Politico: Ani Ukrajina, ani Blízký východ. Třetí světová začne v ještě žhavějším regionu

Východní Asie je podle serveru Politico nejvážnější hrozbou pro světový mír. Agrese, která zde panuje, je větší než cokoliv, co by si Střední východ nebo Evropa dokázaly představit. Agresivní válka Číny a Ruska proti Ukrajině sblížila Jižní Koreu a Japonsko, se spoustou americké pomoci na pozadí. Udržet je pohromadě, aby odradily Peking, bude pro Donalda Trumpa jedním z nejdůležitějších zahraničněpolitických úkolů.

Nárůst geopolitického napětí ve východní Asii činí tuto oblast jednou z nejvýznamnějších hrozeb pro světový mír. Pod správou Bidenovy administrativy došlo ke zlepšení diplomatických vztahů v regionu, který dlouho čelil třenicím mezi Spojenými státy a jejich asijskými spojenci – především Japonskem a Jižní Koreou. Administrativa úspěšně usilovala o vytvoření společného obranného bloku, který má za cíl odstrašení Číny a posílení bezpečnosti v oblasti.

Navzdory společným zájmům zůstávají vztahy mezi Japonskem a Jižní Koreou komplikované. Historické křivdy z období druhé světové války, zejména japonská okupace Korejského poloostrova a následné události, nadále živí nevraživost mezi těmito dvěma zeměmi.

Přesto se Spojeným státům podařilo vytvořit prostor pro dialog a dosáhnout určitých úspěchů. Během Bidenovy éry došlo k významnému posílení bezpečnostní spolupráce, které vyvrcholilo na summitu v Camp David v srpnu minulého roku. Vytvoření společného obranného mechanismu však bude vyžadovat pokračující diplomatické úsilí ze strany všech zúčastněných států.

Situaci v regionu zhoršuje geopolitické napětí, kdy Čína rozšiřuje svůj vliv a sílí vazby s Ruskem a Severní Koreou. V roce 2022 se po vypuknutí války na Ukrajině zvýšily čínské aktivity v oblasti a Japonsko reagovalo rozsáhlým navyšováním rozpočtu na obranu.

Jižní Korea také posiluje své vojenské kapacity, přičemž nově zvolený prezident Jun Sok-jol projevuje pozitivní postoj k posílení spojenectví s Japonskem, což bylo usnadněno i probíhajícím konfliktem na Ukrajině. Spojené státy věnují velké úsilí tomu, aby tyto dva tradiční rivaly přiměly ke spolupráci proti společným hrozbám v podobě Číny, Ruska a Severní Koreje.

Japonsko reagovalo na čínské vojenské hrozby, včetně sporů o souostroví Senkaku, zvýšením svého rozpočtu na obranu, který by měl dosáhnout až 2 % HDP do roku 2027. To představuje dramatický posun v japonské bezpečnostní politice, která byla historicky omezena poválečnou ústavou, a může z něj učinit třetí největšího světového obránce po Spojených státech a Číně. Japonský ministr obrany Minoru Kihara nedávno uvedl, že Japonsko se nyní ocitá proti třem hrozbám: Severní Koreji, Rusku a Číně, a že čelí „silnému pocitu krize“.

Mezitím se Jižní Korea zaměřuje na posílení svého partnerství s Japonskem, což umožnila nejen změna v postoji vůči Japonsku, ale i vnitropolitický posun v podobě vítězství konzervativního prezidenta Juna.

Tento nový prezident se otevřeně zasazuje o silnější vojenské a ekonomické vztahy s Japonskem, i přes historické napětí, které mezi oběma zeměmi přetrvává. Spojené státy podporují tyto snahy jako součást strategie širší aliance proti čínskému vlivu, což zahrnovalo i setkání obou lídrů během summitu G7 v Hirošimě v květnu 2023. Tehdy se prezidenti Jižní Koreje a Japonska společně poklonili obětem atomového bombardování v roce 1945, což bylo symbolickým krokem ke smíření.

Rostoucí vojenské napětí v regionu přitom stále zůstává hrozbou. Případný vojenský konflikt mezi Čínou a Tchaj-wanem by mohl vyvolat destabilizaci, která by se mohla rozšířit po celé Asii. Pro Japonsko je situace o to komplikovanější, že čelí také hrozbě z Ruska a zhoršujícím se vztahům s Čínou kvůli historickým sporům o Senkaku a další oblasti.

Ruské a čínské vojenské lodě opakovaně proplouvají japonskými vodami, zatímco Severní Korea občas vypustí raketu směrem k Japonsku. To vše vytváří velký bezpečnostní tlak na Tokio, které již nemůže spoléhat pouze na Spojené státy a musí si vytvářet vlastní vojenskou kapacitu.

Navzdory diplomatickým úspěchům, jako je Camp David summit, zůstává otázka, jak dlouho může spojenectví mezi Japonskem a Jižní Koreou přetrvat. Tlak domácí politiky v obou zemích stále narušuje vyhlídky na dlouhodobou spolupráci.

Korejská opozice prezidenta Juna ostře kritizuje za jeho „poddajnost“ vůči Japonsku, zatímco japonská pravice v LDP i nadále vyjadřuje nacionalistické postoje, které přitahují negativní reakce ze strany Jižní Koreje a Číny.

Japonsko i Jižní Korea přitom nadále hledají v USA bezpečnostní záruky, zatímco jejich ekonomická závislost na Číně komplikuje jejich zahraniční politiku. Spojené státy usilují o vytvoření spolehlivé aliance, kterou někteří popisují jako „asijské NATO“ – ovšem tento koncept není oficiálně přijímán. Japonsko je nyní na cestě k tomu, aby bylo schopno efektivně odstrašit Čínu a chránit Tchaj-wan, což by pro USA znamenalo významné posílení pozice v oblasti Tichomoří. 

Související

Americký prezident Joe Biden.

Američanům se děje přesně to, co si nepřáli. Jde o vliv v Asii

Spojeným státům se nedaří uplatnit svůj vliv v Asii. Po dlouhou dobu se Američané snažili přenést svou pozornost z Blízkého východu, administrativy jednotlivých prezidentů ale jednaly nekoherentně a Washington to stálo důležité mocenské postavení. Čína je teď na vzestupu a USA s tím nemohou moc dělat. 
Tibetský duchovní vůdce Dalajláma Rozhovor

Povstání Tibeťanů proti čínské armádě vypuklo před 65 lety. Spustila jej fáma, uvádí odborník Kučera

Před 65 lety, 10. března 1959, vypuklo v tibetské Lhase rozsáhlé povstání. Přestože odpor místního obyvatelstva proti čínské nadvládě sílil již delší dobu, bezprostřední rozbuškou se stala fáma o chystaném zatčení tibetského duchovního vůdce Dalajlámy a jeho následný útěk, vysvětluje Ondřej Kučera v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Odborník na moderní čínské dějiny z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci také upozorňuje, že Tibet měl před čínskou anexí velice komplikované postavení a vnitřní uspořádání, nejednalo se však o otrokářský režim, jak bývá Pekingem podsouváno. Dále vysvětlil například to, jakou roli v eskalaci odporu v Tibetu sehrály Spojené státy, proč je obtížné určit počet obětí povstání a jaké mělo dopad na další vývoj Tibetu.

Více souvisejících

Asie Japonsko Jižní Korea armáda Jižní Korea

Aktuálně se děje

před 10 minutami

Boris Pistorius, ministr obrany Německa

Trumpův návrh na konec války není mír, ale kapitulace, varuje Německo

Návrh prezidenta USA Donalda Trumpa na uzavření míru mezi Ukrajinou a Ruskem, který by zahrnoval předání rozsáhlých částí ukrajinského území Moskvě, označil německý ministr obrany Boris Pistorius za "kapitulaci". V rozhovoru pro veřejnoprávní televizi ARD Pistorius uvedl, že Ukrajina sice chápe, že může být nucena učinit určité územní ústupky, avšak Trumpův plán jde podle něj příliš daleko.

před 1 hodinou

včera

Ilustrační fotografie.

Obchody se na den uzavřou i v květnu. Zákon mluví jasně

Květnové svátky jsou za rohem. Až skončí víkend, čekají nás poslední tři dubnové dny. Půjde zároveň poslední dny před dalším volnem. Dva následující čtvrtky jsou totiž vyhrazeny státním svátkům. A zákon stanovuje, že obchody budou během jednoho z těchto svátků mimo provoz.

včera

Princ Louis na nové fotografii.

Nová fotka prince Louise k narozeninám. Za objektivem nebyla Kate

Nejmladší z osob v přímé následnické linii britského trůnu v týdnu oslavila narozeniny. Princi Louisovi, mladšímu synovi prince Williama a vnukovi krále Karla III., je od středy sedm let. Britové se při té příležitosti dočkali nejnovějšího snímku malého prince a jistě je všechny zaujalo, jak vypadá jeho chrup. 

včera

včera

včera

včera

Rubl, ilustrační fotografie.

Rusko mimo systém SWIFT? Scénář, který se nabízí. Má to ale háček

Odpojení ruských bank od systému SWIFT se stalo silným symbolem západních sankcí, ale skutečnou finanční válku to nevyhrálo. Moskva si rychle našla cesty, jak omezení obcházet. Pokud chce Západ opravdu oslabit ruskou válečnou mašinerii, musí přestat sázet na efektní gesta a zaměřit se na to, co funguje: na peníze, technologie a lidi, kteří je pro režim obstarávají.

včera

včera

včera

Koncentrační tábor Osvětim (německy Auschwitz, polsky Oświęcim)

85 let od vzniku Auschwitzu. Zápas o lidskost není nikdy jednou provždy vyhraný

Před 85 lety začal v Auschwitzu (Osvětimi) největší známý útok na samotnou podstatu lidskosti. Mělo to být varování pro všechny budoucí generace. Přesto dnes znovu vidíme, jak snadno lidé zapomínají, opakují chyby a přehlížejí utrpení druhých. Hrůza nezmizela, žije dál; v nových konfliktech, v systematickém ponižování a potlačování menšin, v cynické lhostejnosti mocných i v tichém souhlasu těch, kteří se raději dívají jinam.

Aktualizováno včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

ANO chce dát hlas téměř třetina voličů. Okamurova SPD přeskočila STAN

Opoziční hnutí ANO je nadále favoritem podzimních sněmovních voleb. Potvrzuje to nejnovější průzkum agentury STEM pro CNN Prima News. Podle šetření by expremiérovi Andreji Babišovi a jeho kolegům dala hlas téměř třetina voličů. Do Poslanecké sněmovny by se dostalo sedm kandidujících subjektů. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

26. dubna 2025 21:56

Nenápadný úspěch amerického státu. Je mezi světovými ekonomickými lídry

Mezi nejsilnějšími ekonomikami světa tradičně figurují Spojené státy, Čína, Německo, Indie či Japonsko. Avšak mezi tyto velikány se nenápadně proplížil jeden neobvyklý účastník – Kalifornie. Stát, který není suverénním členem OSN, ale součástí Spojených států, se nachází na nečekaném místě v žebříčku zemí podle HDP. Kalifornie totiž překonala Japonsko a zařadila se na čtvrté místo. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy