Kreml zchladil Trumpa. Válku za 24 hodin neukončí ani náhodou

Kreml se ostře vyjádřil k tvrzení nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, že by dokázal ukončit válku na Ukrajině během jednoho dne. Dmitrij Peskov, mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina, označil tento výrok za přehnaný.

Podle Peskova je ukrajinský konflikt složitý a nemůže být vyřešen okamžitě. Dodal, že pokud Trumpova administrativa bude upřednostňovat mír před pokračováním konfliktu, může to mít pozitivní dopad na vztahy mezi USA a Ruskem.

Trump, který po svém zvolení plánuje změny v americké zahraniční politice, před volbami tvrdil, že jako prezident by mohl během jednoho dne ukončit konflikt na Ukrajině. Peskov ale varoval, že Trumpova rétorika se může po jeho nástupu do funkce změnit, jak se to často stává u nových prezidentů, kteří čelí realitě, jakmile převzetí moci skutečně nastane.

Během předvolební kampaně Trump opakovaně kritizoval rozsah americké podpory Ukrajině. Dále obvinil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že svými rozhodnutími přispěl k eskalaci konfliktu s Ruskem. Trump také v minulosti označil Zelenského za „nejlepšího obchodníka na světě“, což se vztahovalo na jeho schopnost mobilizovat mezinárodní podporu pro Ukrajinu.

Peskov zároveň připustil, že změna politiky Spojených států pod vedením Trumpa by mohla mít zásadní vliv na průběh války, pokud by nová americká administrativa skutečně začala usilovat o mírové řešení. To by mohlo znamenat, že USA se pokusí o přehodnocení své strategie ve vztahu k Ukrajině a Rusku.

Jak se konkrétně bude americká zahraniční politika vyvíjet, zůstává zatím nejisté. Trumpovo prohlášení o tom, že konflikt na Ukrajině lze ukončit „ze dne na den“, vzbudilo obavy nejen v Kremlu, ale i na Západě, kde se varovalo před možnými riziky příliš rychlých rozhodnutí, která by mohla vést k dalšímu zhoršení situace.

Peskov uvedl, že i když Trumpova slova vzbuzují určité naděje, je důležité si uvědomit, že realita je mnohem složitější a vyžaduje pečlivou diplomatickou práci. Jaké kroky nová americká vláda podnikne, ukáže až čas, a záleží na konkrétních krocích, které prezident a jeho tým podniknou po převzetí moci.

Ukrajina se ale ocitla před tvrdou realitou, kterou si mnozí jen neradi připouštěli: vítězství Donalda Trumpa, který slíbil ukončit válku během „24 hodin“, může znamenat omezení podpory a nátlak na Kyjev, aby přijal podmínky, jež by pro Ukrajinu nebyly výhodné. Trump, který už v minulosti zpochybňoval vojenskou pomoc USA a kritizoval prezidenta Zelenského, chce přerušit americké angažmá v zahraničních konfliktech, což by mohlo oslabit odpor Ukrajiny proti Rusku.

Ukrajina se nyní musí vyrovnat s tvrdou realitou – Trumpovým vítězstvím, které může zásadně změnit její situaci. Ačkoliv se Kyjev a jeho spojenci připravovali na různé scénáře, mnoho z nich doufalo, že tato možnost nenastane. Trump slíbil, že ukončí válku během 24 hodin, aniž by specifikoval, jakým způsobem.

Opakovaně kritizoval prezidenta Zelenského a vyjádřil své pochybnosti o pokračující vojenské pomoci. V Kremlu naopak Trumpovo vítězství vyvolalo spíše uspokojení, neboť ruská vláda předpokládá, že USA pod Trumpovým vedením zmírní svou podporu Ukrajině.

Trumpův přístup by mohl znamenat zpomalení nebo dokonce zastavení americké pomoci, což by ruské síly povzbudilo k intenzivnějším operacím v Donbasu, kde již probíhají těžké boje. Úspěch na východě by otevřel cestu k velkým ukrajinským městům, jako jsou Dnipro a Záporoží, čímž by Kyjev výrazně oslabil.

Pro Rusko, které v poslední době čelí vysokým ztrátám a možným nedostatkům munice, by tato situace mohla znamenat vítanou příležitost. Ruské jednotky se připravují na pokračování v zimní ofenzívě v Donbasu, která by mohla otevřít cestu k důležitým městům na východě Ukrajiny, čímž by válečná situace mohla vyústit v pro Ukrajinu nepříznivý obrat.

Ukrajinští vojáci již pocítili oslabení podpory, když USA loni dočasně pozastavily vojenskou pomoc, a nyní je reálná možnost, že by Trumpovo vedení mohlo přerušit dodávky zbraní nebo dokonce zaujmout vůči Ukrajině nepřátelský postoj. Dále hrozí, že Trumpova nevyzpytatelná zahraniční politika bude ovlivňovat složité konflikty impulsivními kroky, což vyvolává obavy, jaká bude jeho ochota pokračovat v pomoci Ukrajině.

Trumpovo vítězství by navíc mohlo oslabit pozici ukrajinského prezidenta Zelenského, kterého Trump v minulosti zapletl do vyšetřování rodiny Bidenových. Zůstává otázkou, zda Zelenskyj může dále zastávat roli efektivního „prodejce“ ukrajinské kauzy na mezinárodní scéně. Tím se také otevírá prostor pro změny v ukrajinské vládě, aby byla lepší šance získat novou podporu.

Ukrajina musí také počítat s tím, že Rusko při předchozích konfliktech ukázalo schopnost využívat diplomatická jednání jen jako přechodné opatření, aby se připravilo na další vojenské akce. Putin si válku pro domácí publikum prezentuje jako obranu před NATO, což pro něj znamená pokračovat v konfliktu.

Putinovo agresivní jednání vůči sousedům, včetně ovlivňování situace v Gruzii a Moldavsku, zůstává výstrahou, že jeho cíl – udržet Ukrajinu mimo NATO a EU – je nezměněn. Kreml potřebuje vojenský úspěch, aby ospravedlnil ztráty v konfliktu a zajistil si stabilní podporu doma.

Zároveň se objevují obavy, že Trumpova administrativa by mohla přimět Západ ke snížení obav z Ruska, což by pro Putina znamenalo zásadní úspěch. Takový posun by mohl oslabit západní odhodlání podporovat Ukrajinu v dlouhodobém měřítku.

Vojáci a spojenci unavení válkou by však podle CNN neměli přistupovat na Trumpův navrhovaný mír – Kreml už několikrát využil vyjednávání pouze k prodloužení konfliktu a získání času k posílení svých vojenských pozic.

Putin se nyní může pokoušet rozšířit svůj vliv v postsovětských zemích, jako jsou Gruzie nebo Moldavsko. Jeho hlavním cílem vždy bylo ovládnout Ukrajinu a zamezit jejímu členství v NATO.

Trumpovo prezidentství by mohlo pro Putina představovat vítězství, pokud Západ přijme názor, že Rusko není hrozbou. 

Související

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Dmitrij Peskov Donald Trump

Aktuálně se děje

před 16 minutami

Předseda vlády Andrej Babiš

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

před 1 hodinou

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.

před 2 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

před 4 hodinami

U.S. Air Force F-22 Raptor

Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci

Americká armáda potvrdila tragickou smrt čtyř svých příslušníků po havárii tankovacího letounu KC-135 Stratotanker, k níž došlo v západním Iráku. Podle oficiálního prohlášení amerického centrálního velitelství CENTCOM nebyl incident způsoben nepřátelskou ani spojeneckou palbou. Na palubě stroje se v době neštěstí nacházelo celkem šest osob, přičemž po zbývajících dvou členech posádky záchranné týmy stále pátrají.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici

Ačkoliv se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží veřejnost uklidnit sliby o brzkém konci války s Íránem, odborníci varují, že energetický trh se z tohoto šoku jen tak nevzpamatuje. Zatímco Bílý dům označuje současné skokové zdražování paliv za dočasnou záležitost, která potrvá spíše týdny než měsíce, analytici podle webu Politico identifikovali pět klíčových důvodů, proč zůstanou ceny benzínu vysoké po velmi dlouhou dobu.

před 6 hodinami

Prezident Trump

Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky

Evropská unie hodlá přehodnotit bezpečnost svých dodávek ropy a plynu, pokud by blokáda Hormuzského průlivu trvala delší dobu. Vyplynulo to z jednání koordinačních skupin pro ropu a plyn, která proběhla ve čtvrtek. Ačkoliv unijní představitelé zatím nevidí bezprostřední ohrožení dodávek, omezování námořní dopravy v tomto klíčovém uzlu vyvolává značnou nejistotu na světových trzích. Mezi tím americký prezident Donald Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a průlivem proplouvaly i přes pokračující íránské útoky.

před 7 hodinami

Hormuzský průliv

CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv

Podle informací CNN z několika zdrojů obeznámených se situací Pentagon a Rada pro národní bezpečnost při plánování současné operace výrazně podcenily ochotu Íránu uzavřít Hormuzský průliv. Tým Donalda Trumpa pro národní bezpečnost nedokázal plně zhodnit potenciální následky scénáře, který někteří úředníci nyní označují za nejhorší možnou variantu, jíž administrativa čelí.

před 9 hodinami

včera

včera

Stanislav Křeček

Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně

Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Hrozí největší narušení dodávek ropy v historii, varuje IEA. Je důležitější, že Írán nebude mít jaderné zbraně, míní Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek na své sociální síti Truth Social prohlásil, že zabránění Íránu v získání jaderných zbraní je pro něj mnohem důležitější prioritou než stabilita cen ropy. Reagoval tak na rostoucí volatilitu na energetických trzích, kterou vyvolal prohlubující se válečný konflikt v Perském zálivu a útoky na klíčové námořní trasy.

včera

Íránská státní televize takto odvysílala první projev nového ájatolláha Modžtaby Chameneího

První prohlášení íránského vůdce: Chámeneí požaduje od USA kompenzace, nařídil blokaci Hormuzského průlivu

Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí prolomil mlčení a vydal své první oficiální prohlášení od nástupu do úřadu. Sdělení však nebylo proneseno osobně; text přečetl moderátor ve vysílání státní televize, zatímco se na obrazovce objevovaly statické záběry. Tato forma komunikace jen prohlubuje spekulace o jeho zdravotním stavu po zprávách, že byl zraněn při zahajovacích útocích probíhajícího válečného konfliktu.

včera

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

Válka v Íránu nahrává Putinovi. Pomáhá financovat jeho invazi na Ukrajinu

Válečný konflikt s Íránem, který rozpoutala administrativa Donalda Trumpa, začíná přinášet nečekané ovoce ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Podle analýz webu CNN se zdá, že šéf Kremlu doslova vyhrál v loterii. Zatímco se pozornost Washingtonu upírá k Perskému zálivu, Rusko těží z prudkého nárůstu cen ropy a postupného uvolňování sankcí, což přímo financuje jeho pokračující agresi na Ukrajině.

včera

Válka v Íránu stojí USA miliardy dolarů. Námořnictvo není připraveno eskortovat tankery přes Hormuzský průliv

Americký ministr energetiky Chris Wright ve čtvrtek otevřeně přiznal, že námořnictvo Spojených států není v tuto chvíli připraveno doprovázet ropné tankery skrze strategický Hormuzský průliv. Toto prohlášení přichází jen 48 hodin poté, co tentýž ministr na sociálních sítích mylně tvrdil, že americké síly úspěšně asistovaly při průjezdu prvního plavidla. Tato dezinformace tehdy nakrátko srazila ceny ropy, než byla Bílým domem dementována, což vyvolalo další prudký růst cen na trzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy