Východní Asie je podle serveru Politico nejvážnější hrozbou pro světový mír. Agrese, která zde panuje, je větší než cokoliv, co by si Střední východ nebo Evropa dokázaly představit. Agresivní válka Číny a Ruska proti Ukrajině sblížila Jižní Koreu a Japonsko, se spoustou americké pomoci na pozadí. Udržet je pohromadě, aby odradily Peking, bude pro Donalda Trumpa jedním z nejdůležitějších zahraničněpolitických úkolů.
Nárůst geopolitického napětí ve východní Asii činí tuto oblast jednou z nejvýznamnějších hrozeb pro světový mír. Pod správou Bidenovy administrativy došlo ke zlepšení diplomatických vztahů v regionu, který dlouho čelil třenicím mezi Spojenými státy a jejich asijskými spojenci – především Japonskem a Jižní Koreou. Administrativa úspěšně usilovala o vytvoření společného obranného bloku, který má za cíl odstrašení Číny a posílení bezpečnosti v oblasti.
Navzdory společným zájmům zůstávají vztahy mezi Japonskem a Jižní Koreou komplikované. Historické křivdy z období druhé světové války, zejména japonská okupace Korejského poloostrova a následné události, nadále živí nevraživost mezi těmito dvěma zeměmi.
Přesto se Spojeným státům podařilo vytvořit prostor pro dialog a dosáhnout určitých úspěchů. Během Bidenovy éry došlo k významnému posílení bezpečnostní spolupráce, které vyvrcholilo na summitu v Camp David v srpnu minulého roku. Vytvoření společného obranného mechanismu však bude vyžadovat pokračující diplomatické úsilí ze strany všech zúčastněných států.
Situaci v regionu zhoršuje geopolitické napětí, kdy Čína rozšiřuje svůj vliv a sílí vazby s Ruskem a Severní Koreou. V roce 2022 se po vypuknutí války na Ukrajině zvýšily čínské aktivity v oblasti a Japonsko reagovalo rozsáhlým navyšováním rozpočtu na obranu.
Jižní Korea také posiluje své vojenské kapacity, přičemž nově zvolený prezident Jun Sok-jol projevuje pozitivní postoj k posílení spojenectví s Japonskem, což bylo usnadněno i probíhajícím konfliktem na Ukrajině. Spojené státy věnují velké úsilí tomu, aby tyto dva tradiční rivaly přiměly ke spolupráci proti společným hrozbám v podobě Číny, Ruska a Severní Koreje.
Japonsko reagovalo na čínské vojenské hrozby, včetně sporů o souostroví Senkaku, zvýšením svého rozpočtu na obranu, který by měl dosáhnout až 2 % HDP do roku 2027. To představuje dramatický posun v japonské bezpečnostní politice, která byla historicky omezena poválečnou ústavou, a může z něj učinit třetí největšího světového obránce po Spojených státech a Číně. Japonský ministr obrany Minoru Kihara nedávno uvedl, že Japonsko se nyní ocitá proti třem hrozbám: Severní Koreji, Rusku a Číně, a že čelí „silnému pocitu krize“.
Mezitím se Jižní Korea zaměřuje na posílení svého partnerství s Japonskem, což umožnila nejen změna v postoji vůči Japonsku, ale i vnitropolitický posun v podobě vítězství konzervativního prezidenta Juna.
Tento nový prezident se otevřeně zasazuje o silnější vojenské a ekonomické vztahy s Japonskem, i přes historické napětí, které mezi oběma zeměmi přetrvává. Spojené státy podporují tyto snahy jako součást strategie širší aliance proti čínskému vlivu, což zahrnovalo i setkání obou lídrů během summitu G7 v Hirošimě v květnu 2023. Tehdy se prezidenti Jižní Koreje a Japonska společně poklonili obětem atomového bombardování v roce 1945, což bylo symbolickým krokem ke smíření.
Rostoucí vojenské napětí v regionu přitom stále zůstává hrozbou. Případný vojenský konflikt mezi Čínou a Tchaj-wanem by mohl vyvolat destabilizaci, která by se mohla rozšířit po celé Asii. Pro Japonsko je situace o to komplikovanější, že čelí také hrozbě z Ruska a zhoršujícím se vztahům s Čínou kvůli historickým sporům o Senkaku a další oblasti.
Ruské a čínské vojenské lodě opakovaně proplouvají japonskými vodami, zatímco Severní Korea občas vypustí raketu směrem k Japonsku. To vše vytváří velký bezpečnostní tlak na Tokio, které již nemůže spoléhat pouze na Spojené státy a musí si vytvářet vlastní vojenskou kapacitu.
Navzdory diplomatickým úspěchům, jako je Camp David summit, zůstává otázka, jak dlouho může spojenectví mezi Japonskem a Jižní Koreou přetrvat. Tlak domácí politiky v obou zemích stále narušuje vyhlídky na dlouhodobou spolupráci.
Korejská opozice prezidenta Juna ostře kritizuje za jeho „poddajnost“ vůči Japonsku, zatímco japonská pravice v LDP i nadále vyjadřuje nacionalistické postoje, které přitahují negativní reakce ze strany Jižní Koreje a Číny.
Japonsko i Jižní Korea přitom nadále hledají v USA bezpečnostní záruky, zatímco jejich ekonomická závislost na Číně komplikuje jejich zahraniční politiku. Spojené státy usilují o vytvoření spolehlivé aliance, kterou někteří popisují jako „asijské NATO“ – ovšem tento koncept není oficiálně přijímán. Japonsko je nyní na cestě k tomu, aby bylo schopno efektivně odstrašit Čínu a chránit Tchaj-wan, což by pro USA znamenalo významné posílení pozice v oblasti Tichomoří.
Související
Počasí v Asii je tak extrémní, že se brambory doslova vaří v zemi
Virus, který zabije až 75 procent nakažených, se opět šíří. Letiště zavádějí opatření z doby pandemie covidu.
Aktuálně se děje
před 21 minutami
Starostové po úspěchu neskrývají velké ambice. Kupka ale zbraně neskládá
před 1 hodinou
Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety
před 1 hodinou
Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek
před 2 hodinami
Zemřel herec Jiří Štěpnička, dlouholetý člen souboru Národního divadla
před 3 hodinami
Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj
před 4 hodinami
Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším
před 5 hodinami
Nobelovu cenu za ekonomii dostali američtí ekonomové, ovlivnili moderní chápání hospodářské politiky
před 5 hodinami
Pouze 350 tisíc. EU stanovila limit na dovoz hybridních vozidel z Číny, zbytek zavře ve skladech
před 6 hodinami
Francie se učí z války na Ukrajině, cvičí jaderný útok proti Rusku
před 7 hodinami
Kreml podpořil Trumpovu myšlenku na výměnu Zelenského. 60 dní Ukrajině nedá a příměří nekomentoval
před 8 hodinami
Grynkewich představil obrannou strategii "teorie vítězství". Má odstrašit Rusko od útoku na NATO
před 9 hodinami
Saúdská Arábie v kleštích. Na útoky Hútíjů musí zareagovat, armáda čelí tlaku na radikální změnu strategie
před 9 hodinami
Je nelegální? Republikáni chystají právní kroky proti Trumpově ropné dohodě s Ruskem
před 10 hodinami
Trumpovo energetické příměří se rozpadlo hned první den. Rusko jej porušilo
před 11 hodinami
USA varují Ukrajinu: Pokud nezastavíte útoky na ruské rafinerie, přestaneme sdílet zpravodajské informace
před 11 hodinami
Vědci uklidňují veřejnost: Globální pandemie plicního moru je zcela vyloučena
před 13 hodinami
Počasí: Tento týden se ochladí, teploty začnou klesat i pod nulu
včera
Británie poprvé přiznala, že do hlasování o brexitu zasahovalo Rusko
včera
Odkup ruské ropy je jen začátek. Američtí diplomaté nabídli Rusku další rozsáhlé ústupky, píše NYT
včera
Zelenskyj opověděl Trumpovi: Když nám dá Rusko 60 dní, uspořádáme prezidentské volby
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval na nedávné výzvy amerického protějšku k výměně ve vedení státu a uvedl, že o volbě představitelů rozhoduje výhradně ukrajinská společnost. Zároveň prohlásil, že Ukrajina by mohla uspořádat celonárodní volby, pokud by Rusko přistoupilo k celkovému příměří trvajícímu šedesát dnů. Podle jeho slov je takový krok podmíněn vytvořením bezpečných podmínek pro voliče a zastavením ruských útoků.
Zdroj: Libor Novák