Schopnosti ruské logistiky se na Ukrajině dostaly za hranu udržitelnosti, hodnotí expert

Pokud chce Rusko na Ukrajině udržet ofenzivní povahu operace, musí podle Pavla Crhonka z Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzity obrany doplnit zásoby. Schopnosti ruské logistiky se podle něj dostaly za hranu udržitelnosti ruských sil nasazených na Ukrajině. Crhonek to dnes napsal ČTK. Rusko zaútočilo na Ukrajinu před dvěma týdny. Podle dostupných zdrojů má ruská armáda při postupu potíže právě i v logistice.

Podle Crhonka je logistika ruské armády dlouhodobě budována spíše s ohledem na "aktivní obranu". Má podle něj vysokou schopnost bojovat na vlastním území nebo v blízkosti svých hranic. Nemá ale schopnosti podporovat trvalou pozemní ofenzívu bez operační pauzy. Tvrzení podle něj podporuje několik faktorů. Za prvé je to vysoká závislost ruských ozbrojených sil na železnici. "Rusko je jedinečné v tom, že má železniční brigády a z logistického hlediska jsou ruské síly vázány na železnici od továrny po armádní sklad a pokud možno až na úroveň divize/brigády. Žádný jiný evropský národ nevyužívá železnice v takové míře jako ruská armáda," uvedl Crhonek.

V neprospěch využití železnice k možnému zásobování ale podle něj hovoří především její vysoká zranitelnost, jak se přesvědčili už Němci za druhé světové války. To znamená, že schopnost ruské armády podporovat zásobovací cyklus po železnici podle Crhonka končí na hranicích Ruska. A ruská armáda je nucena za hranicemi ruské železniční sítě nucena spoléhat se především na zranitelné nákladní automobily.

Druhým faktorem hovořícím v neprospěch logistiky ruských jednotek je jejich velikost a množství, kdy schopnosti ruských logistických jednotek jsou nižší, než je standardem v NATO. Z toho vyplývá omezená možnost přepravy materiálu, ať už jde o munici, pohonné hmoty nebo potraviny. S využíváním těžké techniky, jako je dělostřelectvo, raketová nebo tanková technika, se množství přepravovaných zásob k zabezpečení podpory ofenzivních ruských sil navíc dramaticky zvětšuje.

Třetím faktorem je podle experta taktika ukrajinských sil, které se zaměřují právě na ničení logistických a zásobovacích konvojů. "Již z povahy působnosti zásobovacích vozidel, která ve valné většině nejsou obrněná, navíc přepravující vysoce explozivní nebo hořlavé materiály, jako je například munice a pohonné hmoty, představují obecně v každém konfliktu 'snadný' cíl. Tím zásadně snižují schopnosti ruské logistiky účinně podporovat jejich manévrové jednotky," uvedl Crhonek.

Jako další faktor expert zmiňuje přímo zásobování palivem a vodou, kdy každá ruská logistická brigáda má pro tyto účely taktický potrubní prapor. Ty mají podle Crhonka mají nižší propustnost než stejné jednotky v NATO, ale mohou být rozmístěny do tří až čtyř dnů po obsazení nového terénu. Do té doby jsou pro operační zásobování zapotřebí právě nákladní automobily s pohonnými hmotami. "Je otázkou, jakým způsobem lze tyto schopnosti uplatnit právě na Ukrajině vzhledem k již zmiňované zranitelnosti a povaze ofenzivního způsobu vedení konfliktu ze strany Ruska," uvedl Crhonek.

Problémy se zásobováním pohonnými hmotami vyvrcholily podle něj pravděpodobně v tažení ruských sil na Kyjev, kdy se mohutná kolona vojenské techniky zastavila asi 20 kilometrů před Kyjevem. "Informační zdroje udávají nejen problém s doplněním pohonných hmot, ale navíc s vybitými bateriemi ve vojenské technice, čímž se tato stává nepoužitelná," uvedl Crhonek.

Obecně se podle něj s rostoucí vzdáleností od ruských hranic zvětšuje i takzvané zásobovací rameno a tím se prodlužuje celkový zásobovací cyklus. "Všechny tyto prvky, to znamená velikost logistických/zásobovacích jednotek, množství přepravovaných zásob, zásobovací rameno, navíc umocněno velkou spotřebou všech druhů zásob z důvodu překonávání tvrdého odporu ukrajinských sil ukazují, že logistika hraje v konfliktu na Ukrajině velkou roli a je jednou z možných příčin, proč ruské síly nepostupují v takovém tempu, jak bylo nejspíš původně plánováno," uvedl Crhonek.

Schopnosti ruské logistiky se podle něj dostaly za hranu udržitelnosti ruských sil nasazených na Ukrajině. "V následujících dnech, pokud chce Rusko udržet ofenzivní povahu operace, lze předpokládat zvýšení logistického úsilí k obnově bojeschopnosti ruských sil a doplnění zásob tak, aby vůbec bylo schopné v konfliktu pokračovat," uvedl Crhonek.

Související

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.
Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil

Ministr zahraničí Petr Macinka se ostře opřel do prezidenta Petra Pavla za jeho nedávné kroky během návštěvy Ukrajiny. Prezident tam údajně přislíbil možnost dodání lehkých bojových letounů, prostředků včasného varování a generátorů, což však podle šéfa diplomacie nebylo předem projednáno s vládou. Macinka v České televizi prohlásil, že se hlava státu zachovala jako „slon v porcelánu“, a překročila tak své pravomoci.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ruská armáda

Aktuálně se děje

před 51 minutami

včera

Český lev

Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila nominace 33. ročníku výročních cen Český lev. V rámci 24 statutárních kategorií do druhého kola hlasování postoupilo 32 filmů, televizních seriálů a minisérií z celkového počtu 94 děl uvedených v premiéře v roce 2025. Nejvíce nominací posbíraly snímky Franz, Sbormistr, Karavan, Letní škola, 2001, Nahoře nebe, v dolině já a minisérie Studna.

včera

Robert Fico jednal s Donaldem Trumpem. (

Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi

Slovenský premiér Robert Fico se o uplynulém víkendu dočkal přijetí u amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nezavítal nicméně do Bílého domu, jeho současný nájemník ho přijal ve vlastní rezidenci na Floridě. Politici si notovali například v kritice Evropské unie. 

včera

včera

Petr Fiala na víkendovém kongresu ODS.

Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti

Expremiér Petr Fiala (ODS) se v sobotu definitivně stáhl do ústraní. Po 12 letech totiž skončil v čele nejdéle trvale zastoupené politické strany v Poslanecké sněmovně. Zůstává jejím řadovým členem a poslancem. Objevily se však nejméně dvě spekulace ohledně jeho politické budoucnosti. Fiala se k nim vyjádřil na víkendovém stranickém kongresu. 

včera

včera

U.S. ARMY

Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi

Psal se 18. leden roku 1911, když se jednomu americkému letci podařilo něco, co se dosud nikomu nepovedlo – přistál se svým letadlem na palubě lodi. Tento jeho odvážný kousek se stal přelomem v dějinách vojenství. Letec, který provedl tento kurážný čin, se jako průkopník válečného letectví příliš neproslavil, zemřel totiž ještě téhož roku.

včera

včera

Grónsko

Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko

Americký prezident Donald Trump přišel s novým, ryze vojenským argumentem pro své kontroverzní ambice ovládnout Grónsko. Podle jeho posledních vyjádření je vlastnictví tohoto dánského autonomního území „zcela zásadní“ pro vybudování ambiciózního protiraketového štítu známého jako Golden Dome (Zlatá kopule). Analytici a experti na obranu však upozorňují, že pro realizaci tohoto nákladného projektu není nutné největší ostrov světa anektovat.

včera

Jonas Gahr Støre, norský premiér

Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo

Americký prezident Donald Trump poslal norskému premiérovi Jonasi Gahru Støreovi dopis, který vyvolal v diplomatických kruzích značné pozdvižení. Trump v něm přímo spojil své nátlakové kroky vůči Grónsku se skutečností, že mu za rok 2025 nebyla udělena Nobelova cena za mír. Obsah listu, o kterém jako první informovala stanice CBS News, potvrdil i sám norský premiér.

včera

včera

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

včera

Andrej Babiš

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

včera

včera

včera

Větrný rukáv

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

včera

Demonstrace v Íránu

16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají

Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.

včera

Tomio Okamura

Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura

Česká republika své bitevníky L-159 na Ukrajinu nepošle. Po pondělním jednání koaliční rady to potvrdil předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Vláda se shodla na tom, že stroje nebudou Kyjevu darovány a nepřipadá v úvahu ani jejich prodej. Hlavním argumentem kabinetu je potřeba zachovat tyto letouny ve výzbroji naší armády pro zajištění vlastní obrany.

Aktualizováno včera

Městský úřad v Chřibské na Děčínsku

Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění

Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění. 

včera

Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska

Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické pozdvižení poté, co v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahru Støremu přímo propojil své hrozby ohledně ovládnutí Grónska s faktem, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír. V textu, jehož pravost norský předseda vlády potvrdil, Trump otevřeně přiznává, že se již necítí být vázán snahou o klidné řešení sporů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy