Kolaps zdravotnictví v Pásmu Gazy. Na severu nezbyla jediná fungující nemocnice

Z celkového počtu 36 zdravotnických zařízení je devět částečně funkčních, a to všechna na jihu palestinské enklávy. Richard Peepekorn, zástupce WHO pro Gazu, uvedl, že na severu Pásma Gazy aktuálně neexistují žádné funkční nemocnice.

Poslední nemocnicí na severu byla al-Ahlí, ale nyní poskytuje pouze minimální péči a nepřijímá nové pacienty. Těla obětí izraelských útoků jsou uložena v areálu této nemocnice kvůli nedostatku bezpečných pohřbů.

Ostatní nemocnice na severu fungují v omezeném rozsahu, a tisíce vysídlenců se ukrývají v zařízeních jako Šifá, al-Awdá a Šahába. Peepekorn zdůraznil, že někteří pacienti v al-Ahlí čekali na operace týdny a v důsledku nedostatku léků jim hrozily pooperační infekce. Převoz je nezbytný pro jejich přežití.

Týmu Světové zdravotnické organizaci (WHO) a dalších agentur OSN se přitom ještě v sobotu podařilo dodat zdravotnický materiál do největší nemocnice Šifá v severní části Pásma Gazy. WHO přirovnala urgentní příjem nemocnice zdevastované izraelským bombardováním ke "krvavé koupeli". 

Tehdy byly v nemocnici stovky zraněných pacientů a "další přicházeli každou minutu". Lékaři pacientům "sešívali zranění na podlaze", dodala zdravotnická agentura OSN. Operační sály ale už o víkendu nefungovaly pro nedostatek kyslíku a zásob a podle týmu WHO jde o "nemocnici, která potřebuje resuscitaci". 

WHO už dříve uvedla, že v Pásmu Gazy může přijít o život více lidí v důsledku nemocí, než kvůli bombardování, pokud nedojde k obnovení tamního zdravotnického systému. 

Úřady odpovědné za resort zdravotnictví v Gaze, které Organizace spojených národů (OSN) považuje za spolehlivé, tvrdí, že v důsledku izraelského bombardování této pobřežní palestinské enklávy zahynulo více než 20 000 lidí. Zhruba 40 procent z toho tvoří děti a existují obavy, že daleko více mrtvých se stále nachází pod troskami.

"Nakonec budeme svědky toho, že více lidí bude umírat na nemoci, než při bombardování, pokud nebudeme schopni dát znovu dohromady tamní zdravotnický systém," upozornila mluvčí WHO Margaret Harrisová na brífinku OSN v Ženevě.

Zároveň zopakovala obavy v souvislosti se zvýšeným počtem epidemií infekčních onemocnění v Gaze, co se týká především průjmových onemocnění. "Nejsou tam léky, žádná vakcinace, žádný přístup k bezpečné pitné vodě a hygieně a žádné potraviny. Viděli jsme velmi vysoký počet případů průjmových onemocnění mezi kojenci," dodala Harrisová .

Kolaps největší nemocnice Al-Shifa v severní části Gazy označila mluvčí WHO už dříve za "tragédii" a vyjádřila obavy v souvislosti se zatýkáním části zdravotnického personálu izraelskými jednotkami v evakuačním konvoji WHO. 

Mluvčí Dětského fondu OSN (UNICEF) v Gaze James Elder reportérům řekl, že nemocnice v Gaze jsou plné dětí, které utrpěly zranění v důsledku války či trpí gastroenteritidou z pití znečištěné vody. "Potkal jsem spoustu rodičů... Přesně vědí, co jejich děti potřebují. Nemají přístup k bezpečné vodě a to je ničí," dodal.

Elder zároveň popsal, že v důsledku nedostatku zdravotnického personálu viděl jedno z dětí, kterému chyběla část nohy, ležet na podlaze nemocnice několik hodin, aniž by mu byla poskytnuta lékařská péče.

Výkonná ředitelka Dětského fondu OSN (UNICEF) Catherine Russellová už dříve označila palestinské Pásmo Gazy za "nejnebezpečnější místo na světě pro děti". Dodala, že dohoda o příměří mezi Izraelem a palestinským militantním hnutím Hamás nestačí na záchranu jejich životů. 

Russellová Radě bezpečnosti OSN řekla, že od útoku militantního hnutí Hamás na Izrael ze 7. října byly v Pásmu Gazy údajně zabity tisíce dětí, zhruba 40 procent všech usmrcených lidí. "Je to nevídané. To, co jsem viděla a slyšela, mě doteď pronásleduje," prohlásila poté, co oblast navštívila osobně.

"Děti v Pásmu Gazy kromě bomb, raket a střelby mimořádně ohrožují i ​​katastrofální životní podmínky. Jeden milion dětí - tedy všechny děti uvnitř území - nemá jisté jídlo a čelí situaci, ze které se brzy stane potravinová krize," dodala.

UNICEF odhaduje, že kritická podvýživa dětí v Pásmu Gazy může během několika měsíců stoupnout o téměř 30 procent. Ředitelka Populačního fondu OSN Natalia Kanemová upozornila RB OSN na těžkou situaci těhotných žen v Pásmu Gazy.

Školy a nemocnice, které se staly útočištěm pro vysídlené lidi, se podle jeho prohlášení změnily na "zóny smrti". Podobně hovořil i šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanem Ghebreyesus ve videovzkazu k Valnému shromáždění OSN v New Yorku, kdy zkritizoval pokračující izraelské útoky na pásmo Gazy. 

Tedros odsoudil i útoky palestinského militantního hnutí Hamás na Izrael ze začátku října, zároveň však dodal, že "rozsah izraelské reakce se zdá být stále více neomluvitelný". "Jsme svědky ničení životů a majetku ve strašném rozsahu," dodal.