Evropské země jsou k rozšíření EU skeptické. Reformy chtějí po kandidátech i bloku

Členské státy Evropské unie mají obavy kvůli rozsáhlému rozšíření, které může v budoucích letech blok čekat. Za připojení Ukrajiny a zemí západního Balkánu nejsilněji lobbují Paříž s Berlínem, jiné země jsou skeptické hlavně kvůli potřebným reformám zemědělské politiky a pravidel kolektivního rozhodování. 

Ve čtvrtek začalo třetí zasedání Evropského politického společenství, tentokrát ve španělské Granadě. Fórum bylo vytvořené coby reakce na ruskou agresi proti Ukrajině a zahrnuje evropské lídry nejen z EU, nýbrž i států evropského kontinentu. Je to tedy unikátní platforma, kde se mohou sejít například lídři Turecka a Řecka nebo Kosova a Srbska, tedy zemí, které mezi sebou mají velice napjaté vztahy. 

Hlavními postavami jsou francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz. Oba se zasazují o rozšíření Evropské unie a podle serveru Politico před nimi leží těžký úkol, a to přesvědčit lídry ostatních zemí, kteří se cítí ohrožení zejména kvůli změnám zemědělské politiky a pravidel kolektivního rozhodování. 

Politico upozorňuje, že napříč Evropskou unií narůstá populismus, a Macron i Scholz se musí vydat i po této dráze. Nutné je balancovat mezi euroidealismem a tvrdým pragmatismem – některé země pevně stojí za vstupem Ukrajiny a dalších zemí, zatímco jiné vykazují jen nízkou podporu tomuto kroku. 

Francie nyní usiluje o dohodu na prohlášení o potřebách reforem při úvahách o rozšíření. „Je třeba vyřešit mnoho věcí do roku 2030. Proces rozšíření je třeba učinit důvěryhodnějším, s reformami kandidátských zemí a v EU. Francouzský prezident tvrdil, že rozšíření by mělo proběhnout co nejrychleji. Nejsem si však jistá, že stanovení data je tou nejlegitimnější otázkou,“ poznamenal jeden z Macronových poradců. 

Předseda Evropské rady Charles Michel míní, že „by EU měla být připravena na rozšíření do roku 2030“. Na tomto datu ale vůbec nepanuje shoda. „Irsko je sice pro rozšíření, ale méně by se mu líbilo stanovení data 2030, do kterého by se měla unie rozšířit na 30 členů. Kandidátské země musí na základě zásluh změřit a splnit všechna kritéria před zahájením jednání,“ vylíčil šéf irské diplomacie Peter Burke. 

Nadšení z možného rozšíření není vůbec vysoké. „Míra nadšení pro rozšiřování a reformy EU je ve skutečnosti poměrně nízká. Scholz a Macron ve skutečnosti nechtějí reformovat ani rozšiřovat – ale uvědomují si, že pokud něco neudělají, EU by se mohla rozpadnout,“ přiblížil profesor Evropské unie Alberto Alemanno z obchodní školy HEC ve Francii. 

Z kandidátských zemí pro změnu přichází netrpělivost. Velice kritický je například turecký prezident Recep Tayip Erdogan. „EU je stejně spolehlivá jako Rusko, nechala Turecko čekat 40 let,“ poznamenal. Turecko se o členství v EU uchází dlouhodobě, nedaří se mu ovšem plnit podmínky určené Evropskou komisí. 

Je to především Francie a Německo, kdo si přeje, aby se Ukrajina a další země reformovaly ještě před vstupem. Podle serveru Politico v opozici stojí severské a pobaltské země, které chtějí v prvé řadě připojení, reformy až následně. 

Belgický premiér Alexander De Croo má ale o průběhu jasno. „Můžete začít diskutovat s Ukrajinou, pokud to bude založeno na zásluhách a pokud to bude spojeno s vnitřní reformou Unie. Pak můžeme jednat. Připojující země musí udělat své domácí úkoly – ale my musíme také udělat své domácí úkoly. Pokud si uděláme domácí úkoly, můžeme zahájit diskuzi,“ prohlásil. 

Související

Více souvisejících

EU (Evropská unie) summit Evropského politického společenství (EPC) Ukrajina Německo Francie

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 52 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

Pohřeb Alexeje Navalného se koná pod dohledem policie. Ta je připravena zatýkat

Živě Rusové se dnes rozloučili s Navalným. Policie postavila bariéry, úřady vydaly tělo na poslední chvíli

Ruští policisté postavili bariéry na cestě z moskevského metra ke kostelu, kde dnes proběhlo poslední rozloučení s opozičním politikem Alexejem Navalným. K chrámu Ikony Matky Boží v moskevské čtvrti Marjino také přijely vozy pro přepravu zatčených. Ruské úřady příbuzným tělo zesnulého ruského opozičníka dlouho nevydaly, rodina jej obdržela až na poslední chvíli.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Rakety Jars (dle NATO SS-29)

Rusko otestovalo mezikontinentální raketu Jars

Ruské ministerstvo obrany oznámilo zkoušku své mezikontinentální rakety Jars, která odstartovala z kosmodromu Pleseck u Archangelsku na severu evropské části Ruska a úspěšně zasáhla cíl ve vojenském prostoru Kura na Kamčatce na ruském Dálném východě.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Izraelská armáda: Yahalom Unit

Masakr se stovkou mrtvých a stovkami zraněných. Střelba do davu u humanitárního konvoje světu vyrazila dech

Pásmem Gazy otřásá incident, při němž přišlo o život více než sto lidí. Ti měli být zastřeleni vojáky izraelské armády při rozdávání humanitární pomoci. Útok odsoudila řada států světa a mezinárodní společenství žádá vyšetřování střelby. Izrael ale tvrdí, že většina obětí zemřela při tlačenici, kdy se lidé snažili dostat k humanitárnímu konvoji.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Marian Jurečka

Důchody se dočkají změn. Jurečka představil reformu penzí

Ministerstvo práce dokončilo návrh zákona týkající se reformy penzí, který představuje důležité změny v systému penzijního zabezpečení. Tento návrh upravuje několik klíčových aspektů, včetně růstu důchodového věku v závislosti na očekávané délce života, stanovení minimálního důchodu na úrovni 20 procent průměrné mzdy a možnosti dřívějšího odchodu do penze pro osoby vykonávající náročné profese.

před 8 hodinami

Alexej Navalnyj

Postrach Kremlu a plamen demokracie v Rusku. Kdo byl Alexej Navalnyj?

Alexej Navalnyj, prominentní ruský opoziční politik a aktivista, byl známý svou nekompromisní kritikou ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho vlády. Jeho odvaha veřejně se postavit vůči autoritářskému režimu ho učinila klíčovou postavou v ruské politické scéně a zajistila mu obdiv, jak doma, tak i v zahraničí. Zároveň však byl vystaven nebezpečí a pronásledování ze strany ruských úřadů.

před 8 hodinami

Voják Bundeswehru zastřelil na severu Německa čtyři lidi včetně dítěte. Potom se vzdal

Údajně voják Bundeswehru zastřelil čtyři lidi v obcích Scheessel a Bothel na severozápadě Německa, mezi nimiž bylo i jedno dítě. Podezřelý se dobrovolně vzdal úřadům, informovala prokuratura v dolnosaském Verdenu a místní policie ve společném prohlášení.

Zdroj: Julie Jarošová

Další zprávy