Západ musí podpořit Ukrajinu a varovat Rusko, burcuje bývalý americký diplomat

NÁZOR – Rusko v posledních týdnech posiluje svou vojenskou přítomnost na Krymském poloostrově, přesouvá vojenské jednotky na hranice s Ukrajinou a ohlašuje vojenské „prověrky pohotovosti“, upozorňuje Steven Pifer v komentáři pro server Politico. Bývalý americký diplomat a velvyslanec v Kyjevě soudí, že tyto aktivity mají nejspíše pouze znervóznit ukrajinskou vládu a otestovat reakci Západu.

Slova, která neuklidňují

Pifer ovšem nevylučuje, že by mohlo jít o cosi závažnějšího. „Pokud Kreml zvažuje cenu a přínosy vojenského útoku na Ukrajinu, Evropa a Spojené státy by měly zajistit, že se Moskva nepřepočítá kvůli podhodnocení ceny,“ nabádá vysloužilý diplomat.

K nárůstu napětí dochází navzdory vzácnému diplomatickému úspěchu při tlumení rusko-ukrajinského konfliktu, kdy jistou dobu drželo příměří na východě Donbasu, připomíná autor komentáře. Poukazuje, že až do zhoršení situace na konci loňského roku výrazně ubylo přestřelek na linii kontaktu mezi ruskými a Ruskem podporovanými silami a ukrajinskou armádou.

„Aktuálnější diplomatické zprávy jsou naneštěstí pochmurnější,“ pokračuje Pifer. Konstatuje, že diplomatické úsilí vedené Německem a Francií v poslední době nijak nepokročilo a trojstranná skupina složená ze zástupců Ukrajiny, Ruska a OECD nemá na svých schůzkách o čem jednat.

V minulém týdnu se objevily zprávy, často doplněné videozáběry, o přesunu těžkého ruského dělostřelectva přes Kerčský průliv na Krym a dalších ruských jednotek, včetně obrněnců a baterií raket země-vzduch k ukrajinské hranici u Donbasu, uvádí bývalý velvyslanec. Zmiňuje i prohlášení ruského ministra obrany z 6. dubna, že armáda provádí prověrky pohotovosti, tedy cvičení, které ovšem velmi připomíná přípravu k boji.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov krkolomně tvrdí, že ruské akce by „absolutně neměly nikoho znepokojovat“ a že „Rusko nepředstavuje hrozbu pro žádnou zemi světa“, ale tato slova podle Pifera nikoho neuklidnila.

Někdejší diplomat soudí, že ruské vojenské manévry mají zřejmě znepokojit Kyjev – pokud by totiž Kreml zamýšlel skutečně zaútočit, své záměry by se pokusil skrýt a využít momentu překvapení. „Nikdo si však nemůže být jistý, že Rusové nezaútočí,“ dodává Pifer. Míní, že ukrajinská armáda, která má pohotovost, by v boji s ruskou armádou téměř jistě prohrála, ale tekla by krev na obou stranách.

Ruský útok by uvrhl Evropu do velké krize, deklaruje autor komentáře. Západ by měl proto podle jeho mínění zajistit, že ruský prezident Vladimir Putin a Kreml budou znát cenu za případný vpád ruských sil na Ukrajinu.

Jasné signály jsou na místě

Vysílání takových zpráv již začalo a americký prezident Joe Biden i další čelní američtí představitelé vyjádřili svým ukrajinským protějškům podporu, podobně jako generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, poukazuje Pifer. Dodává, že nad Ukrajinou a Černým mořem poblíž Krymu hlídkují americká a britská průzkumná letadla, které jednak získávají informace a souběžně signalizují Kyjevu politickou podporu.

Ministři zahraničí Německa a Francie vydali 3. dubna společné prohlášení k situaci, které vyslalo silné poselství a zároveň se zaměřovalo na příčinu – znepokojivý pohyb ruských vojsk, nastiňuje ex-velvyslanec. Domnívá se, že Západ by přesto měl Moskvu od potenciálního vojenského dobrodružství odrazovat více.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

„Předně, američtí a evropští představitelé by měli neprodleně konzultovat a odsouhlasit seznam dodatečných sankcí, které budou vyhlášeny, pokud Rusko zaútočí,“ píše Pifer. Doporučuje, aby seznam obsahoval silná opatření, zacílená například na ruský státní dluh. Seznam by měl být rychle a neoficiálně předán ruským činitelům, jelikož takové oznámení případného trestu může mít odstrašující efekt, míní autor komentáře.

Dále se bývalý diplomat domnívá, že podobně jako se předseda sboru náčelníků štábů amerických ozbrojených sil obrátil na náčelníka ruského generálního štábu, by měli i další američtí představitelé, prezidenta nevyjímaje, oslovit Moskvu a varovat ji před ničivými vedlejšími důsledky případného ruského útoku. Paralelně by měl Washington zvážit další signály toho, že své stanovisko míní vážné, například dodatečné dodávky protitankových střel a dalších zbraní ukrajinské armádě, přemítá Pifer.

Podobně by měli vyjádřit podporu ukrajinskému vedení i evropští politici, apeluje autor komentáře. Soudí, že by šlo o další signál Moskvě. Evropští politici by se také měli spojit s Kremlem, což platí především o německé kancléřce Angele Merkelové, jejíž vztah s Vladimirem Putinem je sice napjatý, ale ze všech západních politiků nejtěsnější, píše Pifer. Merkelová by podle něj měla Putina upozornit, že útok na Ukrajinu pohřbí plynovod Nord Stream 2, ať již z důvodu tlaků na německé politické scéně, tak z důvodu sankcí, které by hrozily německým firmám na základě tlaku amerického Kongresu.

Vysloužilý velvyslanec doufá, že ruské manévry jsou pouhým blufem a pomyslný vítr se brzy přežene. Dodává, že Západ si ale nemůže dovolit pouze doufat, jelikož ruské kroky mohou být předzvěstí něčeho vážnějšího a nebezpečného. „Evropa a Spojené státy by měly činit více, aby tomu zabránily,“ uzavírá Pifer.

Související

Ebrahím Azízí

Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly

Íránští představitelé vyslali Kyjevu ostré varování, které dále eskaluje napětí v souvislosti s probíhajícím konfliktem na Blízkém východě. Ebrahím Azízí, předseda parlamentního výboru pro národní bezpečnost a zahraniční politiku, prohlásil, že se celá Ukrajina stala „legitimním válečným cílem“ pro íránské síly. Podle Teheránu se země aktivně zapojila do války tím, že poskytla Izraeli své technologie a experty na boj proti bezpilotním letounům.

Více souvisejících

Ukrajina Rusko USA (Spojené státy americké) EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

včera

Norská princezna Mette-Marit (autor fotky: Frankie Fouganthin)

Norská princezna zápasí s vážnou nemocí. Čeká ji transplantace

Jedna z evropských královských rodin se obává o svou prominentní členku. Zdravotní stav norské korunní princezny Mette-Marit, která se dlouhodobě potýká s chronickou plicní fibrózou, se znovu zhoršil. Informoval o tom web Topky.sk, který se odvolává na zahraniční zpravodajské agentury. 

včera

Andrej Babiš

Babiš vyzval zbrojařské firmy k maximálnímu zabezpečení areálů

Premiér Andrej Babiš (ANO) v souvislosti s vyšetřováním pátečního požáru v Pardubicích vyzval zbrojařské firmy, aby své areály co možná nejlépe zabezpečily. V případu panuje podezření ze spáchání teroristického útoku. Stupeň ohrožení terorismem se pro tuto chvíli nemění a zůstává na druhém ze čtyř. 

včera

včera

včera

včera

Modžtaba Chámeneí

Nový vzkaz mladého Chameneího. Otce označil za mučedníka

Nový íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí se znovu ozval. U příležitosti oslav perského nového roku zveřejnil obsáhlý vzkaz, který odvysílala státní televize. Vrací se v něm k úmrtí svého otce. Zároveň tvrdí, že Írán neútočil na Turecko a Omán. 

včera

včera

Chuck Norris

Zemřel legendární akční herec Chuck Norris

Z USA dorazila zpráva, které se nechce moc věřit. Ve věku 86 let zemřel legendární akční herec Chuck Norris. O úmrtí informovala jeho rodina. Norrise, který v březnu oslavil 86. narozeniny, dobře znali i čeští televizní diváci. 

včera

Donald Trump

Budeme si pamatovat, že jste zbabělci, vzkázal Trump členům NATO

Americký prezident Donald Trump se opět pustil do členských zemí NATO kvůli jejich neochotě pomoci se znovuotevřením Hormuzského průlivu. Trump obvinil spojence ze zbabělosti. Podle jeho slov se nechtějí zapojit ani v okamžiku, kdy je válka na Blízkém východě v podstatě vyhraná. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

19. března 2026 22:05

Jak se zbavit závislosti na Hormuzském průlivu? Netanjahu navrhuje vybudování potrubí přes Arabský poloostrov

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu k národu i mezinárodnímu společenství zdůraznil, že probíhající válka s Íránem bude trvat tak dlouho, „dokud to bude nutné“. Ve spolupráci se Spojenými státy se Izrael podle jeho slov soustředí na tři klíčové cíle: úplnou likvidaci íránského jaderného programu, zničení arzenálu balistických raket dříve, než je Írán stihne ukrýt hluboko pod zem, kde by byly imunní vůči leteckým úderům, a vytvoření podmínek pro to, aby íránský lid mohl získat zpět svou svobodu. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy