Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí závažné domácí politické krizi. Zatímco jeho vládní kabinet tíhne k pokračování vojenského angažmá v Pásmu Gazy, mezinárodní společenství od něj požaduje příměří. Místo izraelského lídra dokonce musel diplomaticky zasáhnout americký prezident Joe Biden, aby představil podmínky ukončení bojů.
Americký prezident Joe Biden v pátek popsal, jak si Izrael představuje obecné podmínky pro ukončení bojů. Měl je předložit americkým, katarským a egyptským zprostředkovatelům. „Biden vystrnadil Netanjahua ze skříně nejednoznačnosti a sám představil Netanjhahuův návrh,“ popsal dlouholetý premiérův kritik Ben Caspit.
Plán by podle americké strany umožnil zvýšení humanitární pomoci a do Pásma Gazy by denně přijíždělo šest stovek nákladních aut s pomocí. Izraelský návrh počítá s druhou fází, ve které by došlo k trvalému zastavení bojových akcí. V jejím rámci by proběhla výměna všech živých rukojmích a dočasné příměří by nabylo plné platnosti. Ve třetí fázi by došlo k návratu pozůstatků rukojmích odvlečených do Gazy během říjnového útoku.
Nicméně doma izraelský premiér čelí jinému tlaku. Jak píše americký deník New York Times, představitelé dvou krajně pravicových stran v Netanjahuově koalici se zavázali, že jeho vládu svrhnou, pokud premiér na dohodu přistoupí a Hamás nebude zcela zničen. V jejich čele stojí ministr financí Bezalel Smotrič a ministr národní bezpečnosti Itamar Ben-Gvir. Přidávají se k nim i někteří členové premiérovy strany Likud.
Proti se staví také izraelský ministr obrany Yoav Gallant. „V žádném procesu, který má vést k ukončení této války, nebudeme akceptovat vládu Hamásu. Izrael izoluje oblasti v Gaze, vyčistí je od příslušníků Hamásu a zavede síly, které umožní vytvoření alternativní vlády,“ shrnul.
Americká a izraelská vláda mezi sebou mají od nástupu Netanjahuova kabinetu k moci velice napjaté vztahy. Premiérovi se podařilo sestavit nejpravicovější a nábožensky nejvíce konzervativní vládu v dějinách země. „Některé části Netanjahuovy koalice by s tímto návrhem nesouhlasily a raději by ještě léta bojovaly a okupovaly Gazu,“ uvedl Biden.
Nejasnosti ohledně původu návrhu na příměří pak rozptýlil mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost USA John Kirby. „Byl to izraelský návrh. Očekáváme, že pokud bude Hamás souhlasit s návrhem, který mu byl předán, pak Izrael řekne ano,“ řekl.
Profesor politických věd Reuven Hazan z jeruzalémské univerzity však žádný velký průlom nečeká. „Kdykoli si mohl vybrat, zda chce být prospěšný pro zemi, nebo pro své extremistické fanatiky, nebo dokonce pro svou vlastní stranu, vždy se přiklonil k extremistickým fanatikům. Netanjahu se také naučil říkat Američanům ‚ano, ale…‘, pak čekat, až Hamás řekne ‚ne‘, a protahovat to tak dlouho, jak je to jen možné,“ vylíčil Hazan.
Tentokrát ale Hamás nabídku na příměří neodmítá. Naopak jeho představitelé uvedli, že Bidenův projev vnímají pozitivně a vyjádřili připravenost konstruktivně přistoupit na „jakýkoli návrh založený na trvalém příměří a dalších podmínkách“.
Válka probíhá od 7. října loňského roku, kdy teroristické hnutí Hamás zaútočilo bezprecedentní silou na izraelské území. Od té doby izraelská vláda čelí značné kritice mezinárodního společenství za styl, kterým na tuto agresi odpovídá. Různé země už podávají žaloby k Mezinárodnímu trestnímu soudu kvůli podezření z toho, že Izrael páchá na Palestincích v Pásmu Gazy genocidu.
Související
Nové detaily o útoku Hamásu na Izrael: Ozbrojenci používali extrémní formu znásilňování a mučení
Izrael stanovil nová pravidla pro humanitární organizace. Některé skončí
Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) , Benjamin Netanjahu , Izrael , Bezalel Smotrič , Hamás , Pásmo Gazy
Aktuálně se děje
před 20 minutami
Počet mrtvých v Kolumbii překročil 200. Pohřešují se tisíce lidí
před 59 minutami
Libanon jako první arabský stát zrušil trest smrti. Zavádí těžké doživotní nucené práce
před 1 hodinou
Orbánova pravá ruka skončila. Novým maďarským prezidentem bude András Baka
před 2 hodinami
Trumpa kvůli hrozbě atentátu odvezli v kontejneru na jídlo
před 2 hodinami
Česká televize představila náhradu za Moravce. Zveřejnila podzimní program
před 3 hodinami
Zelenskyj: Rusko při nejnovější vlně nočních útoků použilo balistické rakety ze Severní Koreje
před 4 hodinami
Přes 130 mrtvých a 500 zraněných. Kolumbie svádí závod s časem, pod troskami zůstávají další lidé
před 5 hodinami
Evropa shání rakety Patriot kde se dá. Ukrajina jich za týden vystřelí víc, než kolik dostane za měsíc
před 6 hodinami
Svržený syrský prezident Bašár Asad byl odsouzen k trestu smrti
před 7 hodinami
Trumpova sít Truth Social prodělává stamiliony. Nový nástroj slibující přednostní informace čelí kritice
před 7 hodinami
Trump si zahrává se zdravím. Doporučil snížit očkování, místo studie se odkázal na názory okolí
před 8 hodinami
13 mrtvých a přes 70 zraněných. Ukrajina podnikla nejničivější útok na Rusko za poslední roky
před 9 hodinami
Vyčistili jsme Hormuzský průliv od min, je plně pod kontrolou USA, tvrdí Trump
před 10 hodinami
Počasí bude tropické do konce prázdnin, déšť se objeví jen výjimečně
včera
Kolumbie vyhlásila stav národní katastrofy. Počet mrtvých po zemětřesení dál prudce stoupá
včera
Francie zavádí kvůli vedru krizový stav. Domácnostem omezuje spotřebu vody
včera
Rusko přitvrzuje. Útoky raketami jsou stále častější, Moskva polevit nehodlá
včera
Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení. Mrtvých jsou nejméně desítky
včera
V Bulharsku vybuchl sklad munice. Exploze byla vidět na kilometry daleko
včera
Lipsko se vyhnulo katastrofě. Dron s výbušninou narazil do letadla, našli na něm DNA
Nové informace z vyšetřování naznačují, že německé letiště v Lipsku se ocitlo podstatně blíže k katastrofě, než se původně předpokládalo. Analýza záznamů z bezpečnostních kamer ukázala, že neznámý dron zasáhl křídlo zaparkovaného ukrajinského nákladního letounu značky Antonov. Incident se odehrál v podvečerních hodinách a jen shodou náhod nedošlo k masivní explozi.
Zdroj: Libor Novák