Novináři i lídři NATO. Medveděv označil legitimní cíle Ruska

Dmitrij Medvěděv, místopředseda ruské bezpečnostní rady, tvrdě zareagoval na článek britského deníku The Times, který označil útok na ruského generála Kirillova za „legitimní akt obrany“. „To, co se objevilo v The Times, nelze ignorovat. Darebáci v úvodníku označili útok na generála Kirillova a jeho asistenta za ‚legitimní akt obrany‘,“ napsal Medveděv na svém Telegramu.

Medvěděv pokračoval ostrou výhrůžkou: „Podle této logiky všichni představitelé zemí NATO, kteří přijali rozhodnutí o poskytnutí vojenské pomoci banderovské Ukrajině, jsou zapojeni do hybridní nebo konvenční války proti Rusku.“

Na závěr dodal, že takové osoby považuje za vojenské cíle. „A všechny tyto osoby lze a je třeba považovat za legitimní vojenský cíl ruského státu. A prostě pro všechny ruské vlastence,“ doplnil Medveděv.

Také rozšířil své hrozby i na další cíle, které označil za „komplice pachatelů zločinů proti Rusku“. „Mezi ně lze zařadit i ty mizerné šakaly z The Times, kteří se zbaběle schovali za redakční článek, stejně jako jejich nadřízené,“ uvedl ve svém příspěvku na Telegramu.

„Dává to smysl? Dává to smysl! Což znamená: buďte opatrní! Vždyť vy víte, že se v Londýně může leccos stát,“ varoval bývalý prezident Dmitrij Medveděv ve svém příspěvku na Telegramu. Jeho slova směřovala k napjaté situaci mezi Ruskem a Západem.

K výbuchu elektrické koloběžky, při kterém zahynul generál Igor Kirillov a jeho asistent Ilja Polikarpov, se přihlásila ukrajinská tajná služba. Moskva útok označila za teroristický čin a z jeho spáchání obvinila 29letého Uzbeka, kterého podle FSB zadržela.

Podle agentury TASS měl údajný pachatel za útok obdržet sto tisíc dolarů, tedy téměř 2,4 milionu korun. Tragický incident ještě více přitahuje pozornost k eskalujícímu napětí mezi Ruskem a Ukrajinou.

Generál Igor Kirillov byl kromě své role šéfa ruské radiační, chemické a biologické ochrany známý šířením nepodložených tvrzení, například o vývoji „špinavé bomby“ na Ukrajině či poskytování biologických zbraní Spojenými státy. Tato obvinění však nebyla nikdy podložena důkazy.

Kirillov čelil také mezinárodním sankcím. Velká Británie mu zakázala vstup, zmrazila jeho majetek a obvinila ho z používání toxických látek, jako je chlorpikrin, na bojišti. Podobné kroky podnikly i Kanada a Nový Zéland.

Jeho činnost i kontroverzní výroky z něj učinily jednoho z prominentních, ale i kritizovaných představitelů ruské armády na globální scéně.