
Telefonický rozhovor mezi prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem trval přes dvě hodiny a podle obou stran byl velmi přínosný. Ruské státní agentury RIA Novosti a TASS přinesly první informace, podle nichž Putin po skončení hovoru prohlásil, že „jsme obecně na správné cestě“ a že jednání s Trumpem bylo „velmi informativní a užitečné“. Navrhované 30denní bezpodmínečné příměří ale šéf Kremlu odmítnul, naopak Trump po hovoru uvedl, že Rusko a Ukrajina „okamžitě zahájí jednání o příměří“.
Putin však odmítl schválit navrhované 30denní bezpodmínečné příměří, které podle amerických představitelů bylo hlavním cílem hovoru. Prohlásil, že Rusko podporuje zastavení nepřátelských akcí, ale trval na tom, že je nutné „vyvinout nejefektivnější cesty k míru“.
Putin také zopakoval svůj dlouhodobý požadavek, že je třeba řešit „základní příčiny“ války – což je odkaz na maximalistické požadavky Ruska, které by podkopaly suverenitu Ukrajiny. Mezi tyto požadavky patří donucení Ukrajiny k „denacifikaci“ a demilitarizaci, snížení počtu ozbrojených sil, zákaz přijímání vojenské podpory ze Západu a rozsáhlé omezení její suverenity.
Donald Trump prohlásil, že jeho hovor s Vladimirem Putinem „proběhl velmi dobře“ a naopak tvrdí, že Rusko a Ukrajina „okamžitě zahájí jednání o příměří“. „Právě jsem dokončil svůj dvouhodinový hovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Myslím, že proběhl velmi dobře. Rusko a Ukrajina okamžitě zahájí jednání o příměří a, co je důležitější, o ukončení války. Podmínky budou mezi oběma stranami vyjednány, což je možné pouze proto, že znají podrobnosti jednání, o kterých by nikdo jiný nevěděl. Tón a duch rozhovoru byly vynikající,“ napsal Trump.
„Rusko chce po skončení této katastrofální „krvavé lázně“ vést rozsáhlý obchod se Spojenými státy, a já s tím souhlasím. Pro Rusko existuje obrovská příležitost vytvořit obrovské množství pracovních míst a bohatství. Jeho potenciál je neomezený. Stejně tak může Ukrajina v procesu obnovy své země výrazně těžit z obchodu. Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou začnou okamžitě,“ dodal Trump.
Následně uvedl, že ihned po telefonátu s Putinem informoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a také lídry EU, Francie, Itálie, Německa a Finska. „Informoval jsem o tom prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského, předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, prezidenta Francie Emmanuela Macrona, premiérku Itálie Giorgii Meloniovou, kancléře Německa Friedricha Merze a prezidenta Finska Alexandra Stubba. Vatikán, zastoupený papežem, uvedl, že by měl velký zájem o pořádání jednání. Ať proces začne!“ uzavřel.
Ruský prezident během tiskové konference u černomořského letoviska Soči uvedl, že Moskva je připravena pracovat s Kyjevem na návrhu memoranda, které by mohlo sloužit jako základ pro budoucí mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle Putina se Trump v telefonátu vyjádřil pozitivně k obnově přímých jednání mezi Moskvou a Kyjevem a ocenil ruskou ochotu usilovat o mírové řešení.
Putin dále zdůraznil, že Rusko navrhne konkrétní rámec pro vypracování mírové dohody. „Dohodli jsme se s prezidentem Spojených států, že Rusko navrhne a je připraveno pracovat s ukrajinskou stranou na memorandu o možném budoucím mírovém urovnání. To by definovalo řadu klíčových bodů – například principy řešení konfliktu či časový rámec mírové dohody,“ řekl ruský prezident.
Moskva podle něj věří, že pokud dojde k přijetí odpovídajících dohod, může být následně vyhlášeno příměří. Přímé rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou podle něj představují „důvod k domněnce, že jsme obecně na správné cestě“.
TASS navíc cituje Putinova slova o tom, že „je třeba odstranit kořeny této krize“ a že pouze tak bude možné efektivně směřovat k trvalému míru. Dodal, že ruská pozice je v této otázce zcela jasná.
Putin rovněž uvedl, že klíčovým bodem jednání s Trumpem bylo najít způsob, jak vytvořit podmínky pro mírové rozhovory. Oba prezidenti se podle jeho slov shodli, že je třeba usilovat o kompromisní řešení, které bude přijatelné pro obě strany – tedy pro Rusko i Ukrajinu.
Přestože se nejedná o žádný formální posun, ruská strana dává najevo připravenost vrátit se k přímým jednáním s Kyjevem, ovšem s důrazem na dlouhodobé a systémové řešení, které by odstranilo základní příčiny války.
Zatím není jasné, jak na tuto nabídku zareaguje Ukrajina, jejíž prezident Volodymyr Zelenskyj v minulosti několikrát odmítl jednat s Ruskem bez předchozího úplného stažení ruských jednotek z okupovaného území. Přesto se zdá, že americko-ruský telefonát představuje důležitý diplomatický moment, který by mohl vytvořit prostor pro další vývoj směrem k míru.
Rozhovor mezi Trumpem a Putinem přichází v době, kdy se mezinárodní společenství snaží nalézt cestu ze slepé uličky, v níž se konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou nachází. Ačkoliv je cesta k míru stále dlouhá a plná překážek, obě světové velmoci nyní alespoň naznačily možný začátek nové kapitoly.
Trump dnes také krátce telefonicky hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským těsně před plánovaným rozhovorem s Putinem. Informaci přinesla agentura Reuters s odvoláním na zdroj obeznámený s průběhem událostí.
Podle tohoto zdroje Trump kontaktoval Zelenského „na pár minut“ před tím, než navázal hovor s šéfem Kremlu. Obsah hovoru mezi Trumpem a Zelenským zatím není znám a nebyly zveřejněny žádné podrobnosti o tématech, která politici probírali.
Prezidentská kancelář Volodymyra Zelenského se ke zprávám o telefonátu zatím odmítla vyjádřit. Reuters uvedla, že žádost o komentář zůstala bez odpovědi.
Není zatím jasné, zda Trump Zelenskému předložil nějaký konkrétní návrh nebo jestli se telefonát týkal pouze diplomatické zdvořilosti před jeho vlastním rozhovorem s ruským prezidentem.
Rozhovor Trumpa s Putinem rovněž přitahuje pozornost expertů i politických komentátorů, neboť by mohl naznačit další směřování Trumpovy zahraniční politiky v případě, že by se mu podařilo znovu získat prezidentský úřad v nadcházejících volbách.
Vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem zůstávají extrémně napjaté, přičemž Ukrajina stále čelí ruské vojenské agresi. Spojené státy pod vedením současného prezidenta Donalda Trumpa poskytují Kyjevu vojenskou i humanitární pomoc, byť v posledních měsících čelila administrativa tlaku republikánských zákonodárců na její omezení.
Související

Trump: Putin chce dál zabíjet, USA možná pošlou Patrioty na Ukrajinu

Summit BRICS bez Putina a Si Ťin-pchinga. Slábne vliv skupiny, která chtěla konkurovat Západu?
Vladimír Putin , Donald Trump , válka na Ukrajině , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)
Aktuálně se děje
včera

Trumpova vláda v praxi: Američan narozený v USA byl deportován do země, v níž nikdy nebyl
včera

Proč Pentagon zastavil dodávky Ukrajině? Konečně se objevil "důvod"
včera

Proč Texas zasáhly nejtragičtější povodně v historii?
včera

Smrtící povodně mohou být novým normálem, varují experti. Je to jen Boží zásah, reaguje Bílý dům
včera

Pátrání ukončeno. Tělo horolezkyně Kolouchové zůstane v Himálajích
včera

Trump odkládá nová cla a varuje 14 zemí. Půjde také po Japonsku a Jižní Koreji
včera

Národní divadlo truchlí. Zemřela někdejší sólistka opery Tattermuschová
včera

Německá vláda narazila u soudu. Zákaz krajně pravicového časopisu se ruší
včera

Fico nepřišel. Atentátník neúspěšně žádal nízký trest, u soudu vypovídat odmítl
včera

Druhá prázdninová tragédie na Semilsku. Chlapec se zřítil z vysílače
včera

Obětí povodní v Texasu je přes sto. Naděje na nalezení přeživších začíná být mizivá
včera

Pomník Jana Husa má 110 let. S dílem se pojily spory i tragédie
včera

Počasí do zítra: Na horách spadne až 180 mm. Řeky mohou stoupat na třetí stupeň
včera

Gaza před dalším příměřím: Desetitisíce mrtvých, rozvrácená infrastruktura a špatné diplomatické vyhlídky
včera

Tragédie v Nymburce. Hoch nepřežil pád z okna, případ vyšetřuje policie
včera

Sliby chyby. Epsteinův seznam neexistuje, tvrdí americká justice
včera

V Česku hrozí vydatný déšť. Hladík doporučil lidem, jak se mají chovat
včera

Netanjahu chce Nobelovu cenu pro šéfa Bílého domu. Zastavuji války, reagoval dojatý Trump
včera

Nové informace o smrti ministra, jehož odvolal Putin. Tělo se nenašlo v domě
včera
S požáry v Německu bojovaly stovky hasičů. Ohrožovaly je výbuchy munice
Kvůli lesním požárům, které sužovaly východ Německa přes uplynulý víkend, se muselo evakuovat více než sto lidí. S ohněm bojovalo pět stovek hasičů, dva z nich byli během zásahu vážně zraněni.
Zdroj: Tereza Marešová