Válka na Ukrajině vstoupila do nové, složitější fáze, kterou doprovází rostoucí obavy ze ztráty západní podpory a nedostatku personálu. Podle několika amerických vojenských a zpravodajců už rusko-ukrajinská válka není patovou situací, protože Rusko stále sílí, zatímco pesimismus v Kyjevě a Washingtonu se prohlubuje, uvádí server The New York Times.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se podle zpráv amerických zpravodajských služeb potýká s dvojí hrozbou: klesajícími počty vojáků a nejistotou kolem výsledků blížících se prezidentských voleb v USA. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit další západní pomoc Ukrajině, protože kandidáti, republikán Donald Trump a demokratka Kamala Harrisová, mají rozdílné názory na podporu Kyjeva.
Donald Trump v případě vítězství slibuje ukončení války, zatímco Kamala Harrisová se zavázala k pokračující vojenské a finanční podpoře Ukrajiny. Tato nejistota, spolu s vývojem na bojišti, působí tlak na Ukrajinu i její západní spojence.
Rusko podle amerických zpravodajských zdrojů v posledních týdnech posílilo své postavení, zatímco Ukrajina ztratila část území v oblasti Donbasu, které původně získala v letošní ofenzívě. Ruské jednotky dobyly zpět více než třetinu území, které ukrajinské síly obsadily.
Hlavní nevýhodou Ukrajiny už podle vojenských představitelů nejsou dodávky zbraní. Ukrajinská armáda sice výrazně omezila dělostřeleckou převahu Ruska, ale trpí výrazným nedostatkem personálu.
Zatímco ukrajinští představitelé se snažili schválit vojenský návrh, který by produkoval dostatek vojáků, ukrajinské vedení váhalo se snížením věku odvodu v obavě z dlouhodobých demografických dopadů.
Jednou z největších výzev, které Ukrajina nyní čelí, je tedy nedostatek vojáků. Navzdory snahám o rozšíření náboru bojeschopného obyvatelstva dochází personální kapacita armády. Podle Pentagonu má Ukrajina dostatek vojáků na dalších šest až dvanáct měsíců, poté se však může potýkat s výrazným nedostatkem, což by mohlo ohrozit její schopnost dlouhodobě odolávat ruské agresi.
Rusko rovněž čelí problémům s lidskými zdroji. Přes obrovské ztráty na frontě, které podle NATO přesáhly 600 000 vojáků, Moskva neustále posiluje své řady, a to i za pomoci severokorejských vojáků a náboru tisíců nových rekrutů měsíčně. Institut pro studium války (ISW) však upozorňuje, že ruské zdroje jsou omezené a že Kreml nemůže s tímto tempem mobilizace počítat donekonečna.
Situace se komplikuje tím, že válkou zničená země nasměrovala některé ze svých nově vytvořených brigád k podpoře protiofenzívy v Kurské oblasti, místo toho, aby je použila k obraně východní a jižní Ukrajiny nebo k budování rezerv pro očekávanou protiofenzívu v roce 2025, jak bylo původně plánováno, zní z Pentagonu.
Do této složité situace přichází výzva ze strany západních diplomatů, kteří diskutují o dalším postupu. Američtí a evropští představitelé se shodují, že podpora Ukrajiny je klíčová, ale zároveň se obávají nákladů a rizik spojených s pokračující válkou.
Související
NATO: Putin zneužívá zimu jako zbraň a Ukrajinu jako testovací pole. Nikdo nevěří, že Putin Kyjevu vrátí území
Rusko použilo k deportaci dětí z Ukrajiny Putinova letadla. Zbavilo je identity a rozmístilo do rodin
válka na Ukrajině , Armáda Ukrajina , Ukrajina
Aktuálně se děje
před 10 minutami
Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?
před 38 minutami
Jižní Korea na nohou. Politici i veřejnost chtějí prezidentovu hlavu, Sok-jol čelí impeachmentu
před 2 hodinami
Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak
včera
Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo
včera
Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana
včera
Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?
včera
EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá
včera
NATO: Putin zneužívá zimu jako zbraň a Ukrajinu jako testovací pole. Nikdo nevěří, že Putin Kyjevu vrátí území
včera
Rusko použilo k deportaci dětí z Ukrajiny Putinova letadla. Zbavilo je identity a rozmístilo do rodin
včera
Jižní Korea vyhlásila výjimečný stav. Kvůli KLDR zavádí stanné právo
včera
Libanon není jen Hizballáh? Pokud příměří padne, bude nám to jedno, varuje Izrael
včera
Proč Biden omilostnil syna? Bílý dům odráží rostoucí kritiku
včera
Česku se zatykač na Netanjahua nelíbí. Zvažuje zastavení financování ICC
včera
Doprava v Praze zkolabovala. Policie řeší desítky nehod a přejetých chodců
včera
Merkelová: Trumpa fascinuje Putin a Kim. Chtěl po jejich vzoru vládnout sám
včera
Jak efektivní jsou vojáci z KLDR? Režim zadržuje jejich rodiny, aby se vůbec vrátili domů
včera
Rozpad Bašárova režimu je reálná alternativa. Turkům jde i o likvidaci životaschopné Sýrie, míní expert
včera
Vzdejte se území za příměří, navrhují Ukrajině. Jenže Putin o to vůbec nestojí, varují experti
včera
Valí se na nás neomezený počet Rusů. Jeden den je zabijeme, druhý den přijdou další, popisuje voják
včera
Trump přiletí do Evropy. Zúčastní se otevření katedrály Notre-Dame
Nově zvolený prezident Spojených států amerických se chystá na svou první zahraniční cestu od prezidentských voleb, a to do Paříže. V sobotu se zde zúčastní slavnostní ceremonie při příležitosti znovuotevření katedrály Notre-Dame, která byla vážně poškozena požárem v roce 2019.
Zdroj: Libor Novák