Grónsko bude naše. Jeho obyvatelé chtějí být Američani, prohlásil Trump

Trumpovy komentáře přicházejí po údajném napjatém telefonátu s dánskou premiérkou Mette Frederiksen, při kterém měl prezident agresivně prosazovat svůj zájem o převzetí Grónska. Podle informací zveřejněných v deníku Financial Times pět současných i bývalých evropských činitelů označilo hovor za "otřesný". Jedna ze zdrojových osob dokonce přirovnala hovor k "studené sprše". Prezident měl údajně pohrozit zavedením cílených cel na dánské exporty do USA. Dánská vláda ale tyto interpretace odmítla jako nepřesné.

Premiér Grónska, Múte Egede, který usiluje o nezávislost na Dánsku, opakovaně zdůraznil, že území není na prodej. Vyjádřil však zájem o rozšíření spolupráce s USA, především v oblasti těžby surovin. Rasmus Jarlov, předseda výboru dánského parlamentu pro obranu, na sociálních sítích uvedl, že Dánsko nikdy nepředá 57 tisíc grónských obyvatel Spojeným státům "proti jejich vůli". Zároveň připustil, že Dánsko není silnou mocností, ale zdůraznil, že odpověď Dánska zůstane neochvějná.

Grónsko, ležící strategicky mezi USA a Evropou, se stává geopolitickým ohniskem zájmu. Tání ledovců otevírá nové možnosti pro těžbu nerostných surovin, jako jsou měď, lithium, kobalt a nikl, které jsou klíčové pro moderní technologie. Změny klimatu rovněž zpřístupňují nové námořní trasy, které by mohly konkurovat Suezskému průplavu. USA v této oblasti udržují svou přítomnost již od studené války prostřednictvím vojenské základny Thule, která hraje klíčovou roli v jejich balistickém systému včasného varování.

Historicky byl zájem USA o Grónsko deklarován již dříve. V roce 1917 poskytl prezident Woodrow Wilson Dánsku záruky, že ostrov zůstane "navždy dánský". Podle tehdejší dohody by v případě prodeje Grónska mělo Spojené království právo prvního odmítnutí kvůli blízkosti k tehdejší britské dominii Kanadě.

Trumpovy výroky o Grónsku nejsou ojedinělé. Prezident dokonce naznačil možnost použití ekonomického nebo vojenského nátlaku k ovládnutí nejen Grónska, ale také Panamského průplavu. V rozhovoru také uvedl, že Kanada by měla být součástí USA. "Vidím Kanadu jako zemi, která by měla být státem. Dostala by mnohem lepší péči, nižší daně a byla by mnohem bezpečnější," řekl.

Trumpovy kroky vyvolávají obavy mezi evropskými spojenci, kteří vidí v jeho rétorice možný precedent pro další územní ambice. Grónsko, které v roce 2021 zastavilo udělování licencí na těžbu ropy, však zůstává pevně pod dánskou správou, i když si uchovává vysokou míru autonomie. Jak se bude situace vyvíjet, zůstává nejasné, ale geopolitický význam Grónska jen dále posiluje.