Rusko v bojích na Ukrajině údajně přišlo o 14.000 vojáků a stovky techniky

Rusko v bojích na Ukrajině přišlo o přibližně 14.000 vojáků a stovky obrněnců, uvedl dnes ukrajinský generální štáb. Ruské ministerstvo obrany naopak hlásí pokračující ničení ukrajinské protivzdušné obrany. Tvrzení stran o ztrátách způsobených nepříteli nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

Ve válce, která dnes pokračuje 22. dnem, Rusko přišlo o asi 14.000 vojáků, 444 tanků, 1435 obrněných vozidel, 201 děl, 72 raketometů, 43 zbraní protivzdušné obrany, 86 letadel, 108 vrtulníků, 864 kusů automobilové techniky, tři plavidla, 60 cisteren, 11 dronů a deset kusů speciální techniky, uvedl ukrajinský generální štáb s již tradičním dovětkem, že tyto údaje se upřesňují a že sčítání ztěžuje vysoká intenzita bojů.

Americký deník The New York Times ve středu s odkazem na "konzervativní odhady" amerických zpravodajských služeb napsal, že ruská strana za tři týdny konfliktu na Ukrajině ztratila přes 7000 vojáků. To je více než součet ztrát americké armády z dvou desetiletí bojů v Afghánistánu a Iráku, připomněl list.

Ruské letectvo a protivzdušná obrana za uplynulých 24 hodin sestřelilo dva ukrajinské vrtulníky a 12 bezpilotních letadel a také zničilo celou jednotku vyzbrojenou moderními raketovými systémy protivzdušné obrany S-300, ohlásil dnes mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov podle agentury TASS. Od začátku operací ruské síly podle mluvčího zničily 181 ukrajinských letadel a vrtulníků, 172 dronů, 170 systémů protileteckých raket, 1379 tanků a dalších obrněnců, 133 raketometů, 514 děl a minometů a 1168 kusů speciální automobilové techniky.

Ministerstvo obrany podle TASS také ohlásilo, že zveřejní balík dokumentů, které mají podle něj dokazovat, že se v ukrajinských laboratořích vyvíjely biologické zbraně.

Rusko nejprve odůvodňovalo útok na sousední zemi údajnou genocidou ruskojazyčného obyvatelstva v Donbasu na východě Ukrajiny a ruský prezident Vladimir Putin za cíl označil demilitarizaci a "denacifikaci" Ukrajiny. Ruští politici nyní čím dál častěji tvrdí, že "speciální vojenská operace", jak invazi na Ukrajinu nazývají, odvrátila třetí světovou válku, která by prý jinak nevyhnutelně propukla.

OSN od začátku ruské invaze na Ukrajinu zdokumentovala smrt 780 civilistů

Úřad Vysoké komisařky OSN pro lidská práva od začátku ruské invaze na Ukrajinu zdokumentoval 780 případů úmrtí civilistů, píše dnes agentura DPA s odvoláním na ženevskou kancelář úřadu. Ve středu informoval o 726 obětech.

Mezi oběťmi je 58 dětí. Od 24. února, kdy ruský prezident Vladimir Putin ohlásil vojenský útok na Ukrajinu, v této východoevropské zemi podle OSN utrpělo zranění 1252 lidí z řad civilního obyvatelstva. Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová zdůrazňuje, že skutečné počty obětí i raněných jsou s jistotou mnohem vyšší, protože pracovníkům OSN trvá často i dny, než se jim podaří ověřit informace o jednotlivých případech.

Obavy kvůli možnému velkému počtu obětí z řad civilistů vyvolalo středeční bombardování divadla v jihoukrajinském Mariupolu. Podle středečního vyjádření zástupce místního starosty Serhije Orlova mohlo být ve chvíli útoku v krytu pod divadlem mezi 1000 až 1200 lidmi. Kryt bombardování zadržel, podle dosavadních informací se z něj podařilo zachránit asi 130 lidí.

Konec války je v nedohlednu, Rusko Ukrajinu ničí záměrně, tvrdí analýza

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela. 

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.

Související

Donald Trump

Trump po poslední debatě s Putinem v rolí mírotvůrce na Ukrajině skončil

Po dvouhodinovém telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem 19. května oznámil Donald Trump, že Rusko a Ukrajina „okamžitě zahájí jednání“ o příměří a ukončení války. Zároveň dodal, že podmínky míru si musí dohodnout obě strany samy, „protože to jinak nejde“. Ve světle těchto slov a za podpory Vatikánu, který se podle Trumpa nabídl jako možný hostitel jednání, je podle The Conversation zjevné, že Spojené státy de facto ukončily své dosavadní snahy zprostředkovat mír na Ukrajině.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ruská armáda Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

před 33 minutami

před 38 minutami

před 39 minutami

Dovoz a vývoz zboží

Trump zvyšuje tlak: EU pohrozil 50% clem, trhy se okamžitě propadly

Prezident Spojených států Donald Trump v pátek znovu rozvířil obchodní napětí mezi Washingtonem a Bruselem, když na své sociální síti Truth Social oznámil plán na zavedení padesátiprocentního cla na zboží z Evropské unie. Hrozba přichází v době, kdy se již několik týdnů nedaří dosáhnout průlomu v jednáních mezi oběma stranami.

před 1 hodinou

Írán, ilustrační fotografie.

Budou jednání úspěšná? Přicházejí zprávy o pravděpodobnosti dohody USA a Íránu

V Římě dnes oficiálně začíná páté kolo jednání mezi Spojenými státy americkými a Islámskou republikou Írán ohledně obnovení jaderné dohody. Přesto však panuje na obou stranách mimořádně napjatá atmosféra. Teherán vyjadřuje rostoucí skepsi vůči možnosti dosažení kompromisu. Požadavky americké strany jsou podle Íránců neakceptovatelné. 

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump po poslední debatě s Putinem v rolí mírotvůrce na Ukrajině skončil

Po dvouhodinovém telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem 19. května oznámil Donald Trump, že Rusko a Ukrajina „okamžitě zahájí jednání“ o příměří a ukončení války. Zároveň dodal, že podmínky míru si musí dohodnout obě strany samy, „protože to jinak nejde“. Ve světle těchto slov a za podpory Vatikánu, který se podle Trumpa nabídl jako možný hostitel jednání, je podle The Conversation zjevné, že Spojené státy de facto ukončily své dosavadní snahy zprostředkovat mír na Ukrajině.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

America first selhává. Trumpovu válku vyhraje Čína i celá Evropa

Prezident USA Donald Trump ve svém druhém funkčním období s nevídanou razancí opouští oblast obnovitelné energie a místo toho sází na tradiční fosilní paliva. Tato strategie, označovaná jako „America first“, však ve skutečnosti otevírá dveře Číně, Evropě a dalším konkurentům, aby si v miliardovém sektoru čisté energie upevnili své dominantní postavení.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Evropská unie

Válka sahá daleko za hranice Ukrajiny. Evropa není bezmocná, jen s Ruskem neumí pracovat, tvrdí expert

Evropská unie čelí ruské hrozbě, která sahá daleko za rámec války na Ukrajině. Každodenní kroky Kremlu podkopávají evropské zájmy v klíčových regionech a sférách vlivu. A přestože EU není bezmocná, jak často sama sebe vnímá, podle nového strategického dokumentu z dílny Evropského institutu pro bezpečnostní studia je jen špatně využívá svůj potenciál.

před 6 hodinami

Harvardova univerzita

Akademický svět zasáhla panika. Trump zakázal Harvardově univerzitě přijímat zahraniční studenty

V mimořádně ostrém kroku rozhodla administrativa prezidenta Donalda Trumpa o odebrání oprávnění Harvardově univerzitě přijímat a udržovat zahraniční studenty. Podle vyjádření amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS) musí současní zahraniční studenti Harvard opustit nebo riskovat ztrátu svého právního statusu. Opatření, které může ovlivnit více než čtvrtinu celé studentské populace univerzity, vyvolalo rozsáhlou paniku i rozhořčení ve vědecké komunitě.

před 8 hodinami

Aktualizováno včera

Ilustrační fotografie.

Česko - Švédsko 2:5. Rozhodla první třetina, zlatá obhajoba nevyjde

Tradiční „Den D“ hokejového mistrovství světa, tedy čtvrtfinále, je tady. Čeští hokejisté se ve čtvrtek večer utkávají se Švédy. A oba týmy hlásí nová jména ve svých sestavách. Pouhý den po příletu se na ledě ve Stockholmu ukáže útočník David Kämpf, tolik vytoužený centr k Martinu Nečasovi. Z Toronta však nepřiletěl jen on. Zbrojili totiž i Švédové, které taktéž z Toronta posílil William Nylander. Navzdory tomu, že na dopoledním rozbruslení chyběl útočník Daniel Voženílek, je i on nakonec na ledě. Českou branku pak opět hájí Karel Vejmelka. Povede se Čechům po roce postoupit do bojů o medaile? To sledujte třetinu po třetině na Eurozpravy.cz.

včera

včera

Nová vlna podvodů na WhatsAppu zaměstnává policisty. Lidé přicházejí i o miliony

Policisté na jaře pozorují nárůst kybernetické kriminality v prostředí platformy WhatsApp, kterou lidé běžně používají ke komunikaci. Škody jdou v některých případech do milionů korun. Na co si dát pozor a jak správně postupovat, pokud u vás zavládne jakékoliv podezření?

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy