Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin

Kampaň před listopadovými prezidentskými volbami se postupně uchýlila ke konci a v úterý američtí občané definitivně rozhodnou o tom, kdo obsadí místo šéfa Bílého domu na následující čtyři roky. Kandidátka na historicky první prezidentku USA Kamala Harrisová stojí proti ostřílenému republikánskému exprezidentovi Donaldu Trumpovi.

Šedesátiletá Harrisová se narodila v kalifornském Oaklandu otci jamajského původu Donaldu J. Harrisovi a matce tamilského původu Shayamale Gopalanové. Po studiích politologie a ekonomie na Howardově univerzitě v roce 1986 pokračovala na Kalifornské univerzitě v Hastings College of the Law, kde získala právnický titul.

Podle dostupných informací si začala budovat kariéru v oblasti soudů jako energická a odhodlaná právnička. Svoji právnickou kariéru začala v roce 1990 jako zástupkyně státního zástupce v okrese Alameda, kde se zaměřovala na případy sexuálních zločinů a dětských zneužívání. Roku 2003 nakonec byla zvolena státní zástupkyní v San Franciscu.

Její přístup k trestnímu právu byl poměrně přísný, zejména v oblasti násilných trestných činů, ale zároveň byla otevřená reformám, například se zasazovala o rehabilitační programy namísto věznění pro drogové delikventy.

V roce 2011 se stala generální prokurátorkou Kalifornie, kde pokračovala ve své práci na reformách a stala se známou pro svůj boj za práva zranitelných skupin, ochranu spotřebitelů a silný postoj vůči korupci. Byla také kritizována za svůj postoj k policejní reformě a některým tvrdým zákrokům.

Do politiky vstoupila v lednu 2017, kdy byla zvolena senátorkou za stát Kalifornie. V této pozici zůstala až do úvodu roku 2021. Tehdy se dostala společně se současným prezidentem Joem Bidenem do Bílého domu, kde zastává post viceprezidentky. Stala se první ženou na tomto postu – a zároveň první osobou africkou či jihoasijského původu.

Biden ji předal náročnou agendu – migraci. Harrisová je pověřena řešením složité otázky migrace, zejména se zaměřením na řešení příčin nelegální migrace z Latinské Ameriky. Jedná se především o spolupráci a s Mexikem a diplomatická jednání se Salvadorem, Guatemalou a Hondurasem (tzv. Severní trojúhelník). „Musíme se zabývat tím, co se děje v Severním trojúhelníku, a řešit to způsobem, který není jen o diplomacii, ale o sbližování našich spojenců,“ řekla tehdy Harrisová.

Jednou z priorit Harrisové je boj proti změně klimatu a podpora udržitelného rozvoje. Podporuje programy zaměřené na investice do obnovitelných zdrojů energie a ekologické infrastruktury, jako je výstavba zelených budov a podpora elektrifikace dopravy.

Během svého působení se rovněž zaměřuje na podporu práv žen a menšin. Jako viceprezidentka usiluje o ochranu reprodukčních práv žen, včetně práva na přístup k interrupcím a zdravotní péči.

Harrisová hrála významnou roli při posilování transatlantické spolupráce, zvláště v rámci NATO a spojeneckých vztahů se zeměmi Asie. Aktivně se podílí na diplomatických iniciativách a podporuje americkou strategii vůči Číně a Rusku, přičemž klade důraz na hodnoty demokracie a lidských práv.

Harrisová čelí také silné kritice, a to zejména v otázkách migrace a policejní reformy, kdy někteří aktivisté a političtí oponenti poukazují na nedostatečný pokrok v těchto oblastech.

Související

Donald Trump

Jak výhra Trumpa změnila Ameriku? Řada lidí zcela mění svůj názor

Nové průzkumy Politico a Morning Consult, jeden provedený v posledních dnech před volbami a druhý po Trumpově vítězství, odhalují výrazné změny veřejného mínění v USA. Zatímco před volbami byl mezi Trumpovými voliči výrazný pocit nedůvěry k férovosti voleb, po jeho vítězství se situace zásadně změnila. Obdobně se změnily i postoje k ekonomice a očekávání spojená s jeho druhým prezidentským obdobím.

Více souvisejících

prezidentské volby USA 2024 Kamala Harrisová

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 1 hodinou

Jižní Korea, ilustrační foto

Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR

Noc politického chaosu v Jižní Koreji způsobila podle CNN otřesy u jednoho z klíčových demokratických spojenců Spojených států. Prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo, které bylo po silném odporu během několika hodin zrušeno. Tento krok, který Jun označil za nezbytný k ochraně země před „protistátními silami“, vyvolal protesty, výzvy k rezignaci a znepokojení v USA i mezi regionálními hráči, jako je Čína, Rusko a Severní Korea.

před 2 hodinami

Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

před 2 hodinami

před 4 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

včera

Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?

Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.

včera

Michel Barnier

EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá

Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

NATO: Putin zneužívá zimu jako zbraň a Ukrajinu jako testovací pole. Nikdo nevěří, že Putin Kyjevu vrátí území

Odcházející americký ministr zahraničí Antony Blinken na tiskové konferenci v Bruselu zdůraznil, že administrativa Joea Bidena bude stát pevně za Ukrajinou až do konce svého mandátu. Blinken na setkání ministrů zahraničí NATO uvedl, že cílem je zajistit, aby Ukrajina měla vše potřebné nejen na bojišti, ale také pro zvládnutí útoků na svou energetickou infrastrukturu.

včera

Letadla, ilustrační foto

Rusko použilo k deportaci dětí z Ukrajiny Putinova letadla. Zbavilo je identity a rozmístilo do rodin

Podle výzkumu podpořeného americkou vládou bylo prezidentské letadlo Vladimira Putina využito k deportacím ukrajinských dětí do Ruska. Tento výzkum, zpracovaný Yaleovou školou veřejného zdraví a financovaný americkým ministerstvem zahraničí, tvrdí, že ruský prezidentský letecký park a státní finance byly zapojeny do programu, který přemisťoval děti z okupovaných ukrajinských území do Ruska.

včera

včera

Izraelská armáda

Libanon není jen Hizballáh? Pokud příměří padne, bude nám to jedno, varuje Izrael

Izraelský ministr obrany Izrael Katz varoval, že pokud dojde ke zhroucení příměří v Libanonu, izraelské síly přestanou rozlišovat mezi Libanonem jako státem a militantní skupinou Hizballáh. Toto prohlášení přichází uprostřed stále napjatější situace na severní izraelské hranici, kde konflikt mezi Izraelem a Hizballáhem pokračuje od 7. října 2023. Uvedl to server The Guardian.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Proč Biden omilostnil syna? Bílý dům odráží rostoucí kritiku

Prezident Joe Biden čelí ostré kritice za rozhodnutí omilostnit svého syna Huntera Bidena, které přichází krátce před jeho plánovaným odsouzením ve dvou federálních případech. Bílý dům toto rozhodnutí hájí s tím, že bylo nezbytné k ochraně Huntera před politicky motivovanými útoky, které mohly být podněcovány odcházející administrativou a jejími spojenci, uvedl server BBC.

včera

včera

Praha

Doprava v Praze zkolabovala. Policie řeší desítky nehod a přejetých chodců

Pražskou dopravu dnes ráno ochromilo více než 20 dopravních nehod, přičemž dvě z nich byly vážné a zahrnovaly srážky s chodci. Situaci navíc komplikoval silný déšť, který přispěl k četným nehodám na klíčových komunikacích. Policie i záchranné složky apelují na řidiče, aby zvážili použití hromadné dopravy, pokud směřují do hlavního města.

včera

Angela Merkelová

Merkelová: Trumpa fascinuje Putin a Kim. Chtěl po jejich vzoru vládnout sám

Angela Merkelová, bývalá německá kancléřka, ve svých pamětech přiblížila svůj pohled na Donalda Trumpa, Vladimira Putina a výzvy, kterým čelila během svého šestnáctiletého působení ve funkci. Rozhovor s CNN a její nová memoárová kniha "Svoboda" otevírají téma vztahů mezi západními lídry a autoritářskými režimy, stejně jako dilemata, která se Merkelová snažila řešit.

včera

včera

včera

Vzdejte se území za příměří, navrhují Ukrajině. Jenže Putin o to vůbec nestojí, varují experti

Podle analytiků z amerického Institutu pro studium války (ISW) Vladimir Putin odmítá jakoukoliv formu vyjednávání s Ukrajinou, která by vedla k něčemu jinému než k úplné kapitulaci Kyjeva. Upozornil na to server SkyNews.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy