Konverzace na Signalu je jen špičkou ledovce. Bezpečnostní problémy v USA sahají mnohem dál

Nedávné bezpečnostní pochybení v administrativě prezidenta Donalda Trumpa znovu otevřelo otázku role Národní bezpečnostní rady (NSC) v tvorbě americké zahraniční politiky, upozornil server National Interest.

24. března informoval šéfredaktor magazínu The Atlantic Jeffrey Goldberg o úniku citlivých informací v procesu rozhodování o národní bezpečnosti. Národní bezpečnostní poradce Michael Waltz údajně vytvořil skupinový chat na aplikaci Signal, do kterého zapojil místopředsedu vlády JD Vance, ministra obrany Petea Hegsetha a další vysoké činitele, aby prodiskutovali letecké údery proti hnutí Húsíů v Jemenu.

Tento incident nejenže ukázal na zjevnou chybu úsudku některých představitelů administrativy, ale zároveň poukázal na hlubší problémy v samotném fungování NSC.

Během prvních týdnů svého úřadu Trumpova administrativa výrazně přetvořila NSC. Propustila desítky zaměstnanců a vydala směrnici NSCM-1, která redefinovala fungování rady. Dokument zmenšil počet osob zapojených do rozhodovacího procesu a přinesl efektivnější strukturu toku informací k prezidentovi.

Přesto však nebylo jasné, zda tyto změny skutečně představují zásadní odklon od dlouhodobého modelu, v němž se NSC postupně vyvinula z koordinačního orgánu na centrum tvorby politiky. Pokud chce Trumpova administrativa dosáhnout efektivní a funkční zahraniční politiky, měla by se podle expertů vrátit k původnímu účelu NSC – usnadňovat tok informací mezi jednotlivými ministerstvy a agenturami.

Národní bezpečnostní rada byla založena v roce 1947, avšak zákon pouze neurčitě definoval její strukturu a funkci. První prezidenti tento nedostatek využili k tomu, aby ji přizpůsobili svým potřebám.

Za klíčovou postavu ve formování původní NSC je považován tehdejší rozpočtový ředitel James B. Webb. Jeho vize zahrnovala malý poradní orgán tvořený zástupci ministerstev, nikoliv profesionálním aparátem, který by sám vytvářel politiku. Prezident Harry Truman Webbův koncept přijal a NSC sloužila především jako zprostředkovatel mezi prezidentem a ministerstvy.

S nástupem Dwighta D. Eisenhowera do Bílého domu prošla rada určitými změnami, ale základní principy zůstaly stejné. NSC měla být prostorem pro debatu mezi jednotlivými resorty, zatímco prezident měl stanovit strategické priority.

Dnes už NSC neplní původní roli koordinačního orgánu, ale spíše se proměnila v instituci určující politiku. Trumpova směrnice NSCM-1 například umožnila NSC vypracovávat „další varianty kromě těch, které navrhují ministerstva a agentury“. To znamená, že personál rady získal větší pravomoci k nezávislému formování návrhů politiky bez konzultace s resorty, které by ji následně měly realizovat.

Přestože Trumpovo zmenšení NSC mohlo naznačovat snahu o efektivnější rozhodovací proces, redukce personálu vedla k opačnému efektu – soustředění moci do rukou malého týmu pod vedením národního bezpečnostního poradce. To narušilo tradiční vztah mezi prezidentem a ministerstvy zahraničí, obrany a zpravodajských služeb, které byly odsunuté do role pouhých vykonavatelů politiky.

Podobné problémy se však neomezují pouze na Trumpovu administrativu. I předchozí vlády produkovaly strategie národní bezpečnosti (NSS), které spíše představovaly seznam přání než realisticky definované priority. Například NSS administrativy Joea Bidena označila za největší bezpečnostní výzvu autoritářské režimy, avšak zároveň kladla důraz na vztahy s Čínou, boj proti změně klimatu a terorismus – často v kontradikci s hlavním strategickým cílem.

Aby NSC plnila svůj původní účel, měla by se vrátit k roli facilitátora a koordinátora mezi jednotlivými rezorty. Administrativa by měla podpořit tvorbu politiky na úrovni ministerstev, zejména v rámci strategického plánování ministerstva zahraničí.

Jednou z možností je obnovení Plánovacího výboru a Koordinačního výboru pro operace, které by pomohly definovat dlouhodobou strategii a zároveň umožnily NSC soustředit se na krizový management.

Prezidenti Truman i Eisenhower chápali, že politické návrhy musí vzejít z odborníků v jednotlivých oblastech, zatímco jejich úkolem je stanovit hlavní směry. Dnes však NSC přebrala roli tvůrce politiky, místo aby byla nestranným zprostředkovatelem mezi institucemi. Pokud má být americká zahraniční politika efektivní, je nutné tento trend zvrátit a vrátit NSC k její původní funkci.

Související

Sídlo EU

Dříve nepředstavitelné, dnes realita. Brusel může poprvé aktivovat obchodní „bazuku“

Brusel se připravuje na dosud nepředstavitelný krok: nasazení nejsilnější obchodní zbraně proti svému největšímu spojenci. V reakci na Trumpovy hrozby uvalit cla na evropské země kvůli sporu o Grónsko zvažují velvyslanci EU aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (ACI). Tento mechanismus byl původně navržen k odražení ekonomického vydírání ze strany mocností jako Čína, nikoliv pro boj s Washingtonem.
Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) J. D. Vance

Aktuálně se děje

před 26 minutami

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

před 1 hodinou

Andrej Babiš

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Větrný rukáv

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

před 2 hodinami

Demonstrace v Íránu

16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají

Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.

před 3 hodinami

Tomio Okamura

Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura

Česká republika své bitevníky L-159 na Ukrajinu nepošle. Po pondělním jednání koaliční rady to potvrdil předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Vláda se shodla na tom, že stroje nebudou Kyjevu darovány a nepřipadá v úvahu ani jejich prodej. Hlavním argumentem kabinetu je potřeba zachovat tyto letouny ve výzbroji naší armády pro zajištění vlastní obrany.

Aktualizováno před 3 hodinami

Městský úřad v Chřibské na Děčínsku

Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění

Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění. 

před 4 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska

Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické pozdvižení poté, co v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahru Støremu přímo propojil své hrozby ohledně ovládnutí Grónska s faktem, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír. V textu, jehož pravost norský předseda vlády potvrdil, Trump otevřeně přiznává, že se již necítí být vázán snahou o klidné řešení sporů.

před 4 hodinami

Ilustrační fotografie

15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě

Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.

před 5 hodinami

Tomio Okamura

Okamura: Ministr Zůna prodej armádních L-159 Ukrajině odmítá

Vládní hnutí SPD se ostře postavilo proti záměru prodat české bitevníky L-159 Alca na Ukrajinu. Předseda Sněmovny Tomio Okamura před jednáním koaliční rady potvrdil, že stejný názor zastává i ministr obrany Jaromír Zůna. Podle nich jsou tyto stroje nezbytnou součástí výzbroje naší armády a jejich odprodej by ohrozil obranyschopnost země.

před 6 hodinami

Sídlo EU

Dříve nepředstavitelné, dnes realita. Brusel může poprvé aktivovat obchodní „bazuku“

Brusel se připravuje na dosud nepředstavitelný krok: nasazení nejsilnější obchodní zbraně proti svému největšímu spojenci. V reakci na Trumpovy hrozby uvalit cla na evropské země kvůli sporu o Grónsko zvažují velvyslanci EU aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (ACI). Tento mechanismus byl původně navržen k odražení ekonomického vydírání ze strany mocností jako Čína, nikoliv pro boj s Washingtonem.

před 7 hodinami

Aktualizováno před 7 hodinami

před 8 hodinami

Aktualizováno včera

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

včera

Jan Darmovzal

Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer

Český občan Jan Darmovzal, který byl od září 2024 držen ve venezuelském vězení, je po měsících nejistoty na cestě domů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že vládní speciál s propuštěným Čechem by měl v Praze přistát během nedělního večera. Spolu s ním se na palubě nacházejí další tři nebo čtyři cizinci, které režim Nicoláse Madura rovněž zadržoval bez věrohodných důkazů. Podle informací serveru EuroZprávy.cz by měl speciál přistát kolem desáté hodiny večerní.

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

včera

Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu

Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy