Rakovina prostaty Joea Bidena: Co znamená agresivní forma, jaké jsou příznaky a jaké existují možnosti léčby?

Prostata je žláza velikosti vlašského ořechu, která se nachází pod močovým měchýřem. Je součástí mužského reprodukčního systému a vytváří tekutinu, která se mísí se spermiemi. Rakovina prostaty začíná růstem buněk uvnitř této žlázy. Pokud není onemocnění včas odhaleno a léčeno, může se rozšířit mimo prostatu a stát se metastatickým karcinomem.

Závažnost rakoviny prostaty se posuzuje pomocí tzv. Gleasonova skóre, které hodnotí, jak moc se rakovinné buňky liší od zdravých. Skóre mezi šesti a sedmi ukazuje na méně agresivní typ nádoru. Gleason 8 a výše už znamená silně agresivní formu, při níž jsou buňky výrazně odlišné a mají tendenci se rychle množit. Bidenovo Gleasonovo skóre 9 tedy potvrzuje závažnost jeho zdravotního stavu.

Příznaky rakoviny prostaty se často dlouho neprojevují. Když už se objeví, mohou zahrnovat krev v moči nebo ejakulátu, časté močení (zejména v noci), problémy se zahájením močení nebo oslabený proud moči. Pokročilé stadium se může projevovat bolestmi zad, kostí, erektilní dysfunkcí, únavou, úbytkem hmotnosti a slabostí končetin.

Přesné příčiny nemoci nejsou známy. Rizikovými faktory jsou však věk, obezita, genetická zátěž a rasový původ. Pro diagnostiku se používají krevní testy zaměřené na hladinu PSA (prostatický specifický antigen) a digitální rektální vyšetření. V případě podezření na pokročilejší formy se provádí biopsie, ultrazvuk, magnetická rezonance, CT nebo scintigrafie kostí.

Léčba závisí na pokročilosti onemocnění. U méně agresivních nádorů může být dostatečné pravidelné sledování. V pokročilejších případech přichází v úvahu chirurgické odstranění prostaty, ozařování, chemoterapie, cílené léky a imunoterapie. U hormonálně senzitivních nádorů, jako v Bidenově případě, se často používá hormonální terapie, která brání rakovinným buňkám v přístupu k testosteronu, jehož přítomnost jejich růst podporuje.

Pokud se rakovina rozšíří do dalších částí těla, zejména do kostí, jak tomu je u Bidena, je léčba výrazně složitější. Nádory jsou rozeseté po těle a bývá obtížné všechny zachytit a zničit. V takových případech se nemoc považuje za nevyléčitelnou, ale může být zvládána tak, aby byla pacientovi prodloužena a zkvalitněna délka života.

Pětiletá míra přežití se velmi liší. U mužů mladších 65 let je až 98 %, u mužů starších 80 let klesá na 85 %. Pokud je však nemoc již metastazovaná, přežívá po pěti letech jen 30–40 % pacientů. Přesto existuje mnoho případů, kdy se i u pokročilého stadia podaří nemoc dlouhodobě stabilizovat.

Rakovina prostaty je v USA mimořádně častá. Statistiky ukazují, že jeden z osmi mužů během života onemocní. V roce 2021 bylo v USA zaznamenáno 236 659 nových případů, pro rok 2025 se odhaduje více než 313 000. Podle Americké onkologické společnosti (ACS) zemře každoročně téměř 36 000 mužů na rakovinu prostaty. Díky lepší diagnostice a dřívějšímu odhalení ale roste i počet těch, kteří nemoc přežijí – v současnosti žije v USA přes 3,3 milionu mužů, kteří rakovinu prostaty překonali nebo s ní nadále žijí.

Bidenův případ nyní znovu obrací pozornost veřejnosti k významu prevence a včasné diagnostiky. Bývalý prezident již během svého mandátu podporoval „měsíční iniciativu proti rakovině“, jejímž cílem bylo do roku 2047 snížit úmrtnost na rakovinu o polovinu. Nyní sám čelí této nemoci s nadějí, že pokroky v medicíně, které sám podporoval, pomohou i jemu.