Politico: Ani Ukrajina, ani Blízký východ. Třetí světová začne v ještě žhavějším regionu

Východní Asie je podle serveru Politico nejvážnější hrozbou pro světový mír. Agrese, která zde panuje, je větší než cokoliv, co by si Střední východ nebo Evropa dokázaly představit. Agresivní válka Číny a Ruska proti Ukrajině sblížila Jižní Koreu a Japonsko, se spoustou americké pomoci na pozadí. Udržet je pohromadě, aby odradily Peking, bude pro Donalda Trumpa jedním z nejdůležitějších zahraničněpolitických úkolů.

Nárůst geopolitického napětí ve východní Asii činí tuto oblast jednou z nejvýznamnějších hrozeb pro světový mír. Pod správou Bidenovy administrativy došlo ke zlepšení diplomatických vztahů v regionu, který dlouho čelil třenicím mezi Spojenými státy a jejich asijskými spojenci – především Japonskem a Jižní Koreou. Administrativa úspěšně usilovala o vytvoření společného obranného bloku, který má za cíl odstrašení Číny a posílení bezpečnosti v oblasti.

Navzdory společným zájmům zůstávají vztahy mezi Japonskem a Jižní Koreou komplikované. Historické křivdy z období druhé světové války, zejména japonská okupace Korejského poloostrova a následné události, nadále živí nevraživost mezi těmito dvěma zeměmi.

Přesto se Spojeným státům podařilo vytvořit prostor pro dialog a dosáhnout určitých úspěchů. Během Bidenovy éry došlo k významnému posílení bezpečnostní spolupráce, které vyvrcholilo na summitu v Camp David v srpnu minulého roku. Vytvoření společného obranného mechanismu však bude vyžadovat pokračující diplomatické úsilí ze strany všech zúčastněných států.

Situaci v regionu zhoršuje geopolitické napětí, kdy Čína rozšiřuje svůj vliv a sílí vazby s Ruskem a Severní Koreou. V roce 2022 se po vypuknutí války na Ukrajině zvýšily čínské aktivity v oblasti a Japonsko reagovalo rozsáhlým navyšováním rozpočtu na obranu.

Jižní Korea také posiluje své vojenské kapacity, přičemž nově zvolený prezident Jun Sok-jol projevuje pozitivní postoj k posílení spojenectví s Japonskem, což bylo usnadněno i probíhajícím konfliktem na Ukrajině. Spojené státy věnují velké úsilí tomu, aby tyto dva tradiční rivaly přiměly ke spolupráci proti společným hrozbám v podobě Číny, Ruska a Severní Koreje.

Japonsko reagovalo na čínské vojenské hrozby, včetně sporů o souostroví Senkaku, zvýšením svého rozpočtu na obranu, který by měl dosáhnout až 2 % HDP do roku 2027. To představuje dramatický posun v japonské bezpečnostní politice, která byla historicky omezena poválečnou ústavou, a může z něj učinit třetí největšího světového obránce po Spojených státech a Číně. Japonský ministr obrany Minoru Kihara nedávno uvedl, že Japonsko se nyní ocitá proti třem hrozbám: Severní Koreji, Rusku a Číně, a že čelí „silnému pocitu krize“.

Mezitím se Jižní Korea zaměřuje na posílení svého partnerství s Japonskem, což umožnila nejen změna v postoji vůči Japonsku, ale i vnitropolitický posun v podobě vítězství konzervativního prezidenta Juna.

Tento nový prezident se otevřeně zasazuje o silnější vojenské a ekonomické vztahy s Japonskem, i přes historické napětí, které mezi oběma zeměmi přetrvává. Spojené státy podporují tyto snahy jako součást strategie širší aliance proti čínskému vlivu, což zahrnovalo i setkání obou lídrů během summitu G7 v Hirošimě v květnu 2023. Tehdy se prezidenti Jižní Koreje a Japonska společně poklonili obětem atomového bombardování v roce 1945, což bylo symbolickým krokem ke smíření.

Rostoucí vojenské napětí v regionu přitom stále zůstává hrozbou. Případný vojenský konflikt mezi Čínou a Tchaj-wanem by mohl vyvolat destabilizaci, která by se mohla rozšířit po celé Asii. Pro Japonsko je situace o to komplikovanější, že čelí také hrozbě z Ruska a zhoršujícím se vztahům s Čínou kvůli historickým sporům o Senkaku a další oblasti.

Ruské a čínské vojenské lodě opakovaně proplouvají japonskými vodami, zatímco Severní Korea občas vypustí raketu směrem k Japonsku. To vše vytváří velký bezpečnostní tlak na Tokio, které již nemůže spoléhat pouze na Spojené státy a musí si vytvářet vlastní vojenskou kapacitu.

Navzdory diplomatickým úspěchům, jako je Camp David summit, zůstává otázka, jak dlouho může spojenectví mezi Japonskem a Jižní Koreou přetrvat. Tlak domácí politiky v obou zemích stále narušuje vyhlídky na dlouhodobou spolupráci.

Korejská opozice prezidenta Juna ostře kritizuje za jeho „poddajnost“ vůči Japonsku, zatímco japonská pravice v LDP i nadále vyjadřuje nacionalistické postoje, které přitahují negativní reakce ze strany Jižní Koreje a Číny.

Japonsko i Jižní Korea přitom nadále hledají v USA bezpečnostní záruky, zatímco jejich ekonomická závislost na Číně komplikuje jejich zahraniční politiku. Spojené státy usilují o vytvoření spolehlivé aliance, kterou někteří popisují jako „asijské NATO“ – ovšem tento koncept není oficiálně přijímán. Japonsko je nyní na cestě k tomu, aby bylo schopno efektivně odstrašit Čínu a chránit Tchaj-wan, což by pro USA znamenalo významné posílení pozice v oblasti Tichomoří. 

Související

Ilustrační foto

Virus, který zabije až 75 procent nakažených, se opět šíří. Letiště zavádějí opatření z doby pandemie covidu.

Letiště v několika asijských zemích začala znovu zavádět zdravotní kontroly a sledování cestujících, které připomínají opatření z doby pandemie covidu-19. Důvodem je nové ohnisko nákazy virem nipah v indickém státě Západní Bengálsko. Thajsko, Nepál a Tchaj-wan patří mezi první státy, které zpřísnily preventivní opatření u cestujících zasažených regionů, aby zabránily šíření této nebezpečné nemoci. Uvedl to server The Independent.
Prezident Trump Analýza

Trump může na cestě po Asii změnit svět. Tváří se jako revolucionář, navazuje na předchůdce

Šéf Bílého domu Donald Trump vyrazil do Asie s misí, která může rozhodnout o budoucnosti globální rovnováhy. Jeho cesta ukazuje, že Washington už nevnímá region prizmatem demokracie, ale jako prostor mocenských dohod a ekonomických směn. Trump se profiluje jako transakční vyjednavač, který sází na osobní vztahy a tlak místo ideálů. Pokud se mu podaří znovu navázat pragmatické partnerství se Si Ťin-pchingem, může Spojeným státům vrátit ztracený vliv – nebo spustit novou éru globální konfrontace.

Více souvisejících

Asie Japonsko Jižní Korea armáda Jižní Korea

Aktuálně se děje

před 12 minutami

před 58 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš napsal dopis do Bruselu. Vláda schválila novely zákonů o dokladech

Premiér Andrej Babiš (ANO) po zasedání vlády informoval o dalších krocích jeho kabinetu k zachování konkurenceschopnosti českého a evropského průmyslu. Babiš se rozhodl napsat dopis do Bruselu. Vláda zároveň schválila návrh novel zákonů o cestovních dokladech a o občanských průkazech nebo novelu nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima.

včera

včera

Václav Hybš

Zemřel legendární kapelník Václav Hybš

Českou hudební scénou otřásla velmi smutná zpráva v úvodu nového kalendářního týdne. Ve věku úctyhodných 90 let zemřel známý kapelník a hudebník Václav Hybš, jenž svého času spolupracoval s největšími hvězdami populární hudby u nás. 

včera

Pouštní saharský písek, ilustrační fotografie.

Nad Česko doputoval prach ze Sahary. Může i ovlivnit počasí

Nad Českem se momentálně nachází velké množství saharského prachu, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v pondělí na sociální síti X. V posledních letech jde o poměrně pravidelnou záležitost, která přitom může mít vliv na počasí. 

včera

Péter Szijjártó navštívil Česko

Kam se poděl Szijjártó? Od voleb se na veřejnosti neobjevil, jeho letadlo odletělo do Afriky

V pondělí v brzkých ranních hodinách opustila maďarský vzdušný prostor dvě vojenská letadla, která zamířila směrem k africkému kontinentu, uvedl web 24.hu. Mezi sledovanými stroji byl i letoun typu Falcon, který ke svým zahraničním cestám často využívá ministr zahraničí Péter Szijjártó, a také nový brazilský transportní letoun KC-390 Millennium, který maďarské letectvo zařadilo do výzbroje teprve v loňském roce. Situace je o to divnější, že se Szijjártó poděl neznámo kam.

včera

Péter Magyar

Magyar: Szijjártó běžel po volbách na ministerstvo skartovat dokumenty. Omezíme výkon funkce premiéra

Péter Magyar, předseda strany Tisza a budoucí maďarský premiér, vystoupil na tiskové konferenci poté, co jeho strana v historických volbách drtivě zvítězila a získala ústavní dvoutřetinovou většinu. S aktuálním ziskem 138 mandátů oproti 55 křeslům dosavadního vládního bloku Fidesz-KDNP hovořil Magyar o „vítězství celého Maďarska“ a konci éry, kterou přirovnal ke státostrannému systému před rokem 1990.

včera

Hormuzský průliv

Na uvolnění Hormuzského průlivu se bude podílet i Británie, prohlásil Trump. Podle Londýna je to úplně jinak

Spojené království odmítlo účast na chystané námořní blokádě Hormuzského průlivu, kterou prosazuje administrativa Donalda Trumpa. Přestože Londýn podle deníku The Guardian připouští možnost asistence při odminování této strategické cesty, od samotné blokády se distancuje. Britský kabinet má totiž vážné obavy, že by aktivní zapojení do Trumpových plánů mohlo nebezpečně vyostřit už tak kritickou situaci na Blízkém východě.

včera

Alena Schillerová

Babišova vláda schválila zákon, který má pomoci s regulací cen pohonných hmot

Vláda se na pondělním jednání opět zabývala situací na trhu s ropou, přičemž schválila návrh zákona o regulaci cen pohonných hmot. Cílem nové legislativy je zajistit státu stabilní a operativní nástroj pro řešení mimořádných tržních situací. Vzhledem k naléhavosti situace navrhuje vláda projednání v Poslanecké sněmovně ve stavu legislativní nouze.

včera

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Rusové, jděte domů, hřmělo o víkendu Budapeští. Největším vítězem voleb je Ukrajina, míní experti

Dramatický pád Viktora Orbána po šestnácti letech u moci vyvolal vlnu nadšení nejen v ulicích Budapešti, ale především v Bruselu a Kyjivu. Analytik Sean O’Grady zdůrazňuje, že ačkoliv se po Magyarově drtivém vítězství raduje celá Evropa, největším vítězem těchto voleb je jednoznačně Ukrajina. Konec Orbánovy éry totiž znamená odstranění největší překážky v rámci Evropské unie, která dosud brzdila zásadní pomoc napadené zemi.

včera

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Je hrozný a slabý, zaútočil Trump na papeže Lva. Ten promptně zareagoval

Vztah mezi americkým prezidentem a hlavou katolické církve dosáhl historického bodu mrazu. Donald Trump v bezprecedentním útoku označil papeže Lva XIV. za „slabého“, „hrozného“ a „příliš liberálního“. Tato ostrá slova zazněla poté, co pontifik, jenž se narodil v USA, během víkendové modlitby ve Vatikánu kritizoval válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem jako projev „bludu všemocnosti“.

včera

VIDEO: Novináři se zeptali Trumpa na hodnocení voleb v Maďarsku. Urazil se a odešel

Americký prezident Donald Trump, který Viktora Orbána v předvolební kampani hlasitě podporoval, reagoval na zprávu o jeho porážce velmi neobvyklým způsobem. Zatímco z celého světa přicházely gratulace vítěznému Péteru Magyarovi, v Bílém domě zavládlo nezvyklé ticho. Když se nakonec novináři pokusili získat Trumpovo vyjádření přímo, dočkali se překvapivé scény, která nyní zaplavuje sociální sítě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy