Městem Nova Kachovka v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny, které už měsíce ovládají Rusové, v pondělí večer otřásla exploze. Podle mluvčího správy Oděské oblasti Serhije Bratčuka byl zničen ruský muniční sklad. Šlo o několikátý výbuch v tomto městě za poslední dny. Podle šéfa místní ruské okupační správy Vladimira Leontěva při něm zemřelo nejméně sedm lidí a dalších 60 utrpělo zranění. Pod troskami zřícených domů jsou podle něj stovky lidí. Informace z místa nelze nezávisle ověřit.
Serhij Chlaň, který je poradcem šéfa ukrajinské správy Chersonské oblasti, podle agentury Unian informoval o zničení o ruského skladu munice. "Minus jeden ruský sklad munice v Nové Kachovce. Vozili, vozili, hromadili, hromadili a mají z toho navečer ohňostroj," uvedl. Chlaň, který není v Rusy ovládané oblasti, vzkázal tam žijícím lidem, aby na sebe dávali pozor a nechodili k místu výbuchu.
Ruská agentura TASS s odvoláním na "vojensko-občanskou správu" v Nové Kachovce uvedla, že explodoval sklad ledku. Zničen byl podle ní mimo jiné i sklad humanitární pomoci a v oblasti dál zuří požáry. Ruskojazyčná verze BBC poukazuje na to, že žádné veřejné zdroje dosud neuváděly, že by byl ve městě uskladňován ledek. Šéf místní okupační správy Vladimir Leontěv agentuře TASS řekl, že zničeny byly stovky domů a desítky objektů infrastruktury.
"Už je sedm mrtvých a přibližně 60 zraněných," řekl Leontěv. Dříve informoval o 40 zraněných s upozorněním, že jde jen o ty, kdo zatím vyhledali lékařskou pomoc, a že újmu na zdraví utrpělo mnohem více lidí.
Ukrajinská armáda v posledních dnech s úspěchem nasadila salvové raketomety dodané západními spojenci proti ruským muničním skladům v obsazených částech země. Podle ruské agentury Interfax ukrajinské síly použily k zásahu Nové Kachovky americké raketomety HIMARS.
Novou Kachovku ruské síly obsadily hned první den invaze, 24. února. Ve městě se nachází vodní elektrárna, je také důležité pro zásobování Ruskem okupovaného Krymu vodou.
Počet obětí ruského raketového útoku na Časiv Jar vzrostl na 43, hlásí úřady
Počet obětí raketového útoku na východoukrajinské město Časiv Jar vzrostl na 43. S odvoláním na Státní službu pro mimořádné události (DSNS) v Doněcké oblasti o tom dnes informovala agentura Unian. Ráno, kdy záchranáři měli odklizeno zhruba 70 procent trosek, úřady hlásily 34 mrtvých. Záchranné práce po víkendovém útoku zatím pokračují. Ukrajina z útoku na obytný dům viní Moskvu, ta to však stejně jako ostatní útoky na ukrajinské civilisty odmítá.
"K 18:00 (17:00 SELČ) pracovníci DSNS nalezli a z trosek zničeného pětipodlažního domu vytáhli 43 mrtvých včetně dítěte (chlapce kolem devíti let)," uvedly záchranné složky, podle kterých bylo odklizeno 420 tun trosek zdevastovaného obytného domu. Místní úřady už dříve uvedly, že se ze sutin podařilo devět lidí zachránit.
Časiv Jar leží nedaleko Bachmutu v Doněcké oblasti a v sobotu večer město zasáhlo ruské ostřelování. Moskva od začátku invaze na Ukrajinu tvrdí, že se nezaměřuje na civilní cíle. V pondělí ruské ministerstvo obrany podle zpravodajského serveru BBC potvrdilo, že jeho armáda Časiv Jar ostřelovala, útok ale podle Moskvy zasáhl ukrajinské vojenské jednotky. Tvrzení ani jedné z válčících stran není možné nezávisle ověřit.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu bylo v Doněcké oblasti zabito nejméně 602 civilistů a dalších 1552 jich bylo zraněno, napsal dnes server Ukrajinska pravda. Podle oblastního gubernátora Pavla Kyrylenka zároveň nelze v současné době určit přesný počet obětí ve městech Mariupol a Volnovacha. Například starosta přístavního Mariupolu tvrdí, že od vpádu ruských vojsk do tohoto strategicky důležitého města na jihovýchodě Ukrajiny v něm zemřelo nejméně 22.000 lidí. Ani tuto zprávu nelze nezávisle ověřit.
Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR) mezitím potvrdil, že kvůli ruské invazi na Ukrajinu zemřelo k 3. červenci nejméně 4889 civilistů, včetně 335 dětí. Dalších 6263, včetně 521 nezletilých, jich utrpělo zranění. OHCHR zároveň upozornil, že skutečné počty obětí budou zřejmě výrazně vyšší, protože příjem informací z některých oblastí se opožďuje a mnoho ohlášených případů úřad ještě nemohl ověřit.
Související

Pavel: Rusko musí pochopit, že je nutné jednat. Válka jinak může trvat roky

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil
Aktuálně se děje
včera

Důchody a novinka ohledně tisícovky navíc. V červenci nastává změna
včera

Australanka je vinná z trojnásobné vraždy. Smrtícím prostředkem se staly houby
včera

Dva incidenty na D3. Dálnici uzavřely hořící kamion i nehoda
včera

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout
včera

Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud
včera

Předsezónní strasti a radosti fotbalové Slavie. Hlásí posily i zranění, zůstane kouč Trpišovský?
včera

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí
včera

Šok v Red Bullu: Christian Horner po dvou dekádách končí na pozici šéfa
včera

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin
včera

Norskem otřásá skandál. Syn korunní princezny je obviněn ze znásilnění
včera

Pavel: Rusko musí pochopit, že je nutné jednat. Válka jinak může trvat roky
včera

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil
včera

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě
včera

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně
včera

Předpověď počasí už s extrémy nepočítá. Meteorologové upřesnili výstrahu
včera

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima
včera

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo
včera

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění
včera

Nové informace o rozsahu škod pro íránský jaderný program. Šéf rozvědky promluvil
včera
Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly
Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.
Zdroj: Jakub Jurek