Plánovaný zákon měl zbavit Trumpa zákonné ochrany. Tajná služba mu zachránila život, přesto čelí kritice

Příslušníci Tajné služby bezprostředně reagovali na palbu útočníka, který byl během několika vteřin od zahájení své střelby zabit. Teprve dvacetiletý střelec Thomas M. Crooks na volebním mítinku v pensylvánském Butleru zasáhl republikánského kandidáta a zabil jednoho muže, další dva zranil.

Prestižní server Politico ale zdůraznil, že pokus o atentát „představuje zjevné selhání Tajné služby“. „Nechala bývalého prezidenta napospas střelbě při porušení bezpečnostních pravidel,“ uvádí Politico.

Služba je terčem kritiky, protože střelec zasáhnul pódium ze vzdálenosti zhruba 130 metrů. „Osoby odpovědné za plánování, schvalování a realizaci tohoto zjevně nedostatečného bezpečnostního plánu musí vypovídat před Kongresem a nést odpovědnost,“ sdělil demokrat Ruben Gallego, který nyní jako bývalý člen námořní pěchoty působí v Senátu za stát Arizona.

Atentátník sice byl zastřelen členem Tajné služby, ale až poté, co jednu osobu zabil. „Na bývalého prezidenta neměla být nikdy jasná viditelnost. Naučil mě to výcvik u námořní pěchoty,“ upozornil Gallego.

Trump mohl ochranu Tajnou službou ztratit

Trump ale ochranu nemusí mít dlouho zaručenou. Tajná služba USA má povinnost chránit prezidenta doživotně, tedy i po ukončení jeho funkce. Ve svém komentáři pro Wall Street Journal David McCormick ale připomněl dříve vznikající legislativu, která měla zbavit Trumpa této ochrany, pokud by šel do vězení.

Podle serveru New York Post návrh představil kongresman z řad demokratů Bennie Thompson z Mississippi. „Současný zákon bohužel nepočítá s tím, jak by ochrana Tajné služby ovlivnila odsouzení chráněné osoby k trestu odnětí svobody za trestný čin – a to i bývalého prezidenta,“ vysvětlil americký zákonodárce.

Zdůraznil, že vůbec nutnost psaní takového zákona je „politováníhodná“. Podle serveru Washington Examiner měl zákon znamenat, že „ochrana Tajné služby zanikne pro jakoukoli osobu po vynesení rozsudku za federální nebo státní trestný čin, který je potrestán odnětím svobody v délce nejméně jednoho roku“.

„Osoby odsouzené za trestné činy a odsouzené k trestu odnětí svobody by způsobily potenciální konfliktní linie pravomocí ve věznicích. Umožnil by soudcům zvažovat odsouzení osob, aniž by museli zohledňovat logistické problémy odsouzených s ochranou tajných služeb,“ znělo z informačního listu návrhu zákona DISGRACED Former Protectees Act.

Trump v současnosti čelí obviněním z celkem 91 trestných činů. „Je nepravděpodobné, že by Thompsonův návrh zákona prošel Sněmovnou reprezentantů, kde mají republikáni těsnou většinu,“ napsal server Insider.