V roce 2035 může 51 procent obyvatel světa mít nadváhu či obezitu, pokud země nezlepší prevenci nebo léčbu a současné trendy budou pokračovat. Upozorňuje na to World Obesity Federation (Světová federace pro obezitu) k příležitosti Světového dne obezity, který připadá na sobotu. Náklady na léčení této nemoci a jejích důsledků v roce 2035 organizace vyčíslila na 4,32 bilionu dolarů, tedy skoro tři procenta celosvětového HDP. Přirovnává to k ekonomickým dopadům pandemie covidu-19 v roce 2020.
Světová federace pro obezitu předpovídá, že zatímco v současnosti trpí obezitou jeden ze sedmi lidí, za 12 let to bude už každý čtvrtý. Za obezitu označuje body mass index (BMI) vyšší než 30. Index odpovídá hmotnosti v kilogramech, která se vydělí druhou mocninou výšky v metrech. Ideální zdravá váha se pohybuje mezi hodnotou 18,5 a 25. Od 25 do 30 je nadváha.
Autoři zprávy předvídají, že v České republice bude v roce 2035 trpět obezitou 35 procent dospělých, strmější nárůst počtu očekávají u mužů než u žen a v případě dětí u chlapců než u dívek. Zatímco před třemi lety bylo v Česku 15 procent chlapců obézních, v roce 2035 to bude už více než čtvrtina. Náklady na řešení tohoto onemocnění vyjdou na 3,4 procenta HDP, tedy více, než bude celosvětový průměr. V roce 2020 to bylo 2,7 procenta HDP.
Odborníci upozorňují, že celosvětově rychle přibývá dětí a adolescentů s obezitou, v případě chlapců se jejich počet do roku 2035 může zdvojnásobit, u dívek jejich počet může celosvětově vzrůst až o 125 procent. "Vlády a lidé v rozhodujících pozicích na celém světě musejí udělat vše pro to, aby se zabránilo přesunu zdravotních, sociální a ekonomických nákladů na mladší generaci," uvedla Louise Baurová, prezidentka Světové federace pro obezitu. Australská pediatrička Baurová patří k předním světovým odborníkům na dětskou obezitu. Podle ní je třeba analyzovat základní faktory, které jsou příčinou obezity, a aktivně zapojit mladé lidí do řešení tohoto problému.
Podle zprávy je důležité, aby jednotlivé země měly komplexní plány pro prevenci a léčbu obezity a podporovaly lidi, kteří tuto nemoc mají. Zároveň autoři zprávy uznávají, že negativní vliv při řešení nadváhy a obezity mají dopady klimatické krize, omezení související s pandemií covidu-19, nové pandemie a chemické znečištění, které ovlivňuje endokrinní systém lidí.
Zatímco obezita bývá spojována s bohatými zeměmi, šíří se ve středně a nízkopříjmových zemích, které jsou často nejméně připraveny na tuto nemoc a její následky reagovat. Devět z deseti zemí s největším očekávaným nárůstem počtu obézních lidí je v Africe a Asii. Důvod k tomu jsou změny stravovacích zvyků, kdy v jídelníčku lidí přibývá vysoce zpracovaných potravin, sedavý způsob života, slabá kontrola potravin a jejich marketingu a menší objem peněz na zvládání problémů s hmotností a na zdravovědu.
Český statistický úřad před měsícem uvedl, že průměrný dospělý obyvatel ČR má mírnou nadváhu. Jeho BMI se od roku 2017 do loňska zvedl z 25,2 na 26,2. Každý pátý muž trpí obezitou, u žen je to o něco méně.
Experti poukazují na to, že BMI je jen orientační ukazatel. Liší se i pro jednotlivé věkové kategorie.
13. března 2026 18:33
O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko
Související
Okamura označuje své voliče za „naše občany“. Jde jen o malou a specifickou část českého národa
Co lidé čekají od Babišovy vlády? Nic se nezmění, myslí si polovina z nich. Další se bojí zdražování
Lidé , obezita, nadváha, hubnutí
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Orbán a Magyar rozdělili Maďarsko. Za oba tábory vyrazily do ulic statisíce lidí
před 2 hodinami
Rusko a Čína poskytují Íránu v probíhající válce vojenskou podporu, tvrdí Teherán
před 3 hodinami
Jak Íránci obcházejí informační blackout? Hitem je „spojovací překupník“
před 5 hodinami
Modžtaba Chámeneí byl ruským letadlem převezen na operaci do Moskvy, píše blízkovýchodní tisk
před 6 hodinami
Ceny paliv jen tak neklesnou. Izrael neukončí nálety na Írán ještě několik týdnů
před 7 hodinami
Útok na ostrov Charg může pohřbít poslední naděje na zlevnění pohonných hmot
před 8 hodinami
Izraelská armáda zabila vysoké představitele Hamásu
před 10 hodinami
Hádka kvůli ropě: Okamura prosazuje nákupy z Ruska, Schillerová připustila zásah do cen pohonných hmot
před 11 hodinami
Írán má zájem o jednání, tvrdí Trump. Dohodu s Teheránem ale odmítá
před 12 hodinami
Izraelská armáda oznámila, že zahájila vlnu rozsáhlých úderů napříč západním Íránem
před 13 hodinami
Írán hrozí po Trumpově prohlášení další eskalací války
před 15 hodinami
Íránský lídr Modžtaba Chameneí podle Trumpa možná vůbec nežije
před 16 hodinami
Počasí příští týden: Mírně se ochladí, v noci bude nadále mrznout
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem
včera
Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán
včera
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
včera
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
včera
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
včera
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
včera
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
Mezinárodní politickou scénou otřásla v pátek nečekaná roztržka mezi Washingtonem a jeho klíčovými spojenci v NATO. Kanadský premiér Mark Carney, německý kancléř Friedrich Merz a norský předseda vlády Jonas Gahr Støre podrobili ostré kritice rozhodnutí administrativy Donalda Trumpa dočasně zmírnit sankce na ruskou ropu.
Zdroj: Libor Novák