Přísliby NATO Ukrajině nedosahují úrovně potřebné pro letošní protiofenzívu

Ačkoliv má ukrajinská armáda slíbenou pomoc za vysoké miliardy dolarů, další protiofenzívu zřejmě letos nerozpoutá. Obdrží ale významnou pomoc z celé řady zemí, kromě USA se zapojují Němci, Rumuni, Nizozemci či Novozélanďané. Představitelé Pentagonu předpokládají začátek protiofenzívy na příští rok – až bude Ukrajina po zuby vyzbrojená nejnovějším vybavením. 

Na pomalé tempo západních dodávek upozornil prestižní americký list New York Times. Podle jeho zjištění dodání raket, bojových vozidel, munice a protivzdušné obrany z USA a od evropských spojenců potrvá přinejmenším týdny, pravděpodobněji ale měsíce. „Některé z nově přislíbených zbraní ještě nebyly nakoupeny ani vyrobeny,“ uvedly NY Times.

Na druhé straně některé zbraně dorazí po letech čekání už v létě. „Dlouho očekávané stíhačky F-16 budou Ukrajině dodány letos v létě,“ informoval šéf americké diplomacie Anthony Blinken.

Podle litevského prezidenta Gitanase Nauseda je problémem efektivita dodávek. „Při mnoha příležitostech jste mohli vidět, že se můžeme rozhodnout, ale bohužel je nemůžeme efektivně dodat. Pro mě osobně je to obrovské zklamání, protože Ukrajinci očekávají, že to zboží přijde, že se ta vojenská technika dostane na Ukrajinu, ale neděje se to,“ shrnul.

Velká očekávání má ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Očekáváme, že bude dodána co nejdříve, aby mohlo být zachráněno co nejvíce životů,“ zdůraznil na washingtonském summitu Severoatlantické aliance.

Právě na tomto summitu došlo na další sliby, které jsou ale opět dlouhodobého charakteru. V Německu vznikne koordinační centrum pro zbraně a výcvik pod vedením NATO. „Tato podpora postaví Ukrajinu na cestu k tomu, aby byla v příštím roce schopna zatlačit Rusko, zatímco Ukrajina bude čekat na příchod dalších západních zbraní a přesune více svých vojáků na frontu,“ prohlásil jeden z vysoce postavených představitelů NATO.

O příštím roce anonymně promluvil také vysoký úředník Pentagonu. „Ukrajinci zůstanou v příštích šesti měsících v defenzivě, ale v neustálém zmatku na bojišti, který nakonec nedokáže získat významnější pozice,“ poznamenal.

Za poslední měsíce ale došlo k obnovení některých dodávek, což ukrajinské armádě umožnilo zastavit či výrazně zpomalit ruský postup na Charkov a v Doněcké oblasti. „Situace na bojišti se v posledních několika týdnech výrazně změnila, protože na posílení ukrajinské obrany začala směřovat pomoc ve výši zhruba 61 miliard dolarů, kterou v květnu schválil Kongres,“ zaznívá z řad představitelů Pentagonu, kteří si kvůli protokolům NATO přejí zůstat v anonymitě.

Nově na Ukrajinu zamíří tři baterie protileteckých systémů Patriot; po jedné z Rumunska, Německa a Spojených států. Části systému dodá Nizozemsko. „Další systém Patriot bude dodán prozatím po částech, aby nahradil rozbité nebo opotřebované části baterií, které již na Ukrajině jsou,“ poznamenal nizozemský ministr obrany Ruben Brekelmans.

Zde se ale nizozemská pomoc nezastaví. „Nizozemsko nakoupí rakety pro stíhačky F-16 v hodnotě 326 milionů dolarů,“ dodal Brekelmans. Kanada následně přispěje částkou 367 milionů dolarů na ukrajinské obranné iniciativy, Británie poskytne dělostřelectvo, Nový Zéland přispěje 4 miliony „na nákup a vývoj vojenských bezpilotních letounů“.

Opevňuje se celá Evropa

Dodávky zbraní na Ukrajinu jsou sice prioritní, Evropa ale myslí i na vlastní bezpečnost. USA a Německo ve středu ve společném prohlášení ve Washingtonu oznámily, že Spojené státy posílí ochranu evropských partnerských zemí NATO. V rámci tohoto plánu budou v Německu od roku 2026 dočasně umístěny řízené střely typu Tomahawk a další zbraně dlouhého dosahu.

Dokument také zmiňuje protiletadlové rakety SM-6 a nově vyvíjené nadzvukové zbraně, které mají výrazně větší dosah než současné pozemní systémy v Evropě. Německý kancléř Olaf Scholz tento plán přivítal a uvedl, že dokonale zapadá do bezpečnostní strategie vlády v Berlíně. Označil to za krok, který zvyšuje odstrašení vůči Rusku.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov naopak podle The Guardian rozhodnutí kritizoval a tvrdil, že umístění amerických střel v Německu naznačuje „postupné kroky směrem ke studené válce“. Varoval, že se vracejí všechny atributy studené války s přímou konfrontací.

AFP připomíná, že v 80. letech minulého století, na vrcholu studené války, USA umístily balistické střely v Západním Německu, což vyvolalo rozsáhlé demonstrace, kterých se účastnily statisíce lidí. 

Související

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie.

Ukrajina pod ruským tlakem. Kyjev se rozhodl povolat nové vojáky

Ukrajina plánuje povolat do armády dalších 160 tisíc osob, informovala BBC. Děje se tak v době, kdy ruské jednotky zaznamenávají územní zisky na východě Ukrajiny. Invazní vojska by přitom podle některých zpráv měli výhledově posílit severokorejští vojáci. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ukrajina Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

včera

včera

Princ Harry v dokumentární sérii Heart of Invictus.

Princ Harry má zase blíž ke královské rodině, tvrdí komorník krále Karla III.

Princ Harry po odchodu z britské královské rodiny zpřetrhal vazby s jejími nejvyššími představiteli, což jsou jeho nejbližší příbuzní. Podle expertů je možné obnovit alespoň vztah s králem Karlem III. Člověk, který měl k panovníkovi svého času velmi blízko, se dokonce domnívá, že Harry už podnikl jistý vstřícný krok. 

včera

včera

Donald Trump

Trump má na své straně mocné osobnosti. O část republikánů ale přišel

Kandidáta na šéfa Bílého domu Donalda Trumpa podporuje řada mocných osobností. Figurují mezi nimi miliardáři, mediální osobnosti nebo jiní politici. O některé důležité podporovatele ale Trump přišel. V některých případech dokonce šlo o prominentní členy Republikánské strany, kteří se rozhodli podpořit jeho sokyni Kamalu Harrisovou. 

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Turbulence v české fotbalové lize. Po víkendu přišly změny na lavičkách Pardubic a Slovácka

Kvůli špatným výsledkům i výkonům z poslední doby se po posledním ligovém víkendu rozhodly hned dva kluby první fotbalové ligy ke změně trenéra. Nejprve se k radikálnímu kroku odhodlaly Pardubice, když s ostravským Baníkem prohrály 2:3 poté, co rozhodující gól padl až v deváté minutě nastavení. I proto Východočeši nadále figurují na předposledním místě v tabulce a klubové vedení sáhlo ke konci spolupráce s Jiřím Saňákem a jeho asistentem Markem Kuličem. Jejich nástupci se stali na pozici hlavního kouče David Střihavka a na pozici asistentů Milan Černý a Tomáš Jablonský. K ukončení trenéra přikročili i na Slovácku po debaklu s Libercem 0:4 a rozloučili se tak s Romanem Westem.

včera

Vlastimil Válek

Válek prosadil novelu zákona o zdravotním pojištění. Chce tak podpořit prevenci

Vláda ve středu schválila novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, která se zaměřuje na podporu prevence, dostupnost stomatologické péče či poskytování a úhradu přeshraniční péče. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví. Schválen byl také zákon o kategorizaci zdravotnických prostředků předepisovaných na poukaz hrazených z veřejného zdravotního pojištění.

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš ve Sněmovně cupoval důchodovou reformu. Jde prý o okrádání seniorů

Poslanci ve středu přerušili až do pátku mimořádnou schůzi, na které jde do finále schvalování důchodové reformy. Slovo si během jednání vzal Andrej Babiš (ANO). Podle expremiéra o žádnou reformu nejde. Babiš také kritizoval výši lednové valorizace. ANO by podle jeho slov přidávalo důchodcům více peněz a zastropovalo by důchodový věk. 

včera

Donald Trump

Trump je šílenější a vzteklejší než minule. Z USA může být druhé Rusko

Kandidáti na šéfa Bílého domu Kamala Harrisová a Donald Trump mají za sebou závěrečné řeči. Zatímco demokratka ukázala na směřování kampaně proti svému protivníkovi, republikán pronesl dosud nejextrémnější výrok za celou svou kampaň – chce zahájit masivní deportační program. Ideologií se velice rychle blíží k současnému ruském politickému vedení, což pro USA může být nesmírně nebezpečné. 

včera

včera

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie.

Ukrajina pod ruským tlakem. Kyjev se rozhodl povolat nové vojáky

Ukrajina plánuje povolat do armády dalších 160 tisíc osob, informovala BBC. Děje se tak v době, kdy ruské jednotky zaznamenávají územní zisky na východě Ukrajiny. Invazní vojska by přitom podle některých zpráv měli výhledově posílit severokorejští vojáci. 

včera

Jaderná elektrárna Dukovany

Dukovany mají problém. Do tendru vstoupil antimonopolní úřad

V projektu dostavby jaderné elektrárny v Dukovanech nastává problém. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) ve středu informoval, že vydal předběžné opatření, které státu zakazuje uzavření smlouvy na výstavbu nového jaderného zdroje. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Británie hlásí rozsáhlý požár. Zachvátil doky, kde se vyrábějí ponorky

Rozsáhlý požár vypukl v noci na středu v docích, kde se vyrábějí nové britské jaderné ponorky. Dva lidé byli hospitalizováni, protože se nadýchali kouře. Příčina incidentu je předmětem vyšetřování. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy