře Evropské rady pro zahraniční vztahy, půjde v příštích dvou týdnech o „brutální střet dvou vizí Polska – proevropské, liberální a pokrokové na jedné straně, a nacionalistické, trumpovské a konzervativní na straně druhé.“

Oba kandidáti budou muset nyní oslovit voliče, kteří podpořili některého z dalších uchazečů. Pro Trzaskowského to bude obtížné, protože pravicoví a krajně pravicoví kandidáti dohromady získali v prvním kole přes 50 % hlasů. Klíčoví se tak mohou stát příznivci třetího v pořadí – libertariánského radikála Sławomira Mentzena, který získal 14,8 %. Mentzen je euroskeptik a ostře vystupuje proti interrupcím i proti migrantům, zejména proti zhruba jednomu milionu ukrajinských uprchlíků v Polsku.

Dalších více než 6 % hlasů získal krajně pravicový poslanec Grzegorz Braun ze strany Konfederace, který je vyšetřován poté, co v parlamentu hasicím přístrojem uhasil svíčky zapálené při oslavě svátku Chanuka. Mezi dalšími kandidáty byli například středopravicový Szymon Hołownia, kandidátka Nové levice Magdalena Biejat a radikálně levicový Adrian Zandberg, kteří dohromady získali přibližně 14 % hlasů.

S blížícím se druhým kolem je podle politologa Alekse Szczerbiaka z britské Univerzity v Sussexu výsledek stále naprosto otevřený. „Je to zcela vyrovnané a do značné míry se dá říct, že se celá kampaň nyní restartuje,“ uvedl.

Nadcházející dva týdny tak nejenže rozhodnou o jménu nového prezidenta, ale mohou také definitivně určit, zda Polsko vykročí směrem k pevně zakotvené demokracii v Evropské unii, nebo se přikloní zpět k populistickému nacionalismu inspirovanému Trumpovým stylem politiky.