Východní Asie je podle serveru Politico nejvážnější hrozbou pro světový mír. Agrese, která zde panuje, je větší než cokoliv, co by si Střední východ nebo Evropa dokázaly představit. Agresivní válka Číny a Ruska proti Ukrajině sblížila Jižní Koreu a Japonsko, se spoustou americké pomoci na pozadí. Udržet je pohromadě, aby odradily Peking, bude pro Donalda Trumpa jedním z nejdůležitějších zahraničněpolitických úkolů.
Nárůst geopolitického napětí ve východní Asii činí tuto oblast jednou z nejvýznamnějších hrozeb pro světový mír. Pod správou Bidenovy administrativy došlo ke zlepšení diplomatických vztahů v regionu, který dlouho čelil třenicím mezi Spojenými státy a jejich asijskými spojenci – především Japonskem a Jižní Koreou. Administrativa úspěšně usilovala o vytvoření společného obranného bloku, který má za cíl odstrašení Číny a posílení bezpečnosti v oblasti.
Navzdory společným zájmům zůstávají vztahy mezi Japonskem a Jižní Koreou komplikované. Historické křivdy z období druhé světové války, zejména japonská okupace Korejského poloostrova a následné události, nadále živí nevraživost mezi těmito dvěma zeměmi.
Přesto se Spojeným státům podařilo vytvořit prostor pro dialog a dosáhnout určitých úspěchů. Během Bidenovy éry došlo k významnému posílení bezpečnostní spolupráce, které vyvrcholilo na summitu v Camp David v srpnu minulého roku. Vytvoření společného obranného mechanismu však bude vyžadovat pokračující diplomatické úsilí ze strany všech zúčastněných států.
Situaci v regionu zhoršuje geopolitické napětí, kdy Čína rozšiřuje svůj vliv a sílí vazby s Ruskem a Severní Koreou. V roce 2022 se po vypuknutí války na Ukrajině zvýšily čínské aktivity v oblasti a Japonsko reagovalo rozsáhlým navyšováním rozpočtu na obranu.
Jižní Korea také posiluje své vojenské kapacity, přičemž nově zvolený prezident Jun Sok-jol projevuje pozitivní postoj k posílení spojenectví s Japonskem, což bylo usnadněno i probíhajícím konfliktem na Ukrajině. Spojené státy věnují velké úsilí tomu, aby tyto dva tradiční rivaly přiměly ke spolupráci proti společným hrozbám v podobě Číny, Ruska a Severní Koreje.
Japonsko reagovalo na čínské vojenské hrozby, včetně sporů o souostroví Senkaku, zvýšením svého rozpočtu na obranu, který by měl dosáhnout až 2 % HDP do roku 2027. To představuje dramatický posun v japonské bezpečnostní politice, která byla historicky omezena poválečnou ústavou, a může z něj učinit třetí největšího světového obránce po Spojených státech a Číně. Japonský ministr obrany Minoru Kihara nedávno uvedl, že Japonsko se nyní ocitá proti třem hrozbám: Severní Koreji, Rusku a Číně, a že čelí „silnému pocitu krize“.
Mezitím se Jižní Korea zaměřuje na posílení svého partnerství s Japonskem, což umožnila nejen změna v postoji vůči Japonsku, ale i vnitropolitický posun v podobě vítězství konzervativního prezidenta Juna.
Tento nový prezident se otevřeně zasazuje o silnější vojenské a ekonomické vztahy s Japonskem, i přes historické napětí, které mezi oběma zeměmi přetrvává. Spojené státy podporují tyto snahy jako součást strategie širší aliance proti čínskému vlivu, což zahrnovalo i setkání obou lídrů během summitu G7 v Hirošimě v květnu 2023. Tehdy se prezidenti Jižní Koreje a Japonska společně poklonili obětem atomového bombardování v roce 1945, což bylo symbolickým krokem ke smíření.
Rostoucí vojenské napětí v regionu přitom stále zůstává hrozbou. Případný vojenský konflikt mezi Čínou a Tchaj-wanem by mohl vyvolat destabilizaci, která by se mohla rozšířit po celé Asii. Pro Japonsko je situace o to komplikovanější, že čelí také hrozbě z Ruska a zhoršujícím se vztahům s Čínou kvůli historickým sporům o Senkaku a další oblasti.
Ruské a čínské vojenské lodě opakovaně proplouvají japonskými vodami, zatímco Severní Korea občas vypustí raketu směrem k Japonsku. To vše vytváří velký bezpečnostní tlak na Tokio, které již nemůže spoléhat pouze na Spojené státy a musí si vytvářet vlastní vojenskou kapacitu.
Navzdory diplomatickým úspěchům, jako je Camp David summit, zůstává otázka, jak dlouho může spojenectví mezi Japonskem a Jižní Koreou přetrvat. Tlak domácí politiky v obou zemích stále narušuje vyhlídky na dlouhodobou spolupráci.
Korejská opozice prezidenta Juna ostře kritizuje za jeho „poddajnost“ vůči Japonsku, zatímco japonská pravice v LDP i nadále vyjadřuje nacionalistické postoje, které přitahují negativní reakce ze strany Jižní Koreje a Číny.
Japonsko i Jižní Korea přitom nadále hledají v USA bezpečnostní záruky, zatímco jejich ekonomická závislost na Číně komplikuje jejich zahraniční politiku. Spojené státy usilují o vytvoření spolehlivé aliance, kterou někteří popisují jako „asijské NATO“ – ovšem tento koncept není oficiálně přijímán. Japonsko je nyní na cestě k tomu, aby bylo schopno efektivně odstrašit Čínu a chránit Tchaj-wan, což by pro USA znamenalo významné posílení pozice v oblasti Tichomoří.
22. července 2026 14:52
Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory
Související
Virus, který zabije až 75 procent nakažených, se opět šíří. Letiště zavádějí opatření z doby pandemie covidu.
Trump může na cestě po Asii změnit svět. Tváří se jako revolucionář, navazuje na předchůdce
Asie , Japonsko , Jižní Korea , armáda Jižní Korea
Aktuálně se děje
včera
Ukrajinské drony soustavně devastují "ruský Amazon". Putin k útokům mlčí
včera
Peníze výměnou za reformy? Třetina zemí se bouří proti revolučnímu plánu EU
včera
Zelenskyj se příští týden sejde v Bílém domě s Trumpem
včera
Nedodržení závazků, se kterým dokážeme žít. První reakce EU na nová Trumpova cla
včera
Armáda zveřejnila nové informace o stavu vojáků po zřícení vrtulníku
včera
Čína zařadila českou Tatru na sankční seznam
včera
Trh s ropou drží na uzdě vynalézavá řešení, ta ale dochází. Co bude, až padnou poslední zábrany?
včera
Krize na Blízkém východě eskaluje. Hormuzský průliv zůstává zavřený, lodě nemohou už využít ani Báb al-Mandab
včera
Nová Trumpova cla pocítí nejvíc obyčejní Američané. Podle expertů Trump překročil své pravomoci
včera
Měsíc od zemětřesení ve Venezuele: Pět tisíc mrtvých a 16 tisíc zraněných. Desetitisíce lidí se stále pohřešují
včera
Trump uvalil na 80 zemí světa včetně EU nová cla
včera
Dohoda připravovaná 20 let rozzuřila Trumpa. Den po podpisu ji pohřbil
včera
Tropické počasí se vrátí, potvrdili meteorologové. Panuje ale menší nejistota
23. července 2026 21:56
Česko se musí připravit na důchodce. Jedno opatření stačit nebude
23. července 2026 21:07
Česko obměňuje diplomacii. Bude ho zastupovat šest nových velvyslanců
23. července 2026 19:59
Závažný zločin v Jablonci. Případ řeší policie, spekuluje se o vraždě dítěte
23. července 2026 19:15
Nové informace k pádu vrtulníku Venom. K zemi padal desítky metrů
23. července 2026 18:31
Odejde z Lyonu? O oporu české reprezentace Šulce se zajímá klub z Premier League
23. července 2026 17:44
Trump pohrozil Íránu, pokud Hútíové opět zaútočí na komerční lodě
23. července 2026 16:58
Zemřel exředitel CIA Woolsey. Zdraví mu zničil záhadný syndrom, který postihl stovky diplomatů
Ve věku osmdesáti čtyř let zemřel bývalý ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) R. James Woolsey, který stál v čele agentury v klíčovém období po skončení studené války. Někdejší vysoký bezpečnostní činitel skonal ve svém domě ve Washingtonu v důsledku mozkové mrtvice. Zprávu o jeho úmrtí potvrdila jeho manželka Conchita Sarnoff Woolseyová.
Zdroj: Libor Novák