Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin

Šedesátiletá Harrisová se narodila v kalifornském Oaklandu otci jamajského původu Donaldu J. Harrisovi a matce tamilského původu Shayamale Gopalanové. Po studiích politologie a ekonomie na Howardově univerzitě v roce 1986 pokračovala na Kalifornské univerzitě v Hastings College of the Law, kde získala právnický titul.

Podle dostupných informací si začala budovat kariéru v oblasti soudů jako energická a odhodlaná právnička. Svoji právnickou kariéru začala v roce 1990 jako zástupkyně státního zástupce v okrese Alameda, kde se zaměřovala na případy sexuálních zločinů a dětských zneužívání. Roku 2003 nakonec byla zvolena státní zástupkyní v San Franciscu.

Její přístup k trestnímu právu byl poměrně přísný, zejména v oblasti násilných trestných činů, ale zároveň byla otevřená reformám, například se zasazovala o rehabilitační programy namísto věznění pro drogové delikventy.

V roce 2011 se stala generální prokurátorkou Kalifornie, kde pokračovala ve své práci na reformách a stala se známou pro svůj boj za práva zranitelných skupin, ochranu spotřebitelů a silný postoj vůči korupci. Byla také kritizována za svůj postoj k policejní reformě a některým tvrdým zákrokům.

Do politiky vstoupila v lednu 2017, kdy byla zvolena senátorkou za stát Kalifornie. V této pozici zůstala až do úvodu roku 2021. Tehdy se dostala společně se současným prezidentem Joem Bidenem do Bílého domu, kde zastává post viceprezidentky. Stala se první ženou na tomto postu – a zároveň první osobou africkou či jihoasijského původu.

Biden ji předal náročnou agendu – migraci. Harrisová je pověřena řešením složité otázky migrace, zejména se zaměřením na řešení příčin nelegální migrace z Latinské Ameriky. Jedná se především o spolupráci a s Mexikem a diplomatická jednání se Salvadorem, Guatemalou a Hondurasem (tzv. Severní trojúhelník). „Musíme se zabývat tím, co se děje v Severním trojúhelníku, a řešit to způsobem, který není jen o diplomacii, ale o sbližování našich spojenců,“ řekla tehdy Harrisová.

Jednou z priorit Harrisové je boj proti změně klimatu a podpora udržitelného rozvoje. Podporuje programy zaměřené na investice do obnovitelných zdrojů energie a ekologické infrastruktury, jako je výstavba zelených budov a podpora elektrifikace dopravy.

Během svého působení se rovněž zaměřuje na podporu práv žen a menšin. Jako viceprezidentka usiluje o ochranu reprodukčních práv žen, včetně práva na přístup k interrupcím a zdravotní péči.

Harrisová hrála významnou roli při posilování transatlantické spolupráce, zvláště v rámci NATO a spojeneckých vztahů se zeměmi Asie. Aktivně se podílí na diplomatických iniciativách a podporuje americkou strategii vůči Číně a Rusku, přičemž klade důraz na hodnoty demokracie a lidských práv.

Harrisová čelí také silné kritice, a to zejména v otázkách migrace a policejní reformy, kdy někteří aktivisté a političtí oponenti poukazují na nedostatečný pokrok v těchto oblastech.