Městem Nova Kachovka v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny, které už měsíce ovládají Rusové, v pondělí večer otřásla exploze. Podle mluvčího správy Oděské oblasti Serhije Bratčuka byl zničen ruský muniční sklad. Šlo o několikátý výbuch v tomto městě za poslední dny. Podle šéfa místní ruské okupační správy Vladimira Leontěva při něm zemřelo nejméně sedm lidí a dalších 60 utrpělo zranění. Pod troskami zřícených domů jsou podle něj stovky lidí. Informace z místa nelze nezávisle ověřit.
Serhij Chlaň, který je poradcem šéfa ukrajinské správy Chersonské oblasti, podle agentury Unian informoval o zničení o ruského skladu munice. "Minus jeden ruský sklad munice v Nové Kachovce. Vozili, vozili, hromadili, hromadili a mají z toho navečer ohňostroj," uvedl. Chlaň, který není v Rusy ovládané oblasti, vzkázal tam žijícím lidem, aby na sebe dávali pozor a nechodili k místu výbuchu.
Ruská agentura TASS s odvoláním na "vojensko-občanskou správu" v Nové Kachovce uvedla, že explodoval sklad ledku. Zničen byl podle ní mimo jiné i sklad humanitární pomoci a v oblasti dál zuří požáry. Ruskojazyčná verze BBC poukazuje na to, že žádné veřejné zdroje dosud neuváděly, že by byl ve městě uskladňován ledek. Šéf místní okupační správy Vladimir Leontěv agentuře TASS řekl, že zničeny byly stovky domů a desítky objektů infrastruktury.
"Už je sedm mrtvých a přibližně 60 zraněných," řekl Leontěv. Dříve informoval o 40 zraněných s upozorněním, že jde jen o ty, kdo zatím vyhledali lékařskou pomoc, a že újmu na zdraví utrpělo mnohem více lidí.
Ukrajinská armáda v posledních dnech s úspěchem nasadila salvové raketomety dodané západními spojenci proti ruským muničním skladům v obsazených částech země. Podle ruské agentury Interfax ukrajinské síly použily k zásahu Nové Kachovky americké raketomety HIMARS.
Novou Kachovku ruské síly obsadily hned první den invaze, 24. února. Ve městě se nachází vodní elektrárna, je také důležité pro zásobování Ruskem okupovaného Krymu vodou.
Počet obětí ruského raketového útoku na Časiv Jar vzrostl na 43, hlásí úřady
Počet obětí raketového útoku na východoukrajinské město Časiv Jar vzrostl na 43. S odvoláním na Státní službu pro mimořádné události (DSNS) v Doněcké oblasti o tom dnes informovala agentura Unian. Ráno, kdy záchranáři měli odklizeno zhruba 70 procent trosek, úřady hlásily 34 mrtvých. Záchranné práce po víkendovém útoku zatím pokračují. Ukrajina z útoku na obytný dům viní Moskvu, ta to však stejně jako ostatní útoky na ukrajinské civilisty odmítá.
"K 18:00 (17:00 SELČ) pracovníci DSNS nalezli a z trosek zničeného pětipodlažního domu vytáhli 43 mrtvých včetně dítěte (chlapce kolem devíti let)," uvedly záchranné složky, podle kterých bylo odklizeno 420 tun trosek zdevastovaného obytného domu. Místní úřady už dříve uvedly, že se ze sutin podařilo devět lidí zachránit.
Časiv Jar leží nedaleko Bachmutu v Doněcké oblasti a v sobotu večer město zasáhlo ruské ostřelování. Moskva od začátku invaze na Ukrajinu tvrdí, že se nezaměřuje na civilní cíle. V pondělí ruské ministerstvo obrany podle zpravodajského serveru BBC potvrdilo, že jeho armáda Časiv Jar ostřelovala, útok ale podle Moskvy zasáhl ukrajinské vojenské jednotky. Tvrzení ani jedné z válčících stran není možné nezávisle ověřit.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu bylo v Doněcké oblasti zabito nejméně 602 civilistů a dalších 1552 jich bylo zraněno, napsal dnes server Ukrajinska pravda. Podle oblastního gubernátora Pavla Kyrylenka zároveň nelze v současné době určit přesný počet obětí ve městech Mariupol a Volnovacha. Například starosta přístavního Mariupolu tvrdí, že od vpádu ruských vojsk do tohoto strategicky důležitého města na jihovýchodě Ukrajiny v něm zemřelo nejméně 22.000 lidí. Ani tuto zprávu nelze nezávisle ověřit.
Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR) mezitím potvrdil, že kvůli ruské invazi na Ukrajinu zemřelo k 3. červenci nejméně 4889 civilistů, včetně 335 dětí. Dalších 6263, včetně 521 nezletilých, jich utrpělo zranění. OHCHR zároveň upozornil, že skutečné počty obětí budou zřejmě výrazně vyšší, protože příjem informací z některých oblastí se opožďuje a mnoho ohlášených případů úřad ještě nemohl ověřit.
Související

Starmer a Macron vyzvali k tvrdším sankcím na Rusko, Rubio jednal s Lavrovem

Trump splnil slib poté, co ho rozzuřil Putin. Na Ukrajinu opět proudí americké dodávky
Aktuálně se děje
včera

Umělá inteligence sítě X chválila Hitlera. Musk přiznal problémy
včera

Slovinsko balancuje na ostří nože: Premiér Golob návrhem referenda o členství v NATO vyrazil dech
včera

Poprask v Nizozemsku: Každý jeden občan má v krvi chemikálie
včera

Tchaj-wan usiluje o omezení hospodářských vazeb na Čínu, úplné přerušení je však nereálné. Případná válka způsobí globální problémy s mikročipy
včera

Dalo se nedávným protestům v Los Angeles předejít? Podle expertů stačilo dodržet tři postupy
včera

Starmer a Macron vyzvali k tvrdším sankcím na Rusko, Rubio jednal s Lavrovem
včera

Nečekaný propad ANO. Babiš je v novém průzkumu pod 30 procenty
včera

Napětí na hranici Německa a Polska. Volný pohyb je minulostí, přinejmenším dočasně
včera

Politický darebák a lichvář. Trump z mezinárodního obchodu odstraňuje respekt, obětí budou i jeho voliči
včera

Důchody v roce 2026. Ministerstvo zveřejnilo první odhady růstu penzí
včera

Trump zahájil obchodní válku s Brazílií. Nejspíš hraje o osud Bolsonara
včera

Ministerstvo vnitra odhalilo útok hackerů. Citlivá data údajně neunikla
včera

Trump splnil slib poté, co ho rozzuřil Putin. Na Ukrajinu opět proudí americké dodávky
včera

Rusové se pokoušeli o další sabotáže v Česku. BIS je zastavila
včera

Rubio míří na klíčové jednání s Lavrovem. Trump stupňuje tlak na Putina i spojence v Asii
včera

Zdražování nafty má pokračovat. Ve světě panují obavy z jejího nedostatku
včera

Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit
včera

Izrael oznámil pozemní operaci v Libanonu. Křehké příměří se rozpadá, hrozí další konflikt
včera

Exprezidenta Juna znovu zatkli. Jihokorejci se obávají, že by ničil důkazy
včera
Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu
Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.
Zdroj: Jakub Jurek