Ruští novináři si po útěku ze země zvykají na dlouhou práci v exilu

Na práci v exilu si v posledních měsících zvykají ruští novináři nezávislých médií, jako jsou list Novaja Gazeta založený v roce 1993 nynějším držitelem Nobelovy ceny za mír Dmitrijem Muratovem nebo původně jen v angličtině vycházející The Moscow Times. Oba musely v Rusku zastavit činnost kvůli tvrdým pravidlům přijatým po začátku ruské agrese vůči Ukrajině a desítky jejich novinářů ze země uprchly.

Jak říká Nizozemec Derk Sauer, který druhé z jmenovaných novin před desítkami let zakládal, může nynější situace trvat řadu let, protože ani možný odchod Vladimira Putina z Kremlu nemusí znamenat návrat demokracie a svobody slova do Ruska.

“Nikdo netuší, kdo by se mohl dostat k moci po Putinově pádu. Takže se mentálně připravujeme na to, že to celé potrvá dlouho,” řekl v rozhovoru s ČTK Sauer, který osobně dobře ví, co to znamená začít nový život ve zcela cizí zemi. Z rodného Nizozemska odjel už v roce 1989 do Moskvy. Tam v roce 1992 stál u zrodu The Moscow Times, původně v metru či hotelích zdarma distribuovaného anglickojazyčného deníku, v ruském hlavním městě populárního nejprve mezi tamní rychle rostoucí zahraniční komunitou.

O tři desetiletí později je v ruštině psaná webová stránka listu jedním z několika zdrojů nezávislých informací o tom, co se skutečně v Rusku a na Ukrajině děje. V Rusku je web blokován, a tak musí tamní občané se zájmem o informace využívat virtuální privátní sítě VPN, přes které blokaci obejdou. “Naši čtenáři nás drží nad vodou,” přiznává Sauer. Zpravodajství v ruštině list na webu shodou okolností spustil teprve krátce před únorovou ruskou invazí na Ukrajinu, v září ale zaznamenal přes milion návštěv a okolo 30 milionů zhlédnutí jednotlivých stránek.

V exilu v Evropě jsou nyní desítky ruských novinářů, The Moscow Times přesunuly svých deset ruských pracovníků do Amsterodamu, asi 40 zaměstnanců listu Novaja Gazeta nyní pracuje z lotyšské metropole Rigy pod hlavičkou Novaja Gazeta Evropa, další kolegy mají jinde v EU a také třeba v Gruzii či Arménii. Vrátit se do Ruska a znovu obnovit práci redakce v Moskvě chtějí lidé z Nové Gazety hned, jak to z bezpečnostních důvodů bude možné.

Novaja Gazeta zkoušela po invazi hrát s ruskými úřady svou hru a na oko dodržovat pravidla, o ruské válce na Ukrajině tak například psala jako o “speciální vojenské operaci”. Redakci renomovaného deníku to rozdělilo na polovinu, řekl ČTK člověk z jejího vedení, který si z bezpečnostních důvodů nepřál být jmenován. “Nakonec jsme se rozhodli pokračovat i v podmínkách vojenské cenzury. Základní důvod byla snaha ještě alespoň nějakou dobu nabízet našim čtenářům pravdu o tom, co se děje,” vysvětlil. Nepomohlo to a už na konci března, tedy měsíc po začátku války, oznámil šéfredaktor Muratov, že list končí.

“Pořád máme pocit studu. Jak za to, co se teď děje v Rusku, a tím myslím kroky vlády i vztah veřejnosti k válce, tak také kvůli tomu, že média a celá občanská společnost přes veškerou svou snahu nedokázaly zabránit katastrofě a ani teď prakticky nemohou Putina nějak ovlivnit či zastavit,” připouští člen vedení Muratovova listu.

Ale ne všichni ruští novináři těchto médií ze země odešli. Někteří zůstali a píší pro svá nyní exilová média o tom, co se kolem nich děje. Často prakticky v ilegalitě, přespávají u přátel či příbuzných, aby se vyhnuli zájmu tajných služeb i hrozící mobilizaci. “V Rusku máme asi deset nebo patnáct kolegů,” vysvětluje Sauer. “Své reportáže nepodepisují, nemohou chodit na tiskové konference a veřejně deklarovat, že jsou novináři. To vědí jen jejich - a často stále velmi dobré - informační zdroje,” uvádí vydavatel.

O bezpečnost svých pracovníků má starost oprávněně. V polovině září tajná služba FSB v Belgorodu nedaleko ukrajinských hranic zatkla pracovníka The Moscow Times Kirilla Ponomarjova s tím, že je špionem v ukrajinských službách. Novinář tehdy pořizoval rozhovory s lidmi, kteří uprchli do Ruska z ukrajinské Charkovské oblasti poté, co tam ukrajinská armáda zahájila úspěšnou protiofenzivu. “Nakonec ho pustili, ale už je v zahraničí. Dostal tehdy jasný vzkaz od FSB, že pokud nezmizí, půjde do vězení,” říká Sauer.

Kromě bezpečnosti zaměstnanců je podle něj stále komplikovanější podobně odvážné reportéry platit. Nejen kvůli sankcím, které komplikují finanční transakce ze Západu s ruskými bankami, ale i prostému faktu, že příjem platby z Evropy by mohl přispět k jejich prozrazení. “Používáme docela komplikované systémy, ale o tom mluvit nebudu,” dodává Sauer.

Finanční a logistické potíže mají ruské redakce i v západním exilu, často musely hledat nový způsob financování, byť mnohdy pomohli sponzoři a sympatizující dárci. Pro list Novaja Gazeta, nyní působící na internetu, byl v Rize nejtěžší konec léta, říká člověk z jeho vedení. “Každopádně chceme zkusit zase začít vydávat tištěné noviny, v ruštině pro diasporu v Pobaltí a v Německu,” vysvětluje. I když to možná nebude z finančního pohledu úspěšný pokus, chtějí novináři několik čísel vytisknout byť i jen jako symbol a vzkaz, že Novaja Gazeta dál žije.

Rostoucí problém je ale v sílících komplikacích daných měnící se legislativou v evropských zemích. “Chtěli bychom pokračovat v Lotyšsku, ale je tu stále složitější získávat či prodlužovat pracovní víza, nutná k legální práci,” podotýká člen vedení listu Novaja Gazeta. Lotyšsko lidem z ní a také dalších médií na jaře velmi pomohlo, nyní ale nově přijatá pravidla situaci zkomplikovala. “Podobné změny vidíme i v dalších zemích včetně Polska a Česka,” upozorňuje.

Nizozemec Sauer dokázal pro pracovníky The Moscow Times zajistit redakční prostor v rodné zemi, kde v malém televizním studiu působí také nezávislá televize Dožď, vysílající nyní už jen přes internet. Další zaměstnanci listu jsou v Arménii a právě také v Rize. “Naší hlavní základnou je Amsterodam. Ale doufáme, že se nám podaří otevřít redakční prostory v Praze, kam bychom snad mohli naše novináře soustředit,” řekl ČTK. Podrobnosti zatím s ohledem na pokračující jednání zveřejňovat nechtěl.

Argumenty o potřebě ochrany evropských zemí před příchodem “kremelských špionů” prý ruští novináři v exilu chápou, každý stát podle nich musí bránit své zájmy. “Doufáme, že se podaří v EU vymyslet nějaké řešení, které umožní snižovat riziko a zároveň pomoci těm, kdo prchají před válkou a nechtějí si od Kremlu nechat vrazit pušku do rukou a jít zabíjet jiné lidi,” říká zaměstnanec listu Novaja Gazeta, který založil držitel Nobelovy ceny za mír.

Související

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump splnil slib poté, co ho rozzuřil Putin. Na Ukrajinu opět proudí americké dodávky

Spojené státy po rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa znovu začaly plnohodnotně dodávat zbraně na Ukrajinu, ačkoli proti tomu Pentagon začátkem měsíce zasáhl kvůli obavám z nedostatku zásob. Tuto informaci ve čtvrtek potvrdila kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump už začátkem tohoto týdne uvedl, že dodávky obnoví – a slib splnil. 
Michal Koudelka

Rusové se pokoušeli o další sabotáže v Česku. BIS je zastavila

Bezpečnostní informační služba (BIS) loni zabránila několika pokusům ruských zpravodajských služeb o sabotážní akce v Česku. Uvedl to její šéf Michal Koudelka v souvislosti s vydáním výroční zprávy k činnosti služby za rok 2024. Rusko se společně s Čínou snaží škodit i v kyberprostoru. 

Více souvisejících

Rusko novináři

Aktuálně se děje

před 25 minutami

včera

Elon Musk

Umělá inteligence sítě X chválila Hitlera. Musk přiznal problémy

Elon Musk se snaží vysvětlit, jak je možné, že jeho umělá inteligence Grok, vyvinutá pod hlavičkou firmy xAI, generovala odpovědi, ve kterých vyzdvihovala nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Incident vyvolal celosvětovou kritiku a řadu oficiálních reakcí – od lidskoprávních organizací přes evropské státy až po turecký soud.

včera

Robert Golob

Slovinsko balancuje na ostří nože: Premiér Golob návrhem referenda o členství v NATO vyrazil dech

Slovinský premiér Robert Golob rozvířil politickou scénu návrhem, který způsobil poprask nejen mezi jeho odpůrci, ale i mezi vlastními spojenci. Poté, co parlament v Lublani schválil návrh levicové strany Levica na uspořádání poradního referenda o navýšení obranných výdajů na 3 % HDP do roku 2030, reagoval Golob nečekaným protiúderem – chce nechat občany hlasovat o samotném členství země v Severoatlantické alianci.

včera

Rotterdam je s 610 000 obyvateli druhé největší nizozemské město. Jedná se také o největší evropský přístav, město moderní architektury a zároveň město velkého historického významu.

Poprask v Nizozemsku: Každý jeden občan má v krvi chemikálie

Každý člověk v Nizozemsku má v krvi „věčné chemikálie“, jak ukazuje první národní studie na toto téma. Studie zveřejněná ve čtvrtek uvádí, že přítomnost per- a polyfluoralkylových látek (známých jako PFAS či „věčné chemikálie“) v hladinách překračujících bezpečnostní limity automaticky neznamená vznik onemocnění.

včera

Tchaj-Wan

Tchaj-wan usiluje o omezení hospodářských vazeb na Čínu, úplné přerušení je však nereálné. Případná válka způsobí globální problémy s mikročipy

Tchaj-wan zvažuje omezení ekonomických vazeb na Čínu, která je pro něj zároveň klíčovým trhem i geopolitickou hrozbou. Nová vláda prezidenta Lai Čching-teho vyzvala technologické firmy, aby se orientovaly na demokratické státy a omezily obchod s Huawei a SMIC. Podle expertů však úplné zpřetrhání vztahů není reálné. Embargo by mohlo ochromit globální dodávky čipů, poškodit tchajwanské firmy i zpomalit čínský technologický rozvoj.

včera

včera

Marco Rubio Prohlédněte si galerii

Starmer a Macron vyzvali k tvrdším sankcím na Rusko, Rubio jednal s Lavrovem

Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron při společném vystoupení v Londýně apelovali na spojence, aby zesílili tlak na Moskvu. Oba státníci volají po nových sankcích, které by mohly přimět Kreml k příměří na Ukrajině. Starmer označil evropské plány na nasazení mírových sil za „dostatečně vyspělé“, Macron je dokonce popsal jako „připravené k okamžitému nasazení“, jakmile se dosáhne dohody o příměří. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační fotografie.

Napětí na hranici Německa a Polska. Volný pohyb je minulostí, přinejmenším dočasně

Obyvatelé Polska a Německa čelí nové realitě, která ostře kontrastuje s dekádami otevřených hranic a volného pohybu. Hraniční kontroly, které byly v minulosti vnímány jako přežitek, se vracejí na scénu. Polská vláda pod vedením premiéra Donalda Tuska obnovila kontroly na celkem 52 hraničních přechodech s Německem a na dalších 13 směrem k Litvě. 

včera

Donald Trump oznámil reciproční cla. (2.4.2025)

Politický darebák a lichvář. Trump z mezinárodního obchodu odstraňuje respekt, obětí budou i jeho voliči

Šéf Bílého domu Donald Trump přetváří mezinárodní obchod k obrazu svému. Dělá z něj nástroj mocenského nátlaku, nikoli spolupráce. Namísto partnerství prosazuje transakční logiku a vydírání, a to i vůči nejbližším spojencům USA. Tento přístup ohrožuje stabilitu globálního řádu, oslabuje důvěru v americké vedení a může mít dlouhodobé dopady na pozici Spojených států i světovou ekonomiku.

včera

včera

Donald Trump

Trump zahájil obchodní válku s Brazílií. Nejspíš hraje o osud Bolsonara

Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Brazílií vstoupily do období vážné krize. Bez předchozího varování a mimo rámec standardních diplomatických konzultací oznámil americký prezident Donald Trump zavedení 50% cel na brazilský export, a to s účinností od začátku srpna. Informaci sdělil osobním dopisem prezidentovi Luizovi Ináciovi Lulovi da Silvovi.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump splnil slib poté, co ho rozzuřil Putin. Na Ukrajinu opět proudí americké dodávky

Spojené státy po rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa znovu začaly plnohodnotně dodávat zbraně na Ukrajinu, ačkoli proti tomu Pentagon začátkem měsíce zasáhl kvůli obavám z nedostatku zásob. Tuto informaci ve čtvrtek potvrdila kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump už začátkem tohoto týdne uvedl, že dodávky obnoví – a slib splnil. 

včera

Michal Koudelka

Rusové se pokoušeli o další sabotáže v Česku. BIS je zastavila

Bezpečnostní informační služba (BIS) loni zabránila několika pokusům ruských zpravodajských služeb o sabotážní akce v Česku. Uvedl to její šéf Michal Koudelka v souvislosti s vydáním výroční zprávy k činnosti služby za rok 2024. Rusko se společně s Čínou snaží škodit i v kyberprostoru. 

včera

Marco Rubio

Rubio míří na klíčové jednání s Lavrovem. Trump stupňuje tlak na Putina i spojence v Asii

Americký ministr zahraničí Marco Rubio se má ve čtvrtek v malajsijském Kuala Lumpuru setkat se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, a to jen několik dní po eskalaci rétoriky ze strany prezidenta Donalda Trumpa vůči Moskvě. K setkání dojde na okraj zasedání Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), v době, kdy Washington hledá nový rámec jak pro jednání o Ukrajině, tak pro přetváření ekonomických vztahů s asijskými státy.

včera

včera

Rubl, ilustrační fotografie.

Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit

Tři roky po začátku ruské invaze zůstávají vztahy mezi Evropou a Moskvou zmrazené. Západ sází na sankce, ale řada firem v Rusku nadále působí a obchodní výměna pokračuje často přes třetí země. Ekonom Libor Žídek pro EuroZprávy.cz upozornil, že návrat k normálu je nepravděpodobný, a že některé firmy už tak obcházejí sankce. Evropa tak stojí před otázkou, jaký model vztahů s Ruskem je do budoucna vůbec možný.

včera

včera

Exprezidenta Juna znovu zatkli. Jihokorejci se obávají, že by ničil důkazy

Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol, jehož v únoru zákonodárci sesadili prostřednictvím takzvaného impeachmentu, byl opět zatčen kvůli vyšetřování loňského neúspěšného pokusu o upevnění moci. Tehdejší hlava státu v dubnu na šest hodin vyhlásila stanné právo. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy