Rusko v bojích na Ukrajině údajně přišlo o 14.000 vojáků a stovky techniky

Ve válce, která dnes pokračuje 22. dnem, Rusko přišlo o asi 14.000 vojáků, 444 tanků, 1435 obrněných vozidel, 201 děl, 72 raketometů, 43 zbraní protivzdušné obrany, 86 letadel, 108 vrtulníků, 864 kusů automobilové techniky, tři plavidla, 60 cisteren, 11 dronů a deset kusů speciální techniky, uvedl ukrajinský generální štáb s již tradičním dovětkem, že tyto údaje se upřesňují a že sčítání ztěžuje vysoká intenzita bojů.

Americký deník The New York Times ve středu s odkazem na "konzervativní odhady" amerických zpravodajských služeb napsal, že ruská strana za tři týdny konfliktu na Ukrajině ztratila přes 7000 vojáků. To je více než součet ztrát americké armády z dvou desetiletí bojů v Afghánistánu a Iráku, připomněl list.

Ruské letectvo a protivzdušná obrana za uplynulých 24 hodin sestřelilo dva ukrajinské vrtulníky a 12 bezpilotních letadel a také zničilo celou jednotku vyzbrojenou moderními raketovými systémy protivzdušné obrany S-300, ohlásil dnes mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov podle agentury TASS. Od začátku operací ruské síly podle mluvčího zničily 181 ukrajinských letadel a vrtulníků, 172 dronů, 170 systémů protileteckých raket, 1379 tanků a dalších obrněnců, 133 raketometů, 514 děl a minometů a 1168 kusů speciální automobilové techniky.

Ministerstvo obrany podle TASS také ohlásilo, že zveřejní balík dokumentů, které mají podle něj dokazovat, že se v ukrajinských laboratořích vyvíjely biologické zbraně.

Rusko nejprve odůvodňovalo útok na sousední zemi údajnou genocidou ruskojazyčného obyvatelstva v Donbasu na východě Ukrajiny a ruský prezident Vladimir Putin za cíl označil demilitarizaci a "denacifikaci" Ukrajiny. Ruští politici nyní čím dál častěji tvrdí, že "speciální vojenská operace", jak invazi na Ukrajinu nazývají, odvrátila třetí světovou válku, která by prý jinak nevyhnutelně propukla.

OSN od začátku ruské invaze na Ukrajinu zdokumentovala smrt 780 civilistů

Úřad Vysoké komisařky OSN pro lidská práva od začátku ruské invaze na Ukrajinu zdokumentoval 780 případů úmrtí civilistů, píše dnes agentura DPA s odvoláním na ženevskou kancelář úřadu. Ve středu informoval o 726 obětech.

Mezi oběťmi je 58 dětí. Od 24. února, kdy ruský prezident Vladimir Putin ohlásil vojenský útok na Ukrajinu, v této východoevropské zemi podle OSN utrpělo zranění 1252 lidí z řad civilního obyvatelstva. Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová zdůrazňuje, že skutečné počty obětí i raněných jsou s jistotou mnohem vyšší, protože pracovníkům OSN trvá často i dny, než se jim podaří ověřit informace o jednotlivých případech.

Obavy kvůli možnému velkému počtu obětí z řad civilistů vyvolalo středeční bombardování divadla v jihoukrajinském Mariupolu. Podle středečního vyjádření zástupce místního starosty Serhije Orlova mohlo být ve chvíli útoku v krytu pod divadlem mezi 1000 až 1200 lidmi. Kryt bombardování zadržel, podle dosavadních informací se z něj podařilo zachránit asi 130 lidí.

Konec války je v nedohlednu, Rusko Ukrajinu ničí záměrně, tvrdí analýza

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela. 

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.