Může boj s extrémním počasím fungovat? Stačilo málo a nedaleký stát zachránil tisíce lidských životů

Marcel Mazur, specialista na alergie z lékařské fakulty Jagellonské univerzity, vzpomíná, jak jako dítě musel v některých částech Krakova zadržovat dech kvůli hustému kouři. Dnes ve své praxi léčí pacienty s dýchacími potížemi a potvrzuje, že situace se dramaticky zlepšila. Mazurův výzkum ukázal, že v roce 2018 bylo u dětí o 17 % méně případů astmatu a o 28 % méně případů alergické rýmy než v roce 2008.

Změnu potvrzuje i Anna Dworakowská, spoluzakladatelka sítě Polish Smog Alert, která vznikla právě v Krakově. Zatímco před deseti lety město zažívalo přibližně 150 dní v roce s nadlimitní koncentrací prachových částic, dnes se tento počet snížil na zhruba 30 dní. Tato transformace byla podpořena masivními dotacemi, kdy místní samospráva často hradila plné náklady na výměnu starých kotlů za ekologičtější způsoby vytápění.

V roce 2024 dosáhl Krakov historického milníku, když poprvé od začátku měření nezaznamenal žádné překročení denních limitů pro benzo(a)pyren, což je rakovinotvorná látka vznikající právě spalováním pevných paliv. Očekává se, že kvalita ovzduší se letos ještě více zlepší díky zavedení nízkoemisní zóny, která omezuje vjezd nejstarších vozidel na zhruba 60 % území města.

Přesto odborníci varují, že práce zdaleka nekončí. Koncem letošního ledna se Krakov nakrátko ocitl na vrcholu žebříčku nejvíce znečištěných velkoměst světa, před pákistánským Láhaurem a indickou Kalkatou. Důvodem je především smog, který do města přichází z okolních obcí a vesnic Malopolského vojvodství, kde v domácnostech stále dominuje uhlí a dřevo a krakovská radnice zde nemá žádné pravomoci.

Marcel Mazur má vlastní zkušenost z městečka Szczawnica na jihu Polska, kde dříve musel uhelný kotel plnit palivem třikrát denně. Přechod na tepelné čerpadlo a plynový kotel označil za nesrovnatelně pohodlnější a ekologičtější. Zdůrazňuje přitom, že to, co se děje v okolí Krakova, má přímý dopad na vzduch v samotném městě, a proto je nutné, aby protismogová opatření přijaly i okolní samosprávy.

Úspěch Krakova se stal inspirací pro zbytek Polska i celou východní Evropu. Pod tlakem občanských kampaní a viditelných výsledků roste politická vůle k zavádění podobných restrikcí a dotací i v dalších regionech. Experti uvádějí, že klíčem k úspěchu byl široký politický konsenzus napříč všemi stranami, které se shodly, že znečištění ovzduší je prioritním problémem k řešení.

Saze, známé také jako černý uhlík, jsou považovány za superznečišťovatele, které mají mnohem silnější vliv na oteplování planety než oxid uhličitý a zároveň bezprostředně poškozují lidské zdraví. Rachel Huxleyová z charitativní organizace Wellcome uvedla, že boj s těmito látkami má obrovský dopad jak na globální klima, tak na snížení počtu předčasných úmrtí v lokálním měřítku.

Krakov ukázal cestu městům v regionech s vysokou úmrtností na znečištění ovzduší, kde nespokojenost veřejnosti málokdy přeroste v organizované protesty. Podle odborníků je veřejná podpora pro takové kroky nezbytná – buď se stane hnacím motorem změn, nebo bez ní politici zůstanou paralyzováni. Krakovský příklad jasně ukazuje, že čistý vzduch by neměl být výsadou, ale dosažitelným standardem.