Východní Asie je podle serveru Politico nejvážnější hrozbou pro světový mír. Agrese, která zde panuje, je větší než cokoliv, co by si Střední východ nebo Evropa dokázaly představit. Agresivní válka Číny a Ruska proti Ukrajině sblížila Jižní Koreu a Japonsko, se spoustou americké pomoci na pozadí. Udržet je pohromadě, aby odradily Peking, bude pro Donalda Trumpa jedním z nejdůležitějších zahraničněpolitických úkolů.
Nárůst geopolitického napětí ve východní Asii činí tuto oblast jednou z nejvýznamnějších hrozeb pro světový mír. Pod správou Bidenovy administrativy došlo ke zlepšení diplomatických vztahů v regionu, který dlouho čelil třenicím mezi Spojenými státy a jejich asijskými spojenci – především Japonskem a Jižní Koreou. Administrativa úspěšně usilovala o vytvoření společného obranného bloku, který má za cíl odstrašení Číny a posílení bezpečnosti v oblasti.
Navzdory společným zájmům zůstávají vztahy mezi Japonskem a Jižní Koreou komplikované. Historické křivdy z období druhé světové války, zejména japonská okupace Korejského poloostrova a následné události, nadále živí nevraživost mezi těmito dvěma zeměmi.
Přesto se Spojeným státům podařilo vytvořit prostor pro dialog a dosáhnout určitých úspěchů. Během Bidenovy éry došlo k významnému posílení bezpečnostní spolupráce, které vyvrcholilo na summitu v Camp David v srpnu minulého roku. Vytvoření společného obranného mechanismu však bude vyžadovat pokračující diplomatické úsilí ze strany všech zúčastněných států.
Situaci v regionu zhoršuje geopolitické napětí, kdy Čína rozšiřuje svůj vliv a sílí vazby s Ruskem a Severní Koreou. V roce 2022 se po vypuknutí války na Ukrajině zvýšily čínské aktivity v oblasti a Japonsko reagovalo rozsáhlým navyšováním rozpočtu na obranu.
Jižní Korea také posiluje své vojenské kapacity, přičemž nově zvolený prezident Jun Sok-jol projevuje pozitivní postoj k posílení spojenectví s Japonskem, což bylo usnadněno i probíhajícím konfliktem na Ukrajině. Spojené státy věnují velké úsilí tomu, aby tyto dva tradiční rivaly přiměly ke spolupráci proti společným hrozbám v podobě Číny, Ruska a Severní Koreje.
Japonsko reagovalo na čínské vojenské hrozby, včetně sporů o souostroví Senkaku, zvýšením svého rozpočtu na obranu, který by měl dosáhnout až 2 % HDP do roku 2027. To představuje dramatický posun v japonské bezpečnostní politice, která byla historicky omezena poválečnou ústavou, a může z něj učinit třetí největšího světového obránce po Spojených státech a Číně. Japonský ministr obrany Minoru Kihara nedávno uvedl, že Japonsko se nyní ocitá proti třem hrozbám: Severní Koreji, Rusku a Číně, a že čelí „silnému pocitu krize“.
Mezitím se Jižní Korea zaměřuje na posílení svého partnerství s Japonskem, což umožnila nejen změna v postoji vůči Japonsku, ale i vnitropolitický posun v podobě vítězství konzervativního prezidenta Juna.
Tento nový prezident se otevřeně zasazuje o silnější vojenské a ekonomické vztahy s Japonskem, i přes historické napětí, které mezi oběma zeměmi přetrvává. Spojené státy podporují tyto snahy jako součást strategie širší aliance proti čínskému vlivu, což zahrnovalo i setkání obou lídrů během summitu G7 v Hirošimě v květnu 2023. Tehdy se prezidenti Jižní Koreje a Japonska společně poklonili obětem atomového bombardování v roce 1945, což bylo symbolickým krokem ke smíření.
Rostoucí vojenské napětí v regionu přitom stále zůstává hrozbou. Případný vojenský konflikt mezi Čínou a Tchaj-wanem by mohl vyvolat destabilizaci, která by se mohla rozšířit po celé Asii. Pro Japonsko je situace o to komplikovanější, že čelí také hrozbě z Ruska a zhoršujícím se vztahům s Čínou kvůli historickým sporům o Senkaku a další oblasti.
Ruské a čínské vojenské lodě opakovaně proplouvají japonskými vodami, zatímco Severní Korea občas vypustí raketu směrem k Japonsku. To vše vytváří velký bezpečnostní tlak na Tokio, které již nemůže spoléhat pouze na Spojené státy a musí si vytvářet vlastní vojenskou kapacitu.
Navzdory diplomatickým úspěchům, jako je Camp David summit, zůstává otázka, jak dlouho může spojenectví mezi Japonskem a Jižní Koreou přetrvat. Tlak domácí politiky v obou zemích stále narušuje vyhlídky na dlouhodobou spolupráci.
Korejská opozice prezidenta Juna ostře kritizuje za jeho „poddajnost“ vůči Japonsku, zatímco japonská pravice v LDP i nadále vyjadřuje nacionalistické postoje, které přitahují negativní reakce ze strany Jižní Koreje a Číny.
Japonsko i Jižní Korea přitom nadále hledají v USA bezpečnostní záruky, zatímco jejich ekonomická závislost na Číně komplikuje jejich zahraniční politiku. Spojené státy usilují o vytvoření spolehlivé aliance, kterou někteří popisují jako „asijské NATO“ – ovšem tento koncept není oficiálně přijímán. Japonsko je nyní na cestě k tomu, aby bylo schopno efektivně odstrašit Čínu a chránit Tchaj-wan, což by pro USA znamenalo významné posílení pozice v oblasti Tichomoří.
Související
Virus, který zabije až 75 procent nakažených, se opět šíří. Letiště zavádějí opatření z doby pandemie covidu.
Trump může na cestě po Asii změnit svět. Tváří se jako revolucionář, navazuje na předchůdce
Asie , Japonsko , Jižní Korea , armáda Jižní Korea
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce
před 2 hodinami
Prodejny Penny ve čtvrtek zavřou dříve. Má to zajímavý důvod
před 3 hodinami
Norská princezna se zřejmě nevyhne transplantaci, naznačil to manžel
před 5 hodinami
ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura
před 5 hodinami
Mírová dohoda mezi USA a Íránem nikdy nebyla tak blízko, tvrdí Šaríf
před 6 hodinami
Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší
před 7 hodinami
Moravec trvá na neplatnosti doložky. ČT tvrdí, že uplatňuje sankce
před 8 hodinami
Britové při Trooping the Colour oslavili narozeniny krále. Letos mu bude 78 let
před 8 hodinami
Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou
před 9 hodinami
Policie obvinila strojvedoucího, který řídil opilý. Nadýchal přes dvě promile
před 10 hodinami
Čech už má výhru v Eurojackpotu na svém kontě. Daň putuje do státní kasy
před 11 hodinami
Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu
před 12 hodinami
Předpověď počasí pro vodáky. Medard pomohl, brzy se však oteplí
před 12 hodinami
Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný
před 13 hodinami
Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci
před 14 hodinami
Dohoda by otevřela Hormuzský průliv, přiznal Teherán. Rozhodnutí ale nepadlo
před 14 hodinami
Vražda v Praze. Případ se stal na Chodově, policisté zadrželi muže
před 16 hodinami
Počasí: Do Česka se příští týden vrátí tropické teploty
včera
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
včera
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Zdroj: Libor Novák