Evropu kvůli covidu svírají psychické problémy. Mladé dívky podléhají poruchám příjmu potravy a sebepoškozování

Od března 2020 byl výskyt poruch příjmu potravy u dívek ve věku 13-16 let o 42,4 % vyšší, než by se dalo očekávat. U dívek od 17 do 19 let o 32 % vyšší. Britští výzkumníci přitom vycházeli z milionů záznamů z britské všeobecné praxe.

Záznamy o sebepoškozování jsou rovněž alarmující. Dívky ve věku 13-16 let mu podlehly oproti očekávání o 38,4 % vícekrát. V jiných věkových skupinách nárůst pozorován nebyl.

Podle expertů za nárůstem stojí především pandemie onemocnění covidu-19. Opatření vyžadovala častou izolaci a uzavření škol. Mladí lidé se tak nedostávali do kontaktu se svými vrstevníky a působilo to nepříznivě na jejich duševní zdraví.

Potvrdila to hlavní autorka výzkumu Pearl Moková z Univerzity v Manchesteru. „Důvody nárůstu počtu diagnóz poruch příjmu potravy a případů sebepoškozování u dospívajících dívek během pandemie jsou pravděpodobně komplexní. Mohou být způsobeny směsicí problémů, jako je sociální izolace, úzkost vyplývající ze změny rutiny, narušení vzdělávání, nezdravé vlivy sociálních médií a zvýšená klinická informovanost,“ vysvětlila.

Větší rozšíření těchto poruch zaznamenali výzkumníci ve znevýhodněných komunitách. „Mohlo by to odrážet rozdíly v poskytování služeb a problémy v přístupu ke klinické péči,“ hodnotí Moková.

U mužů podobný problém výzkum nezaznamenal. „Ohromující nárůst počtu diagnóz poruch příjmu potravy a epizod sebepoškozování u dospívajících žen poukazuje na naléhavou potřebu zlepšit včasný přístup ke službám a včasně zasáhnout,“ upozornila psychiatrička pro děti a dospělé a spoluřešitelka studie Sruti Gargová z Manchesterské univerzity.

Velká Británie není jedinou zemí, které se problematika dotýká. Italská společnost pro dětskou a dorostovou neuropsychiatrii zjistila nárůst poruch příjmu potravy v zemi o 30 %, a to zejména u mladých lidí. Italské ministerstvo zdravotnictví to přičítá rovněž izolaci, uzavření škol a rušení sociálních iniciativ.

Znepokojivý nárůst poruch příjmu potravy zjistili i Francouzi mez mladými studenty. Podle tamní studie se mezi lety 2009 a 2021 jejich výskyt zdvojnásobil. „Je nutné přijmout iniciativy k posílení včasného odhalování poruch příjmu potravy s cílenými intervencemi v této vysoce rizikové populaci studentů,“ varovali autoři francouzské studie.

Již dříve Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zveřejnila znepokojivé statistiky o nárůstu počtu lidí, kteří musí brát antidepresiva.

V České republice je v roce 2020 bralo 66 obyvatel z jednoho tisíce, zatímco o dvacet let dříve to bylo jen 10 – čili jedno procento. Největší nárůst zaznamenalo Portugalsko. Zde v roce 2000 bralo antidepresiva 32 obyvatel z tisíce, o dvacet let jich už ale bylo 131. Nejvíce antidepresiv brali Islanďané (15,3 % populace), právě Portugalci (13,1 %), Britové (10,8 %) a Švédové (10,5 %).