Na Ukrajině již během války zemřelo 128 dětí, oznámil Kyjev

V důsledku ruské invaze, která začala přesně před měsícem, bylo na Ukrajině zabito 128 dětí a dalších 172 nezletilých Ukrajinců utrpělo zranění. Podle agentury Unian to dnes oznámila ukrajinská generální prokuratura. Bilanci zatím nebylo možné nezávisle ověřit.

Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR) ve středu potvrdil celkem 977 zabitých civilistů, včetně 81 dětí. Od začátku války musela opustit své domovy více než polovina ukrajinských dětí, upozornil dnes Dětský fond OSN (UNICEF).

Nejvíce dětských obětí ruské agrese ukrajinské úřady zaznamenaly v Kyjevské, Charkovské, Doněcké, Černihivské nebo Mykolajivské oblasti. Například v Mariupolu bylo pod troskami domu, který ostřelovali okupanti, nalezeno tělo jedenáctileté gymnastky Kateryny, napsala dnes agentura Unian a podotkla, že malá sportovkyně opakovaně vyhrávala významné soutěže.

Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva k 22. březnu zaznamenal kromě 977 zabitých civilistů také dalších 1594 zraněných. Většinu obětí má podle něj na svědomí použití výbušných zbraní s "širokou dopadovou plochou" včetně dělostřeleckého a raketového ostřelování nebo leteckých úderů.

Skutečný počet obětí však bude podle OSN vyšší, protože příjem informací z některých oblastí se opožďuje a mnoho ohlášených případů ještě úřad nepotvrdil. Týká se to například Mariupolu nebo Volnovachy, kde jsou hlášeny četné civilní oběti, které se nyní potvrzují a nejsou zahrnuty ve zveřejněné bilanci, uvedl úřad.

"Měsíc války na Ukrajině vyhnal z domovů na 4,3 milionu dětí, což je více než polovina odhadované dětské populace (v zemi), která činí 7,5 milionu," uvedl dnes UNICEF podle agentury AFP. Přibližně 1,8 milionu dětí překročilo hranice do okolních států a zhruba 2,5 milionu jich je vysídleno v rámci Ukrajiny.

V důsledku každodenního bombardování a ostřelování bylo navíc poškozeno 566 vzdělávacích institucí, z nichž 73 bylo zcela zničeno, tvrdí dále ukrajinská prokuratura. Nepřátelská palba podle ní zasáhla také více než 40 institucí určených pro děti - včetně zdravotnických zařízení, uměleckých škol, sportovišť a knihoven. Rusko dlouhodobě popírá, že by útočilo na civilní cíle.

Nalezení smírného řešení nemusí být jednoduché, ukazuje analýza

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela. 

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.

Hrozí Rusku kvůli sankcím bankrot? Ekonomové se neshodnou

Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, bankrot mu podle Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve vyjádření, které má server EuroZprávy.cz k dispozici.

"Situace je značně nepřehledná a investoři netuší, zda a jakým způsobem proběhne příští splátka. Například držitelé rublových státních dluhopisů se dodneška nedostali ke kuponům, které měli obdržet před dvěma týdny. Peníze vyplacené ministerstvem financí byly totiž zmrazené a jejich převod je zablokovaný současnou regulací na pohyb kapitálu," dodal.

Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.

Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích.

"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," doplnil Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.

Související

Ilustrační fotografie.

Rusko tvrdí, že poprvé sestřelilo Ukrajinci vypálenou řízenou střelu GLSDB

Ruská protivzdušná obrana poprvé zachytila řízenou střelu GLSDB (Ground Launched Small Diameter Bomb), kterou vypálila ukrajinská armáda. Podle agentury TASS to dnes oznámilo ministerstvo obrany v Moskvě. Dodávky raket tohoto typu, které mají díky doletu až 150 kilometrů schopnost zasahovat cíle hluboko v týlu nepřítele, přislíbily Ukrajině v únoru Spojené státy.
Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinské zprávy nepřímo naznačují, že Rusové téměř obklíčili Bachmut

Ukrajinský generální štáb v dnešním shrnutí situace na bojišti nepřímo potvrdil, že ruské jednotky téměř obklíčily východoukrajinské město Bachmut. Píše to ruskojazyčný server BBC. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) ruské síly v posledních dvou dnech pokračovaly v útocích na město a postoupily z jihu směrem k centru a na severozápadě města. Tvrdé boje pokračují i u Avdijivky, kterou se Rusko rovněž snaží obklíčit.

Více souvisejících

válka na Ukrajině děti

Aktuálně se děje

před 11 minutami

Lidé volí v prezidentských volbách.

Pavel by byl pro snížení věkové hranice u prvovoličů na 16 let

Prezident Petr Pavel by pravděpodobně byl pro snížení věkové hranice u prvovoličů ze současných 18 na 16 let. Mladí lidé podle jeho zkušeností mají dostatečný přehled o situaci v zemi a rozhodně by neznamenali u volebních uren bezpečnostní riziko. Prezident to dnes řekl během besedy v Gymnáziu Petra Bezruče ve Frýdku-Místku, které navštívil během svého dvoudenního pobytu v Moravskoslezském kraji. Dotaz týkající se možnosti volit od 16 let mu položil jeden ze studentů.

před 51 minutami

před 59 minutami

New York

Jen pětina Američanů věří, že jejich děti se budou mít lépe

Američané se za posledních 25 let výrazně odklonili od hodnot, jako jsou vlastenectví, víra, založení rodiny nebo tolerance k druhým, a jen pětina z nich je přesvědčená, že generaci jejich dětí se bude žít lépe. Vyplývá to z nového průzkumu sociologického centra NORC vypracovaného pro list The Wall Street Journal (WSJ). Ten poznamenal, že jedinou zkoumanou prioritou, která se za poslední čtvrtstoletí stala pro americkou veřejnost důležitější, jsou peníze.

před 1 hodinou

Policie ČR, ilustrační fotografie

Dvě ženy čelí obžalobě z vraždy muže v Praze. Tvrdí, že si přál smrt

Státní zástupkyně obžalovala dvě ženy z vraždy padesátiletého muže v Praze. Obhajoba tvrdí, že si přál být usmrcen. Ženy i nadále zůstávají ve vazbě. Na dotaz ČTK to dnes sdělil mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala. Podle dřívějších informací médií je jednou z obviněných žen středočeská zubařka, některá média v souvislosti s činem spekulovala o sektě a exorcismu.

Aktualizováno před 1 hodinou

Donald Trump

Většina Američanů považuje vyšetřování Trumpa za oprávněné, ukázal průzkum

Kolem 41 procent Američanů považuje několikerá vyšetřování bývalého republikánského prezidenta Donalda Trumpa za "hon na čarodějnice", 56 procent si myslí, že vyšetřování je oprávněné, vyplývá z průzkumu stanic NPR a PBS a agentury Marist. Že Trump udělal něco nelegálního, si myslí 46 procent dotázaných, 29 procent pak odpovědělo, že Trumpovo jednání bylo neetické, ale v mezích zákona. Že Trump neudělal nic špatného, si myslí 23 procent Američanů.

před 2 hodinami

Praha

Vedení Prahy chce jednat se státem o budoucnosti Kongresového centra

Vedení Prahy chce jednat se státem o budoucnosti Kongresového centra Praha (KCP) v pražských Nuslích. Diskutovat by se mělo zejména o rozšíření centra a případné změně vlastnické struktury. V rozhovoru s ČTK to dnes řekl náměstek primátora Jiří Pospíšil (TOP 09). Magistrát chce podle něj zároveň po vedení KCP analýzu dopadů rozšíření budovy. Většinovým vlastníkem KCP je od roku 2014 stát prostřednictvím ministerstva financí. Hlavní město, které centrum původně vlastnilo celé, drží 45,65 procenta akcií. Akciová společnost KCP vznikla 1. července 1995.

Aktualizováno před 2 hodinami

Na D1 došlo k hromadným nehodám. (28.3.2023)

Dálnice D1 byla na Vysočině několik hodin neprůjezdná

Na dálnici D1 na Vysočině ve směru na Prahu se dnes staly dvě hromadné nehody. Na 143. kilometru havarovalo 20 aut, z toho pět kamionů. Dva lidé jsou lehce zranění. Další dva lidé se zranili při nehodě osmi kamionů a tří dodávek na 136. kilometru. Provoz na Prahu byl asi čtyři hodiny zastaven, jedním pruhem mohla začít auta projíždět před 13:00, sdělila mluvčí policie Jana Kroutilová. Několikrát byl dopoledne krátce zastaven i směr na Brno.

před 2 hodinami

Mateusz Morawiecki

Ruské plány rozmístit v Bělorusku jaderné zbraně budou mít za následek tvrdší sankce řekl Morawiecki

Ruské plány rozmístit v Bělorusku taktické jaderné zbraně budou mít za následek, že v dalším balíku unijních sankcí budou tvrdší opatření proti režimu v Minsku. Dnes to podle agentury PAP během návštěvy v Bukurešti řekl polský premiér Mateusz Morawiecki. Ruský prezident Vladimir Putin v sobotu oznámil, že Rusko na základě dohody s Minskem do 1. července rozmístí v sousední zemi taktické jaderné zbraně.

Aktualizováno před 2 hodinami

Ilustrační fotografie.

V EU se našla podpora pro dobrovolné omezení spotřeby plynu do března 2024

Země Evropské unie o rok prodlouží dobrovolné patnáctiprocentní omezení spotřeby plynu, aby si zajistily jeho dostatečné zásoby na příští topnou sezonu. Shodli se na tom dnes ministři energetiky členských států, kteří podpořili návrh Evropské komise (EK) na prodloužení loni zavedených úspor do března příštího roku. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

Jicchak Herzog

Herzog se snaží uklidnit situaci v Izraeli, mluvil s Netanjahuem i opozicí

Izraelský prezident Jicchak Herzog telefonicky hovořil s premiérem Benjaminem Netanjahuem a lídry opozice Bennym Gancem a Jairem Lapidem o dalším postupu v hledání kompromisu ohledně nyní odložené justiční reformy. Obě strany prezident vyzval, aby proces vyjednávání zahájily co nejdříve, informuje zpravodajský web The Times of Israel (TOI).

před 2 hodinami

Oleksij Reznikov (vpravo)

Reznikov poděkoval Britům za tanky, na Ukrajinu dorazily další z Portugalska

Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov z britského tanku Challenger poděkoval Británii za dodávky těchto bojových vozidel. Na twitteru zveřejnil video, na kterém sedí v jednom z tanků seřazených na poli a se zdviženým palcem děkuje v angličtině Londýnu. Tři tanky Leopard dnes podle portugalského ministerstva obrany dorazily na Ukrajinu i z Lisabonu.

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie.

Rusko tvrdí, že poprvé sestřelilo Ukrajinci vypálenou řízenou střelu GLSDB

Ruská protivzdušná obrana poprvé zachytila řízenou střelu GLSDB (Ground Launched Small Diameter Bomb), kterou vypálila ukrajinská armáda. Podle agentury TASS to dnes oznámilo ministerstvo obrany v Moskvě. Dodávky raket tohoto typu, které mají díky doletu až 150 kilometrů schopnost zasahovat cíle hluboko v týlu nepřítele, přislíbily Ukrajině v únoru Spojené státy.

Aktualizováno před 3 hodinami

Petr Pavel

Pavel je na návštěvě Moravskoslezského kraje, za problém považuje odliv lidí

Jedním z hlavních problémů Moravskoslezského kraje je podle prezidenta Petra Pavla odliv mladých lidí. Nekoresponduje přitom se zlepšováním kvality života v kraji, řekl dnes po jednání s hejtmanem kraje Ivem Vondrákem (dříve ANO). Důvodem podle něj může být setrvačnost myšlení, že "jinde je to lepší". Setkáním s Vondrákem prezident zahájil dvoudenní návštěvu severní Moravy a Slezska. 

Aktualizováno před 3 hodinami

Vlaky

České dráhy i železniční dopravci si stěžují na špatný stav slovenských kolejí

České dráhy (ČD) a Asociace železničních dopravců Slovenska (AROS) upozornily správce slovenských kolejí ŽSR na špatný stav železniční infrastruktury v zemi, vybídly proto k nápravě, informoval dnes v tiskové zprávě AROS. Firma ŽSR v reakci na dopis Českých drah ČTK napsala, že si je vědoma stávajícího stavu infrastruktury a že podnik je ze strany státu podfinancován. Slovenské ministerstvo dopravy výhrady ke stavu tratí uznalo.

Aktualizováno před 3 hodinami

Sídlo Evropského parlamentu

Státy EU schválily ukončení prodeje aut na benzín a naftu v roce 2035

Veškeré emise CO2 ze spalovacích motorů u nových vozidel budou od roku 2035 v Evropské unii zpoplatněny. Členské země EU dnes definitivně schválily normu, která od zmíněného data prakticky znemožňuje prodej nových benzínových a naftových aut. Souhlasu unijních ministrů s dlouho diskutovanými pravidly předcházela dohoda Německa s Evropskou komisí, která zajišťuje možnost dále využívat spalovací motory poháněné výhradně syntetickými palivy.

před 3 hodinami

Energetika, ilustrační fotografie.

Slovensko i v roce 2024 počítá s dodávkami levného proudu pro rodiny

Slovenská vláda počítá i v příštím roce s dodávkami levné elektrické energie pro domácnosti od výrobce elektřiny Slovenské elektrárne (SE), a to na základě loňského memoranda, které stát podepsal se soukromými akcionáři SE. Kabinet premiéra Eduarda Hegera dnes schválil opatření, jehož cílem je podle ministerstva hospodářství ujistit energetické firmy, že podmínky dodávek elektřiny se oproti letošnímu roku nezmění. 

před 3 hodinami

Sojuz (kosmická loď)

Poškozený Sojuz se bez posádky vrátil z ISS na Zemi

Poškozená ruská kosmická loď Sojuz M-22 přistála na Zemi jen necelé dvě hodiny poté, co se odpojila od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Informovala o tom agentura TASS. Plavidlo loni poničil mikrometeorit, který způsobil únik chladicí kapaliny, a vracelo se tak bez posádky.

před 3 hodinami

Skupina historiků kritizovala současný způsob řízení ÚSTR

Víc než 150 historiků kritizovalo současný způsob řízení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) vedeného Ladislavem Kudrnou. Ve společném prohlášení, které dnes zaslali ČTK, píšou o destabilizaci a autoritářském ovládnutí instituce. Odpovědnost za současný stav připisují signatáři Radě ÚSTR v čele s Eduardem Stehlíkem, kterou vyzvali k nápravě a transparentnímu řešení. 

Zdroj: ČTK

Další zprávy