Hrozí Evropě válka? Proč Západ nepošle armádu na Ukrajinu? Expert odpovídal na ožehavé dotazy

Existuje hrozba války v celé Evropě?

Krátká odpověď podle experta je, že hrozba eskalace války v Evropě je velmi nízká. I když riziko úplně vyloučit nelze, současná situace tomu příliš nenahrává.

Před ruskou invazí na Ukrajinu v roce 2022 byla ruská armáda považována za nebezpečnou a schopnou velkých vojenských operací. Ukázalo se však, že Rusko má problém překonat odpor Ukrajiny. Během posledních dvou let utrpělo značné ztráty na vojenské technice i personálu.

Obnova této kapacity potrvá několik let, což znamená, že Rusko v dohledné době nepředstavuje vážnou hrozbu pro Evropu, která je vojensky mnohem silnější. Nicméně pokud Putin dospěje k názoru, že výhody budoucích vojenských akcí převáží rizika, jeho agresivita může pokračovat.

Proč se diskutuje o jaderných zbraních pro Ukrajinu?

Po rozpadu Sovětského svazu na konci roku 1991 se Ukrajina stala třetí největší jadernou mocností světa. Na jejím území bylo rozmístěno mnoho sovětských jaderných zbraní, přestože Ukrajina neměla k těmto zbraním přístupové kódy.

Aby se předešlo šíření jaderných zbraní, uzavřely USA, Velká Británie a Rusko v roce 1994 Budapešťské memorandum, ve kterém garantovaly ukrajinskou suverenitu výměnou za vzdání se jaderného arzenálu.

Nicméně Rusko tento závazek porušilo v roce 2014 anexí Krymu a následně i invazí v roce 2022. Spojené státy a Velká Británie tehdy nereagovaly dostatečně rozhodně, což oslabilo důvěru v mezinárodní záruky.

Pokud by Ukrajina své jaderné zbraně na počátku 90. let neodevzdala, je pravděpodobné, že by Rusko celoplošnou invazi nezvažovalo.

Nasazení jaderných zbraní v Bělorusku Ruskem v loňském roce otevřelo debatu o možném rozmístění podobných zbraní na Ukrajině. To by však bylo Rusko vnímáno jako eskalace. Navzdory této úvaze se Západ zdá být zaměřen na méně provokativní způsoby podpory Ukrajiny.

Proč Evropa neposílá vojáky na Ukrajinu, když Rusku pomáhají Severokorejci?

Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou pokračuje již více než 1 000 dní a obě strany čelí obtížím udržet intenzitu války.

Rusko zvýšilo svou obrannou výrobu, ale stále se obrací na Írán a Severní Koreu pro dodávky munice a raket. Zároveň rekrutuje žoldáky a vězně, což však kvůli vysokým ztrátám přináší stále menší výsledky.

Ukrajina zase závisí na zbraních a vojenské podpoře Západu. I ona však bojuje s nedostatkem vojáků potřebných pro obranu.

Západ dosud odmítá přímé zapojení svých vojsk, přestože by taková intervence ruskou armádu pravděpodobně převálcovala. Přímé zapojení by však znamenalo velkou eskalaci, na kterou Západ momentálně nemá politickou vůli.

Pokud by však Rusko získalo převahu a Ukrajina byla ohrožena, mohly by jednotlivé evropské země zvážit přímou vojenskou akci, aby zabránily ruskému vítězství.