Evropské země jsou k rozšíření EU skeptické. Reformy chtějí po kandidátech i bloku

Ve čtvrtek začalo třetí zasedání Evropského politického společenství, tentokrát ve španělské Granadě. Fórum bylo vytvořené coby reakce na ruskou agresi proti Ukrajině a zahrnuje evropské lídry nejen z EU, nýbrž i států evropského kontinentu. Je to tedy unikátní platforma, kde se mohou sejít například lídři Turecka a Řecka nebo Kosova a Srbska, tedy zemí, které mezi sebou mají velice napjaté vztahy. 

Hlavními postavami jsou francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz. Oba se zasazují o rozšíření Evropské unie a podle serveru Politico před nimi leží těžký úkol, a to přesvědčit lídry ostatních zemí, kteří se cítí ohrožení zejména kvůli změnám zemědělské politiky a pravidel kolektivního rozhodování. 

Politico upozorňuje, že napříč Evropskou unií narůstá populismus, a Macron i Scholz se musí vydat i po této dráze. Nutné je balancovat mezi euroidealismem a tvrdým pragmatismem – některé země pevně stojí za vstupem Ukrajiny a dalších zemí, zatímco jiné vykazují jen nízkou podporu tomuto kroku. 

Francie nyní usiluje o dohodu na prohlášení o potřebách reforem při úvahách o rozšíření. „Je třeba vyřešit mnoho věcí do roku 2030. Proces rozšíření je třeba učinit důvěryhodnějším, s reformami kandidátských zemí a v EU. Francouzský prezident tvrdil, že rozšíření by mělo proběhnout co nejrychleji. Nejsem si však jistá, že stanovení data je tou nejlegitimnější otázkou,“ poznamenal jeden z Macronových poradců. 

Předseda Evropské rady Charles Michel míní, že „by EU měla být připravena na rozšíření do roku 2030“. Na tomto datu ale vůbec nepanuje shoda. „Irsko je sice pro rozšíření, ale méně by se mu líbilo stanovení data 2030, do kterého by se měla unie rozšířit na 30 členů. Kandidátské země musí na základě zásluh změřit a splnit všechna kritéria před zahájením jednání,“ vylíčil šéf irské diplomacie Peter Burke. 

Nadšení z možného rozšíření není vůbec vysoké. „Míra nadšení pro rozšiřování a reformy EU je ve skutečnosti poměrně nízká. Scholz a Macron ve skutečnosti nechtějí reformovat ani rozšiřovat – ale uvědomují si, že pokud něco neudělají, EU by se mohla rozpadnout,“ přiblížil profesor Evropské unie Alberto Alemanno z obchodní školy HEC ve Francii. 

Z kandidátských zemí pro změnu přichází netrpělivost. Velice kritický je například turecký prezident Recep Tayip Erdogan. „EU je stejně spolehlivá jako Rusko, nechala Turecko čekat 40 let,“ poznamenal. Turecko se o členství v EU uchází dlouhodobě, nedaří se mu ovšem plnit podmínky určené Evropskou komisí. 

Je to především Francie a Německo, kdo si přeje, aby se Ukrajina a další země reformovaly ještě před vstupem. Podle serveru Politico v opozici stojí severské a pobaltské země, které chtějí v prvé řadě připojení, reformy až následně. 

Belgický premiér Alexander De Croo má ale o průběhu jasno. „Můžete začít diskutovat s Ukrajinou, pokud to bude založeno na zásluhách a pokud to bude spojeno s vnitřní reformou Unie. Pak můžeme jednat. Připojující země musí udělat své domácí úkoly – ale my musíme také udělat své domácí úkoly. Pokud si uděláme domácí úkoly, můžeme zahájit diskuzi,“ prohlásil.