Jak zabránit blackoutu? Ruské útoky ničí ukrajinskou energetickou síť, Zelenskyj přišel s návrhem, co s tím

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj plánuje podpořit výstavbu solárních systémů pro výrobu elektřiny a stabilizovat tak energetickou síť, která byla výrazně zasažena ruskými útoky. Uvedl to server Ukrajinska pravda.

Vláda dostala za úkol představit program na podporu výroby a skladování elektrické energie ze slunečního záření. Obyvatelé by měli k instalaci solárních panelů obdržet bezúročnou půjčku. Řekl to Zelenskyj ve svém čtvrtečním večerním proslovu.

Prezident se také zavázal vybudovat více zařízení na decentralizované zásobování elektřinou. Chce tak zajistit alternativní zásobování elektřinou pro administrativní budovy a budovy kritické infrastruktury.

Ukrajina dosud v důsledku ruských útoků přišla přibližně o polovinu své kapacity pro výrobu elektrické energie. Obyvatelé zažívají i každodenní výpadky elektřiny a tedy i vody, přičemž existují obavy, že během zimy se situace ještě zhorší.

Ukrajinci se navíc budou muset v nejbližších týdnech připravit na ještě rozsáhlejší přerušení dodávek elektřiny způsobené systematickými útoky ruských sil na energetickou infrastrukturu země. V ukrajinské státní televizi uvedl ředitel společnosti Ukrenerho Volodymyr Kudryckyj.

"V následujících týdnech se situace ve srovnání s dneškem výrazně zhorší," varoval Kudryckyj. Přerušení dodávek elektřiny se pravděpodobně prodlouží až na 12 hodin denně a taková situace bude trvat do konce července.

K dalším výpadkům by podle Kudryckého mohlo dojít v důsledku údržbářských prací v jaderných elektrárnách a povětrnostních podmínek.

Plánované odstávky se budou opakovat zejména ve večerních hodinách a ve špičkách. Situace se nezmění, dokud nedokončí nezbytné opravy dvou jaderných reaktorů.

Ukrajina byla po ruských útocích nucena zvýšit dovoz elektřiny ze sousedních zemí Evropské unie. Zároveň vyzvala spojence, aby jí pomohli při obnově energetického sektoru a poskytli další systémy protivzdušné obrany na ochranu kritické infrastruktury.

Ukrajinští energetici se snaží opravit škody způsobené rostoucími ruskými vzdušnými útoky, které mají za cíl zničit ukrajinskou energetickou infrastrukturu, poškodit ekonomiku a podlomit morálku společnosti.

Obávají se, že nedokáží zemi připravit na zimu, pokud spojenci Kyjevu neposkytnou systémy protivzdušné obrany, jako jsou americké Patrioty, které by pomohly zastavit další útoky Rusů na již poškozené elektrárny.

Spojené státy již dodaly některé systémy Patriot Ukrajině a nedávno oznámily, že pošlou další. Reagují tak na naléhavé žádosti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

V elektrárně, která patří společnosti DTEK, největšímu soukromému dodavateli elektrické energie na Ukrajině, zůstal po nedávném raketovém útoku v jedné části chaos způsobený rozbitým sklem, rozdrcenými cihlami a ohnutými kusy kovu.

Tato uhelná elektrárna je jedním ze čtyř podniků DTEK, které byly při útoku zasaženy. Kvůli bezpečnostním důvodům nelze zveřejnit umístění elektrárny, technické podrobnosti škod ani jména zaměstnanců.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba informoval magazín Foreign Policy, že polovina ukrajinského energetického systému byla poškozena ruskými útoky.

DTEK uvádí, že od začátku ruské invaze v roce 2022 přišla o 80 procent své výrobní kapacity a že na její podniky bylo namířeno téměř 180 vzdušných útoků. Oprava všech poškozených elektráren by trvala šest měsíců až dva roky, i kdyby Rusko neprovádělo další útoky.

Agentura AP popsala příběhy několika lidí z energetického sektoru. Ruslan, vedoucí směny, byl ve velíně, když začaly znít sirény. Poslal své lidi do krytu ve sklepě, ale sám zůstal na místě. Místo útoku bylo jen několik metrů daleko. Vyrazil do tmy, prachu a ohně. Tvrdí, že neměl strach, protože "věděl, co má udělat", ujistit se, že jeho tým je v pořádku, a poté se zapojit do hašení požáru.

Oleh říká, že Rusové "se neustále učí" a upravují svou taktiku. Původně útočili na transformační stanice, nyní se zaměřují s čím dál větší přesností na samotnou infrastrukturu pro výrobu elektrické energie. A to opakovaně.

Výkonný ředitel DTEK Dmytro Sacharuk v březnu řekl, že z deseti objektů, které firma opravila po dřívějších útocích, byly dvě třetiny znovu zasaženy.

Ukrajinské společnosti působící v energetice téměř vyčerpaly peníze, vybavení a náhradní díly potřebné k opravě škod způsobených Ruskem. Elektrárny naléhavě potřebují speciální vybavení, které na Ukrajině není možné dostatečně rychle a v dostatečném množství vyrobit.

Více než 50 pracovníků DTEK bylo při ruských útocích od začátku invaze zraněno a tři zemřeli. Zaměstnanci firmy říkají, že pracují navzdory nebezpečí, protože si uvědomují, jak důležitá je jejich práce.

Dmytro, který byl při nedávném útoku ve službě a přežil ho s kolegy ve sklepním krytu, popisuje, že mu "krvácelo srdce", když viděl rozsah škod. "Zničeno to bylo během sekundy, okamžiku," říká. Předtím pracoval v Záporožské jaderné elektrárně, kterou Rusové krátce po invazi ovládli. A plánuje pokračovat v práci "každý den, dokud to bude možné." 

Související

Volodymyr Zelenskyj

Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého významného projevu v Londýně apeloval na evropskou jednotu. Evropu označil za „globální sílu“, kterou svět nezbytně potřebuje a které se žádná jiná mocnost nedokáže postavit, pokud zůstane jednotná. Podle jeho slov je povinností současné generace lídrů jednat tak, aby budoucí pokolení mohla říci, že jejich předchůdci nezaváhali v rozhodujících chvílích a zajistili lidem bezpečný život.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) elektrárny

Aktuálně se děje

před 39 minutami

Ilustrační foto

OSN: V roce 2024 zemřelo po celém světě 5 milionů dětí. Většině úmrtí se dalo zabránit

Nová zpráva OSN odhalila tragickou skutečnost: v roce 2024 zemřelo po celém světě 4,9 milionu dětí, přičemž většinu těchto životů bylo možné zachránit. Odborníci varují, že pokrok v boji proti úmrtnosti dětí do pěti let se od roku 2015 zpomalil o závratných 60 %. Pokud se tento trend nezmění, ambiciózní globální cíl ukončit preventabilní úmrtí dětí do roku 2030 zůstane nenaplněn.

před 1 hodinou

USS Gerald R. Ford

Nejdražší letadlová loď světa USS Gerald R. Ford kvůli požáru odplouvá od Íránu

Nejmodernější a nejdražší letadlová loď světa, USS Gerald R. Ford, opouští bojové pozice v Rudém moři a míří k opravám na Krétu. Plavidlo, které se v posledních týdnech podílelo na úderech proti Íránu, se potýká s následky požáru, technickými poruchami i upadající morálkou posádky. Marathon devítiměsíčního nasazení, během něhož loď operovala i v Karibiku při zásahu proti Nicolási Madurovi, si podle odborníků vybral svou daň.

před 2 hodinami

Soud v USA, ilustrační foto

Americký soud nařídil obnovení vysílání Hlasu Ameriky

Federální soudce Royce C. Lamberth vynesl zásadní rozsudek, kterým nařídil okamžitý návrat zhruba 1 000 zaměstnanců stanice Hlas Ameriky (Voice of America) do práce. Rozhodnutí reaguje na kroky Trumpovy administrativy z března 2025, kdy byla velká část personálu v rámci vládních škrtů postavena mimo službu. Podle soudce byl tento postup nezákonný a porušil zákon o správním řízení, přičemž snahu o drastické zmenšení agentury označil za unáhlenou a bezhlavou.

před 3 hodinami

Alí Larídžání

Citelná rána v nejkritičtějším momentu moderních dějin. Co pro Írán znamená smrt Larídžáního?

Smrt tajemníka Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alího Larídžáního představuje pro íránský režim citelnou ránu, která přichází v jeden z nejkritičtějších momentů moderních dějin země. Izraelský nálet zlikvidoval muže, který nebyl jen řadovým úředníkem, ale klíčovým architektem strategických rozhodnutí islámské republiky. Jeho odchod prohlubuje mocenské vakuum v srdci teheránského vedení, které se již dříve muselo vyrovnat se smrtí nejvyššího duchovního vůdce.

před 3 hodinami

Král Charles III.

Neponižujte se, vzkazují britští politici králi Karlovi. Nechtějí, aby letěl za Trumpem do USA

Britský premiér Keir Starmer vsadil ve vztahu k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi na strategii lichotek a zdůrazňování významu britské monarchie. Během únorového setkání v Oválné pracovně nešetřil superlativy, když Trumpovi předával pozvání krále Karla III. na historicky bezprecedentní druhou státní návštěvu Británie. Londýn si od tohoto přístupu sliboval konkrétní výhody, jako jsou nižší cla nebo pokračující podpora Ukrajiny.

před 5 hodinami

Jaro

Počasí do konce týdne: Dnes bude nejtepleji, pak se začne ochlazovat

Nadcházející dny přinesou do České republiky typické březnové počasí, které v sobě spojí závan jara s dozvuky zimy ve vyšších polohách. Zatímco střed týdne a neděle potěší slunečními paprsky a teplotami šplhajícími v nížinách až k 16 °C, závěr pracovního týdne a sobota připomenou, že hory se sněhové pokrývky ještě zcela nevzdávají. Stabilní jasnou oblohu tak přechodně vystřídá zvětšená oblačnost a dešťové přeháňky, které nad 700 metrů nad mořem opět přejdou ve sněžení.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého významného projevu v Londýně apeloval na evropskou jednotu. Evropu označil za „globální sílu“, kterou svět nezbytně potřebuje a které se žádná jiná mocnost nedokáže postavit, pokud zůstane jednotná. Podle jeho slov je povinností současné generace lídrů jednat tak, aby budoucí pokolení mohla říci, že jejich předchůdci nezaváhali v rozhodujících chvílích a zajistili lidem bezpečný život.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí

Představa amerických vojáků přímo na íránské půdě, kterou administrativa Donalda Trumpa ještě před devíti měsíci rezolutně odmítala, se po dvou týdnech intenzivního válečného konfliktu stává reálnou, byť politicky extrémně výbušnou variantou. Zatímco viceprezident JD Vance v červnu 2025 tvrdil, že USA nemají zájem o „boty na zemi“, dnešní rétorika Bílého domu se změnila. Prezident Trump tuto možnost odmítá vyloučit a strategické okolnosti naznačují, že by k nasazení pozemních sil mohlo dojít dříve, než se očekávalo.

včera

Volodymyr Zelenskyj se setkal s Keirem Starmerem

Pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny k Íránu, prohlásil Starmer na setkání se Zelenským

Britský premiér Keir Starmer v úterý v Downing Street přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jasným vzkazem: pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny, a to ani v době probíhající války v Íránu. Starmer zdůraznil, že ruský prezident Vladimir Putin nesmí být tím, kdo bude těžit z blízkovýchodního konfliktu, ať už prostřednictvím rostoucích cen ropy, nebo uvolňování sankcí.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Macron končí, Starmer mě zklamal, jsme nejmocnější a o pomoc od NATO nestojíme, zuří Trump

Americký prezident Donald Trump vyostřil svou rétoriku vůči spojencům a v sérii útočných prohlášení na své síti Truth Social označil Severoatlantickou alianci za „jednosměrnou ulici“. Reagoval tak na odmítavý postoj většiny členských států NATO, které se nechtějí zapojit do americké vojenské operace proti Íránu. Trump se nechal slyšet, že ho toto jednání nepřekvapuje, a zdůraznil, že Spojené státy ochraňují ostatní země za stovky miliard dolarů, aniž by se jim dostalo pomoci v čase potřeby.

včera

Ropa, ilustrační fotografie

Ceny ropy na světových trzích dnes opět letí vzhůru. Situaci v regionu vyhrotily nové incidenty

Ceny ropy na světových trzích v úterý opět zamířily vzhůru v reakci na stupňující se íránské útoky proti energetické infrastruktuře na Blízkém východě. Globální referenční cena ropy Brent vzrostla o 3 % na přibližně 103 dolarů za barel, zatímco americká lehká ropa WTI posílila o 3,7 % na zhruba 97 dolarů. Napětí se promítá i přímo do peněženek amerických řidičů, kde průměrná cena benzinu u čerpacích stanic dosáhla 3,79 dolaru za galon, což je nejvyšší hodnota od října 2023.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Babiš s prezidentem řešil rozpočet. Pavel jej podepíše v pátek

V úterý odpoledne proběhlo na Pražském hradě pravidelné jednání mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem. Hlavním výstupem schůzky je potvrzení, že hlava státu v pátek podepíše zákon o státním rozpočtu na letošní rok. Tento krok následuje po schválení návrhu Poslaneckou sněmovnou, která počítá se schodkem ve výši 310 miliard korun. O rozpočtu prezident hovořil již v pondělí s ministryní financí Alenou Schillerovou, která tehdy avizovala, že prezident neplánuje přijetí normy nijak zdržovat ani ji vetovat.

včera

USS Tripoli

Na Blízký východ míří vrtulníková loď USS Tripoli, na palubě má tisíce mariňáků

Americká výsadková loď USS Tripoli, která má na palubě tisíce mariňáků a námořníků, byla v úterý 17. března spatřena poblíž Singapuru. Podle údajů z námořních sledovacích systémů loď směřuje k Malackému průlivu a dále na Blízký východ. Pohyb plavidla v oblasti s hustým provozem doprovází zapnutý odpovídač AIS, což je běžný postup pro zajištění bezpečnosti v rušných vodách, přestože se válečné lodě jindy pohybují v utajení.

včera

Jan Vitula

Židlochovice se staly terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Hackeři požadují výkupné

Městský úřad v Židlochovicích se stal o víkendu terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Napadení radnice odhalila v neděli ráno víceméně náhodou, když při prověřování nefunkční aplikace pro občany IT pracovníci zjistili, že v systému právě probíhá proces šifrování dat. Útok byl okamžitě nahlášen Policii ČR a odborníkům z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, kteří nyní celý incident analyzují.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

S Izraelci původně spolupracovat nechtěl, Evropu poslal hlídat Arktidu. Trumpovy požadavky se mění každý týden

Donald Trump o víkendu vyzval Spojené království, Čínu, Francii nebo Japonsko, aby se zapojily do námořního doprovodu ropných tankerů protékajících Hormuzským průlivem. Tato žádost přišla ve chvíli, kdy se naplno ukázalo, že Bílý dům postrádá jasnou strategii vůči Íránu. Washington totiž zřejmě nepředpokládal, že se Teherán pokusí Západu způsobit citelné ztráty právě útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu.

včera

Francouzské námořnictvo

My válku nezačali, on nemá plán. Proč se státy NATO nechtějí připojit k Trumpovu tažení proti Íránu?

Snaha Donalda Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení krize v Hormuzském průlivu naráží na silný odpor a nedůvěru. Trumpovo prohlášení, že nezajištění této klíčové vodní cesty by mohlo mít „velmi špatný dopad na budoucnost NATO“, vyvolalo mezi evropskými lídry značné pozdvižení. Generál Sir Nick Carter, bývalý náčelník britského obranného štábu, pro BBC uvedl, že NATO vzniklo jako obranná aliance, nikoliv jako nástroj, který by měl ostatní členy zavazovat k účasti v útočné válce jednoho ze spojenců.

včera

Alí Larídžání

Faktický vládce Íránu a mozek represí. Kdo byl Alí Larídžání?

Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý potvrdil, že noční letecký úder v Teheránu úspěšně eliminoval Alího Larídžáního, jednu z nejvlivnějších postav současného íránského režimu. Larídžání, který zastával funkci tajemníka Nejvyšší rady národní bezpečnosti, byl v posledních měsících považován za faktického vůdce země a hlavního architekta íránské válečné strategie.

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izraelská armáda zabila pravou ruku Chameneího, šéfa bezpečnostní rady, a velitele jednotek Basídž

Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že během nočních leteckých úderů v Íránu byl zlikvidován jeden z nejvýše postavených představitelů tamního režimu, Alí Larídžání. Ten zastával klíčovou funkci tajemníka íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Podle vyjádření ministra se Larídžání po útoku symbolicky připojil k ostatním eliminovaným členům „osy zla“ a k samotnému duchovnímu vůdci Chameneímu.

včera

Libanon

EU důrazně varovala Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu

Lídři Francie, Německa, Itálie, Velké Británie a Kanady v pondělí večer ve společném prohlášení důrazně varovali Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu. Vyzvali představitele obou zemí, aby namísto další vojenské eskalace hledali politické řešení. Podle státníků by rozsáhlá operace měla katastrofální humanitární dopady a mohla by vyústit v dlouhotrvající konflikt, kterému je nutné za každou cenu zabránit.

včera

Trump si našel další cíl. Pokouší se převzít Kubu

Prezident Donald Trump v pondělí v Oválné pracovně prohlásil, že by pro něj bylo ctí „převzít Kubu“. Tato slova zazněla v den, kdy se energetická síť tohoto komunistického ostrova poprvé celonápadně zhroutila poté, co Spojené státy efektivně zablokovaly toky ropy do země. Trump uvedl, že o této možnosti slyší celý život a věří, že s ostrovem může udělat cokoli, ať už půjde o jeho osvobození, nebo ovládnutí v jakékoli formě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy