Trump hovořil se Zelenským i Putinem. Šéf Kremlu příměří odmítnul, podle USA o něm ihned začne jednat

Telefonický rozhovor mezi prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem trval přes dvě hodiny a podle obou stran byl velmi přínosný. Ruské státní agentury RIA Novosti a TASS přinesly první informace, podle nichž Putin po skončení hovoru prohlásil, že „jsme obecně na správné cestě“ a že jednání s Trumpem bylo „velmi informativní a užitečné“. Navrhované 30denní bezpodmínečné příměří ale šéf Kremlu odmítnul, naopak Trump po hovoru uvedl, že Rusko a Ukrajina „okamžitě zahájí jednání o příměří“.

Putin však odmítl schválit navrhované 30denní bezpodmínečné příměří, které podle amerických představitelů bylo hlavním cílem hovoru. Prohlásil, že Rusko podporuje zastavení nepřátelských akcí, ale trval na tom, že je nutné „vyvinout nejefektivnější cesty k míru“.

Putin také zopakoval svůj dlouhodobý požadavek, že je třeba řešit „základní příčiny“ války – což je odkaz na maximalistické požadavky Ruska, které by podkopaly suverenitu Ukrajiny. Mezi tyto požadavky patří donucení Ukrajiny k „denacifikaci“ a demilitarizaci, snížení počtu ozbrojených sil, zákaz přijímání vojenské podpory ze Západu a rozsáhlé omezení její suverenity.

Donald Trump prohlásil, že jeho hovor s Vladimirem Putinem „proběhl velmi dobře“ a naopak tvrdí, že Rusko a Ukrajina „okamžitě zahájí jednání o příměří“. „Právě jsem dokončil svůj dvouhodinový hovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Myslím, že proběhl velmi dobře. Rusko a Ukrajina okamžitě zahájí jednání o příměří a, co je důležitější, o ukončení války. Podmínky budou mezi oběma stranami vyjednány, což je možné pouze proto, že znají podrobnosti jednání, o kterých by nikdo jiný nevěděl. Tón a duch rozhovoru byly vynikající,“ napsal Trump.

„Rusko chce po skončení této katastrofální „krvavé lázně“ vést rozsáhlý obchod se Spojenými státy, a já s tím souhlasím. Pro Rusko existuje obrovská příležitost vytvořit obrovské množství pracovních míst a bohatství. Jeho potenciál je neomezený. Stejně tak může Ukrajina v procesu obnovy své země výrazně těžit z obchodu. Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou začnou okamžitě,“ dodal Trump.

Následně uvedl, že ihned po telefonátu s Putinem informoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a také lídry EU, Francie, Itálie, Německa a Finska. „Informoval jsem o tom prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského, předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, prezidenta Francie Emmanuela Macrona, premiérku Itálie Giorgii Meloniovou, kancléře Německa Friedricha Merze a prezidenta Finska Alexandra Stubba. Vatikán, zastoupený papežem, uvedl, že by měl velký zájem o pořádání jednání. Ať proces začne!“ uzavřel.

Ruský prezident během tiskové konference u černomořského letoviska Soči uvedl, že Moskva je připravena pracovat s Kyjevem na návrhu memoranda, které by mohlo sloužit jako základ pro budoucí mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle Putina se Trump v telefonátu vyjádřil pozitivně k obnově přímých jednání mezi Moskvou a Kyjevem a ocenil ruskou ochotu usilovat o mírové řešení.

Putin dále zdůraznil, že Rusko navrhne konkrétní rámec pro vypracování mírové dohody. „Dohodli jsme se s prezidentem Spojených států, že Rusko navrhne a je připraveno pracovat s ukrajinskou stranou na memorandu o možném budoucím mírovém urovnání. To by definovalo řadu klíčových bodů – například principy řešení konfliktu či časový rámec mírové dohody,“ řekl ruský prezident.

Moskva podle něj věří, že pokud dojde k přijetí odpovídajících dohod, může být následně vyhlášeno příměří. Přímé rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou podle něj představují „důvod k domněnce, že jsme obecně na správné cestě“.

TASS navíc cituje Putinova slova o tom, že „je třeba odstranit kořeny této krize“ a že pouze tak bude možné efektivně směřovat k trvalému míru. Dodal, že ruská pozice je v této otázce zcela jasná.

Putin rovněž uvedl, že klíčovým bodem jednání s Trumpem bylo najít způsob, jak vytvořit podmínky pro mírové rozhovory. Oba prezidenti se podle jeho slov shodli, že je třeba usilovat o kompromisní řešení, které bude přijatelné pro obě strany – tedy pro Rusko i Ukrajinu.

Přestože se nejedná o žádný formální posun, ruská strana dává najevo připravenost vrátit se k přímým jednáním s Kyjevem, ovšem s důrazem na dlouhodobé a systémové řešení, které by odstranilo základní příčiny války.

Zatím není jasné, jak na tuto nabídku zareaguje Ukrajina, jejíž prezident Volodymyr Zelenskyj v minulosti několikrát odmítl jednat s Ruskem bez předchozího úplného stažení ruských jednotek z okupovaného území. Přesto se zdá, že americko-ruský telefonát představuje důležitý diplomatický moment, který by mohl vytvořit prostor pro další vývoj směrem k míru.

Rozhovor mezi Trumpem a Putinem přichází v době, kdy se mezinárodní společenství snaží nalézt cestu ze slepé uličky, v níž se konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou nachází. Ačkoliv je cesta k míru stále dlouhá a plná překážek, obě světové velmoci nyní alespoň naznačily možný začátek nové kapitoly. 

Trump dnes také krátce telefonicky hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským těsně před plánovaným rozhovorem s Putinem. Informaci přinesla agentura Reuters s odvoláním na zdroj obeznámený s průběhem událostí.

Podle tohoto zdroje Trump kontaktoval Zelenského „na pár minut“ před tím, než navázal hovor s šéfem Kremlu. Obsah hovoru mezi Trumpem a Zelenským zatím není znám a nebyly zveřejněny žádné podrobnosti o tématech, která politici probírali.

Prezidentská kancelář Volodymyra Zelenského se ke zprávám o telefonátu zatím odmítla vyjádřit. Reuters uvedla, že žádost o komentář zůstala bez odpovědi.

Není zatím jasné, zda Trump Zelenskému předložil nějaký konkrétní návrh nebo jestli se telefonát týkal pouze diplomatické zdvořilosti před jeho vlastním rozhovorem s ruským prezidentem.

Rozhovor Trumpa s Putinem rovněž přitahuje pozornost expertů i politických komentátorů, neboť by mohl naznačit další směřování Trumpovy zahraniční politiky v případě, že by se mu podařilo znovu získat prezidentský úřad v nadcházejících volbách.

Vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem zůstávají extrémně napjaté, přičemž Ukrajina stále čelí ruské vojenské agresi. Spojené státy pod vedením současného prezidenta Donalda Trumpa poskytují Kyjevu vojenskou i humanitární pomoc, byť v posledních měsících čelila administrativa tlaku republikánských zákonodárců na její omezení.

Související

Vladimir Putin a Robert Fico

V Moskvě budou čekat Putin a Lukašenko. Fico stále plánuje cestu do Ruska

Letošní oslavy vítězství ve Velké vlastenecké válce v Moskvě se obejdou bez velkých jmen v řadách zahraničních hostů. V Evropské unii se nejvíce řeší účast slovenského premiéra Roberta Fica, který se má zároveň setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Předseda slovenské vlády se ocitne i ve společnosti běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. 
Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Vypíná internet, zavádí příměří. Jak se Rusko chystá na oslavy Dne vítězství?

Tradiční vojenská přehlídka na Rudém náměstí, která každoročně 9. května oslavuje vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem, projde letos zásadní proměnou. Poprvé po téměř dvaceti letech se na ní neobjeví žádná těžká vojenská technika. Rozhodnutí ministerstva obrany vynechat tanky, raketové systémy a další techniku vyvolalo vlnu spekulací o skutečném stavu ruských ozbrojených sil i bezpečnostní situaci v zemi.

Více souvisejících

Vladimír Putin Donald Trump válka na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Čeští hokejisté přišli o trénink před Švédskými hokejovými hrami. Kvůli díře v ledu

Nepříjemný a zároveň nečekaný začátek přípravy na závěrečný turnaj před blížícím se mistrovstvím světa, tedy na Švédské hokejové hry, zažili čeští hokejisté. Nejprve v tréninkové hale Caratana Arena ve švédském Ängelholmu hledali někoho, aby v hale rozsvítil. Když se nakonec rozsvítit povedlo, byla odhalena díra v ledu. Nakonec byl tento původně naplánovaný trénink zrušen, aby mohl být nahrazen čtvrtečním ranním.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

WHO pátrá po původu hantaviru. Objevila pacienta nula

Představitelé Světové zdravotnické organizace (WHO) vnesli více světla do probíhajícího vyšetřování nákazy na palubě výletní lodi MV Hondius. Šéf organizace podrobně zrekapituloval dosud známé a potvrzené případy, které odstartovaly mezinárodní zdravotní pohotovost. Celý řetězec tragických událostí začal u muže, u něhož se první příznaky objevily již 6. dubna a který nemoci podlehl o pět dní později.

včera

Letadla, ilustrační foto

Hantavirem se zřejmě nakazila i letuška. Na palubě letadla bylo téměř 400 lidí

Letecká společnost KLM potvrdila, že na palubě letu z jihoafrického Johannesburgu do Amsterdamu, kterým měla cestovat žena nakažená hantavirem, se nacházelo celkem 388 osob. Incident se odehrál 25. dubna a vyvolal rozsáhlá preventivní opatření ze strany nizozemských zdravotnických úřadů. Mezi lidmi na palubě bylo kromě cestujících také čtrnáct členů posádky.

včera

Prezident Trump Prohlédněte si galerii

NBC: Trump musel zastavit operaci Projekt Svoboda kvůli Saúdům. Zablokovali Američanům vzdušný prostor

Americký prezident Donald Trump musel nečekaně zastavit operaci „Projekt Svoboda“, jejímž cílem bylo prolomit íránskou blokádu v Hormuzském průlivu a zajistit bezpečný průjezd lodí. K tomuto náhlému obratu došlo pouhých 36 hodin po spuštění akce poté, co klíčový spojenec v Perském zálivu – Saúdská Arábie – zablokoval americké armádě přístup ke svým základnám a vzdušnému prostoru.

včera

včera

Hantavirus

Případ lodi MV Hondius je pro vědce výjimečný. Jak se hantavirus šíří a hrozí další globální pandemie?

Výskyt infekčních onemocnění na palubách výletních lodí není pro epidemiology žádnou neznámou. Obvykle jde o střevní potíže způsobené noroviry nebo bakteriemi E. coli, případně o respirační nákazy, jak ukázala pandemie koronaviru. Současná situace na nizozemském plavidle M.V. Hondius je však podle odborníků něčím naprosto výjimečným a nečekaným.

včera

Ilustrační foto

Svět v pohotovosti. Loď MV Hondius opustilo 40 lidí, letadly odletěli domů

Situace kolem výletní lodi MV Hondius, kterou zasáhla vlna nákazy smrtícím hantavirem, nabírá na dramatičnosti. Podle nejnovějších informací nizozemského ministerstva zahraničí opustilo plavidlo na dálkovém britském území Svatá Helena mnohem více lidí, než se původně předpokládalo. Celkem se jedná o zhruba 40 cestujících, kteří se po první tragické události na lodi rozhodli nepokračovat v plavbě a vydali se do svých domovů komerčními lety.

včera

Ilustrační foto

Patří mezi nejsmrtelnější viry vůbec. Jak se hantavirus dokáže šířit mezi lidmi?

Lékaři a vědci v současnosti upírají veškerou pozornost k výletní lodi MV Hondius, na které se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem. Klíčem k pochopení toho, co se na palubě děje, je studie tragického ohniska v argentinské vesnici Epuyen z roku 2018. Tehdy jediná narozeninová oslava spustila řetězec událostí, který vedl k jedenácti úmrtím a poprvé detailně popsal, jak se specifický kmen viru zvaný Andes dokáže šířit přímo mezi lidmi.

včera

včera

MV Hondius

MV Hondius míří k Tenerife. Z lodi zmizelo 23 lidí, WHO po nich vyhlásila pátrání

Výletní loď MV Hondius, která se stala dějištěm tragického propuknutí nákazy hantavirem, aktuálně míří k břehům kanárského přístavu Granadilla de Abona na ostrově Tenerife. Na palubě plavidla bylo doposud potvrzeno osm případů nákazy, přičemž tři lidé této nebezpečné nemoci podlehli. Očekává se, že loď dorazí do cíle v neděli ráno, kde na cestující budou čekat přísná bezpečnostní opatření a zdravotnické týmy připravené k okamžité evakuaci.

včera

včera

včera

Dobré zprávy z Českého Švýcarska. Stupeň požárního poplachu se snížil

Další dobré zprávy přišly z Českého Švýcarska, kde hasiči od víkendu bojují s rozsáhlým lesním požárem. Podle nejnovějších informací se snížil stupeň požárního poplachu. Okolnostmi požáru se zabývá policie. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy