Německo se zmítá v politické krizi. Vláda se rozpadá, země míří k předčasným volbám

Německý kancléř Olaf Scholz ve středu oznámil, že odvolal ministra financí Christiana Lindnera, předsedu koaliční Svobodné demokratické strany (FDP). Tento krok přišel v době, kdy mezi koaličními partnery panují hluboké rozpory ohledně hospodářské politiky. Scholz uvedl, že rozhodnutí bylo nezbytné, aby se zabránilo dalšímu poškození země. Odvolání ministra následovalo po zveřejnění Lindnerova programového dokumentu, který požadoval zásadní změnu ekonomické orientace vlády.

Scholz obvinil Lindnera z toho, že se místo hledání kompromisů ve prospěch občanů soustředil pouze na zájmy své vlastní politické skupiny. Podle kancléře to znemožnilo efektivní spolupráci. Scholz navíc v reakci na rostoucí napětí v koalici oznámil, že 15. ledna 2025 svolá hlasování o důvěře své vládě, přičemž připustil možnost předčasných voleb, které by se mohly uskutečnit do března 2025.

K odvolání ministra financí došlo právě v momentě, kdy se ukázaly rozdíly mezi koaličními stranami, přičemž dokument, který Lindner předložil minulý týden, se stal příčinou politického napětí, uvedl server CNN.

Dokument, který byl podle Lindnera původně určen pouze pro interní potřebu, požadoval zásadní změnu směru německé hospodářské politiky a varoval před neudržitelným pokračováním současné vlády. Lindner ve svém plánu navrhoval konkrétní kroky k oživení ekonomiky, včetně změn v daňové politice a úsporách ve veřejných výdajích, což Scholzovi a Zeleným nevyhovovalo.

Ještě před tímto rozhodnutím Lindner navrhl jako řešení politické krize předčasné volby, což Scholz rozhodně odmítl. Tento krok ukázal na hlubší rozdělení uvnitř koalice, která čelí problémům nejen v oblasti hospodářské politiky, ale i v otázkách energetické politiky a správy veřejných financí.

Scholzovo odvolání Lindnera tedy není pouze politickým aktem, ale i signálem pro veřejnost a politické soupeře, že německá vláda může vstoupit do velmi komplikované fáze, kdy se bude rozhodovat o budoucnosti koalice. Opozice již začala kritizovat nejen samotný krok, ale i způsob, jakým kancléř řeší tuto vnitřní krizi. Někteří odborníci tvrdí, že tento krok může vést k dalšímu oslabování vlády a k rozdělení mezi koaličními partnery.

Pokud by skutečně došlo k předčasným volbám, mohlo by to zásadně změnit politickou mapu Německa. Není jasné, jak by tento krok ovlivnil popularitu jednotlivých politických stran a zda by koalice, která by vznikla po těchto volbách, byla stabilní. Na rozhodnutí o důvěře a případné volební možnosti tak bude i nadále upřena velká pozornost.

Tato politická krize však přichází v těžkém období pro Německo, které čelí výzvám v oblasti ekonomiky, energetiky a zahraniční politiky. Rozhodnutí kancléře Scholze a budoucnost koalice tak budou zásadní pro další směřování země v příštích měsících a letech.

Koalice, kterou tvoří sociální demokraté (SPD), liberální FDP a Zelení, se po několika měsících napětí dostala na pokraj rozpadu, uvedl Deutsche Welle.

K rozpadu koalice přispělo několik faktorů, ale klíčovým momentem bylo rozhodnutí Spolkového ústavního soudu z 15. listopadu 2023, který prohlásil část vládní rozpočtové politiky za protiústavní.

Soud zrušil plán na přerozdělení prostředků z fondu na zmírnění následků pandemie COVID-19, což vedlo k rozpočtovému výpadku ve výši 60 miliard eur. Tento krok odhalil hluboké neshody uvnitř vlády a vystavil koalici problémům, které se už nedaly překonat.

Koalice začala mít problémy již od svého vzniku, kdy bylo jasné, že základní politické hodnoty SPD, Zelených a FDP nejsou kompatibilní. Zatímco SPD a Zelení zastávají centristické levicové názory a prosazují silný stát s vysokými výdaji na sociální politiku a ochranu klimatu, FDP je ekonomicky liberální strana, která volá po úsporné politice a minimalizaci státního zásahu.

K prvním vážným konfliktům došlo již po několika měsících vládnutí. Když Lindner navrhl daňové úlevy pro řidiče jako odpověď na rostoucí ceny pohonných hmot, Zelení tento krok kategoricky odmítli. Následně se začaly prohlubovat neshody ohledně dalších legislativních opatření, jako jsou změny v sociálních dávkách nebo energetické politice, což vedlo k neustálým konfliktům mezi stranami.

Ve chvíli, kdy Lindner navrhl předčasné volby, Scholz tento návrh odmítl a rozhodl se ho odvolat. Politická situace v zemi se tím ještě více zkomplikovala, když Lindner začal veřejně kritizovat koaliční politiku a její ekonomické plány. Jeho krok byl vnímán jako provokace, která vedla k otevřeným neshodám nejen mezi ním a kancléřem, ale i mezi jednotlivými koaličními stranami.

Související

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Obvinění Ruska z dronového útoku je velká chyba, prohlásil Putin. Medveděv Berlínu hrozí odvetou

Německé rozhodnutí oficiálně připsat nedávný dronový útok na letišti v Lipsku Ruské federaci označil ruský prezident Vladimir Putin za závažnou chybu. Ruská hlava státu podle webu The Guardian zároveň zpochybnila důkazy, na jejichž základě Berlín k tomuto závěru dospěl. Podle Putina se německá vláda snaží svalením viny na Moskvu odvést pozornost veřejnosti od vlastních vnitropolitických problémů.
Friedrich Merz (CDU)

Německo obvinilo Rusko ze spáchání dronového útoku na letišti v Lipsku

Německo oficiálně obvinilo Rusko z odpovědnosti za dronový útok na letišti v Lipsku. Německé úřady potvrdily zapojení Moskvy na základě podrobného zkoumání nalezeného zařízení a poznatků zpravodajských služeb. Pokus o útok směřoval na ukrajinská nákladní letadla, která v tomto východoněmeckém uzlu pravidelně operují. Německá vláda označila incident za součást širší hybridní kampaně vedené proti evropským státům.

Více souvisejících

Německo Olaf Scholz

Aktuálně se děje

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama

Nepál a přilehlé oblasti Tibetu zasáhly ničivé bleskové povodně, které si vyžádaly více než dvanáct set lidských životů. Katastrofu způsobil náhlý kolaps tajícího ledovce vysoko v Himalájích na hranicích mezi Nepálem a Čínou ovládaným Tibetem. Vodní příval se následně prohnal údolími řek Bhotekoshi a Trishuli a smetl celé vesnice i klíčovou infrastrukturu. Záchranáři v postižených oblastech neustále pátrají po tisících nezvěstných osob, přičemž jejich úsilí komplikuje extrémně nepřístupný terén.

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie

Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu unijní diplomatické služby. Plán obou zemí počítal s hlubokou přestavbou Evropské služby pro vnější činnost, která měla mimo jiné pod dohled Kallasové přesunout vybrané útvary Evropské komise. 

včera

Prezident Trump

Trump chce přejmenovat Hormuzský průliv na Trumpův průliv

Americký prezident Donald Trump navrhl přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv. Na své sociální síti Truth Social napsal, že tato strategická oblast pod kontrolou Spojených států by si zasloužila nový název. Podle jeho slov by takové pojmenování učinilo z klíčové námořní cesty atraktivnější místo, podobně jako je tomu v případě samotné Ameriky. Návrh přichází v době vyhroceného konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem v celém blízkovýchodním regionu.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko

Představitelé Evropské unie a Severoatlantické aliance oznámili záměr zvýšit tlak na Ruskou federaci v reakci na stupňující se hybridní útoky na evropském území. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a generální tajemník NATO Mark Rutte odsoudili bezohledné jednání Moskvy po zmařeném dronovém útoku na letišti v Lipsku. Obě instituce označily incident za novou eskalaci a zdůraznily potřebu rychlejší a efektivnější společné obrany, píše BBC.

včera

Jan Masaryk v rakvi

Policie zahájila exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka

Kriminalisté na hřbitově v Lánech zahájili exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka z rodinné hrobky. Podle vyjádření policie na sociální síti jsou tyto úkony prováděny v rámci trestního řízení v souvislosti s prověřováním jeho úmrtí z roku 1948. Vzorky a ostatky mají být podrobeny zkoumání za využití nejmodernějších kriminalistických metod. Policisté si od tohoto kroku slibují především vyvrácení dosavadních spekulací a přiblížení k objasnění přesných okolností tragédie.

včera

USS Abraham Lincoln

Po devíti měsících na pevnině. Pět tisíc námořníků z letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazilo do Thajska

Posádka americké letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazila do thajského letoviska Pattaya na zasloužený odpočinek po rekordních 270 dnech strávených nepřetržitě na moři. Pět tisíc námořníků vystoupilo na pevninu poprvé po téměř devíti měsících nasazení. Na místě je v úvodu přivítal starosta města společně s policií a místními obyvateli v tradičních oděvech. Příjezd vojáků doprovázela přísná bezpečnostní i organizační opatření.

včera

Andrej Babiš

Babiš označil incidenty v Německu za velmi vážné. Macinka si předvolá ruskou velvyslankyni

Premiér Andrej Babiš označil nedávné bezpečnostní incidenty v Německu za velmi vážné. Podle jeho vyjádření se tyto události týkají možného terorismu a sabotáží podporovaných Ruskem. Předseda vlády v této souvislosti zdůraznil, že vzniklé incidenty nelze brát na lehkou váhu. V reakci na tento vývoj plánuje Babiš jednat s evropskými partnery o dalším posílení bezpečnosti.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Obvinění Ruska z dronového útoku je velká chyba, prohlásil Putin. Medveděv Berlínu hrozí odvetou

Německé rozhodnutí oficiálně připsat nedávný dronový útok na letišti v Lipsku Ruské federaci označil ruský prezident Vladimir Putin za závažnou chybu. Ruská hlava státu podle webu The Guardian zároveň zpochybnila důkazy, na jejichž základě Berlín k tomuto závěru dospěl. Podle Putina se německá vláda snaží svalením viny na Moskvu odvést pozornost veřejnosti od vlastních vnitropolitických problémů.

včera

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

Politico: Česko a některé další státy EU poskytnou miliardy na centra pro AI

Evropská unie se zapojuje do globálního souboje o budování masivních datových center pro umělou inteligenci, avšak ne všechny členské státy se do tohoto projektu připojily. Dvě třetiny vlád Evropské unie přislíbily finanční prostředky na podporu plánu na vytvoření sedmi velkých výpočetních center. Celkově devět zemí se však rozhodlo finance neposkytnout, což je důsledek značného napětí v jejich národních rozpočtech. Tento krok představuje dosud nejvýznamnější průmyslovou iniciativu Unie v oblasti rozvoje infrastruktury pro umělou inteligenci.

včera

Charlie Kirk

Mladík podezřelý z vraždy Charlieho Kirka může dostat trest smrti

Třiadvacetiletý Tyler Robinson odmítl vinu za vraždu konzervativního aktivisty Charlieho Kirka před soudem ve městě Provo. Obžalovaný čelí celkem sedmi obviněním včetně závažné vraždy, za kterou v americkém státě Utah hrozí nejvyšší trest. Soudce zároveň vyhověl návrhu žalobců a umožnil, aby v nadcházejícím procesu usilovali o trest smrti. Obhajoba se marně snažila možnost absolutního trestu z jednání zcela vyloučit.

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Německo obvinilo Rusko ze spáchání dronového útoku na letišti v Lipsku

Německo oficiálně obvinilo Rusko z odpovědnosti za dronový útok na letišti v Lipsku. Německé úřady potvrdily zapojení Moskvy na základě podrobného zkoumání nalezeného zařízení a poznatků zpravodajských služeb. Pokus o útok směřoval na ukrajinská nákladní letadla, která v tomto východoněmeckém uzlu pravidelně operují. Německá vláda označila incident za součást širší hybridní kampaně vedené proti evropským státům.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Dohoda USA s Venezuelou? Trump ji označil za největší v historii, podle expertů je otřesná

Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila novou fázi útoků na Ukrajinu

Ruské síly zahájily novou fázi útoků na Ukrajinu, přičemž se úmyslně zaměřují na tamní železniční síť. Při masivním bombardování Kyjeva a okolního regionu zasáhla balistická raketa depo lokomotiv, kde zahynulo šest zaměstnanců státní společnosti Ukrzaliznytsia. Útoky v oblasti si celkem vyžádaly nejméně dvanáct lidských životů a tucet zraněných, mezi nimiž jsou i tři děti. Vlnu vzdušných úderů zahájila Moskva těsně před začátkem nového školního roku.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj varoval letecké společnosti. Prakticky uzavřel vzdušný prostor nad Ruskem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval letecké společnosti a pojišťovny, že vzdušný prostor nad Ruskem se stává plně nebezpečným a de facto se uzavírá. Reagoval tak na výrazné stupňování ukrajinských dronových operací nad ruským územím. Upozornění směřovalo všem dopravcům, kteří dosud využívají klíčová ruská letiště, především v Moskvě a Petrohradu. Zelenskyj zdůraznil, že samotná válka rozpoutaná Moskvou postupně uzavírá ruské nebe pro civilní provoz.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes tisíc mrtvých. Čtyři tisíce se dál pohřešují

Záchranáři v Nepálu staví dočasné mosty a prohledávají trosky hydroelektráren v Himalájích, aby se dostali k lidem uvězněným po katastrofálních záplavách. Počet obětí ničivých povodní, které před týdnem zasáhly příhraniční oblast mezi Nepálem a Tibetem, již přesáhl jeden tisíc. V zasažených údolích a městech zanechaly bleskové povodně obrovské škody na majetku a infrastruktuře. Obnovit dodávky elektřiny a telefonního spojení se zatím podařilo jen v některých oblastech.

včera

1. září 2026 21:58

1. září 2026 20:40

1. září 2026 19:19

Messi už další MS nepřidá. Legendární Argentinec ukončil reprezentační kariéru

Více než měsíc poté, co v New Yorku prohrál se svou Argentinou finále letošního fotbalového světového šampionátu se Španělskem, se jedna z největších argentinských fotbalových hvězd Lionel Messi rozhodla ve svých 39 letech ukončit reprezentační kariéru. Mistr světa z roku 2022 a držitel stříbra z MS 2014 se tak rozhodl poté, co má za sebou odehraných 207 reprezentačních duelů, během kterých zaznamenal 125 branek.

Zdroj: David Holub

Další zprávy