NÁZOR – Rusko v posledních týdnech posiluje svou vojenskou přítomnost na Krymském poloostrově, přesouvá vojenské jednotky na hranice s Ukrajinou a ohlašuje vojenské „prověrky pohotovosti“, upozorňuje Steven Pifer v komentáři pro server Politico. Bývalý americký diplomat a velvyslanec v Kyjevě soudí, že tyto aktivity mají nejspíše pouze znervóznit ukrajinskou vládu a otestovat reakci Západu.
Slova, která neuklidňují
Pifer ovšem nevylučuje, že by mohlo jít o cosi závažnějšího. „Pokud Kreml zvažuje cenu a přínosy vojenského útoku na Ukrajinu, Evropa a Spojené státy by měly zajistit, že se Moskva nepřepočítá kvůli podhodnocení ceny,“ nabádá vysloužilý diplomat.
K nárůstu napětí dochází navzdory vzácnému diplomatickému úspěchu při tlumení rusko-ukrajinského konfliktu, kdy jistou dobu drželo příměří na východě Donbasu, připomíná autor komentáře. Poukazuje, že až do zhoršení situace na konci loňského roku výrazně ubylo přestřelek na linii kontaktu mezi ruskými a Ruskem podporovanými silami a ukrajinskou armádou.
„Aktuálnější diplomatické zprávy jsou naneštěstí pochmurnější,“ pokračuje Pifer. Konstatuje, že diplomatické úsilí vedené Německem a Francií v poslední době nijak nepokročilo a trojstranná skupina složená ze zástupců Ukrajiny, Ruska a OECD nemá na svých schůzkách o čem jednat.
V minulém týdnu se objevily zprávy, často doplněné videozáběry, o přesunu těžkého ruského dělostřelectva přes Kerčský průliv na Krym a dalších ruských jednotek, včetně obrněnců a baterií raket země-vzduch k ukrajinské hranici u Donbasu, uvádí bývalý velvyslanec. Zmiňuje i prohlášení ruského ministra obrany z 6. dubna, že armáda provádí prověrky pohotovosti, tedy cvičení, které ovšem velmi připomíná přípravu k boji.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov krkolomně tvrdí, že ruské akce by „absolutně neměly nikoho znepokojovat“ a že „Rusko nepředstavuje hrozbu pro žádnou zemi světa“, ale tato slova podle Pifera nikoho neuklidnila.
Někdejší diplomat soudí, že ruské vojenské manévry mají zřejmě znepokojit Kyjev – pokud by totiž Kreml zamýšlel skutečně zaútočit, své záměry by se pokusil skrýt a využít momentu překvapení. „Nikdo si však nemůže být jistý, že Rusové nezaútočí,“ dodává Pifer. Míní, že ukrajinská armáda, která má pohotovost, by v boji s ruskou armádou téměř jistě prohrála, ale tekla by krev na obou stranách.
Ruský útok by uvrhl Evropu do velké krize, deklaruje autor komentáře. Západ by měl proto podle jeho mínění zajistit, že ruský prezident Vladimir Putin a Kreml budou znát cenu za případný vpád ruských sil na Ukrajinu.
Jasné signály jsou na místě
Vysílání takových zpráv již začalo a americký prezident Joe Biden i další čelní američtí představitelé vyjádřili svým ukrajinským protějškům podporu, podobně jako generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, poukazuje Pifer. Dodává, že nad Ukrajinou a Černým mořem poblíž Krymu hlídkují americká a britská průzkumná letadla, které jednak získávají informace a souběžně signalizují Kyjevu politickou podporu.
Ministři zahraničí Německa a Francie vydali 3. dubna společné prohlášení k situaci, které vyslalo silné poselství a zároveň se zaměřovalo na příčinu – znepokojivý pohyb ruských vojsk, nastiňuje ex-velvyslanec. Domnívá se, že Západ by přesto měl Moskvu od potenciálního vojenského dobrodružství odrazovat více.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.„Předně, američtí a evropští představitelé by měli neprodleně konzultovat a odsouhlasit seznam dodatečných sankcí, které budou vyhlášeny, pokud Rusko zaútočí,“ píše Pifer. Doporučuje, aby seznam obsahoval silná opatření, zacílená například na ruský státní dluh. Seznam by měl být rychle a neoficiálně předán ruským činitelům, jelikož takové oznámení případného trestu může mít odstrašující efekt, míní autor komentáře.
Dále se bývalý diplomat domnívá, že podobně jako se předseda sboru náčelníků štábů amerických ozbrojených sil obrátil na náčelníka ruského generálního štábu, by měli i další američtí představitelé, prezidenta nevyjímaje, oslovit Moskvu a varovat ji před ničivými vedlejšími důsledky případného ruského útoku. Paralelně by měl Washington zvážit další signály toho, že své stanovisko míní vážné, například dodatečné dodávky protitankových střel a dalších zbraní ukrajinské armádě, přemítá Pifer.
Podobně by měli vyjádřit podporu ukrajinskému vedení i evropští politici, apeluje autor komentáře. Soudí, že by šlo o další signál Moskvě. Evropští politici by se také měli spojit s Kremlem, což platí především o německé kancléřce Angele Merkelové, jejíž vztah s Vladimirem Putinem je sice napjatý, ale ze všech západních politiků nejtěsnější, píše Pifer. Merkelová by podle něj měla Putina upozornit, že útok na Ukrajinu pohřbí plynovod Nord Stream 2, ať již z důvodu tlaků na německé politické scéně, tak z důvodu sankcí, které by hrozily německým firmám na základě tlaku amerického Kongresu.
Vysloužilý velvyslanec doufá, že ruské manévry jsou pouhým blufem a pomyslný vítr se brzy přežene. Dodává, že Západ si ale nemůže dovolit pouze doufat, jelikož ruské kroky mohou být předzvěstí něčeho vážnějšího a nebezpečného. „Evropa a Spojené státy by měly činit více, aby tomu zabránily,“ uzavírá Pifer.
Související
Rusové zaútočili na ukrajinskou výstavu dronů. Zemřelo nejméně 10 lidí
Ukrajina svolává mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN
Ukrajina , Rusko , USA (Spojené státy americké) , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
před 26 minutami
Foldyna stále nesmí domů. Soud prodloužil předběžné opatření
před 1 hodinou
Nebezpečné počasí. Meteorologové varovali před požáry na dalších místech
před 2 hodinami
Babišova vláda chce změnit jednací řád. Premiér prý nedostane více pravomocí
před 2 hodinami
Sparta se na úvod boje o Ligu mistrů utká s Lyonem, pohárové soupeře znají i další české týmy
před 3 hodinami
Trump znovu pohrozil Íránu. Američané zasáhli a znehybnili tanker
před 4 hodinami
Čeští hasiči opět bojují s požárem ve Francii. Lidé museli být evakuováni
před 5 hodinami
Macinka zmínil nové informace v případu Čecha zadrženého v Číně
před 6 hodinami
Rusové zaútočili na ukrajinskou výstavu dronů. Zemřelo nejméně 10 lidí
před 7 hodinami
Počasí příští týden: Do Česka se vrátí tropy, vedra mohou být extrémní
včera
Ukrajinské drony soustavně devastují "ruský Amazon". Putin k útokům mlčí
včera
Peníze výměnou za reformy? Třetina zemí se bouří proti revolučnímu plánu EU
včera
Zelenskyj se příští týden sejde v Bílém domě s Trumpem
včera
Nedodržení závazků, se kterým dokážeme žít. První reakce EU na nová Trumpova cla
včera
Armáda zveřejnila nové informace o stavu vojáků po zřícení vrtulníku
včera
Čína zařadila českou Tatru na sankční seznam
včera
Trh s ropou drží na uzdě vynalézavá řešení, ta ale dochází. Co bude, až padnou poslední zábrany?
včera
Krize na Blízkém východě eskaluje. Hormuzský průliv zůstává zavřený, lodě nemohou už využít ani Báb al-Mandab
včera
Nová Trumpova cla pocítí nejvíc obyčejní Američané. Podle expertů Trump překročil své pravomoci
včera
Měsíc od zemětřesení ve Venezuele: Pět tisíc mrtvých a 16 tisíc zraněných. Desetitisíce lidí se stále pohřešují
včera
Trump uvalil na 80 zemí světa včetně EU nová cla
Donald Trump přistoupil k dalšímu radikálnímu kroku v oblasti mezinárodního obchodu a uvalil nová cla na více než 80 zemí světa. Tento krok má plynule nahradit plošnou desetiprocentní sazbu, jejíž platnost vypršela v pátek. Mezi zasaženými státy jsou nejbližší američtí spojenci i klíčoví obchodní partneři včetně Velké Británie, Kanady, Mexika, Austrálie, Číny nebo členských zemí Evropské unie, kterým úřady vyměřily poplatky ve výši 10 až 12,5 procenta.
Zdroj: Libor Novák