Jak zabránit blackoutu? Ruské útoky ničí ukrajinskou energetickou síť, Zelenskyj přišel s návrhem, co s tím

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj plánuje podpořit výstavbu solárních systémů pro výrobu elektřiny a stabilizovat tak energetickou síť, která byla výrazně zasažena ruskými útoky. Uvedl to server Ukrajinska pravda.

Vláda dostala za úkol představit program na podporu výroby a skladování elektrické energie ze slunečního záření. Obyvatelé by měli k instalaci solárních panelů obdržet bezúročnou půjčku. Řekl to Zelenskyj ve svém čtvrtečním večerním proslovu.

Prezident se také zavázal vybudovat více zařízení na decentralizované zásobování elektřinou. Chce tak zajistit alternativní zásobování elektřinou pro administrativní budovy a budovy kritické infrastruktury.

Ukrajina dosud v důsledku ruských útoků přišla přibližně o polovinu své kapacity pro výrobu elektrické energie. Obyvatelé zažívají i každodenní výpadky elektřiny a tedy i vody, přičemž existují obavy, že během zimy se situace ještě zhorší.

Ukrajinci se navíc budou muset v nejbližších týdnech připravit na ještě rozsáhlejší přerušení dodávek elektřiny způsobené systematickými útoky ruských sil na energetickou infrastrukturu země. V ukrajinské státní televizi uvedl ředitel společnosti Ukrenerho Volodymyr Kudryckyj.

"V následujících týdnech se situace ve srovnání s dneškem výrazně zhorší," varoval Kudryckyj. Přerušení dodávek elektřiny se pravděpodobně prodlouží až na 12 hodin denně a taková situace bude trvat do konce července.

K dalším výpadkům by podle Kudryckého mohlo dojít v důsledku údržbářských prací v jaderných elektrárnách a povětrnostních podmínek.

Plánované odstávky se budou opakovat zejména ve večerních hodinách a ve špičkách. Situace se nezmění, dokud nedokončí nezbytné opravy dvou jaderných reaktorů.

Ukrajina byla po ruských útocích nucena zvýšit dovoz elektřiny ze sousedních zemí Evropské unie. Zároveň vyzvala spojence, aby jí pomohli při obnově energetického sektoru a poskytli další systémy protivzdušné obrany na ochranu kritické infrastruktury.

Ukrajinští energetici se snaží opravit škody způsobené rostoucími ruskými vzdušnými útoky, které mají za cíl zničit ukrajinskou energetickou infrastrukturu, poškodit ekonomiku a podlomit morálku společnosti.

Obávají se, že nedokáží zemi připravit na zimu, pokud spojenci Kyjevu neposkytnou systémy protivzdušné obrany, jako jsou americké Patrioty, které by pomohly zastavit další útoky Rusů na již poškozené elektrárny.

Spojené státy již dodaly některé systémy Patriot Ukrajině a nedávno oznámily, že pošlou další. Reagují tak na naléhavé žádosti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

V elektrárně, která patří společnosti DTEK, největšímu soukromému dodavateli elektrické energie na Ukrajině, zůstal po nedávném raketovém útoku v jedné části chaos způsobený rozbitým sklem, rozdrcenými cihlami a ohnutými kusy kovu.

Tato uhelná elektrárna je jedním ze čtyř podniků DTEK, které byly při útoku zasaženy. Kvůli bezpečnostním důvodům nelze zveřejnit umístění elektrárny, technické podrobnosti škod ani jména zaměstnanců.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba informoval magazín Foreign Policy, že polovina ukrajinského energetického systému byla poškozena ruskými útoky.

DTEK uvádí, že od začátku ruské invaze v roce 2022 přišla o 80 procent své výrobní kapacity a že na její podniky bylo namířeno téměř 180 vzdušných útoků. Oprava všech poškozených elektráren by trvala šest měsíců až dva roky, i kdyby Rusko neprovádělo další útoky.

Agentura AP popsala příběhy několika lidí z energetického sektoru. Ruslan, vedoucí směny, byl ve velíně, když začaly znít sirény. Poslal své lidi do krytu ve sklepě, ale sám zůstal na místě. Místo útoku bylo jen několik metrů daleko. Vyrazil do tmy, prachu a ohně. Tvrdí, že neměl strach, protože "věděl, co má udělat", ujistit se, že jeho tým je v pořádku, a poté se zapojit do hašení požáru.

Oleh říká, že Rusové "se neustále učí" a upravují svou taktiku. Původně útočili na transformační stanice, nyní se zaměřují s čím dál větší přesností na samotnou infrastrukturu pro výrobu elektrické energie. A to opakovaně.

Výkonný ředitel DTEK Dmytro Sacharuk v březnu řekl, že z deseti objektů, které firma opravila po dřívějších útocích, byly dvě třetiny znovu zasaženy.

Ukrajinské společnosti působící v energetice téměř vyčerpaly peníze, vybavení a náhradní díly potřebné k opravě škod způsobených Ruskem. Elektrárny naléhavě potřebují speciální vybavení, které na Ukrajině není možné dostatečně rychle a v dostatečném množství vyrobit.

Více než 50 pracovníků DTEK bylo při ruských útocích od začátku invaze zraněno a tři zemřeli. Zaměstnanci firmy říkají, že pracují navzdory nebezpečí, protože si uvědomují, jak důležitá je jejich práce.

Dmytro, který byl při nedávném útoku ve službě a přežil ho s kolegy ve sklepním krytu, popisuje, že mu "krvácelo srdce", když viděl rozsah škod. "Zničeno to bylo během sekundy, okamžiku," říká. Předtím pracoval v Záporožské jaderné elektrárně, kterou Rusové krátce po invazi ovládli. A plánuje pokračovat v práci "každý den, dokud to bude možné." 

Související

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Nastal čas, aby si Evropa vybrala vyjednavače pro jednání s Ruskem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj včera večer naznačil, že nastal čas, aby si Evropa vybrala svého hlavního vyjednavače pro případná budoucí mírová jednání s Ruskem. Po rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou ukrajinský lídr uvedl, že se oba shodli na nutnosti zapojení Evropy do těchto rozhovorů, kde musí mít silný hlas a jasnou přítomnost. Podle Zelenského je nyní klíčové přesně určit, kdo bude evropské zájmy v tomto procesu reprezentovat.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) elektrárny

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

král Jindřich VIII.

Stalo se před 490 lety. Král Jindřich VIII. nechal popravit svou manželku

Bylo 19. května roku 1536, když se v londýnském Toweru odehrála poprava. Na tom by nebylo až tak nic neobvyklého, kdyby se nejednalo o popravu královny, kterou navíc na popraviště dostal její vlastní manžel a král Jindřich VIII. Proč? A proč nechal o pár let později popravit i svou další ženu?

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

MS v hokeji: Lotyšsko porazilo Německo. Slovinci nenavázali na senzaci s Čechy

V nedělním odpoledni a večeru pokračovalo dalšími čtyřmi zápasy hokejové mistrovství světa ve Švýcarsku. V „české“ skupině B ve Fribourgu byl k vidění nejprve severský duel mezi Švédskem a Dánskem. Především díky třem kanadským bodům Raymnoda a také díky premiérové trefě na MS Björcka si Švédové celkem v pohodě došli k jasnému vítězství 6:2. Tři kanadské body za tři góly si pak v této skupině připsal norský reprezentant Berglund, díky němuž tak pomohl Norsku k tomu, aby si Slovinci nepřipsali druhou výhru v řadě na turnaji poté, co v sobotu dokázali porazit Čechy. V rámci skupiny A se uskutečnil rakousko-uherský souboj, v němž i přes rakouský profesorský hokej nakonec naši jižní sousedé potvrdili roli favorita. Večer si pak v této skupině poradili Lotyši s Němci.

včera

Čína, ilustrační fotografie

Suej-fen-che. Město, které Západu hýbe žlučí, narušuje vliv sankcí a upevňuje rusko-čínské vazby

Pohraniční město Suej-fen-che, které leží v ekonomicky oslabené průmyslové oblasti na severovýchodě Číny, se stalo mikrokosmem vyvíjejících se obchodních vztahů mezi Pekingem a Moskvou. Od vypuknutí plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 a následného prohlášení obou lídrů o partnerství bez hranic se vazby mezi oběma státy výrazně prohloubily. Bilaterální obchod dosahuje rekordních maxim, což vyvolává nevoli západních představitelů, kteří Peking obviňují z poskytování ekonomické záchranné sítě pro Moskvu. Čína však západní sankce odmítá s tím, že neodpovídají mezinárodnímu právu, a trvá na tom, že běžná spolupráce mezi čínskými a ruskými podniky by neměla být omezována.

včera

Ilustrační foto

Svět může zažít nejsilnější El Niño v historii už letos. Letní teploty zřejmě v nadcházejících letech zlámou rekordy

Klimatický fenomén El Niño se v Tichém oceánu formuje výrazně rychleji, než vědci původně předpokládali. Podle nejnovější aktualizace Centra pro předpověď klimatu (CPC), které spadá pod Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA), navíc rapidně rostou šance, že by tento jev mohl do podzimu či zimy dosáhnout historické síly. Meteorologové v této souvislosti podle CNN hovoří o možnosti vzniku vzácného takzvaného super El Niña, přičemž pravděpodobnost, že anomálie dosáhne silné nebo velmi silné intenzity, je aktuálně odhadována na 66 procent.

Aktualizováno včera

včera

WHO

WHO poprvé v historii vyhlásila stav veřejného ohrožení před zasedáním. Epiemie eboly může trvat roky

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vyjádřil hluboké znepokojení nad rozsahem a rychlostí, s jakou se šíří nová epidemie eboly v Demokratické republice Kongo. Od začátku nynějšího propuknutí nákazy úřady v zemi zaznamenaly již nejméně 500 podezřelých případů a 130 úmrtí. V severovýchodní konžské provincii Ituri bylo laboratorně potvrzeno 30 případů, přičemž nákaza pronikla i do ugandského hlavního města Kampala, kde byl potvrzen jeden případ a jedno úmrtí. Pozitivní test měl také jeden občan Spojených států, který byl následně přepraven k léčbě do Německa.

včera

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Sedmnáctá epidemie eboly vyvolává v Africe paniku. Neexistující očkování situaci dramaticky zhoršuje

V konžské provincii Ituri vyvolal návrat eboly vlnu paniky mezi místními obyvateli, kteří se obávají jak samotného šíření nemoci, tak drtivých ekonomických dopadů. K nové epidemii dochází téměř šest let poté, co v tomto regionu skončilo předchozí šíření nákazy. Lidé v hornických městech i větších centrech o hrozbě neustále diskutují ve veřejné dopravě i barech, přičemž situaci dramaticky zhoršuje fakt, že pro aktuální kmen Bundibugyo neexistuje schválená očkovací látka.

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

Ebola se šíří rychleji, než jsme odhadovali, přiznává WHO. O většině nakažených ještě lékaři neví

Epidemie eboly, která si v Demokratické republice Kongo vyžádala již nejméně 131 lidských životů, se možná šíří mnohem rychleji, než se původně předpokládalo. Varování v úterý vydala zástupkyně Světové zdravotnické organizace (WHO) doktorka Anne Ancia. Podle jejích slov se s postupujícím vyšetřováním ukazuje, že se nákaza stihla rozšířit do dalších oblastí. V Demokratické republice Kongo úřady k úternímu dni evidují již více než 513 podezřelých případů, přičemž jedno úmrtí na tuto chorobu potvrdila také sousední Uganda.

včera

Ropná rafinerie

Spojené státy prodlouží dočasné pozastavení sankcí na export ruské ropy

Americký ministr financí Scott Bessent oznámil, že Spojené státy prodlouží dočasné pozastavení sankcí na export ruské ropy až do poloviny června. K tomuto rozhodnutí došlo během pondělního zasedání ministrů financí zemí G7 v Paříži, přičemž evropské spojence Washingtonu tento krok překvapil. Evropská komise a představitelé Kyjeva totiž dlouhodobě naléhají na USA, aby platnost sankcí obnovily a omezily tak válečné příjmy ruského prezidenta Vladimira Putina.

včera

Brexit, ilustrační foto

V Británii se ve velkém začíná mluvit o návratu do EU

Debata o brexitu a možném návratu Spojeného království do Evropské unie se vrací do popředí britské politiky v době značné vnitropolitické nestability. Bývalý ministr zdravotnictví Wes Streeting, který rezignoval kvůli nedostatku důvěry v premiéra Keira Starmera, o víkendu prohlásil, že odchod z unie byl katastrofální chybou. Podle jeho slov brexit zanechal zemi méně bohatou a s menším vlivem než kdykoli před průmyslovou revolucí. Streeting vyzval k vytvoření nového speciálního vztahu s unií s tím, že budoucnost Británie leží v Evropě a jednoho dne i zpět v evropském bloku.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump odložil plánovaný vojenský úder na Írán

Americký prezident Donald Trump oznámil odložení plánovaného vojenského úderu na Írán, který se měl uskutečnit v nejbližších hodinách. Důvodem tohoto kroku jsou nová vyjednávání vyvolaná nejnovějším íránským návrhem na definitivní ukončení války na Blízkém východě. Šéf Bílého domu uvedl, že ho o odklad útoku požádali lídři několika zemí Perského zálivu, konkrétně Kataru, Spojených arabských emirátů a Saúdské Arábie. Podle něj existuje šance na dosažení dohody, která by byla pro Washington přijatelná a zabránila by Teheránu v získání jaderné zbraně. Trump nicméně nařídil armádním velitelům, aby byli připraveni zahájit rozsáhlý útok na Írán v případě okamžitého rozkazu.

včera

Afghanistán

Prodávají své děti, aby přežili. Afghánistán se potácí na hraně hladomoru

V afghánské provincii Gór se za úsvitu shromažďují stovky mužů na prašném náměstí v Čagčaránu. Lemují krajnici s nadějí, že jim někdo nabídne jakoukoli práci, která rozhodne o tom, zda se jejich rodiny ten den najedí. Pravděpodobnost úspěchu je však velmi nízká. Pětatřicetiletý Juma Khan našel za posledních šest týdnů práci pouze na tři dny, přičemž denní výdělek se pohyboval mezi 150 až 200 afghání. Jeho děti šly spát tři noci po sobě hladové a manželka i potomci plakali, načež musel poprosit souseda o peníze na mouku. Žije v neustálém strachu, že jeho rodina zemře hlady.

včera

Aktualizováno 18. května 2026 23:02

MS v hokeji: Česko porazilo Švédsko 4:3

Po sobotní nevídané blamáži se Slovinskem, se kterým Češi poprvé v historii MS prohráli 2:3 po prodloužení, má parta trenéra Radima Rulíka jasný cíl. Odčinit tuto nečekanou porážku a naopak navázat na předešlou výhru s Dánskem. Češi se vrátili ke své původní základní sestavě ze zápasu s Dánskem, a tak se do ní vrací útočník Matěj Blümel. Oproti duelu se Slovinskem naopak zůstal mimo sestavu Jan Mandát a chyběl i Michal Kempný. V brance se objevil Josef Kořenář. Česko nakonec Švédy porazilo 4:3.

Zdroj: David Holub

Další zprávy