Hrozí Západu válka? Nebezpečí eskalace konfliktu s Ruskem je reálné

Rusko by mohlo svou konvenční eskalaci v konfliktu na Ukrajině ještě významně vystupňovat. Zatímco Západ nadále poskytuje Ukrajině pokročilé zbraně a schvaluje jejich použití proti Rusku, otázka, zda Vladimir Putin skutečně naplní své hrozby odvetných opatření, vyvolává stále více pochybností, uvedl server National Interest.

V průběhu války byly všechny kroky Západu směrem k eskalaci – od dodávek stíhacích letounů po dlouhodosahové rakety – doprovázeny ruskými varováními před „vážnými důsledky“. Přesto nedošlo k žádné přímé odvetě vůči Spojeným státům ani jejich spojencům v NATO. Tato předvídatelná absence reakce vedla k názoru, že Putinovy jaderné hrozby jsou spíše blufem než skutečnou hrozbou.

Tento přístup je však nebezpečně zjednodušující. Předpoklad, že eskalace Západu vůči Rusku bude pokračovat bez rizika vážných následků, podceňuje dynamiku eskalace a ignoruje rostoucí konvenční vojenské schopnosti Moskvy. Eskalace totiž není lineární proces a její dynamiku je obtížné předvídat.

Putinova hrozba jaderné odvety je často chápána jako nástroj diplomatického nátlaku. Opakované provokace však mohou postupně zvyšovat tlak na ruské rozhodovací orgány a přiblížit je bodu zlomu, kdy by mohly jednat rozhodněji, aby potvrdily svou důvěryhodnost. Historie ukazuje, že křížení tzv. „červených linií“ nemusí vždy vést k okamžité reakci, ale riziko odložené eskalace zůstává.

Navzdory předpokladu, že jaderné zbraně jsou spíše odstrašující prostředek než reálná hrozba, Rusko disponuje taktickými jadernými zbraněmi s technologií „dial-to-yield“, která umožňuje přizpůsobit sílu exploze konkrétnímu scénáři. Takové technologie zvyšují riziko jejich použití na bojišti.

Vedle rizika jaderného konfliktu však nelze ignorovat ani ruské konvenční schopnosti. Vývoj nových zbraní, jako je hypersonická balistická střela „Oreshnik“, umožňuje Rusku reagovat na eskalaci Západu bez použití jaderných zbraní. Tato zbraň je navržena tak, aby obcházela systémy protivzdušné obrany, a její schopnosti mohou v budoucnu výrazně posílit ruský vojenský potenciál.

Eskalace konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou se již projevila intenzivními útoky na ukrajinskou infrastrukturu. Do budoucna by Moskva mohla ještě více rozšířit okruh cílů nebo své válečné cíle, například se pokusit získat strategicky významná města jako Oděsa či Charkov.

Západní strategie eskalace, která měla Rusko přimět k ústupu, se zatím ukázala jako neúčinná. Namísto oslabení ruských schopností konflikt prodloužila a umožnila Moskvě přeměnit svůj latentní vojenský potenciál na konkrétní sílu.

Ukrajina mezitím čelí vážným problémům. Nedostatek lidských zdrojů, vysoké ztráty a vyčerpání vojenských kapacit zvyšují riziko organizačního zhroucení. Spojené státy proto tlačí na Kyjev, aby snížil věk branců na osmnáct let a hledal způsoby, jak doplnit své síly.

Pokračující eskalace není pro Ukrajinu udržitelná. Pro Západ je nutné přehodnotit dosavadní strategii a uznat ruské bezpečnostní obavy. Pokud Spojené státy a Evropa nezmění přístup, riziko dalšího prodloužení konfliktu a větších ztrát zůstane vysoké.

Pro Ukrajinu je praktickou i morální cestou snaha o diplomatické řešení. Uzavření míru na základě kompromisů bude nepochybně obtížné, ale další prodlužování války by pro zemi znamenalo ještě větší utrpení. Jakékoli řešení konfliktu musí být založeno na reálném hodnocení situace, nikoli na nerealistických očekáváních ohledně eskalační dominance Západu.  

Související

Mychajlo Podoljak, poradce z kanceláře ukrajinského prezidenta

Válka na Ukrajině se stává pro Kyjev stále těžší. S Putinem ale nechce jednat, dokud za ni Rusko nezaplatí

Situace na východě Ukrajiny se dramaticky mění, jak uvedl ruský prezident Vladimir Putin na své prosincové tiskové konferenci. Podle jeho slov probíhá pohyb na celé frontové linii každý den. V regionu Donbas ruská válečná mašinérie pomalu, ale jistě postupuje otevřenými poli, přičemž obsazuje a ničí vesnice i města. Pro místní obyvatele to znamená buď útěk před hrozbou bojů, nebo zoufalou evakuaci ve chvíli, kdy už granáty dopadají v jejich blízkosti.
Ilustrační foto

Rok 2024 byl jedním z nejvýznamnějších v globálním bezpečnostním dění. Rok 2025 ho může strčit do kapsy

Uplynulý rok byl podle BBC jedním z nejrušnějších, co se týče globální bezpečnosti, od doby útoků z 11. září 2001. Přinesl řadu dramatických událostí: pád syrského prezidenta Asada, severokorejské vojáky bojující za Rusko, britské a americké rakety vypálené Ukrajinou na ruské cíle, íránské střely dodané Rusku a izraelské letecké údery financované Spojenými státy na Libanon a Gazu.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ruská armáda

Aktuálně se děje

před 48 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

Islámský stát (ISIS)

Islámský stát je prakticky mrtvý. ISIS-K ale zůstává hrozbou

ISIS, neboli Islámský stát, už nepředstavuje územní entitu, jak tomu bylo v době, kdy ovládal velké části Sýrie a severního Iráku. Přesto jeho vliv zůstává globální hrozbou. Přestože se skupina transformovala z deklarovaného chalífátu na volně propojenou síť, stále působí v mnoha zemích a inspiruje jednotlivce k útokům, uvedl server CNN.

včera

důchody

Co vše se od letoška mění? Rostou důchody i minimální mzda

S příchodem nového roku nás čeká řada důležitých změn, které ovlivní každodenní život většiny obyvatel České republiky. Některé změny budou znamenat vyšší náklady pro občany, jiné přinesou nové možnosti a ulehčení v určitých oblastech. Podívejte se na klíčové novinky, které nás od 1. ledna 2025 čekají.

včera

Ohňostroje

Pět mrtvých kvůli pyrotechnice z Česka a Polska. Německu dochází trpělivost

Němečtí představitelé vyzvali k razantnímu zásahu proti nelegálně dováženým a domácím „ohňostrojovým bombám“ po smrti pěti lidí na Silvestra, kteří zahynuli při výbuchu pyrotechniky. Tyto pyrotechnické výrobky, určené pro osobní použití, jsou často přiváženy z Polska a České republiky a kombinovány s domácími předměty, což vede k mnohem silnějším výbuchům.

včera

Dušan Holý

V 91 letech zemřel Dušan Holý, uznávaný profesor, zpěvák, etnolog a muzikolog

Ve čtvrtek ve věku 91 let zemřel profesor Masarykovy univerzity, zpěvák, etnolog a muzikolog Dušan Holý. Tento mezinárodně uznávaný znalec lidové hudby, narozený v obci Hrubá Vrbka, byl jednou z nejvýraznějších postav evropské etnomuzikologie. Informaci o jeho úmrtí zveřejnila obec Hrubá Vrbka na svých facebookových stránkách.

včera

Bhópál zahalil jedovatý mrak. Tisíce lidí začaly v noci umírat v ohromných bolestech.

Před 40 lety došlo k největší průmyslové havárii v historii. Spor o Bhópálskou katastrofu opět ožívá

Po čtyřiceti letech od jedné z největších průmyslových tragédií světa, výbuchu chemické továrny Union Carbide v indickém městě Bhópál, začaly kroky k odstranění toxického odpadu. Ty však vyvolaly kritiku ze strany místních aktivistů, kteří označují kroky indické vlády za pouhou PR akci a „zelený nátěr“ problému, jenž stále devastuje místní komunitu a životní prostředí.

včera

Narozená miminka

Kojenecké ústavy definitivně skončily. Stát je ke konci roku zavřel

Ke konci roku 2024 byla definitivně ukončena činnost dětských domovů pro děti do tří let věku (DD3), známých jako kojenecké ústavy. Tato zařízení, která dlouhá léta poskytovala péči nejmenším dětem, byla nahrazena modernějšími a individuálně přizpůsobenými formami péče, které lépe odpovídají potřebám dětí. Česká republika tím završila proces, který ji zařadil mezi evropské země upřednostňující neústavní péči.

včera

Policie USA

Střelba v New Yorku: Před nočním klubem bylo zraněno 10 lidí

V newyorské čtvrti Queens došlo k dramatické střelbě, při níž bylo zraněno deset lidí, kteří čekali před nočním klubem Amazura na začátek soukromé akce. Podle policie čtyři ozbrojení muži zaútočili na skupinu mladých lidí ve věku 16 až 20 let kolem 23:15 místního času.

včera

včera

Donald Trump

Trump po útoku v New Orleans: Vidíte, že jsem měl pravdu

Děsivý útok v New Orleans na Nový rok, při kterém zahynulo 15 lidí a dalších 35 bylo zraněno, otřásl Spojenými státy a přitáhl pozornost celého světa. Tento čin, popisovaný úřady jako teroristický útok, vyvolal ostré reakce jak od současného prezidenta Joea Bidena, tak od nově zvoleného prezidenta Donalda Trumpa.

včera

Helena Zeťová

Helena Zeťová podle kriminalistů zřejmě nespáchala sebevraždu

Vyšetřování tragické smrti populární zpěvačky Heleny Zeťové, která zemřela 20. prosince po pádu z okna rodinného domu v Prostřední Bečvě na Valašsku, stále pokračuje. Přestože kriminalisté zatím oficiálně neuzavřeli případ, zdroje blízké vyšetřování naznačují, že s největší pravděpodobností šlo o nešťastnou náhodu.

včera

Brexit

Británie chce po brexitu obnovit vztahy s EU

Británie se pokouší znovu "resetovat svůj brexitový reset". Nový britský premiér Keir Starmer se od nástupu do funkce snaží zlepšit vztahy Spojeného království s Evropskou unií. Jak ale ukazuje začátek roku 2025, tento úkol je mnohem složitější, než očekával. Uvedl to server Politico.

včera

Rok 2024 v kostce: Česká politická scéna balancuje mezi populismem a ztrátou důstojnosti

Rok 2024 na české politické scéně by se dal popsat mnoha slovy, avšak pojmy jako důstojnost, konzervatismus či liberální dialog mezi nimi rozhodně dominovat nebudou. Zatímco česká politika zdaleka nedosáhla míry polarizace známé například ze Slovenska, k ideálu funkční a důstojné politické kultury má stále velmi daleko.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy