Trump hovořil se Zelenským i Putinem. Šéf Kremlu příměří odmítnul, podle USA o něm ihned začne jednat

Telefonický rozhovor mezi prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem trval přes dvě hodiny a podle obou stran byl velmi přínosný. Ruské státní agentury RIA Novosti a TASS přinesly první informace, podle nichž Putin po skončení hovoru prohlásil, že „jsme obecně na správné cestě“ a že jednání s Trumpem bylo „velmi informativní a užitečné“. Navrhované 30denní bezpodmínečné příměří ale šéf Kremlu odmítnul, naopak Trump po hovoru uvedl, že Rusko a Ukrajina „okamžitě zahájí jednání o příměří“.

Putin však odmítl schválit navrhované 30denní bezpodmínečné příměří, které podle amerických představitelů bylo hlavním cílem hovoru. Prohlásil, že Rusko podporuje zastavení nepřátelských akcí, ale trval na tom, že je nutné „vyvinout nejefektivnější cesty k míru“.

Putin také zopakoval svůj dlouhodobý požadavek, že je třeba řešit „základní příčiny“ války – což je odkaz na maximalistické požadavky Ruska, které by podkopaly suverenitu Ukrajiny. Mezi tyto požadavky patří donucení Ukrajiny k „denacifikaci“ a demilitarizaci, snížení počtu ozbrojených sil, zákaz přijímání vojenské podpory ze Západu a rozsáhlé omezení její suverenity.

Donald Trump prohlásil, že jeho hovor s Vladimirem Putinem „proběhl velmi dobře“ a naopak tvrdí, že Rusko a Ukrajina „okamžitě zahájí jednání o příměří“. „Právě jsem dokončil svůj dvouhodinový hovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Myslím, že proběhl velmi dobře. Rusko a Ukrajina okamžitě zahájí jednání o příměří a, co je důležitější, o ukončení války. Podmínky budou mezi oběma stranami vyjednány, což je možné pouze proto, že znají podrobnosti jednání, o kterých by nikdo jiný nevěděl. Tón a duch rozhovoru byly vynikající,“ napsal Trump.

„Rusko chce po skončení této katastrofální „krvavé lázně“ vést rozsáhlý obchod se Spojenými státy, a já s tím souhlasím. Pro Rusko existuje obrovská příležitost vytvořit obrovské množství pracovních míst a bohatství. Jeho potenciál je neomezený. Stejně tak může Ukrajina v procesu obnovy své země výrazně těžit z obchodu. Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou začnou okamžitě,“ dodal Trump.

Následně uvedl, že ihned po telefonátu s Putinem informoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a také lídry EU, Francie, Itálie, Německa a Finska. „Informoval jsem o tom prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského, předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, prezidenta Francie Emmanuela Macrona, premiérku Itálie Giorgii Meloniovou, kancléře Německa Friedricha Merze a prezidenta Finska Alexandra Stubba. Vatikán, zastoupený papežem, uvedl, že by měl velký zájem o pořádání jednání. Ať proces začne!“ uzavřel.

Ruský prezident během tiskové konference u černomořského letoviska Soči uvedl, že Moskva je připravena pracovat s Kyjevem na návrhu memoranda, které by mohlo sloužit jako základ pro budoucí mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle Putina se Trump v telefonátu vyjádřil pozitivně k obnově přímých jednání mezi Moskvou a Kyjevem a ocenil ruskou ochotu usilovat o mírové řešení.

Putin dále zdůraznil, že Rusko navrhne konkrétní rámec pro vypracování mírové dohody. „Dohodli jsme se s prezidentem Spojených států, že Rusko navrhne a je připraveno pracovat s ukrajinskou stranou na memorandu o možném budoucím mírovém urovnání. To by definovalo řadu klíčových bodů – například principy řešení konfliktu či časový rámec mírové dohody,“ řekl ruský prezident.

Moskva podle něj věří, že pokud dojde k přijetí odpovídajících dohod, může být následně vyhlášeno příměří. Přímé rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou podle něj představují „důvod k domněnce, že jsme obecně na správné cestě“.

TASS navíc cituje Putinova slova o tom, že „je třeba odstranit kořeny této krize“ a že pouze tak bude možné efektivně směřovat k trvalému míru. Dodal, že ruská pozice je v této otázce zcela jasná.

Putin rovněž uvedl, že klíčovým bodem jednání s Trumpem bylo najít způsob, jak vytvořit podmínky pro mírové rozhovory. Oba prezidenti se podle jeho slov shodli, že je třeba usilovat o kompromisní řešení, které bude přijatelné pro obě strany – tedy pro Rusko i Ukrajinu.

Přestože se nejedná o žádný formální posun, ruská strana dává najevo připravenost vrátit se k přímým jednáním s Kyjevem, ovšem s důrazem na dlouhodobé a systémové řešení, které by odstranilo základní příčiny války.

Zatím není jasné, jak na tuto nabídku zareaguje Ukrajina, jejíž prezident Volodymyr Zelenskyj v minulosti několikrát odmítl jednat s Ruskem bez předchozího úplného stažení ruských jednotek z okupovaného území. Přesto se zdá, že americko-ruský telefonát představuje důležitý diplomatický moment, který by mohl vytvořit prostor pro další vývoj směrem k míru.

Rozhovor mezi Trumpem a Putinem přichází v době, kdy se mezinárodní společenství snaží nalézt cestu ze slepé uličky, v níž se konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou nachází. Ačkoliv je cesta k míru stále dlouhá a plná překážek, obě světové velmoci nyní alespoň naznačily možný začátek nové kapitoly. 

Trump dnes také krátce telefonicky hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským těsně před plánovaným rozhovorem s Putinem. Informaci přinesla agentura Reuters s odvoláním na zdroj obeznámený s průběhem událostí.

Podle tohoto zdroje Trump kontaktoval Zelenského „na pár minut“ před tím, než navázal hovor s šéfem Kremlu. Obsah hovoru mezi Trumpem a Zelenským zatím není znám a nebyly zveřejněny žádné podrobnosti o tématech, která politici probírali.

Prezidentská kancelář Volodymyra Zelenského se ke zprávám o telefonátu zatím odmítla vyjádřit. Reuters uvedla, že žádost o komentář zůstala bez odpovědi.

Není zatím jasné, zda Trump Zelenskému předložil nějaký konkrétní návrh nebo jestli se telefonát týkal pouze diplomatické zdvořilosti před jeho vlastním rozhovorem s ruským prezidentem.

Rozhovor Trumpa s Putinem rovněž přitahuje pozornost expertů i politických komentátorů, neboť by mohl naznačit další směřování Trumpovy zahraniční politiky v případě, že by se mu podařilo znovu získat prezidentský úřad v nadcházejících volbách.

Vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem zůstávají extrémně napjaté, přičemž Ukrajina stále čelí ruské vojenské agresi. Spojené státy pod vedením současného prezidenta Donalda Trumpa poskytují Kyjevu vojenskou i humanitární pomoc, byť v posledních měsících čelila administrativa tlaku republikánských zákonodárců na její omezení.

Související

Vladimir Putin

Kreml může převzít budovy, které majitelé neochrání před ukrajinskými útoky, schválil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, který umožňuje státu převzít dočasnou správu nad klíčovými infrastrukturními objekty, pokud jejich majitelé nezajistí dostatečnou ochranu před bezpečnostními hrozbami. Nové opatření se zaměřuje především na rizika spojená s útoky bezpilotních letounů, které v posledních měsících stále častěji zasahují průmyslová a energetická zařízení po celé zemi.

Více souvisejících

Vladimír Putin Donald Trump válka na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Aktuálně se děje

před 57 minutami

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

před 1 hodinou

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

před 2 hodinami

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

před 6 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

před 6 hodinami

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

před 9 hodinami

včera

Ilustrační foto

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

včera

Reykjavík

Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí

Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Hrdina povodní v Nepálu: Ředitel zachránil život 900 studentů

Rychlé rozhodnutí ředitele školy v nepálském okrese Nuwakot zachránilo život devíti stům žáků před ničivou bleskovou povodní. Ředitel školního zařízení Rajendra Dawadi nařídil okamžitou evakuaci pouhých deset minut předtím, než budovu zasáhl proud vody a bahna. Katastrofální záplavy v regionu si již vyžádaly stovky lidských životů a tisíce lidí zůstávají pohřešovány.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

U pobřeží Kypru se převrátila loď s 267 lidmi na palubě, počet mrtvých narůstá

U pobřeží severního Kypru se převrátila cestovní loď Filo Jet, na jejíž palubě se v době neštěstí nacházelo celkem 267 osob. Podle dosavadních oficiálních informací si tragická nehoda vyžádala nejméně sedm lidských životů. Záchranářům se podařilo z moře vytáhnout 237 přeživších, přičemž někteří z nich utrpěli různě závažná zranění. Dalších třiadvacet cestujících a členů posádky zůstává nadále nezvěstných.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Babiš rovná vztahy s Hradem. Obnoví schůzky s Pavlem

Po dlouhých měsících napětí a vyostřených sporů mezi vládou a Pražským hradem se prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš dohodli na obnovení společných schůzek. První osobní jednání obou představitelů se uskutečnilo na Úřadu vlády po zasedání Bezpečnostní rady státu. Obě strany se shodly na tom, že vzájemná komunikace je nezbytná, a to především v oblasti zahraniční politiky. Návrat k jednacímu stolu má představovat začátek pozitivní změny ve vzájemných vztazích.

včera

Nedělní debata

ČT představila novou nedělní debatu. Řešil se propad preferencí ANO i neefektivní zadlužování Česka

Česká televize představila novou podobu svého hlavního diskusního pořadu Nedělní debata, který nahradil předchozí formát. Do hlavního politického duelu moderovaného Lukášem Dolanským zasedli vládní vicepremiéři Karel Havlíček za hnutí ANO a Petr Macinka za Motoristy sobě spolu s opozičními lídry Martinem Kupkou z ODS a Vítem Rakušanem ze hnutí STAN. Ústředními tématy diskuse se staly nejnovější volební preference, stav státního rozpočtu, boj s dezinformacemi i nadcházející prezidentská volba. Diskusnímu střetu předcházel úvodní rozbor odborníků zaměřený na aktuální společenskou náladu.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Politico: Rusko plánuje novou pozemní ofenzívu na Kyjev

Ukrajinské zpravodajské služby získaly informace, podle kterých Ruská federace plánuje nové pozemní ofenzívy zaměřené na Kyjev a Černihiv. Informaci webu Politico sdělil zástupce vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře Pavlo Palisa. Podle něj dostali ruští vojenští velitelé od politických představitelů v Kremlu za úkol připravit a naplánovat útoky na obě tato města. Kyjev v současnosti tyto zprávy vyhodnocuje a přijímá příslušná opatření.

včera

Plzeň už má náhradu za Hyského. Viktoriány nově povede Radoslav Kováč

Fotbalová Plzeň nehodlá vzhledem k jejímu nabitému programu ztrácet čas a už tři dny po čtvrteční prohře 0:3 v úvodním zápase 4. předkola Evropské ligy s Crvenou zvezdou Bělehrad našla náhradu za odvolaného trenéra Martina Hyského. Stal se jí Radoslav Kováč, jenž naposledy vedl Slovan Liberec, nyní se Západočechy podepsal smlouvu do konce sezóny 2026/27s možností prodloužit ji na dva roky.

Zdroj: David Holub

Další zprávy