Izrael oznámil plán na úplné převzetí Pásma Gazy, svět se děsí humanitární katastrofy

Netanjahu současně připustil, že Izrael nesmí dovolit, aby obyvatelstvo Gazy upadlo do hladomoru. Zdůvodnil to nejen „praktickými“, ale i „diplomatickými“ důvody, přičemž připustil, že šířící se obrázky hladu by mohly výrazně zkomplikovat mezinárodní podporu Izraele.

„Naši největší přátelé na světě nám dali jasně najevo: existuje jedna věc, kterou nemohou přijmout – masový hlad. Pokud se tak stane, nebudou nás moci dál podporovat,“ řekl Netanjahu. Přestože nezmínil konkrétní země, za „největší přátele“ jsou obvykle považovány Spojené státy, které jsou klíčovým vojenským a diplomatickým spojencem Izraele.

Bílý dům se k situaci opakovaně vyjádřil kriticky. Prezident Donald Trump při své páteční návštěvě Perského zálivu prohlásil, že lidé v Gaze „hladovějí“ a Spojené státy podniknou kroky, aby tuto situaci „vyřešily“. Podobné obavy vyjádřili také evropští spojenci, včetně Německa a Velké Británie, kteří vyzývají Izrael k umožnění humanitární pomoci.

Podle zpráv z Palestiny mělo v pondělí do Gazy proniknout 50 nákladních aut s moukou, olejem a luštěninami. Izraelská média uvedla, že by mělo být dovezeno i devět vozů s dětskou výživou. I když byly vozy viděny u přechodu Kerem Šalom, zatím není potvrzeno, že by některý z nich skutečně projel.

Podle Organizace spojených národů čelí hladovění celá populace Gazy. Nedávná zpráva uvádí, že každý pátý obyvatel pásma je na hranici hladomoru, a varuje, že bez okamžité pomoci by mohla čtvrtina populace upadnout do naprosté nouze. „Všichni v Gaze mají hlad. Potravinová pomoc musí být umožněna okamžitě, jinak hrozí katastrofa,“ uvedla OSN na sociální síti X.

Zatímco humanitární situace se prudce zhoršuje, izraelská armáda oznámila zesílení útoků v rámci tzv. operace Gideonův vůz, jejímž cílem má být dobytí rozsáhlých území Gazy. Jen za posledních 24 hodin přišlo o život podle palestinské agentury Wafa nejméně 23 lidí. Celkově se za víkend počet obětí vyšplhal až na 130, přičemž mezi mrtvými jsou podle záchranářů i ženy a děti.

Izrael už v neděli zahájil masivní pozemní operaci v severní a jižní části Pásma Gazy, zatímco letecké útoky izraelské armády v noci zabily podle palestinského ministerstva zdravotnictví přes sto lidí. Mezi zasaženými cíli byl i poslední fungující nemocniční komplex v severní části Gazy, což dále prohloubilo humanitární krizi.

Izraelské ozbrojené síly oznámily, že v Gaze operuje pět divizí, které mají „získat úplnou kontrolu“ nad územím, kde právě probíhají boje. Zároveň oznámily záměr přesunout civilní obyvatelstvo pryč z těchto oblastí. Kritici však varují, že by mohlo jít o systematické vysidlování, které se blíží etnickým čistkám.

K pozemnímu útoku došlo souběžně s obnovením nepřímých jednání mezi Izraelem a Hamasem v katarském Dauhá. Vysoký představitel Hamasu Taher Al-Nunu potvrdil, že rozhovory bez předběžných podmínek byly zahájeny. Navzdory určitému optimismu však zůstává průlom v jednáních nejistý. Izrael vyjádřil ochotu ukončit válku pouze v případě, že se Hamas bezpodmínečně vzdá. Ten ale požaduje garanci ukončení izraelských útoků výměnou za propuštění všech izraelských rukojmích.

V neděli se objevily protichůdné informace: jeden z představitelů Hamasu tvrdil, že by mohli propustit 7–9 rukojmích výměnou za 60denní příměří a osvobození 300 palestinských vězňů. Jiný vysoký činitel Hamasu, Sami Abu Zuhri, však tuto nabídku později popřel s tím, že bez mezinárodních záruk na ukončení války rukojmí propouštět nebudou.

Současný vývoj přichází v době, kdy v Gaze stále zůstává přibližně 58 rukojmích, z nichž je až 23 považováno za živé. Netanjahu zdůraznil, že hlavními cíli operace zůstává zničení Hamásu a osvobození těchto lidí. Zároveň však přiznal, že tlak ze strany spojenců a zhoršující se humanitární krize mohou jeho cíle ohrozit.

Analytici však upozorňují, že k obnovení rozhovorů mezi oběma stranami pravděpodobně přispěla návštěva prezidenta Donalda Trumpa v Kataru, kde jednal s emírem i zástupci vyjednavačů. Spojené státy, Egypt a Katar se znovu pokoušejí dojednat příměří. Trump se během své cesty vyjádřil, že si přeje ukončení „brutální války“ a navrhl z Gazy vytvořit „zónu svobody“ pod americkým vedením. Zároveň přiznal, že lidé v Gaze hladoví, a slíbil, že USA situaci „vyřeší“.

Zatímco diplomatická jednání pokračují, počet obětí prudce roste. Podle palestinského ministerstva zdravotnictví zemřelo od čtvrtka přes 300 lidí a více než tisíc dalších bylo zraněno. Nemocnice napříč Gazou, včetně Indonéské nemocnice v Bejt Lahiji, byly terčem bombardování. Ta byla jedinou funkční nemocnicí v severní Gaze, ale podle jejího ředitele je nyní „zcela obklíčená“ a nepřístupná. Všechna veřejná zdravotnická zařízení na severu byla podle ministerstva vyřazena z provozu.

Mnoho obětí jsou celé rodiny, které zemřely ve spánku. Například v oblasti Al-Mawasi přišla o život matka, otec a jejich tři děti, včetně kojence, kteří přebývali v uprchlickém táboře. Lékaři a humanitární pracovníci hlásí katastrofální podmínky: chybějí léky, palivo i pitná voda. Pohyb zdravotnických týmů je omezen kvůli izraelským dronům a neustálému ostřelování.

Situace se zhoršuje i kvůli dlouhodobé blokádě humanitární pomoci. OSN varovala, že 2,1 milionu lidí v Gaze čelí riziku hladomoru. Izrael v neděli oznámil, že umožní omezené dodávky potravin jako dočasné řešení. Tato opatření přicházejí v době, kdy se do Gazy snaží vstoupit nově zřízená americká humanitární organizace Gaza Humanitarian Foundation (GHF). Ta má zajišťovat distribuci potravin, aniž by se pomoc dostala k Hamasu. Organizace plánuje otevřít čtyři distribuční centra, která by měla být funkční do konce května.

Organizace ale čelí kritice od humanitárních pracovníků i OSN, kteří varují, že její působení může přispět k vytlačování civilistů ze severu Gazy. Distribuční centra se totiž mají nacházet pouze v jižní a centrální části pásma.