Trump hovořil se Zelenským i Putinem. Šéf Kremlu příměří odmítnul, podle USA o něm ihned začne jednat

Telefonický rozhovor mezi prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem trval přes dvě hodiny a podle obou stran byl velmi přínosný. Ruské státní agentury RIA Novosti a TASS přinesly první informace, podle nichž Putin po skončení hovoru prohlásil, že „jsme obecně na správné cestě“ a že jednání s Trumpem bylo „velmi informativní a užitečné“. Navrhované 30denní bezpodmínečné příměří ale šéf Kremlu odmítnul, naopak Trump po hovoru uvedl, že Rusko a Ukrajina „okamžitě zahájí jednání o příměří“.

Putin však odmítl schválit navrhované 30denní bezpodmínečné příměří, které podle amerických představitelů bylo hlavním cílem hovoru. Prohlásil, že Rusko podporuje zastavení nepřátelských akcí, ale trval na tom, že je nutné „vyvinout nejefektivnější cesty k míru“.

Putin také zopakoval svůj dlouhodobý požadavek, že je třeba řešit „základní příčiny“ války – což je odkaz na maximalistické požadavky Ruska, které by podkopaly suverenitu Ukrajiny. Mezi tyto požadavky patří donucení Ukrajiny k „denacifikaci“ a demilitarizaci, snížení počtu ozbrojených sil, zákaz přijímání vojenské podpory ze Západu a rozsáhlé omezení její suverenity.

Donald Trump prohlásil, že jeho hovor s Vladimirem Putinem „proběhl velmi dobře“ a naopak tvrdí, že Rusko a Ukrajina „okamžitě zahájí jednání o příměří“. „Právě jsem dokončil svůj dvouhodinový hovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Myslím, že proběhl velmi dobře. Rusko a Ukrajina okamžitě zahájí jednání o příměří a, co je důležitější, o ukončení války. Podmínky budou mezi oběma stranami vyjednány, což je možné pouze proto, že znají podrobnosti jednání, o kterých by nikdo jiný nevěděl. Tón a duch rozhovoru byly vynikající,“ napsal Trump.

„Rusko chce po skončení této katastrofální „krvavé lázně“ vést rozsáhlý obchod se Spojenými státy, a já s tím souhlasím. Pro Rusko existuje obrovská příležitost vytvořit obrovské množství pracovních míst a bohatství. Jeho potenciál je neomezený. Stejně tak může Ukrajina v procesu obnovy své země výrazně těžit z obchodu. Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou začnou okamžitě,“ dodal Trump.

Následně uvedl, že ihned po telefonátu s Putinem informoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a také lídry EU, Francie, Itálie, Německa a Finska. „Informoval jsem o tom prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského, předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, prezidenta Francie Emmanuela Macrona, premiérku Itálie Giorgii Meloniovou, kancléře Německa Friedricha Merze a prezidenta Finska Alexandra Stubba. Vatikán, zastoupený papežem, uvedl, že by měl velký zájem o pořádání jednání. Ať proces začne!“ uzavřel.

Ruský prezident během tiskové konference u černomořského letoviska Soči uvedl, že Moskva je připravena pracovat s Kyjevem na návrhu memoranda, které by mohlo sloužit jako základ pro budoucí mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle Putina se Trump v telefonátu vyjádřil pozitivně k obnově přímých jednání mezi Moskvou a Kyjevem a ocenil ruskou ochotu usilovat o mírové řešení.

Putin dále zdůraznil, že Rusko navrhne konkrétní rámec pro vypracování mírové dohody. „Dohodli jsme se s prezidentem Spojených států, že Rusko navrhne a je připraveno pracovat s ukrajinskou stranou na memorandu o možném budoucím mírovém urovnání. To by definovalo řadu klíčových bodů – například principy řešení konfliktu či časový rámec mírové dohody,“ řekl ruský prezident.

Moskva podle něj věří, že pokud dojde k přijetí odpovídajících dohod, může být následně vyhlášeno příměří. Přímé rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou podle něj představují „důvod k domněnce, že jsme obecně na správné cestě“.

TASS navíc cituje Putinova slova o tom, že „je třeba odstranit kořeny této krize“ a že pouze tak bude možné efektivně směřovat k trvalému míru. Dodal, že ruská pozice je v této otázce zcela jasná.

Putin rovněž uvedl, že klíčovým bodem jednání s Trumpem bylo najít způsob, jak vytvořit podmínky pro mírové rozhovory. Oba prezidenti se podle jeho slov shodli, že je třeba usilovat o kompromisní řešení, které bude přijatelné pro obě strany – tedy pro Rusko i Ukrajinu.

Přestože se nejedná o žádný formální posun, ruská strana dává najevo připravenost vrátit se k přímým jednáním s Kyjevem, ovšem s důrazem na dlouhodobé a systémové řešení, které by odstranilo základní příčiny války.

Zatím není jasné, jak na tuto nabídku zareaguje Ukrajina, jejíž prezident Volodymyr Zelenskyj v minulosti několikrát odmítl jednat s Ruskem bez předchozího úplného stažení ruských jednotek z okupovaného území. Přesto se zdá, že americko-ruský telefonát představuje důležitý diplomatický moment, který by mohl vytvořit prostor pro další vývoj směrem k míru.

Rozhovor mezi Trumpem a Putinem přichází v době, kdy se mezinárodní společenství snaží nalézt cestu ze slepé uličky, v níž se konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou nachází. Ačkoliv je cesta k míru stále dlouhá a plná překážek, obě světové velmoci nyní alespoň naznačily možný začátek nové kapitoly. 

Trump dnes také krátce telefonicky hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským těsně před plánovaným rozhovorem s Putinem. Informaci přinesla agentura Reuters s odvoláním na zdroj obeznámený s průběhem událostí.

Podle tohoto zdroje Trump kontaktoval Zelenského „na pár minut“ před tím, než navázal hovor s šéfem Kremlu. Obsah hovoru mezi Trumpem a Zelenským zatím není znám a nebyly zveřejněny žádné podrobnosti o tématech, která politici probírali.

Prezidentská kancelář Volodymyra Zelenského se ke zprávám o telefonátu zatím odmítla vyjádřit. Reuters uvedla, že žádost o komentář zůstala bez odpovědi.

Není zatím jasné, zda Trump Zelenskému předložil nějaký konkrétní návrh nebo jestli se telefonát týkal pouze diplomatické zdvořilosti před jeho vlastním rozhovorem s ruským prezidentem.

Rozhovor Trumpa s Putinem rovněž přitahuje pozornost expertů i politických komentátorů, neboť by mohl naznačit další směřování Trumpovy zahraniční politiky v případě, že by se mu podařilo znovu získat prezidentský úřad v nadcházejících volbách.

Vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem zůstávají extrémně napjaté, přičemž Ukrajina stále čelí ruské vojenské agresi. Spojené státy pod vedením současného prezidenta Donalda Trumpa poskytují Kyjevu vojenskou i humanitární pomoc, byť v posledních měsících čelila administrativa tlaku republikánských zákonodárců na její omezení.

Související

Více souvisejících

Vladimír Putin Donald Trump válka na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Aktuálně se děje

před 9 minutami

Následky zemětřesení v Japonsku

Japonsko svádí závod s časem. Počet mrtvých po zemětřesení roste, pod troskami zůstávají zavalení lidé

Japonský ostrov Kjúšú zasáhlo ničivé zemětřesení o síle kolem sedmi stupňů, které si podle dosavadních zpráv vyžádalo nejméně třináct lidských životů a stovky zraněných. Otřesy s ohniskem nedaleko sedmisettisícového města Kumamoto dosáhly v zasažené oblasti nejvyššího stupně japonské seismické stupnice. Japonská premiérka Sanae Takaiči upozornila, že záchranné složky svádějí neúprosný závod s časem, neboť pod troskami budov stále zůstávají uvěznění lidé.

před 1 hodinou

Letní počasí

Počasí: Extrémní vedra budou pokračovat i příští týden

Česko čeká v následujících dnech vlna extrémních letních veder, které vyvrcholí na konci týdne, kdy teploty na mnoha místech překročí tropickou hranici a přiblíží se až k hranici 40 stupňů Celsia. Horké počasí doprovodí jen ojedinělé lokální přeháňky a bouřky, přičemž přechodné mírné ochlazení dorazí až během soboty.

včera

včera

Následky zemětřesení v Japonsku

Po zemětřesení v Japonsku explodovalo nákupní centrum. V troskách pohřbilo desítky lidí

Japonskou jižní prefekturu Kumamoto zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,1 stupně, které si vyžádalo desítky zraněných a způsobil rozsáhlé materiální škody. Podle informací japonské veřejnoprávní televize NHK vedly otřesy k částečnému zřícení obchodního centra Aeon Mall Kumamoto, ve kterém zůstalo uvíznuto mnoho lidí. Na místě zasahují záchranné složky, přičemž místní úřady a policie potvrzují, že si incident v nákupním komplexu vyžádal i několik obětí na životech.

včera

včera

Vězni zahájili protestní hladovku

1500 vězňů čekajících v Íránu na popravu zahájilo protestní hladovku. Někteří si sešili rty

V největší íránské věznici Ghezel Hesar nedaleko Teheránu došlo k dramatickému vyostření protestů proti vlně poprav. Nejméně 1 500 vězňů odsouzených k trestu smrti zde vstoupilo do hromadné hladovky, přičemž někteří z nich si na znamení odporu dokonce sešili rty nití. Vlna nespokojenosti vypukla poté, co úřady přeložily šest mužů odsouzených za drogové delikty na samotky, což obvykle předchází bezprostřednímu výkonu trestu.

včera

Filip Turek

Policie Turka za rasistické a nenávistné komentáře stíhat nebude

Policisté uzavřeli případ týkající se kontroverzních textů se známkami rasismu, homofobie a nenávisti, které se v minulosti objevily na účtech spojených s poslancem Filipem Turkem z hnutí Motoristé. Kriminalisté prověřování odložili z důvodu uplynutí promlčecí lhůty. Vzhledem k tomuto závěru vyšetřovatelé nepodají žádost o zbavení poslanecké imunity pro účely trestního stíhání a obvinění nečelí ani redakce Deníku N, která na případ jako první upozornila. O vývoji informoval zpravodajský portál iRozhlas.

včera

Mychajlo Fedorov

Zelenskyj protestujícím neustoupí. Fedorova do funkce ministra obrany nevrátí, píše ukrajinský tisk

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nehodlá vrátit Mychajla Fedorova do funkce ministra obrany, a to i přes pokračující veřejné protesty. Podle zdrojů webu Kyiv Post z prezidentského prostředí považuje hlava státu odvolání dosavadního hlavního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského za dostatečné ústupné gesto vůči požadavkům demonstrujících. Ochota prezidenta přistupovat na kompromisy má však své pevné hranice.

včera

Rusko, ilustrační foto

Ukrajina vyvíjí vlastní balistické rakety. Na podzim budou schopny zasáhnout Moskvu

Ukrajina by mohla již letos na podzim podniknout první údery na moskevské cíle za použití balistických raket vlastní výroby. V rozhovoru pro ukrajinského novináře Dmytra Hordona to uvedl Denys Štilerman, majitel a hlavní konstruktér zbrojařské společnosti Fire Point. Vývojářský tým podle něj v současnosti dokončuje závěrečné zkoušky nového raketového systému, jehož nasazení proti objektům hluboko na ruském území se výrazně přiblížilo.

včera

Prezident Trump přijal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského

Zelenskyj dorazil do USA na setkání s Trumpem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý přicestoval do Spojených států, kde ho čeká klíčové jednání za zavřenými dveřmi s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Hlavními tématy rozhovorů v Oválné pracovně Bílého domu mají být především posílení protiraketové obrany Ukrajiny a rozvoj hlubší strategické spolupráce mezi oběma zeměmi.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Co čeho může Trumpa dotlačit? V USA se obávají příjezdu Netanjahua

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý navštíví Bílý dům, kde se setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Hlavními tématy rozhovorů mají být vojenský konflikt s Íránem, situace v Libanonu a možnost rozšíření Abrahámských dohod. Schůzka proběhne v rámci Netanjahuovy cesty do Washingtonu, kam přicestoval na pohřeb zesnulého senátora Lindseyho Grahama.

včera

Donald Trump

Trump varuje Írán: Pokud se krize okamžitě nevyřeší, obnovíme útoky

Americký prezident Donald Trump opakovně varoval, že Spojené státy obnoví tvrdou vojenskou akci proti Íránu, pokud diplomacie nepovede k rychlému vyřešení krize na Blízkém východě. Podle jeho slov sice probíhají jednání, času však nezbývá mnoho a řešení musí přijít v nejbližší době. Teherán nicméně přímá rozhovory s Washingtonem popřel a uvedl, že s americkou stranou komunikuje pouze nepřímo skrze třetí země.

včera

včera

António Guterres

Roztržka v OSN: Francie přirovnala Washington k autoritářským režimům, americká delegace ze zasedání RB odešla

Americká delegace demonstrativně opustila zasedání Rady bezpečnosti OSN na protest proti ostré kritice ze strany Francie. Paříž totiž v předchozích dnech přirovnala hlasování Washingtonu v otázkách lidských práv k postojům autoritářských režimů. K opuštění sálu došlo přímo během projevu francouzského velvyslance Jérôma Bonnafonta na mimořádném jednání věnovaném válce na Ukrajině.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Kyjev po smrti Grahama ztratil v USA stěžejního spojence. Zelenskyj míří do Washingtonu s nelehkým úkolem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijíždí do Washingtonu s cílem navázat kontakt s konzervativním křídlem Republikánské strany a zástupci hnutí MAGA, kteří dlouhodobě patří ke kritikům americké pomoci Kyjevu. Příležitostí k osobním jednáním v metropoli je mimo jiné účast na pohřbu nedávno zesnulého senátora Lindseye Grahama, jenž patřil k nejvýraznějším zastáncům Ukrajiny v Kongresu. Ztráta klíčového spojence staví ukrajinskou diplomacii před nutnost hledat nové cesty ke skepse nakloněným politikům.

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Chladná atmosféra zatěžkávací zkoušky. Netanjahu míří do Bílého domu bez červeného koberce

Po celá léta připomínaly cesty izraelského premiéra Benjamina Netanjahua za americkým prezidentem Donaldem Trumpem do Washingtonu pečlivě naplánované představení. Červený koberec, vřelý stisk rukou a hlasitá slova o neotřesitelném spojenectví tvořily stálou kulisu těchto setkání. Dnes je však atmosféra výrazně chladnější a dlouholeté partnerství prochází zásadní zatěžkávací zkouškou.

včera

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajinské drony zaútočily na Moskvu. Zastavily provoz na tamních letištích

Ruská metropole a její blízké okolí se v úterý ráno staly terčem masivního dronového útoku, který na několik hodin výrazně narušil letecký provoz na klíčových moskevských letištích. Podle vyjádření místních představitelů musely záchranné složky a protivzdušná obrana čelit několika po sobě jdoucím vlnám bezpilotních letounů.

včera

Emmanuel Macron

Požáry v západní Evropě nabývají katastrofálních rozměrů. Čelíme největší krizi od druhé světové, prohlásil Macron

Západní Evropa se potýká s jednoznačně nejrozsáhlejší vlnou lesních požárů za poslední desetiletí. Francouzský prezident Emmanuel Macron veřejně prohlásil, že jeho země aktuálně čelí vůbec nejvážnější krizové situaci od skončení druhé světové války. Dramatické podmínky nepanují pouze na francouzském území, ale také v sousedním Španělsku, kde byly úřady nuceny zrychleně evakuovat už desítky tisíc obyvatel.

včera

27. července 2026 22:03

Krajská organizace přišla o miliony. Byl to opravdu podvod, míní vyšetřovatelé

Policie pokročila s vyšetřováním případu podvodu, při kterém organizace veřejné správy na Královéhradecku přišla o desítky milionů korun. Podle zjištění kriminalistů nebyl podvedený zaměstnanec napojen na pachatele zločinu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy