Politico: Ani Ukrajina, ani Blízký východ. Třetí světová začne v ještě žhavějším regionu

Východní Asie je podle serveru Politico nejvážnější hrozbou pro světový mír. Agrese, která zde panuje, je větší než cokoliv, co by si Střední východ nebo Evropa dokázaly představit. Agresivní válka Číny a Ruska proti Ukrajině sblížila Jižní Koreu a Japonsko, se spoustou americké pomoci na pozadí. Udržet je pohromadě, aby odradily Peking, bude pro Donalda Trumpa jedním z nejdůležitějších zahraničněpolitických úkolů.

Nárůst geopolitického napětí ve východní Asii činí tuto oblast jednou z nejvýznamnějších hrozeb pro světový mír. Pod správou Bidenovy administrativy došlo ke zlepšení diplomatických vztahů v regionu, který dlouho čelil třenicím mezi Spojenými státy a jejich asijskými spojenci – především Japonskem a Jižní Koreou. Administrativa úspěšně usilovala o vytvoření společného obranného bloku, který má za cíl odstrašení Číny a posílení bezpečnosti v oblasti.

Navzdory společným zájmům zůstávají vztahy mezi Japonskem a Jižní Koreou komplikované. Historické křivdy z období druhé světové války, zejména japonská okupace Korejského poloostrova a následné události, nadále živí nevraživost mezi těmito dvěma zeměmi.

Přesto se Spojeným státům podařilo vytvořit prostor pro dialog a dosáhnout určitých úspěchů. Během Bidenovy éry došlo k významnému posílení bezpečnostní spolupráce, které vyvrcholilo na summitu v Camp David v srpnu minulého roku. Vytvoření společného obranného mechanismu však bude vyžadovat pokračující diplomatické úsilí ze strany všech zúčastněných států.

Situaci v regionu zhoršuje geopolitické napětí, kdy Čína rozšiřuje svůj vliv a sílí vazby s Ruskem a Severní Koreou. V roce 2022 se po vypuknutí války na Ukrajině zvýšily čínské aktivity v oblasti a Japonsko reagovalo rozsáhlým navyšováním rozpočtu na obranu.

Jižní Korea také posiluje své vojenské kapacity, přičemž nově zvolený prezident Jun Sok-jol projevuje pozitivní postoj k posílení spojenectví s Japonskem, což bylo usnadněno i probíhajícím konfliktem na Ukrajině. Spojené státy věnují velké úsilí tomu, aby tyto dva tradiční rivaly přiměly ke spolupráci proti společným hrozbám v podobě Číny, Ruska a Severní Koreje.

Japonsko reagovalo na čínské vojenské hrozby, včetně sporů o souostroví Senkaku, zvýšením svého rozpočtu na obranu, který by měl dosáhnout až 2 % HDP do roku 2027. To představuje dramatický posun v japonské bezpečnostní politice, která byla historicky omezena poválečnou ústavou, a může z něj učinit třetí největšího světového obránce po Spojených státech a Číně. Japonský ministr obrany Minoru Kihara nedávno uvedl, že Japonsko se nyní ocitá proti třem hrozbám: Severní Koreji, Rusku a Číně, a že čelí „silnému pocitu krize“.

Mezitím se Jižní Korea zaměřuje na posílení svého partnerství s Japonskem, což umožnila nejen změna v postoji vůči Japonsku, ale i vnitropolitický posun v podobě vítězství konzervativního prezidenta Juna.

Tento nový prezident se otevřeně zasazuje o silnější vojenské a ekonomické vztahy s Japonskem, i přes historické napětí, které mezi oběma zeměmi přetrvává. Spojené státy podporují tyto snahy jako součást strategie širší aliance proti čínskému vlivu, což zahrnovalo i setkání obou lídrů během summitu G7 v Hirošimě v květnu 2023. Tehdy se prezidenti Jižní Koreje a Japonska společně poklonili obětem atomového bombardování v roce 1945, což bylo symbolickým krokem ke smíření.

Rostoucí vojenské napětí v regionu přitom stále zůstává hrozbou. Případný vojenský konflikt mezi Čínou a Tchaj-wanem by mohl vyvolat destabilizaci, která by se mohla rozšířit po celé Asii. Pro Japonsko je situace o to komplikovanější, že čelí také hrozbě z Ruska a zhoršujícím se vztahům s Čínou kvůli historickým sporům o Senkaku a další oblasti.

Ruské a čínské vojenské lodě opakovaně proplouvají japonskými vodami, zatímco Severní Korea občas vypustí raketu směrem k Japonsku. To vše vytváří velký bezpečnostní tlak na Tokio, které již nemůže spoléhat pouze na Spojené státy a musí si vytvářet vlastní vojenskou kapacitu.

Navzdory diplomatickým úspěchům, jako je Camp David summit, zůstává otázka, jak dlouho může spojenectví mezi Japonskem a Jižní Koreou přetrvat. Tlak domácí politiky v obou zemích stále narušuje vyhlídky na dlouhodobou spolupráci.

Korejská opozice prezidenta Juna ostře kritizuje za jeho „poddajnost“ vůči Japonsku, zatímco japonská pravice v LDP i nadále vyjadřuje nacionalistické postoje, které přitahují negativní reakce ze strany Jižní Koreje a Číny.

Japonsko i Jižní Korea přitom nadále hledají v USA bezpečnostní záruky, zatímco jejich ekonomická závislost na Číně komplikuje jejich zahraniční politiku. Spojené státy usilují o vytvoření spolehlivé aliance, kterou někteří popisují jako „asijské NATO“ – ovšem tento koncept není oficiálně přijímán. Japonsko je nyní na cestě k tomu, aby bylo schopno efektivně odstrašit Čínu a chránit Tchaj-wan, což by pro USA znamenalo významné posílení pozice v oblasti Tichomoří. 

Související

Americký prezident Joe Biden.

Američanům se děje přesně to, co si nepřáli. Jde o vliv v Asii

Spojeným státům se nedaří uplatnit svůj vliv v Asii. Po dlouhou dobu se Američané snažili přenést svou pozornost z Blízkého východu, administrativy jednotlivých prezidentů ale jednaly nekoherentně a Washington to stálo důležité mocenské postavení. Čína je teď na vzestupu a USA s tím nemohou moc dělat. 
Tibetský duchovní vůdce Dalajláma Rozhovor

Povstání Tibeťanů proti čínské armádě vypuklo před 65 lety. Spustila jej fáma, uvádí odborník Kučera

Před 65 lety, 10. března 1959, vypuklo v tibetské Lhase rozsáhlé povstání. Přestože odpor místního obyvatelstva proti čínské nadvládě sílil již delší dobu, bezprostřední rozbuškou se stala fáma o chystaném zatčení tibetského duchovního vůdce Dalajlámy a jeho následný útěk, vysvětluje Ondřej Kučera v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Odborník na moderní čínské dějiny z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci také upozorňuje, že Tibet měl před čínskou anexí velice komplikované postavení a vnitřní uspořádání, nejednalo se však o otrokářský režim, jak bývá Pekingem podsouváno. Dále vysvětlil například to, jakou roli v eskalaci odporu v Tibetu sehrály Spojené státy, proč je obtížné určit počet obětí povstání a jaké mělo dopad na další vývoj Tibetu.

Více souvisejících

Asie Japonsko Jižní Korea armáda Jižní Korea

Aktuálně se děje

před 1 minutou

Návštěva prezidenta Volodymyra Zelenského v muniční továrně v USA

Poskytne Biden Ukrajině vše, než bude příliš pozdě? Kyjev nástup Trumpa do úřadu znervózňuje

Kyjev, hlavní město Ukrajiny, bylo v noci po vítězství Donalda Trumpa plné znepokojených politiků, diplomatů a podnikatelů, kteří se sešli v jedné z kyjevských restaurací. Zatímco venku houkaly sirény, uvnitř panovala atmosféra plná nejistoty. Někteří se smáli, jiní vypadali zmateně a mnozí si kladli otázku, zda prezident Joe Biden nyní uvolní všechny restrikce a poskytne Ukrajině vše, co si přála, než bude příliš pozdě.

před 6 minutami

před 36 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Kamala Harrisová se postaví proti Trumpovi.

Prohra Harrisové ve volbách vrací Američany k zásadní otázce týkající se žen

Tento týden Američané nezvolili Kamalu Harrisovou jako první prezidentku Spojených států, ale pro Janet Edwardsovou, Afroameričanku z Washingtonu, bylo důležité, že mohla během svého života sledovat, jak jiná žena tmavé pleti kandiduje na nejvyšší úřad v zemi. Přestože Harrisová 5. listopadu prohrála, Edwardsová zdůraznila, že nechce, aby tento neúspěch zcela zastínil radost z více než tříměsíční kampaně.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

armáda Jižní Korea (Republic of Korea army - ROK army)

Politico: Ani Ukrajina, ani Blízký východ. Třetí světová začne v ještě žhavějším regionu

Východní Asie je podle serveru Politico nejvážnější hrozbou pro světový mír. Agrese, která zde panuje, je větší než cokoliv, co by si Střední východ nebo Evropa dokázaly představit. Agresivní válka Číny a Ruska proti Ukrajině sblížila Jižní Koreu a Japonsko, se spoustou americké pomoci na pozadí. Udržet je pohromadě, aby odradily Peking, bude pro Donalda Trumpa jedním z nejdůležitějších zahraničněpolitických úkolů.

před 3 hodinami

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Důchodová reforma schválena. Věk odchodu do penze poroste, stát chce na důchodcích ušetřit

Současný důchodový systém je podle vlády Petra Fialy (ODS) dlouhodobě neudržitelný. Prodlužuje se doba dožití a zvyšuje se podíl seniorů nad 65 let. Lidé častěji studují a nastupují do práce později, než tomu bylo dříve, a rodí se méně dětí, než tomu bylo zvykem. V Poslanecké sněmovně proto byla při třetím čtení návrhu MPSV schválena důchodová reforma, která byla přijata s některými pozměňovacími návrhy.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Mario Draghi

Draghi po vítězství Trumpa bije na poplach: Reforma ekonomiky EU je urgentní

Po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách se otázka evropské ekonomiky stala ještě urgentnější. Mario Draghi, bývalý šéf Evropské centrální banky (ECB), který před začátkem neformálního zasedání Evropské rady v Budapešti připomněl potřebu reformy evropské ekonomiky, vyjádřil obavy, že Evropa zaostává za USA v mnoha oblastech, včetně produktivity a hospodářského růstu. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Věznice

V Británii přetékají, v Nizozemí zejí prázdnotou. Experti pátrají, proč v tamních věznicích nikdo není

Ačkoliv celosvětově kriminalita narůstá, Nizozemí je výjimka. Prázdné věznice se tam tak mění na hotely, kulturní centra azylové domy, ubytování pro uprchlíky, či jsou pronajímány jiným státům. V Nizozemí je nyní ve vězení jedenáct a půl tisíce lidí z 18 milionů obyvatel. Pro srovnání v ČR je nyní ve vězení 19,6 tisíc z 10,8 milionu obyvatel.

před 6 hodinami

Izraelská armáda

Co může napáchat Trumpovo zvolení? Útok na jaderná zařízení i rozsáhlou válku

Soudě podle jeho prvního funkčního období, lze očekávat, že nově zvolený prezident Donald Trump bude na Blízký východ klást velký důraz i tentokrát. Během svého předchozího období si vybral Saúdskou Arábii pro svou první zahraniční cestu, pokusil se o "dohodu století" mezi Izraelem a Palestinci, posílil regionální integraci židovského státu a výrazně zvýšil tlak na Írán.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vlastimil Válek

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek má rakovinu

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) má rakovinu a vedení úřadu na dva týdny předá do rukou náměstka. Lékaři u Válka během screeningu odhalili nádor prostaty v časné fázi, jak prozradil v pátek. Nyní ho čeká operační zákrok, při němž bude nádor odstraněn. Ministr zároveň vyzval všechny muže, aby se nechali vyšetřit.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Merz řekl, jak může Evropa zapůsobit na Trumpa

Konzervativní kandidát na německého spolkového kancléře Friedrich Merz vyzval Evropu, aby se postavila čelem výzvám, které s sebou může přinést druhé funkční období nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy