ROZHOVOR: Vzdušná válka na Ukrajině ukázala, že vychvalované ruské zbraně mají zásadní slabiny, říká letecký historik Tom Cooper

Ukrajinské politické vedení nebralo hrozbu ruské invaze dostatečně vážně a v tomto světle je velkým překvapením, že ukrajinské vzdušné síly dokážou i nadále vzdorovat na papíře silnějšímu nepříteli, konstatuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Tom Cooper, rakouský analytik a historik věnující se vojenskému letectví, především pak sovětské a ruské technice. Autor šesti desítek knižních publikací přiblížil například to, proč se ruskému letectvu nepodařilo získat během konfliktu vzdušnou převahu, proč dochází ke ztrátám moderních strojů a proč západní bojové letouny nejsou tou hlavní zbraní, kterou Ukrajina potřebuje k vítězství ve válce.

Ruské letectvo za pět měsíců války na Ukrajině nedokázalo získat vzdušnou převahu. Na papíře k tomu přitom mělo předpoklady. V čem spatřujete hlavní důvod?

Důvodů je mnoho, jejich podstata je však stejná: Putinův způsob vlády Rusku. Výsledkem je to, že Vzdušně-kosmické síly Ruské federace (VKS) sice provozují velké a rychlé letouny, ale nikdy se nepočítalo s jejich nasazením v hloubce nepřátelského území a pro tento úkol – připadající dálkovému letectvu – nejsou vybavené. Počítalo se s tím, že budou dělat to samé jako v letech 1941-1945, tedy podporovat pozemní jednotky na frontové linii. A VKS si počínají přesně podle toho. Nejčastěji odpalují naváděné střely Ch-59M na vybrané cíle v hloubce 50 kilometrů od frontové linie, případně i na 100 kilometrů vzdálené cíle, pokud na ně lze útočit z Běloruska nebo Černého moře. K útokům na nepřátelské pozemní síly nasazují letouny Su-25 s neřízenými raketami. Dále se snaží prostřednictvím svých stíhačů Su-30, Su-35 a MiG-31 bránit nepřátelským stíhacím bombardérům v obdobných útocích.   

Mnozí očekávali, že ukrajinské vzdušné síly budou zcela zničeny v prvních dnech konfliktu. Ukrajinská bojová letadla, přestože se jedná o původní verze strojů, které nasazuje Rusko, ale zjevně nadále operují nad bojištěm. Nakolik to je překvapivé?

S ohledem na to, že nejvyšší ukrajinské politické vedení nebralo hrozbu Putinovy invaze dostatečně vážně – přinejmenším do letošního 18. února, kdy nařídilo mobilizaci rezervistů –, je to skutečně velmi zarážející. Je opravdu překvapením, že ukrajinské letectvo nadále operuje. Zdá se, že Ukrajinské ozbrojené síly od té doby jednají samostatně. Jedním z jejich prvních rozhodnutí bylo stáhnout letectvo ze základen na východě Ukrajiny, poslední letouny a vrtulníky byly evakuovány v noci z 23. na 24. února. Nešlo o žádné překvapení vzhledem k dobře známým slabinám ruských ozbrojených sil, jež jasně odhalila již syrská válka v letech 2015-2017 v oblasti vyhledání, zaměřování a ničení cílů vzdálených více než 50-100 kilometrů od fronty, kterou na počátku války tvořila státní hranice.  

V prvních týdnech konfliktu jste upozornil na skutečnost, že výkon ruských vzdušných sil je poměřován západní optikou, dle západní, především americké vojenské doktríny, byť je ruská doktrína pro vedení vzdušných operací jiná. Můžete přiblížit v čem spočívá jak úspěšně je na Ukrajině – alespoň dle dostupných informací – realizována?

Ruská vojenská doktrína přinejmenším na papíře počítá s překvapivým úderem na nepřátelské letectvo na počátku války s cílem jej ochromit. Putin však kalkuloval s tím, že Ukrajinci se k němu buď přidají, nebo to vzdají a rozprchnou se. Putinův mafiánský systém vládnutí akcentuje především dva faktory: cokoliv se v Ruské federaci děje, musí to posilovat Putinovu vládu a musí mu to zajistit podíl na výsledném zisku, jeho „díl“, chcete-li. I ruský letecký průmysl a celý vojenský sektor byl organizován tímto způsobem. To omezuje především investice do výzkumu a vývoje nových technologií. Jedním z výsledků je to, že VKS byly přezbrojeny velkými letouny s dlouhým doletem a silnými motory, které ale postrádají pokročilou avioniku a „chytré“ zbraně. Ruský letecký průmysl má dnes velký problém i s vývojem nových motorů, nemluvě o přesně naváděné munici.

Nepřekvapivý výsledek se projevil během ruské vojenské intervence v Sýrii v letech 2015-2017. Zatímco dříve se ruští generálové chvástali, že jejich letectvo dokáže vyhrávat války, podobně jako se dařilo vzdušným silám Američanů a jejich spojenců v Iráku v roce 1991 a Kosovu v roce 1999, v průběhu konfliktu se ukázalo, že toto VKS nesvedou. Postrádaly nezbytné dovednosti v oblasti průzkumu a zaměřování. Proto nebyly na počátku opětovné invaze na Ukrajinu ani zaúkolovány zničením ukrajinského letectva, jelikož bylo jasné, že to nezvládnou – o to víc ve chvíli, kdy Ukrajinci před začátkem ruské invaze evakuovali své letouny na základny a letiště na jihu a západě země.

VKS tak se slávou zahájily úder ruské armády, který zahrnoval také odpal desítek balistických raket. Zaútočily na desítky leteckých základen a letišť střelami s plochou dráhou letu, ale zasáhly toho jen velmi málo, maximálně 6-7 ukrajinských bojových letounů. Většina ukrajinského letectva začátek války přečkala. Od té doby se na neschopnosti VKS – a celých ruských ozbrojených sil – eliminovat ukrajinské letectvo nic nezměnilo. Pro tento úkol zkrátka postrádají vybavení a výcvik.

S ohledem na způsob nasazení VKS na Ukrajině se ruským ozbrojeným silám na počátku války nepodařilo eliminovat nejen ukrajinské letectvo, ale ani velkou část ukrajinské pozemní protivzdušné obrany. Ta navíc byla mezitím posílena skrze dodávky systémů Buk, S-300 a dalších zbraní sovětské výroby. Proto VKS operují v podmínkách rovnováhy, nikoliv převahy ve vzduchu, neřkuli vzdušné dominance. A to zase znamená, že mohou operovat jen ve velmi omezené míře.

VKS jsou za své jednotky zodpovědné administrativně, operačně jsou však vždy podřízeny místnímu strategickému vojenskému okruhu (OKS). V případě Ukrajiny to je OKS Jih s velením v Rostovu na Donu. OKS Jih velí veškerým vzdušným, pozemním a námořním jednotkám bojujícím proti Ukrajině, a to prostřednictvím automatizovaného taktického systému velení zvaného Souhvězdí. Souhvězdí shromažďuje veškeré informace získané vzdušným, pozemním i námořním průzkumem a zpravodajskými službami, aby poskytovalo velitelům OKS všechna potřebná data k velení a kontrole, která je fakticky kontrolou na dálku. Velitelé následně úkolují dostupné jednotky dle jejich schopností. Pokud cíl leží mimo dosah dělostřelectva nebo v oblasti, kam se dělostřelectvo nedokáže přesunout v potřebném čase, jsou pověřeny VKS. Rozkazy jsou následně předány posádce jednoho z létajících velitelských stanovišť Il-20M, která jsou podporována jedním, často i dvěma letadly Berijev A-50 SRDLO, tedy letouny včasné výstrahy, které jsou ale v Rusku primárně využívány k řízení leteckých operací.

Zbytek závisí na typu a vzdálenosti cíle. Pokud je cíl do pěti kilometrů od frontové linie, posádka Il-20M vybere pár či čtveřici vrtulníků Mi-28 nebo Ka-52, případně letounů Su-25, které jsou neustále v pohotovosti poblíž bojiště, dodá jejich posádkám souřadnice cíle a vyšle je k útoku. Většinou používají taktiku „vystřel a modli se“ – přiblíží se ve velmi malé výšce a maximální rychlosti, zahájí prudké stoupání v úhlu 30-40 stupňů a ze vzdálenosti 2.000-3.000 metrů vystřelí na cíl neřízené rakety, zpravidla S-8 ráže 80 milimetrů.

Pokud je cíl vzdálen více než pět kilometrů od frontové linie, Rusové musí očekávat, že bude dobře chráněn ukrajinskou protivzdušnou obranou. V takovém případě je nutná větší operace, včetně podrobné přípravy a výrazných podpůrných prvků. Takové operace zřídka probíhají ad-hoc, většinou jim předchází zevrubný průzkum a instruktáž zapojených posádek, přibližně 12-24 hodin po identifikaci cíle. Zahrnují podporu, například v podobě letounů Su-34 osazených kontejnery pro elektronický boj SAP-14 a Su-35 vyzbrojených antiradarovými střelami Ch-59, které se snaží „proklestit“ cestu pro jiné Su-34 vyzbrojené střelami Ch-58/58M s elektro-optickým naváděním. Krytí shora zajišťují letouny Su-27SM, Su-30SM nebo MiG-31. Následně dochází ke snaze potlačit ukrajinskou protivzdušnou obranu, aby se mohly přiblížit Su-34, vypustit své Ch-58 a Ukrajinci tyto střely nedokázali sestřelit.

Co je z Vašeho pohledu nejpozoruhodnější věc, kterou válka na Ukrajině odhalila o stavu ruských vzdušných sil a současné ruské vojenské letecké technice?

Jelikož téměř veškeré slabiny ruských vzdušný sil se plně odhalily již nad Sýrií v letech 2015-2017, osobně nejsem překvapen ničím. Snad jen množstvím důkazů o tom, že hodně ruských zbraňových systémů, které byly v posledních třiceti letech systematicky vychvalovány, ať už Ruskem či na Západě, má zásadní slabiny, kterých dnes Ukrajinci pravidelně a úspěšně využívají.

Informace z ukrajinského bojiště jsou samozřejmě neúplné a z pochopitelných důvodů zkreslené. Přesto, na základě toho, co máme k dispozici, se zdá, že vzdušné souboje mezi ruskými a ukrajinskými stíhači se odehrávaly především v prvních týdnech konfliktu. Nyní o nich není příliš slyšet. V čem spočívá tato změna?

Vzdušné souboje probíhají od počátku válku téměř denně, a to dosud. Jejich výsledky jsou však tristní, takže se jimi žádná strana nechce příliš chlubit. Primárním důvodem je nedostatek taktického výcviku a především realistického taktického výcviku proti odlišnému nepříteli. Rusové jsou navíc posedlí myšlenkou, že jejich zbraně jsou „nejlepší na světě, ať se děje, co se děje“, a tak si myslí, že „každý výstřel rovná se zásah na tisíc procent“. Díky tomu jejich piloti pravidelně útočí na každé ukrajinské letadlo, které odhalí, dvěma až třemi raketami R-77, respektive R-33 v případě MiG-31, a to z příliš velké vzdálenosti, tudíž minou. Z propagandistických důvodů ministerstvo obrany v Moskvě následně pilotům VKS připisuje „potvrzená vítězství ve vzdušném souboji“ a vyznamenává je, ačkoliv má jen zřídka důkazy o úspěchu – pokud se vůbec obtěžuje přezkumem takových tvrzení.

Ukrajinci před válkou kvůli nedostatku financí létali ještě méně výcvikových hodin než Rusové. Horko těžko to stačilo k tomu, aby si udržovali způsobilost pro dané typy strojů, ať už MiG-29 nebo Su-27. Navíc mnoho starších pilotů žilo v představě o své převaze pramenící z větších zkušeností. Létali stylem, kterému se učili v minulosti, což vedlo k nepřiměřeně vysokým ztrátám v počátku války. Pár mladších pilotů dostalo před válkou příležitost účastnit se společných cvičení s letectvy Spojených států a některých zemí NATO. Tato cvičení mimo jiné přinesla nápady jako pokusit se přepadat Rusy pomocí nízko letících MiG-29 a Su-27 v režimu -EMCON, tedy bez aktivních radarů a vysílání jakýchkoliv signálů. Myšlenkou bylo přiblížit se k nepříteli za orientace pomocí signálů z přístrojů varování před jeho radarem a následně na něj zaútočit střelami středního dosahu R-27ET s infračerveným naváděním. Teoreticky, na papíře, to vypadá dobře, ale v praxi se to ukázalo jako příliš nebezpečné, jelikož v reálu lze R-27ET účinně navést na mnohem kratší vzdálenost, než se uvádí. I tak se zdá, že se tímto způsobem podařilo několik sestřelů. Rusové v reakci začali operovat ve velkých formacích, pravidelně čelí jedinému ukrajinskému migu nebo suchoji desítkou vlastních stíhačů. Navíc udržují jejich nevýhodu tím, že je tlačí do defenzivy skrze odpaly mnoha střel R-77 a R-33. Když se vyhýbáte dvěma, třem, pěti raketám, které na vás směřují, nepřemýšlíte, jak sám zaútočíte.

Ruští stíhači navíc nikdy nepřekračují frontovou linii, takže je zbytečné pokoušet se na ně útočit. Nenacházejí se v Ukrajinou kontrolovaném vzdušném prostoru, proto Ukrajinci fakticky takových pokusů zanechali. Jejich stroje MiG-29 a Su-27 jsou dnes pravidelně posílány k boji s ruskými střelami s plochou dráhou letu. A tyto operace brzdí jejich zastaralost, složitost a nedostatečná ergonomika zbraňových systémů. Zřídka se stává, že i skvěle postavený stíhač dokáže sestřelit během mise víc než jednu střelu Ch-101 či Ch-59M. Není překvapivé, že někteří piloti jsou frustrovaní natolik, že při pronásledování ruských Su-25 překračují frontovou linii, ale bez úspěchu.

Rusko ztratilo nezanedbatelný počet svých nejmodernějších letounů. Zarážející jsou především ztráty stíhacích bombardérů Su-34. Co je důvodem? Často se zmiňuje skutečnost, že i moderní ruské letouny operující nad Ukrajinou nejsou vyzbrojeny přesně naváděnou municí, což nutí piloty létat nízko, díky čemuž se stávají terčem z ramene odpalovaných protiletadlových zbraní. Je vysvětlení tak prosté, nebo je problém složitější?

Jde o kombinaci již zmíněných aspektů s iluzí o převaze vlastních zbraní a schopností i špatného plánování. Hodně byl například vychvalován ruský kontejner pro elektronický boj SAP-14. Říkalo se, že jeden Su-34 vybavený tímto kontejnerem dokáže rušit víc než čtyři (americké, pozn. redaktora) stroje EF-18G Growler. Problém je v tom, že elektronický boj spotřebuje hodně elektřiny. Tolik, že palubní systémy Su-34 neumožňují plně využít teoretické možnosti jeho hlavního radaru Leninets V-004. Není překvapivé, že letoun nedokáže plně využít ani SAP-14. Ten kontejner je navíc velmi těžký, takže pokud jej Su-34 nese, ve většině případů je vyzbrojen pouze dvojicí střel vzduch-vzduch R-73 k vlastní obraně. Výsledkem je, že SAP-14 je využíván ke vzdálenému rušení, ale Su-34 jej nikdy nenese při útocích na pozemní cíle. Mnoho jich tak bylo sestřeleno dokonce natolik zastaralými systémy jako Osa-AKM a Strela-10, které Ukrajinci velmi mistrně používají. Skutečnost, že to došlo tak daleko, že těmito raketami země-vzduch sestřelili i Su-34 osazené SAP-14, pochopitelně z velké dálky, naznačuje špatné plánování.

Není tedy překvapivé, že většina Su-34 byla ztracena na úvod války, kdy přiletěly na pokyn řídícího letounu Il-20M, jehož posádka neměla dostatečný přehled o situaci, aby si uvědomovala potenciální hrozby. Od doby, kdy tato praxe ustala, nebyl žádný Su-34 cíleně sestřelen Ukrajinci – jeden byl ztracen při incidentu koncem července, kdy náhodou proletěl „sprškou“ raket M31A1 vypálených ze systému M142 HIMARS.

Velké ztráty zaznamenávají také bitevníky na obou stranách, především stroje Su-25. Odráží to chybný způsob jejich nasazení, nebo spíše aktuální charakter ukrajinského konfliktu?

Obojí. Taktika pilotů na obou stranách je špatná. Na počátku války opakovaně útočili na stejný cíl, v relativně nízkých rychlostech kroužili na dohled cíle. V moderní válce, kdy je bojiště plné protivzdušných systémů jako na Ukrajině, to bylo stejné, jako by křičeli: „Sundej mě, jen mě sundej!“

Taktika se zatím příliš nezlepšila. V současnosti 99 % náletů ruských i ukrajinských Su-25 vede k vypuštění neřízených raket ráže 80 milimetrů, dle principu „vystřel a modli se“. Jinými slovy se snaží napodobit efekt pozemních raketometů BM-21 a zpravidla kvůli nepřesnému navedení minou v 99,9 % případů. Ukrajinci k tomu alespoň používají mnohem těžší neřízené rakety S-24 o ráži 240 milimetrů. Jde o velmi silnou zbraň s mnohem širším okruhem ničení.

V posledních týdnech američtí představitelé naznačili, že Ukrajina by nakonec mohla získat západní bojové letouny, byť jejich dodávky byly v prvních měsících konfliktu striktně vylučovány. Mohlo by nasazení bojových letounů, řekněme čtvrté generace, například F-16, výrazněji změnit průběh války a situaci na bojišti?

Sotva vidím „přínosnost“ podobných myšlenek, a to platilo i dlouho před Putinovým opětovným vpádem na Ukrajinu. Není to o tom, že by se Ukrajinci nedokázali extrémně rychle naučit provozovat a obsluhovat stroje jako Fairchild A-10 Thunderbolt II nebo Lockheed-Martin F-16C. Jde o jiné faktory, které lze v zásadě shrnout jako "lepší taktický přehled". I kdyby, řekněme, dodavatel a Ukrajina nalezli cestu jak vyřešit veškeré problémy spojené s  infrastrukturou nezbytnou k provozu bojových letounů západního původu na Ukrajině, zásadní skutečností zůstává, že americké a západoevropské bojové letouny jsou tak efektivní, protože je Západ vždy nasadil jako jeden z prvků uceleného systému vzdušného boje – podporují je průzkumné letouny Lockheed-Martin U-2, tankery Boeing RC-135 a E-3 Sentries, letouny pro elektronický boj Boeing EF-18G Growler, disponují rozpoznávacími systémy a podobně. To vše jejich pilotům a posádkám poskytuje ve srovnání s nepřítelem výrazně lepší přehled o situaci. Ukrajinci mají extrémní odvahu a rychle se učí, ale nemají nic z předchozího, což platí i o podpůrné infrastruktuře nezbytné k provozu západních letounů.

Navíc se zdá, že jedním z „problémů“ ukrajinských pilotů je jejich připravenost obětovat se za svou zemi. To je šlechetné, ale nepoužitelné ve válce jako tako, která bude tak dlouhá a která přináší masivní ztráty. Ukrajinci nepotřebují mrtvé hrdiny, ale lidi schopné přežít a za svou zemi nechat zemřít protivníky.

A konečně, Ukrajinci nemají zásadní problém s udržováním VKS v šachu. Mají naopak obrovský problém s ruským dělostřelectvem naváděným z dronů. Drony jako Orlan-10 jsou malé, snadno se „tiskou“ ve velkém a těžko se jim vzdoruje. Ve skutečnosti nyní neexistuje jediný systém, který by jim dokázal efektivně čelit, vezmeme-li v potaz ekonomický faktor a vysokou cenu každé z ramene odpalované protivzdušné střely, která stojí zhruba desetkrát tolik co jediný Orlan-10. V kombinaci s velkou koncentrací samohybných houfnic MSTA-S ráže 152 milimetrů, neřkuli raketometů BM-27 a BM-30 těsně za frontou, doslova melou na prach celé prapory ukrajinské armády. To je hlavní faktor proč je Ukrajina stále tak daleko od vítězství v této válce. Potřebuje zbraně, které způsobí podobné ztráty Rusům. Momentálně její dělostřelectvo stále není tak silné a letectvo nedokáže změnit vše v konfliktu, kde nejvíce záleží na tonáži výbušnin odpálených na nepřítele.

Proto jsem pro vybavení Ukrajinců mnohem větším počtem dronů, včetně dronů schopných hledat a ničit drony nepřítele, a mnoha kusy dělostřelecké techniky – v řádu stovek –, kterou můžou chránit mobilní protivzdušné systémy schopné čelit nejen letounům a střelám s plochou dráhou letu, ale také palbě z raketometů.

Související

Vladimir Putin

Putin a Zelenskyj se dohodli na dočasném příměří v období Velikonoc

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj se dohodli na dočasném klidu zbraní u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Příměří v délce 32 hodin vstoupí v platnost v sobotu 11. dubna v 16:00 a potrvá do půlnoci z neděle na pondělí. Kreml ve svém prohlášení uvedl, že očekává od ukrajinské strany následování tohoto příkladu, zatímco Zelenskyj potvrdil připravenost Kyjeva k recipročním krokům, které sám dříve navrhoval.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ruská armáda Armáda Ukrajina Tom Cooper (letecký historik)

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

Mark Rutte a Andrej Babiš Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Ukrajina potřebuje naši pomoc, řekl Rutte v Praze. Uděláme vše pro splnění závazků, slíbil Babiš

Prahu dnes nečekaně navštívil generální tajemník NATO Mark Rutte. Aliance jeho cestu oznámila na poslední chvíli, pouhý den předem, což podtrhuje naléhavost témat, která byla na programu. Jediným bodem krátké návštěvy bylo podvečerní jednání s premiérem Andrejem Babišem na Úřadu vlády, kde oba politici diskutovali především o budoucím směřování české obranyschopnosti a závazcích vůči Alianci.

včera

Andrej Babiš

Česko světovým lídrům v pátek představí plán na zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu

Česká republika je připravena aktivně se zapojit do řešení napjaté situace v Hormuzském průlivu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po čtvrtečním pražském jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem potvrdil, že Praha má vypracovanou konkrétní nabídku na zajištění bezpečnosti v této strategické námořní cestě. Tento návrh hodlá česká vláda oficiálně představit na páteční mezinárodní videokonferenci.

včera

Petr Macinka

Macinka si v reakci na výhrůžky předvolal ruského velvyslance

Česká diplomacie reagovala na stupňující se napětí ve vztazích s Ruskou federací. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se rozhodl předvolat ruského velvyslance v Praze, aby podal vysvětlení k nedávným výhrůžkám adresovaným českým společnostem. Tento krok ministerstva přichází v reakci na zprávu ruského rezortu obrany a následné kontroverzní výroky exprezidenta Dmitrije Medveděva.

včera

Mark Rutte a Andrej Babiš Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Do Prahy přijel šéf NATO Rutte. Jedná s Babišem o českých závazcích

Do České republiky dnes nečekaně dorazil generální tajemník NATO Mark Rutte. Jeho návštěva byla Aliancí oznámena teprve den předem a odehrává se v kritické době, kdy zbývají pouhé tři měsíce do klíčového letního summitu v Ankaře. Hlavním bodem programu je večerní jednání s premiérem Andrejem Babišem, po kterém bude následovat společná tisková konference.

včera

Česká televize

Politico: Plánem české vlády na zrušení koncesionářských poplatků se bude zabývat Evropská komise

Vládní plán na zásadní reformu financování veřejnoprávních médií v České republice vyvolal ostrou vlnu kritiky nejen na domácí scéně, ale i v Bruselu. Záměr kabinetu Andreje Babiše zrušit koncesionářské poplatky a nahradit je přímým financováním ze státního rozpočtu vyvolává vážné obavy o budoucí nezávislost České televize a Českého rozhlasu. Kritici varují, že tento krok by mohl vést k modelu vládnutí podobnému tomu, který v Maďarsku zavedl Viktor Orbán.

včera

Letadla, ilustrační foto

Evropa má zásoby leteckého paliva už jen na šest týdnů. Pak začne uzemňovat letadla

Evropa se ocitla na pokraji vážné energetické krize, která může již v nejbližší době ochromit leteckou dopravu na celém kontinentu. Podle Fatiha Birola, výkonného ředitele Mezinárodní energetické agentury (IEA), zbývají evropským zemím zásoby leteckého paliva na pouhých šest týdnů. Pokud nedojde k rychlému obnovení dodávek ropy z Blízkého východu, které zastavila válka s Íránem, začnou aerolinky hromadně rušit své spoje.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

EU musí kvůli zhoršující se globální situaci radikálně zrychlit investice do obrany, shodují se lídři

Evropská unie musí v reakci na zhoršující se globální bezpečnostní situaci radikálně zrychlit investice do obrany a navýšit průmyslovou produkci. Shodli se na tom předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a generální tajemník NATO Mark Rutte během společného jednání, které bylo zaměřeno na přípravu nadcházejícího červencového summitu Aliance v Ankaře. Podle von der Leyen je nezbytné investovat více, vyrábět více a v obou případech postupovat výrazně rychleji než doposud.

včera

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Svět pustoší hrstka tyranů, války stojí miliardy a lidé trpí. Papež Lev zareagoval na Trumpa nezvykle ostře

Papež Lev během své čtvrteční návštěvy Kamerunu ostře zkritizoval současné světové lídry a prohlásil, že svět je „pustošen hrstkou tyranů“. Ve svých neobvykle tvrdých projevech odsoudil politiky, kteří utrácejí miliardy za vedení válek, zatímco obyčejní lidé trpí. Tato vyjádření přišla jen krátce poté, co se hlava katolické církve stala terčem opakovaných útoků ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa na sociálních sítích.

včera

Hormuzský průliv

Írán si podřezal větev. Neví, kam v Hormuzském průlivu umístil miny, a nemá je jak odstranit

Americký prezident Donald Trump oznámil plán na zahájení rozsáhlé odminovací operace v Hormuzském průlivu, což je klíčová součást snahy o znovuotevření této strategické vodní cesty. Průliv byl pro námořní dopravu fakticky uzavřen Íránem poté, co koncem února vypukl konflikt s USA a Izraelem. Odstraňování min však bude podle expertů extrémně pracné a nebezpečné, protože i když je průliv úzký, zaminovaná oblast představuje rozsáhlé území.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko zveřejnilo „oficiální seznam cílů ruských raket v Evropě.“ Je mezi nimi i Česko

Ruské ministerstvo obrany učinilo krok, který evropské politické elity dosud odmítaly brát v potaz. Namísto obecných proklamací o dodávkách zbraní zveřejnilo konkrétní seznam adres evropských podniků, kde se montují bezpilotní letouny určené k útokům na ruské území. Tento seznam již není pouhým diplomatickým gestem, ale faktickým označením cílů po celé Evropě – od Londýna až po Rigu a Vilnius.

včera

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Vláda vyšachovala prezidenta. Pavel na summit NATO nepojede, rozhodla

Česká vláda na svém pondělním zasedání jasně vymezila, kdo bude zemi reprezentovat na klíčovém červencovém summitu NATO v Ankaře. Podle schváleného usnesení o letecké přepravě ústavních činitelů se s účastí prezidenta Petra Pavla nepočítá. Vládní speciál má do Turecka dopravit pouze delegaci vedenou premiérem Andrejem Babišem.

včera

Hormuzský průliv

Írán chce potápět americké lodě hlídkující v Hormuzském průlivu

Vojenský poradce íránského nejvyššího vůdce vyslal Washingtonu ostré varování, v němž pohrozil potopením amerických lodí v Hormuzském průlivu. Teherán takto reaguje na snahy Spojených států o námořní kontrolu nad touto strategickou vodní cestou. Tato eskalace přichází v době, kdy v oblasti platí křehké příměří, jehož platnost má vypršet příští týden.

včera

Ilustrační foto

Evropská unie představila systém pro ověřování věku na internetu

Evropská unie se chystá v nejbližších týdnech spustit nový systém pro ověřování věku na internetu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen prohlásila, že největší technologické platformy už nemají žádné výmluvy, proč neprověřovat věk uživatelů předtím, než jim umožní přístup k omezenému obsahu. Tato iniciativa míří především na ochranu dětí před rizikovými službami, jako je pornografie, hazard nebo v budoucnu i sociální sítě.

včera

včera

Ilustrační foto

Trump v Íránu zásadně mění strategii. Místo útoků zahajuje ekonomickou válku

Strategie prezidenta Donalda Trumpa v konfliktu s Íránem prochází zásadní proměnou, když se těžiště operací přesouvá od přímých vojenských úderů k ekonomické válce. Hlavním nástrojem tohoto postupu se stala námořní blokáda íránských přístavů a lodí. Cílem Washingtonu je ukončit vleklý spor bez nutnosti zahajovat další vlnu masivních americko-izraelských útoků.

včera

15. dubna 2026 21:20

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Orbán se po volební porážce už v EU nechce ukazovat. Na summitu ho zastoupí Fico

Evropská komise vysílá do Budapešti delegaci vysokých úředníků, aby zahájili jednání s nově zvoleným maďarským premiérem Péterem Magyarem o uvolnění zmrazených unijních miliard. Podle mluvčí komise Pauly Pinhoové se zástupci Bruselu setkají s představiteli vítězné strany Tisza již tento pátek. Schůzka se uskuteční jen několik dní po drtivém vítězství Magyara v nedělních parlamentních volbách, které ukončilo šestnáctiletou éru Viktora Orbána.

15. dubna 2026 20:13

Írán, ilustrační foto

Jaký je skutečný stav? Írán navenek projevuje vzdor, uvnitř se ale hroutí

Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem se v posledních dnech příměří dostaly do bodu, kdy ani jedna ze stran nemá jinou reálnou možnost než dospět k dohodě. Pro Donalda Trumpa je uzavření míru naprostou prioritou, protože rostoucí inflace a drahé pohonné hmoty vyvolávají nepokoje i mezi jeho nejvěrnějšími příznivci. Přestože se jeho vyjednávací taktika může zdát zmatečná, jeho cílem je prezentovat výsledek jako mnohem úspěšnější ujednání, než byla dohoda Baracka Obamy z roku 2015.

15. dubna 2026 19:51

Je to v rozporu se závěry schůzky s Klempířem, reaguje ČT na návrh mediální novely

Česká televize se poprvé vyjádřila k představenému návrhu na změnu financování tuzemských veřejnoprávních médií. Od příštího roku by měly prostředky dostávat ze státního rozpočtu. ČT dala najevo, že preferuje pokračování poplatků. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy