Vyjádření ruského prezidenta Vladimira Putina o jaderných zbraních nepředstavují hrozbu jejich použití. Uvedl to ve čtvrtek Kreml, který zároveň obvinil Spojené státy, že Putinova slova záměrně vytrhla z kontextu.
Putin prohlásil, že Rusko je připraveno použít jaderné zbraně v případě ohrožení své státnosti, svrchovanosti či nezávislosti. "Z vojensko-technické stránky jsme samozřejmě připraveni," řekl Putin pro ruská média. USA si podle jeho slov uvědomují, že nasazení amerických vojáků na ruském území či na Ukrajině by Rusko považovalo za intervenci.
Kremlský mluvčí Dmitrij Peskov uvedl, že Putin pouze odpověděl na novinářské otázky na toto téma a zopakoval již dobře známé okolnosti, za kterých by Rusko teoreticky bylo nuceno použít jaderné zbraně.
"Bylo to něco záměrně vytrženo z kontextu. Putin v tomto rozhovoru nevyhrožoval použitím jaderných zbraní. Prezident mluvil o důvodech, které mohou způsobit nutnost použití jaderných zbraní," reagoval mluvčí na stanovisko Bílého domu.
Ruský prezident ve stejném rozhovoru řekl, že myšlenka použití taktických jaderných zbraní na Ukrajině mu nikdy nepřišla na mysl, zdůraznil Peskov. Západ podle jeho slov tato slova záměrně přehlédl. "Jde o záměrné překrucování kontextu a neochotu poslouchat prezidenta Putina," uzavřel.
Bílý dům přitom ve středu prohlásil, že nejsou žádné náznaky, že by se Moskva připravovala použít jadernou zbraň na Ukrajině.
"Nevidíme žádné důvody upravit rozmístění našeho vlastního jaderného arzenálu a ani žádné náznaky, že Rusko se připravuje použít jadernou zbraň na Ukrajině," odpověděla v prezidentském speciálu Air Force One novinářům tisková tajemnice Bílého domu Karině Jean-Pierrová.
Americký představitel, který si přál zůstat v anonymitě, již dříve podle AFP řekl, že USA nezaznamenaly žádné náznaky týkající se použití jaderných zbraní na Ukrajině. Podle jeho slov se zdá, že Putin chtěl připomenout znění ruské jaderné doktríny, která hovoří o tom, za jakých okolností může Moskva použít jaderný arzenál.
Putin oznámil, že Rusko rozmístí vojáky a zbraně u hranic s Finskem. V rozhovoru s agenturou RIA Novosti a televizí Rossija-1 označil případný vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance za "bezvýznamný krok".
Helsinky a Stockholm se rozhodly pro vstup do NATO kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Putin dále prohlásil, že Rusko je připraveno na jadernou válku z vojensko-technologického hlediska.
"Vojáci jsme tam (na finské hranici) dosud neměli, ale nyní tam budou. Ani ničící systémy tam doposud nebyly, ale nyní se tam objeví," uvedl Putin. Dodal, že z hlediska ochrany vlastních národních zájmů je případný vstup Finska a Švédska do NATO zcela bezvýznamný.
Finsko, které bylo po desítky let neutrální, se stalo 31. členem NATO loni v dubnu, zatímco Švédsko se k alianci připojilo letos v březnu. Oba státy, stejně jako jejich spojenci, věří, že členství v NATO přispěje k jejich vlastní bezpečnosti a bezpečnosti celé aliance.
Putin také zdůraznil, že Rusko je vojensky připraveno na jaderný konflikt a v případě ohrožení jeho existence je ochotno použít jaderné zbraně. Jaderná válka ale podle něj není nevyhnutelná. Zatím nebyla potřeba použít jaderné zbraně v ukrajinském konfliktu.
Putin také varoval, že pokud by Spojené státy provedly jaderné testy, mohlo by Rusko učinit totéž. Současně vzkázal USA, že pokud by američtí vojáci vstoupili na Ukrajinu, bude k nim Rusko přistupovat jako k intervenčním silám.
V rozhovoru rovněž uvedl, že Rusko je připravené jednat o Ukrajině, ale pouze na základě reálných podmínek.
Putin a další ruští představitelé opakovaně hovoří o možnosti použití jaderných zbraní v souvislosti s válkou, kterou Rusko rozpoutalo před více než dvěma lety. Krátce po invazi na Ukrajinu nařídil Putin uvést ruské jaderné síly do vysoké pohotovosti.
Související
Kreml popřel trojstranná jednání s USA a Ukrajinou. Macron přivítal ochotu Putina s ním mluvit
Z Británie přichází další varování: Rusko je expanzivní mocnost, chce podmanit Ukrajinu a destabilizovat NATO
Rusko , Vladimír Putin , Jaderné zbraně , Dmitrij Peskov
Aktuálně se děje
včera
Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů
včera
Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní
včera
"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem
včera
Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy
včera
Kreml popřel trojstranná jednání s USA a Ukrajinou. Macron přivítal ochotu Putina s ním mluvit
včera
Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě
včera
Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem
včera
Víkendová jednání na Floridě jsou nadějná, tvrdí ruští vyjednavači. Kreml ale stupňuje požadavky
včera
Rusko: Evropské změny v mírovém plánu naději na konec války nezvýšily. Možnost nalezení řešení zkomplikovaly
včera
Na záchranu v první linii čekal měsíc. Pak zraněného vojáka zachránil robot
včera
Amerika stupňuje tlak na Madura. Zabavila další tanker
včera
Americké ponorky jsou v Pacifiku v menšině. Jižní Korea má plán, jak to změnit
včera
Počasí: Budou Vánoce bílé? Ve středu může nasněžit
20. prosince 2025 21:44
USA navrhly setkání Spojených států, Ukrajiny a Ruska. Mír nemůže nastat za každou cenu, reagoval Zelenskyj
20. prosince 2025 20:36
Spousta začerněných stránek a pozoruhodně málo Trumpa? Zamlžování pravdy, říká jedna z Epsteinových obětí
20. prosince 2025 19:24
Poprask na internetu: Voliči SPD mluví o zradě, požadují odvolání Zůny. Okamura problém hasí
20. prosince 2025 18:11
Trump sliboval zlatou éru americké ekonomiky. Kde je, ptají se Američané po roce?
20. prosince 2025 16:57
Dokáže síla převážit nad totálním vyčerpáním? Ukrajina se chystá na dosud nejtemnější zimu
20. prosince 2025 15:46
Američtí a ruští představitelé se setkají na Floridě k dalšímu kolu rozhovorů o Ukrajině
20. prosince 2025 14:36
Z Británie přichází další varování: Rusko je expanzivní mocnost, chce podmanit Ukrajinu a destabilizovat NATO
Britská vláda pod vedením premiéra Keira Starmera přistoupila k výraznému snížení finanční podpory pro západní Balkán, což vyvolalo vlnu kritiky od bezpečnostních expertů i opozičních politiků. Financování určené k boji proti ruským dezinformacím, kybernetickým útokům a na podporu demokratických institucí v regionu klesne o plných 40 procent. V absolutních číslech jde o propad ze 40 milionů liber v loňském roce na 24 milionů liber pro období 2025–2026.
Zdroj: Libor Novák