Západ musí podpořit Ukrajinu a varovat Rusko, burcuje bývalý americký diplomat

NÁZOR – Rusko v posledních týdnech posiluje svou vojenskou přítomnost na Krymském poloostrově, přesouvá vojenské jednotky na hranice s Ukrajinou a ohlašuje vojenské „prověrky pohotovosti“, upozorňuje Steven Pifer v komentáři pro server Politico. Bývalý americký diplomat a velvyslanec v Kyjevě soudí, že tyto aktivity mají nejspíše pouze znervóznit ukrajinskou vládu a otestovat reakci Západu.

Slova, která neuklidňují

Pifer ovšem nevylučuje, že by mohlo jít o cosi závažnějšího. „Pokud Kreml zvažuje cenu a přínosy vojenského útoku na Ukrajinu, Evropa a Spojené státy by měly zajistit, že se Moskva nepřepočítá kvůli podhodnocení ceny,“ nabádá vysloužilý diplomat.

K nárůstu napětí dochází navzdory vzácnému diplomatickému úspěchu při tlumení rusko-ukrajinského konfliktu, kdy jistou dobu drželo příměří na východě Donbasu, připomíná autor komentáře. Poukazuje, že až do zhoršení situace na konci loňského roku výrazně ubylo přestřelek na linii kontaktu mezi ruskými a Ruskem podporovanými silami a ukrajinskou armádou.

„Aktuálnější diplomatické zprávy jsou naneštěstí pochmurnější,“ pokračuje Pifer. Konstatuje, že diplomatické úsilí vedené Německem a Francií v poslední době nijak nepokročilo a trojstranná skupina složená ze zástupců Ukrajiny, Ruska a OECD nemá na svých schůzkách o čem jednat.

V minulém týdnu se objevily zprávy, často doplněné videozáběry, o přesunu těžkého ruského dělostřelectva přes Kerčský průliv na Krym a dalších ruských jednotek, včetně obrněnců a baterií raket země-vzduch k ukrajinské hranici u Donbasu, uvádí bývalý velvyslanec. Zmiňuje i prohlášení ruského ministra obrany z 6. dubna, že armáda provádí prověrky pohotovosti, tedy cvičení, které ovšem velmi připomíná přípravu k boji.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov krkolomně tvrdí, že ruské akce by „absolutně neměly nikoho znepokojovat“ a že „Rusko nepředstavuje hrozbu pro žádnou zemi světa“, ale tato slova podle Pifera nikoho neuklidnila.

Někdejší diplomat soudí, že ruské vojenské manévry mají zřejmě znepokojit Kyjev – pokud by totiž Kreml zamýšlel skutečně zaútočit, své záměry by se pokusil skrýt a využít momentu překvapení. „Nikdo si však nemůže být jistý, že Rusové nezaútočí,“ dodává Pifer. Míní, že ukrajinská armáda, která má pohotovost, by v boji s ruskou armádou téměř jistě prohrála, ale tekla by krev na obou stranách.

Ruský útok by uvrhl Evropu do velké krize, deklaruje autor komentáře. Západ by měl proto podle jeho mínění zajistit, že ruský prezident Vladimir Putin a Kreml budou znát cenu za případný vpád ruských sil na Ukrajinu.

Jasné signály jsou na místě

Vysílání takových zpráv již začalo a americký prezident Joe Biden i další čelní američtí představitelé vyjádřili svým ukrajinským protějškům podporu, podobně jako generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, poukazuje Pifer. Dodává, že nad Ukrajinou a Černým mořem poblíž Krymu hlídkují americká a britská průzkumná letadla, které jednak získávají informace a souběžně signalizují Kyjevu politickou podporu.

Ministři zahraničí Německa a Francie vydali 3. dubna společné prohlášení k situaci, které vyslalo silné poselství a zároveň se zaměřovalo na příčinu – znepokojivý pohyb ruských vojsk, nastiňuje ex-velvyslanec. Domnívá se, že Západ by přesto měl Moskvu od potenciálního vojenského dobrodružství odrazovat více.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

„Předně, američtí a evropští představitelé by měli neprodleně konzultovat a odsouhlasit seznam dodatečných sankcí, které budou vyhlášeny, pokud Rusko zaútočí,“ píše Pifer. Doporučuje, aby seznam obsahoval silná opatření, zacílená například na ruský státní dluh. Seznam by měl být rychle a neoficiálně předán ruským činitelům, jelikož takové oznámení případného trestu může mít odstrašující efekt, míní autor komentáře.

Dále se bývalý diplomat domnívá, že podobně jako se předseda sboru náčelníků štábů amerických ozbrojených sil obrátil na náčelníka ruského generálního štábu, by měli i další američtí představitelé, prezidenta nevyjímaje, oslovit Moskvu a varovat ji před ničivými vedlejšími důsledky případného ruského útoku. Paralelně by měl Washington zvážit další signály toho, že své stanovisko míní vážné, například dodatečné dodávky protitankových střel a dalších zbraní ukrajinské armádě, přemítá Pifer.

Podobně by měli vyjádřit podporu ukrajinskému vedení i evropští politici, apeluje autor komentáře. Soudí, že by šlo o další signál Moskvě. Evropští politici by se také měli spojit s Kremlem, což platí především o německé kancléřce Angele Merkelové, jejíž vztah s Vladimirem Putinem je sice napjatý, ale ze všech západních politiků nejtěsnější, píše Pifer. Merkelová by podle něj měla Putina upozornit, že útok na Ukrajinu pohřbí plynovod Nord Stream 2, ať již z důvodu tlaků na německé politické scéně, tak z důvodu sankcí, které by hrozily německým firmám na základě tlaku amerického Kongresu.

Vysloužilý velvyslanec doufá, že ruské manévry jsou pouhým blufem a pomyslný vítr se brzy přežene. Dodává, že Západ si ale nemůže dovolit pouze doufat, jelikož ruské kroky mohou být předzvěstí něčeho vážnějšího a nebezpečného. „Evropa a Spojené státy by měly činit více, aby tomu zabránily,“ uzavírá Pifer.

Související

Kyjev

Hackeři napadli aplikace pro varování před útoky. Ukrajinou a Ruskem zněly falešné poplachy před jaderným útokem

Oficiální mobilní aplikace pro varování před leteckými útoky na Ukrajině i v Ruské federaci se o uplynulém víkendu staly terčem rozsáhlých kybernetických útoků. Neznámí hackeři v neděli pozdě večer prolomili zabezpečení systémů a rozeslali statisícům uživatelů v obou zemích falešné poplachy varující před bezprostředním jaderným či chemickým útokem. Incidenty vyvolaly dočasné obavy mezi civilisty v době, kdy na frontových liniích vypršela platnost lokálního příměří.

Více souvisejících

Ukrajina ,  Rusko ,  USA (Spojené státy americké) ,  EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 2 minutami

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Babiš v Polsku jednal s Tuskem. Plánují společné vládní jednání

Premiér Andrej Babiš (ANO) se během pracovní návštěvy Polska setkal ve Varšavě s polským premiérem Donaldem Tuskem. Hlavními tématy společného jednání byla energetická bezpečnost a konkurenceschopnost evropského průmyslu, příští víceletý finanční rámec Evropské unie na období 2028–2034, bezpečnost, migrace a dopravní spojení obou zemí. 

před 1 hodinou

Tomáš Zdechovský

Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi

Evropská prokuratura vyšetřovala na konci loňského roku případy s odhadovanou škodou přes 67 miliard eur, tedy zhruba 1,6 bilionu korun. Jen v České republice šlo o případy za téměř 19 miliard korun. Výbor pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu schválil návrhy, které mají zlepšit odhalování podvodů, spolupráci vyšetřovatelů a vymáhání zneužitých peněz. Jedním ze spoluzpravodajů zprávy je europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL / EPP).

před 2 hodinami

Kateřina Konečná

Konečná dává sbohem komunistům, potvrdila strana

Velký třesk se odehrál uvnitř mimosněmovní Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM). Europoslankyně Kateřina Konečná, která byla v posledních letech nejvýraznější tváří, oznámila, že stranu opouští. S komunisty ale hodlá nadále spolupracovat.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

ČNB

Národní banka zvyšuje úrokové sazby. Bude to mít vliv na hypotéky

Česká národní banka na čtvrtečním jednání rozhodla o zvýšení úrokových sazeb. Informovala o tom v tiskové zprávě. Základní úroková sazba se od pátku zvyšuje na čtyři procenta. Centrální banka chce dosáhnout toho, aby celková inflace zůstala poblíž dvouprocentního inflačního cíle. 

Aktualizováno před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Zimní pneumatika

Zimní podmínky mohou nastat již v listopadu. Řidičům se radí přezout

Období zimního provozu začalo a v nadcházejících dnech mají noční teploty na většině území klesat pod bod mrazu. Řidiči, kteří dosud nepřezuli, by proto neměli výměnu letních pneumatik za zimní dále odkládat. Od 1. listopadu navíc platí povinnost použít zimní pneumatiky, pokud se na vozovce nachází souvislá vrstva sněhu, led či námraza nebo lze takové podmínky během jízdy očekávat. Upozornilo na to ministerstvo dopravy. 

před 10 hodinami

Česká televize

Bylo to nepřehlédnutelné. ČT reagovala na úterní společenské dění

Česká televize ocenila iniciativu občanů, kteří se v úterý postavili za veřejnoprávní média, jejichž financování se snaží upravit současná vláda premiéra Andreje Babiše (ANO). Po celém Česku se v úterý konaly demonstrace, televizní a rozhlasoví pracovníci zároveň stávkovali. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Policie v Polsku

Polsko očekává ruské sabotáže. U hranic už posiluje bezpečnost

Polsko jasně reagovalo na varování před možnými ruskými sabotážemi, k nimž by mohlo dojít již v následujících dnech. Varšava spustila speciální operaci a k hranicím s ruskou Kaliningradskou oblastí vyslala protiteroristickou jednotku. Informovala o tom stanice TVP. 

před 13 hodinami

Podzimní počasí, ilustrační foto

Počasí přinese o víkendu do Česka mrazivá rána

Meteorologové vydali předpověď počasí na nadcházející víkend, podle níž přinesou jak sobota, tak i neděle kombinaci slunečných dnů, mrazivých rán a v oblasti Čech také výskyt nízké oblačnosti či mlh.

včera

 J. D. Vance

Vance vyjmenoval důvody, kvůli kterým Republikánská strana prohrála ve volbách

Americký viceprezident JD Vance poprvé veřejně promluvil o těžké prohře Republikánské strany v nedávných kongresových volbách a otevřeně prohlásil, že skutečná příčina volebního debaklu je zcela zřejmá. Ve svém příspěvku na sociální síti X uvedl, že do voleb vstupoval s negativními pocity poté, co jej průzkumy veřejného mínění varovaly před výraznou ztrátou podpory a porážkou v celkovém součtu o třináct procent.

včera

Hackeři, ilustrační foto

Politico: Za kyberútoky na chladničky v obchodech může stát Rusko

Rozsáhlé kybernetické útoky na chladicí zařízení v evropských supermarketech během několika posledních týdnů odhalily zranitelnost klíčové infrastruktury Evropské unie. Incidenty, které zasáhly obchody v nejméně devíti členských státech včetně Belgie, Německa, Švédska či Lucemburska, vyvolaly obavy bezpečnostních expertů z nové vlny hybridní aktivity směřující proti Evropě.

včera

včera

Google umožní školám omezit přístup studentů k AI

Společnost Google zavádí nové kontrolní mechanismy, které umožní školám omezit přístup studentů k jejím umělou inteligencí poháněným nástrojům. Pokud se ovšem vzdělávací instituce rozhodnou umělou inteligenci zcela odmítnout, přijdou zároveň o přístup ke klasickému internetovému vyhledávání Google. Tato změna politiky může zásadně ovlivnit způsob, jakým žáci a učitelé využívají technologie v oblasti vzdělávání po celém světě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy