Rusko a Ukrajina se dohodly na zastavení útoků v Černém moři, tvrdí Bílý dům. Kreml tvrdí něco jiného

Rusko a Ukrajina se dohodly na zastavení vojenských útoků v oblasti Černého moře a zajištění bezpečného průjezdu pro komerční lodě. Oznámil to Bílý dům po jednáních mezi USA a ruskou delegací v saúdskoarabském Rijádu. Kreml ale zveřejnil podmínky příměří, které jsou podle něj neoddělitelně spojeny s uvolněním sankcí proti ruským bankám a exportérům potravin a hnojiv. Podle ruského prohlášení vstoupí dohoda v platnost až poté, co budou ruské finanční instituce plně napojeny zpět na mezinárodní platební systém SWIFT a budou zrušeny sankce vůči pojišťovnám zapojeným do vývozu potravin.

Podle prohlášení Bílého domu dojednaly obě strany závazek k neútočení na energetická zařízení v Rusku i na Ukrajině a k vyloučení využití komerčních plavidel pro vojenské účely. Washington také zdůraznil, že bude i nadále podporovat diplomatická jednání směřující k „trvalému a udržitelnému míru“.

Další klíčovou částí dohody je závazek USA pomoci obnovit ruský vývoz zemědělských a hnojivových produktů a usnadnit přístup k přístavům. Tento krok je vnímán jako součást širšího diplomatického úsilí o snížení napětí v regionu a obnovení stability v oblasti černomořského obchodu.

Ukrajinské ministerstvo obrany vydalo vlastní prohlášení, v němž zdůraznilo, že jakýkoli pohyb ruských válečných lodí mimo východní část Černého moře bude považován za porušení dohody a „hrozbu pro národní bezpečnost Ukrajiny“.

„V takovém případě bude mít Ukrajina plné právo uplatnit své právo na sebeobranu,“ uvedlo ministerstvo obrany na platformě X (dříve Twitter). Kyjev rovněž upozornil, že pro efektivní provedení dohody budou zapotřebí „další technické konzultace“.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nejprve oznámil, že prohlášení bude zveřejněno v nejbližší době. Následně Moskva uvedla, že podmiňuje zastavení vojenských operací v oblasti Černého moře zrušením západních sankcí na klíčové sektory ruské ekonomiky.

Jednání v Rijádu, kterých se účastnily delegace USA, Ukrajiny a Ruska, jsou považována za významný krok ke snížení napětí v regionu. Není však jasné, zda a jak budou obě strany dohodu dodržovat v praxi. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci uvedl, že Kyjev se bude držet dohodnutých podmínek, ale v případě ruského porušení požádá o další sankce.

„Pokud Rusové dohodu poruší, mám přímou otázku na prezidenta Trumpa,“ prohlásil Zelenskyj během tiskové konference v Kyjevě. „Pokud ji poruší, zde je důkaz – žádáme sankce, žádáme zbraně.“

Zelenskyj zároveň označil dosaženou dohodu za krok správným směrem, i když podle něj zatím nelze předpovídat, zda bude skutečně fungovat.

„Je příliš brzy na to říct, zda to bude fungovat, ale byly to správné schůzky, správná rozhodnutí, správné kroky,“ řekl ukrajinský prezident. „Nikdo nemůže Ukrajinu obviňovat, že se nesnaží o trvalý mír.“

Trump již dříve kritizoval Zelenského přístup k mírovým jednáním a naznačil, že ukrajinský vůdce brání dosažení dohody.

„Tenhle chlap nechce mír, dokud má americkou podporu,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social krátce poté, co se s Zelenským střetl během jednání v Oválné pracovně.

Napětí mezi Trumpem a Zelenským narůstá od Trumpova návratu do Bílého domu, přičemž americký prezident stále častěji naznačuje, že Ukrajina musí být ochotnější k jednání s Ruskem.

Mezinárodní společenství nyní bedlivě sleduje, zda Rusko splní své závazky a jak na případné porušení dohody zareagují USA a jejich spojenci. 

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Rusko Marco Rubio válka na Ukrajině lodní doprava

Aktuálně se děje

před 30 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

před 6 hodinami

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

před 7 hodinami

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

před 8 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Prezident Trump

Trump poslechl vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

před 10 hodinami

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Trump 2028. Prezident před novináři vtipkoval o další kandidatuře

Americký prezident Donald Trump se na večeři Bílého domu pro novináře rozhodl opět provokovat své odpůrce. Vtipkoval totiž o čtvrté kandidatuře v prezidentských volbách, která je mu podle zákonů zapovězena, protože momentálně vykonává již druhý mandát ve funkci hlavy státu. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy