Netanjahuovi hrozí sesazení vlastní vládou. Ministrům se nelíbí návrh příměří, který by přijal i Hamás

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí závažné domácí politické krizi. Zatímco jeho vládní kabinet tíhne k pokračování vojenského angažmá v Pásmu Gazy, mezinárodní společenství od něj požaduje příměří. Místo izraelského lídra dokonce musel diplomaticky zasáhnout americký prezident Joe Biden, aby představil podmínky ukončení bojů. 

Deník Shopaholičky

Americký prezident Joe Biden v pátek popsal, jak si Izrael představuje obecné podmínky pro ukončení bojů. Měl je předložit americkým, katarským a egyptským zprostředkovatelům. „Biden vystrnadil Netanjahua ze skříně nejednoznačnosti a sám představil Netanjhahuův návrh,“ popsal dlouholetý premiérův kritik Ben Caspit. 

Plán by podle americké strany umožnil zvýšení humanitární pomoci a do Pásma Gazy by denně přijíždělo šest stovek nákladních aut s pomocí. Izraelský návrh počítá s druhou fází, ve které by došlo k trvalému zastavení bojových akcí. V jejím rámci by proběhla výměna všech živých rukojmích a dočasné příměří by nabylo plné platnosti. Ve třetí fázi by došlo k návratu pozůstatků rukojmích odvlečených do Gazy během říjnového útoku.

Nicméně doma izraelský premiér čelí jinému tlaku. Jak píše americký deník New York Times, představitelé dvou krajně pravicových stran v Netanjahuově koalici se zavázali, že jeho vládu svrhnou, pokud premiér na dohodu přistoupí a Hamás nebude zcela zničen. V jejich čele stojí ministr financí Bezalel Smotrič a ministr národní bezpečnosti Itamar Ben-Gvir. Přidávají se k nim i někteří členové premiérovy strany Likud.  

Proti se staví také izraelský ministr obrany Yoav Gallant. „V žádném procesu, který má vést k ukončení této války, nebudeme akceptovat vládu Hamásu. Izrael izoluje oblasti v Gaze, vyčistí je od příslušníků Hamásu a zavede síly, které umožní vytvoření alternativní vlády,“ shrnul. 

Americká a izraelská vláda mezi sebou mají od nástupu Netanjahuova kabinetu k moci velice napjaté vztahy. Premiérovi se podařilo sestavit nejpravicovější a nábožensky nejvíce konzervativní vládu v dějinách země. „Některé části Netanjahuovy koalice by s tímto návrhem nesouhlasily a raději by ještě léta bojovaly a okupovaly Gazu,“ uvedl Biden.

Nejasnosti ohledně původu návrhu na příměří pak rozptýlil mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost USA John Kirby. „Byl to izraelský návrh. Očekáváme, že pokud bude Hamás souhlasit s návrhem, který mu byl předán, pak Izrael řekne ano,“ řekl. 

Profesor politických věd Reuven Hazan z jeruzalémské univerzity však žádný velký průlom nečeká. „Kdykoli si mohl vybrat, zda chce být prospěšný pro zemi, nebo pro své extremistické fanatiky, nebo dokonce pro svou vlastní stranu, vždy se přiklonil k extremistickým fanatikům. Netanjahu se také naučil říkat Američanům ‚ano, ale…‘, pak čekat, až Hamás řekne ‚ne‘, a protahovat to tak dlouho, jak je to jen možné,“ vylíčil Hazan. 

Tentokrát ale Hamás nabídku na příměří neodmítá. Naopak jeho představitelé uvedli, že Bidenův projev vnímají pozitivně a vyjádřili připravenost konstruktivně přistoupit na „jakýkoli návrh založený na trvalém příměří a dalších podmínkách“. 

Válka probíhá od 7. října loňského roku, kdy teroristické hnutí Hamás zaútočilo bezprecedentní silou na izraelské území. Od té doby izraelská vláda čelí značné kritice mezinárodního společenství za styl, kterým na tuto agresi odpovídá. Různé země už podávají žaloby k Mezinárodnímu trestnímu soudu kvůli podezření z toho, že Izrael páchá na Palestincích v Pásmu Gazy genocidu. 

Deník Shopaholičky

Související

Válka v Izraeli Analýza

Příměří v Gaze jako nadlidský úkol. Pomoct mohou mezinárodní síly, shodu se ale najít nedaří

Příměří mezi Izraelem a Hamásem, uzavřené v říjnu pod patronátem amerického prezidenta Donalda Trumpa, mělo být zlomem po dvou letech války. Zatím však zůstává jen křehkým příměřím – formálně platným, ale fakticky porušovaným. Trumpův dvacetibodový plán pro Gazu slibuje obnovu a vznik poloautonomního území pod mezinárodním dohledem, včetně rozmístění mnohonárodních stabilizačních sil. Ty by měly zajistit hranice, odzbrojit Hamás a chránit humanitární pomoc. V praxi však plán naráží na nedůvěru, spory o mandát a politickou neochotu klíčových států.
Válka v Izraeli

Hamás zůstane Hamásem – posílí a znovu udeří. Příměří v Gaze trvá, je ale nesmírně křehké

Příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás zůstává křehké a proměnlivé. Obě strany ho opakovaně porušují. Hamás pokračuje v útocích proti izraelským jednotkám, zatímco Izrael odpovídá tvrdými nálety a demolicemi zejména v Chán Júnisu. Napětí se přelévá i do Libanonu a na Západní břeh, kde roste počet incidentů. Spojené státy se snaží udržet dohodu při životě, ale klid zbraní se v Gaze stává jen přechodným stavem mezi dvěma koly násilí.

Více souvisejících

Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) Benjamin Netanjahu Izrael Bezalel Smotrič Hamás Pásmo Gazy

Aktuálně se děje

před 8 minutami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 28 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 2 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 4 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy