Evropské unii dochází čas. Moment pravdy v otázce Ukrajiny se blíží

Moment pravdy pro EU v otázce Ukrajiny se rychle blíží. Největší obavou evropského bloku je, že by jednání o budoucnosti Ukrajiny mohlo připomínat „malý Mnichov“, což by mohlo povzbudit další ruskou agresi, uvedl server Politico.

Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu se stal hlavním tématem, které zaměstnává vedoucí představitele evropských zemí. A právem. Trumpova druhá administrativa by mohla znamenat riziko pro EU v celé řadě oblastí, včetně bezpečnosti, obchodu a postoje bloku vůči Číně. Bezprostřední otázkou však zůstává, jaký dopad bude mít jeho návrat na Ukrajinu, zejména s ohledem na Trumpovo prohlášení, že konflikt hodlá ukončit „během 24 hodin“.

EU si už stanovila jednu prioritu: udělat vše pro to, aby Trumpa přesvědčila, že Ukrajina by měla vstoupit do jakýchkoli jednání z pozice síly. Špatná dohoda by totiž nejen oslabovala Ukrajinu, ale také by mohla Trumpa ukázat jako slabého lídra na mezinárodní scéně, podobně jako se to stalo Joeu Bidenovi v případě Afghánistánu nebo Baracku Obamovi v Sýrii.

NATO, v čele s generálním tajemníkem Markem Ruttem, a někteří evropští lídři se snaží tuto argumentaci Trumpovi přiblížit. Zároveň však EU začala zvažovat konkrétní „nabídku“, která by Trumpovi mohla být atraktivní.

Pokud chce EU skutečně ovlivnit jednání o budoucnosti Ukrajiny, musí být ochotná za to zaplatit. Největší strach v Bruselu panuje z toho, že jednání by mohla zahrnovat nejen okamžité územní ztráty pro Ukrajinu, ale také další ruský postup na východě země. To by mohlo vyvolat novou vlnu ukrajinských uprchlíků směřujících do EU, včetně nárůstu appeasementu, který by mohl vyloučit členství Ukrajiny v NATO a ohrozit její snahy o vstup do EU.

Takový vývoj by byl pro EU velkým strategickým neúspěchem a zároveň by těžce zkoušel její vnitřní soudržnost. K tomu by mohlo dojít především tehdy, pokud by Ukrajina vstoupila do jednání z oslabené pozice, což činí zvyšování finanční podpory pro Kyjev ještě naléhavějším.

Podle odhadů by nedávno sjednaná půjčka G7 ve výši 50 miliard eur měla Ukrajině vystačit do konce roku 2025. Nové finanční prostředky by proto měly signalizovat podporu Ukrajině pro období let 2026 a 2027.

Pro EU by taková nabídka mohla mít ještě jeden strategický význam – dala by Trumpovi „vítězství“, po kterém by mohl toužit. Americký tlak by donutil EU převzít větší část finančního břemene nejen pro Ukrajinu, ale i pro vlastní bezpečnost a obranu.

Navýšení finančních prostředků ale není jednoduchým úkolem. Francouzská vláda nedávno padla, když se snažila prosadit rozpočet na rok 2025. V Německu zase blížící se únorové volby a následná koaliční jednání komplikují rozhodování o záležitostech s velkými fiskálními dopady. Navíc sedm členských států EU je v procesu řešení nadměrného schodku, v současném rozpočtu EU zbývá na obranu pouze 5 miliard eur a další rozpočtové období začne až v roce 2028.

Brusel proto zvažuje různé možnosti, jak získat další prostředky pro Ukrajinu. Mezi návrhy patří půjčky Kyjevu s výhodnými úroky a delší dobou splatnosti, nebo zvýšení schopnosti EU půjčovat si proti rozpočtové „rezervě“, přičemž členské státy by poskytly fiskální záruky. Tento model by mohl být inspirován programem SURE, který EU zavedla během pandemie Covid-19.

Další možností je využití Evropského stabilizačního mechanismu, který má stále kapacitu půjčit 422 miliard eur. Pokusy využít tento nástroj během pandemie však nebyly úspěšné. Alternativou by mohlo být přesměrování nevyužitých prostředků z fondu NextGenerationEU, z něhož bylo dosud využito pouze 41 procent z 650 miliard eur.

Každá z těchto možností je však technicky a politicky náročná, protože vyžaduje zapojení všech 27 národních parlamentů EU. Navíc se očekává, že rostoucí výdaje na Ukrajinu, které by zahrnovaly nákup amerických zbraní, narazí na odpor v některých evropských metropolích.

Přes všechny obtíže však v EU roste pragmatismus. Dohoda o programu Evropského obranného průmyslu, která umožňuje použít větší část financí na nákup vojenské techniky mimo EU, ukazuje tuto změnu přístupu. Někteří politici v Bruselu navíc navrhují, aby EU přijala model inspirovaný americkým plánem „lend-lease“, který by umožnil Ukrajině půjčovat si vojenskou techniku od USA bez omezení.

Dalším návrhem je vytvoření jednoho balíčku zahrnujícího miliardy pro Ukrajinu spolu s opatřeními pro posílení bezpečnosti EU, obchodními ústupky, například nákupem amerického LNG, a tvrdším postojem vůči Číně. Tento přístup by mohl nejen posílit postavení EU vůči Trumpovi a Putinovi, ale také zajistit vnitřní soudržnost mezi členskými státy s různými prioritami.

Celkově je zřejmé, že EU si je vědoma výzev spojených s možným návratem Trumpa. Navýšení finanční podpory pro Ukrajinu se zdá nevyhnutelné a stane se klíčovou součástí širší strategie bloku. Jak řekl jeden vysoký úředník EU: „Volba je jasná – Trumpův plán nebo Putinův plán. Pokud nemáme odvahu navrhnout vlastní alternativu, musíme být ochotni za ni zaplatit.“ 

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

Brno

Evakuace v Brně. Na velkém sídlišti se našla letecká puma

Policie musela v pondělí vpodvečer evakuovat několik panelových domů v Brně-Bohunicích. Na sídlišti se totiž našla letecká puma vážící asi 50 kilogramů. Pyrotechnici ji deaktivovali a odvezli k likvidaci na bezpečné místo. Lidé se tak na noc mohli vrátit do svých bytů. 

včera

včera

včera

včera

Starlink, Photo by Forest Katsch

Musk měl pravdu, konkurence Starlinku neexistuje. Evropské společnosti narážejí na unijní byrokracii

Tři přední evropské letecko-kosmické společnosti – Airbus, Leonardo a Thales Alenia Space – se snaží spojit síly a vytvořit společný podnik, který by dokázal konkurovat společnosti SpaceX a její satelitní síti Starlink. Tento projekt představuje zásadní test toho, zda Evropa dokáže vytvořit globální průmyslové giganty, nebo zda nakonec převáží národní zájmy a unijní pravidla hospodářské soutěže.

včera

Válka v Izraeli

Co bude s Gazou? Dva plány, z nich jeden od Trumpa. Expertka naznačila, o co mu jde

Příměří mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy skončilo a situace se stává mimořádně napjatou. Americký prezident Donald Trump varoval Hamás, že pokud nepropustí všechna rukojmí, čeká ho peklo. Zároveň se rýsují dva odlišné plány na obnovu Gazy – umírněnější arabská varianta, která sází na investice a technokratickou vládu, a Trumpova vize, jež počítá s vystěhováním Palestinců a přeměnou oblasti v luxusní „riviéru“. Celou situaci pro EuroZprávy.cz okomentovala expertka Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Mark Carney

Krizový manažer a bývalý guvernér centrální banky. Kdo je nový kanadský lídr Mark Carney?

Mark Carney, budoucí kanadský premiér, je v politice nováčkem, avšak přichází s desítkami let zkušeností z oblasti financí a krizového řízení. Jako bývalý guvernér centrálních bank Kanady a Velké Británie hrál klíčovou roli při zvládání globálních ekonomických krizí – zkušenost, kterou nyní hodlá využít v čele vlády a při řešení eskalujícího obchodního konfliktu se Spojenými státy.

včera

včera

Novým kanadským premiérem bude Mark Carney

Bývalý centrální bankéř Mark Carney se stane příštím premiérem Kanady poté, co zvítězil v boji o vedení federální Liberální strany. Carney, který dříve řídil reakce na finanční krize v Severní Americe i Velké Británii, se ujímá úřadu v době, kdy Kanada čelí bezprecedentní obchodní válce se Spojenými státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy