Kreml zchladil Trumpa. Válku za 24 hodin neukončí ani náhodou

Podle Peskova je ukrajinský konflikt složitý a nemůže být vyřešen okamžitě. Dodal, že pokud Trumpova administrativa bude upřednostňovat mír před pokračováním konfliktu, může to mít pozitivní dopad na vztahy mezi USA a Ruskem.

Trump, který po svém zvolení plánuje změny v americké zahraniční politice, před volbami tvrdil, že jako prezident by mohl během jednoho dne ukončit konflikt na Ukrajině. Peskov ale varoval, že Trumpova rétorika se může po jeho nástupu do funkce změnit, jak se to často stává u nových prezidentů, kteří čelí realitě, jakmile převzetí moci skutečně nastane.

Během předvolební kampaně Trump opakovaně kritizoval rozsah americké podpory Ukrajině. Dále obvinil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že svými rozhodnutími přispěl k eskalaci konfliktu s Ruskem. Trump také v minulosti označil Zelenského za „nejlepšího obchodníka na světě“, což se vztahovalo na jeho schopnost mobilizovat mezinárodní podporu pro Ukrajinu.

Peskov zároveň připustil, že změna politiky Spojených států pod vedením Trumpa by mohla mít zásadní vliv na průběh války, pokud by nová americká administrativa skutečně začala usilovat o mírové řešení. To by mohlo znamenat, že USA se pokusí o přehodnocení své strategie ve vztahu k Ukrajině a Rusku.

Jak se konkrétně bude americká zahraniční politika vyvíjet, zůstává zatím nejisté. Trumpovo prohlášení o tom, že konflikt na Ukrajině lze ukončit „ze dne na den“, vzbudilo obavy nejen v Kremlu, ale i na Západě, kde se varovalo před možnými riziky příliš rychlých rozhodnutí, která by mohla vést k dalšímu zhoršení situace.

Peskov uvedl, že i když Trumpova slova vzbuzují určité naděje, je důležité si uvědomit, že realita je mnohem složitější a vyžaduje pečlivou diplomatickou práci. Jaké kroky nová americká vláda podnikne, ukáže až čas, a záleží na konkrétních krocích, které prezident a jeho tým podniknou po převzetí moci.

Ukrajina se ale ocitla před tvrdou realitou, kterou si mnozí jen neradi připouštěli: vítězství Donalda Trumpa, který slíbil ukončit válku během „24 hodin“, může znamenat omezení podpory a nátlak na Kyjev, aby přijal podmínky, jež by pro Ukrajinu nebyly výhodné. Trump, který už v minulosti zpochybňoval vojenskou pomoc USA a kritizoval prezidenta Zelenského, chce přerušit americké angažmá v zahraničních konfliktech, což by mohlo oslabit odpor Ukrajiny proti Rusku.

Ukrajina se nyní musí vyrovnat s tvrdou realitou – Trumpovým vítězstvím, které může zásadně změnit její situaci. Ačkoliv se Kyjev a jeho spojenci připravovali na různé scénáře, mnoho z nich doufalo, že tato možnost nenastane. Trump slíbil, že ukončí válku během 24 hodin, aniž by specifikoval, jakým způsobem.

Opakovaně kritizoval prezidenta Zelenského a vyjádřil své pochybnosti o pokračující vojenské pomoci. V Kremlu naopak Trumpovo vítězství vyvolalo spíše uspokojení, neboť ruská vláda předpokládá, že USA pod Trumpovým vedením zmírní svou podporu Ukrajině.

Trumpův přístup by mohl znamenat zpomalení nebo dokonce zastavení americké pomoci, což by ruské síly povzbudilo k intenzivnějším operacím v Donbasu, kde již probíhají těžké boje. Úspěch na východě by otevřel cestu k velkým ukrajinským městům, jako jsou Dnipro a Záporoží, čímž by Kyjev výrazně oslabil.

Pro Rusko, které v poslední době čelí vysokým ztrátám a možným nedostatkům munice, by tato situace mohla znamenat vítanou příležitost. Ruské jednotky se připravují na pokračování v zimní ofenzívě v Donbasu, která by mohla otevřít cestu k důležitým městům na východě Ukrajiny, čímž by válečná situace mohla vyústit v pro Ukrajinu nepříznivý obrat.

Ukrajinští vojáci již pocítili oslabení podpory, když USA loni dočasně pozastavily vojenskou pomoc, a nyní je reálná možnost, že by Trumpovo vedení mohlo přerušit dodávky zbraní nebo dokonce zaujmout vůči Ukrajině nepřátelský postoj. Dále hrozí, že Trumpova nevyzpytatelná zahraniční politika bude ovlivňovat složité konflikty impulsivními kroky, což vyvolává obavy, jaká bude jeho ochota pokračovat v pomoci Ukrajině.

Trumpovo vítězství by navíc mohlo oslabit pozici ukrajinského prezidenta Zelenského, kterého Trump v minulosti zapletl do vyšetřování rodiny Bidenových. Zůstává otázkou, zda Zelenskyj může dále zastávat roli efektivního „prodejce“ ukrajinské kauzy na mezinárodní scéně. Tím se také otevírá prostor pro změny v ukrajinské vládě, aby byla lepší šance získat novou podporu.

Ukrajina musí také počítat s tím, že Rusko při předchozích konfliktech ukázalo schopnost využívat diplomatická jednání jen jako přechodné opatření, aby se připravilo na další vojenské akce. Putin si válku pro domácí publikum prezentuje jako obranu před NATO, což pro něj znamená pokračovat v konfliktu.

Putinovo agresivní jednání vůči sousedům, včetně ovlivňování situace v Gruzii a Moldavsku, zůstává výstrahou, že jeho cíl – udržet Ukrajinu mimo NATO a EU – je nezměněn. Kreml potřebuje vojenský úspěch, aby ospravedlnil ztráty v konfliktu a zajistil si stabilní podporu doma.

Zároveň se objevují obavy, že Trumpova administrativa by mohla přimět Západ ke snížení obav z Ruska, což by pro Putina znamenalo zásadní úspěch. Takový posun by mohl oslabit západní odhodlání podporovat Ukrajinu v dlouhodobém měřítku.

Vojáci a spojenci unavení válkou by však podle CNN neměli přistupovat na Trumpův navrhovaný mír – Kreml už několikrát využil vyjednávání pouze k prodloužení konfliktu a získání času k posílení svých vojenských pozic.

Putin se nyní může pokoušet rozšířit svůj vliv v postsovětských zemích, jako jsou Gruzie nebo Moldavsko. Jeho hlavním cílem vždy bylo ovládnout Ukrajinu a zamezit jejímu členství v NATO.

Trumpovo prezidentství by mohlo pro Putina představovat vítězství, pokud Západ přijme názor, že Rusko není hrozbou.