Městem Nova Kachovka v Chersonské oblasti podle úřadů otřásla exploze, Časiv Jar zasáhly rakety

Městem Nova Kachovka v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny, které už měsíce ovládají Rusové, v pondělí večer otřásla exploze. Podle mluvčího správy Oděské oblasti Serhije Bratčuka byl zničen ruský muniční sklad. Šlo o několikátý výbuch v tomto městě za poslední dny. Podle šéfa místní ruské okupační správy Vladimira Leontěva při něm zemřelo nejméně sedm lidí a dalších 60 utrpělo zranění. Pod troskami zřícených domů jsou podle něj stovky lidí. Informace z místa nelze nezávisle ověřit.

Serhij Chlaň, který je poradcem šéfa ukrajinské správy Chersonské oblasti, podle agentury Unian informoval o zničení o ruského skladu munice. "Minus jeden ruský sklad munice v Nové Kachovce. Vozili, vozili, hromadili, hromadili a mají z toho navečer ohňostroj," uvedl. Chlaň, který není v Rusy ovládané oblasti, vzkázal tam žijícím lidem, aby na sebe dávali pozor a nechodili k místu výbuchu.

Ruská agentura TASS s odvoláním na "vojensko-občanskou správu" v Nové Kachovce uvedla, že explodoval sklad ledku. Zničen byl podle ní mimo jiné i sklad humanitární pomoci a v oblasti dál zuří požáry. Ruskojazyčná verze BBC poukazuje na to, že žádné veřejné zdroje dosud neuváděly, že by byl ve městě uskladňován ledek. Šéf místní okupační správy Vladimir Leontěv agentuře TASS řekl, že zničeny byly stovky domů a desítky objektů infrastruktury.

"Už je sedm mrtvých a přibližně 60 zraněných," řekl Leontěv. Dříve informoval o 40 zraněných s upozorněním, že jde jen o ty, kdo zatím vyhledali lékařskou pomoc, a že újmu na zdraví utrpělo mnohem více lidí.

Ukrajinská armáda v posledních dnech s úspěchem nasadila salvové raketomety dodané západními spojenci proti ruským muničním skladům v obsazených částech země. Podle ruské agentury Interfax ukrajinské síly použily k zásahu Nové Kachovky americké raketomety HIMARS.

Novou Kachovku ruské síly obsadily hned první den invaze, 24. února. Ve městě se nachází vodní elektrárna, je také důležité pro zásobování Ruskem okupovaného Krymu vodou.

Počet obětí ruského raketového útoku na Časiv Jar vzrostl na 43, hlásí úřady

Počet obětí raketového útoku na východoukrajinské město Časiv Jar vzrostl na 43. S odvoláním na Státní službu pro mimořádné události (DSNS) v Doněcké oblasti o tom dnes informovala agentura Unian. Ráno, kdy záchranáři měli odklizeno zhruba 70 procent trosek, úřady hlásily 34 mrtvých. Záchranné práce po víkendovém útoku zatím pokračují. Ukrajina z útoku na obytný dům viní Moskvu, ta to však stejně jako ostatní útoky na ukrajinské civilisty odmítá.

"K 18:00 (17:00 SELČ) pracovníci DSNS nalezli a z trosek zničeného pětipodlažního domu vytáhli 43 mrtvých včetně dítěte (chlapce kolem devíti let)," uvedly záchranné složky, podle kterých bylo odklizeno 420 tun trosek zdevastovaného obytného domu. Místní úřady už dříve uvedly, že se ze sutin podařilo devět lidí zachránit.

Časiv Jar leží nedaleko Bachmutu v Doněcké oblasti a v sobotu večer město zasáhlo ruské ostřelování. Moskva od začátku invaze na Ukrajinu tvrdí, že se nezaměřuje na civilní cíle. V pondělí ruské ministerstvo obrany podle zpravodajského serveru BBC potvrdilo, že jeho armáda Časiv Jar ostřelovala, útok ale podle Moskvy zasáhl ukrajinské vojenské jednotky. Tvrzení ani jedné z válčících stran není možné nezávisle ověřit.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu bylo v Doněcké oblasti zabito nejméně 602 civilistů a dalších 1552 jich bylo zraněno, napsal dnes server Ukrajinska pravda. Podle oblastního gubernátora Pavla Kyrylenka zároveň nelze v současné době určit přesný počet obětí ve městech Mariupol a Volnovacha. Například starosta přístavního Mariupolu tvrdí, že od vpádu ruských vojsk do tohoto strategicky důležitého města na jihovýchodě Ukrajiny v něm zemřelo nejméně 22.000 lidí. Ani tuto zprávu nelze nezávisle ověřit.

Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR) mezitím potvrdil, že kvůli ruské invazi na Ukrajinu zemřelo k 3. červenci nejméně 4889 civilistů, včetně 335 dětí. Dalších 6263, včetně 521 nezletilých, jich utrpělo zranění. OHCHR zároveň upozornil, že skutečné počty obětí budou zřejmě výrazně vyšší, protože příjem informací z některých oblastí se opožďuje a mnoho ohlášených případů úřad ještě nemohl ověřit.

Související

Volodymyr Zelenskyj na návštěvě ve Vatikánu u papeže Františka (13. května 2023).

Zelenskyj dovezl papeži Františkovi netradiční dar

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pátek setkal s papežem Františkem na soukromé audienci ve Vatikánu, během níž mu předal symbolický dar – olejomalbu inspirovanou vražděním civilistů v Buči, kyjevském předměstí, kde v prvních týdnech ruské invaze došlo k masakru.  

Více souvisejících

válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie

BND: Rusko bude do roku 2030 schopno zaútočit na NATO

Německo čelí vážným bezpečnostním hrozbám zvenčí, zejména ze strany Ruska, Číny a Íránu, zatímco uvnitř země je znepokojující vzestup islamismu a pravicového extremismu. Na každoročním slyšení před kontrolním výborem Spolkového sněmu to v pondělí uvedli šéfové tří německých tajných služeb.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Praha

Noční život v Praze se mění. Tahy po hospodách skončily

Praha se rozhodla zakročit proti takzvaným "pub crawls", organizovaným nočním toulkám po barech, které pořádají specializované agentury a které jsou spojeny s hlučnými skupinami opilých turistů. V pondělí tento zákaz schválila Rada hlavního města Prahy.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Rusku se nelíbí jaderné cvičení NATO

Každoroční cvičení Severoatlantické aliance (NATO) pod názvem Steadfast Noon, zaměřené na zacházení s jadernými zbraněmi, vyvolává napětí v době probíhající války na Ukrajině. Kreml varoval, že toto cvičení, které probíhá během "horké války" v rámci ukrajinského konfliktu, může přispět k další eskalaci. Uvedl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

před 7 hodinami

Donald Tusk

Polskem hýbe otázka migrační politiky. Tusk chce zastavit právo na azyl

Polská vízová politika vůči občanům Ruska patří mezi nejpřísnější v Evropě, uvedlo polské ministerstvo vnitra na sociální síti X. Tím reagovalo na výroky Blažího Pobožyho, poradce prezidenta a bývalého náměstka ministra vnitra, který v rozhovoru pro Radio ZET zmínil, že více než 60 000 ruských občanů vstoupilo v první polovině letošního roku do Polska. Z toho 42 000 z nich překročilo hranici přímo z území Ruska.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Taliban, Afghánistán

Tálibán zavedl v Afghánistánu další bizarní pravidlo

Afghánské ministerstvo pro prevenci neřesti a šíření ctnosti oznámilo, že začne postupně uplatňovat zákon, který zakazuje médiím v zemi zveřejňovat záběry všech živých tvorů. Toto rozhodnutí je součástí širšího balíčku opatření přijatých vládnoucím Tálibánem, jehož cílem je přísné dodržování islámského práva šaría. Informovala o tom agentura AFP.

před 10 hodinami

Leonid Iljič Brežněv, byl sovětským politikem, nejvyšším představitelem Sovětského svazu v období let 1964–1982, mj. čtyřnásobným Hrdinou SSSR.

Pochmurnost ruských dějin. Zdroje nostalgie po brežněvismu 60 let po převratu v Kremlu

Před šedesáti lety, 14. října 1964, proběhl v Kremlu palácový převrat, který z čela Komunistické strany Sovětského svazu odstranil Nikitu Chruščova. Vůdcem jedné ze dvou tehdejších světových supervelmocí se stal sedmapadesátiletý Leonid Brežněv. Ačkoliv o jeho schopnostech mnozí pochybovali – což byl ostatně jeden z důvodů, proč byl vybrán jako Chruščovův nástupce –, ostřílený stranický byrokrat následně vládl dlouhých osmnáct let a zemi podstatně proměnil. Skutečnost, že i současní Rusové vnímají brežněvovskou éru velmi pozitivně, vypovídá mnohé o pochmurnosti moderních ruských dějin. 

před 10 hodinami

Konvoj OSN

Útoky na mise OSN otřásly světem. Izrael se kaje, vysvětluje a kritizuje

Evropská unie ostře odsoudila nedávné útoky izraelské armády na mírové jednotky OSN (UNIFIL) operující v jižním Libanonu, které vyústily ve zranění několika příslušníků mírových sil. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell ve svém prohlášení vyjádřil vážné znepokojení nad těmito incidenty a zdůraznil, že podobné útoky představují závažné porušení mezinárodního práva, přičemž vyzval k jejich okamžitému zastavení.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Volodymyr Zelenskyj na návštěvě ve Vatikánu u papeže Františka (13. května 2023).

Zelenskyj dovezl papeži Františkovi netradiční dar

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pátek setkal s papežem Františkem na soukromé audienci ve Vatikánu, během níž mu předal symbolický dar – olejomalbu inspirovanou vražděním civilistů v Buči, kyjevském předměstí, kde v prvních týdnech ruské invaze došlo k masakru.  

před 12 hodinami

před 12 hodinami

António Guterres

Guterres nezvládá náplň své práce. Škodí i tak disfunkční Radě bezpečnosti

Generální tajemník OSN Antonio Guterres nezvládá základní náplň své práce. Místo toho, aby zachoval nestrannost a obhajoval mezinárodní právo se staví na stranu teroristů a teroristických režimů. Zdá se, že je potřeba nejen reformovat Radu bezpečnosti, ale také post, který zastává někdejší portugalský premiér a předseda Socialistické internacionály.

před 13 hodinami

Prezidentská debata CNN: bývalý prezident Donald Trump

Kamala sice vede průzkumy mezi voliči, v jednom netradičním ale zvítězil Trump

V klíčových amerických státech si voliči myslí, že republikánský kandidát Donald Trump lépe zvládne řešení války na Ukrajině a ozbrojených konfliktů na Blízkém východě než jeho demokratická soupeřka Kamala Harrisová. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který si objednal list Wall Street Journal (WSJ).

před 13 hodinami

Spojenectví Ruska a KLDR se prohlubuje

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli varoval před rostoucím spojenectvím mezi Ruskem a režimy, jako je komunistická Severní Korea. Upozornil, že nejde jen o transfer zbraní, ale v případě Severní Koreje dokonce o možnost zapojení jejích vojáků do ruských okupačních sil. Tato prohlášení pronesl ve svém video-vystoupení na síti Facebook.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy