Přísliby NATO Ukrajině nedosahují úrovně potřebné pro letošní protiofenzívu

Ačkoliv má ukrajinská armáda slíbenou pomoc za vysoké miliardy dolarů, další protiofenzívu zřejmě letos nerozpoutá. Obdrží ale významnou pomoc z celé řady zemí, kromě USA se zapojují Němci, Rumuni, Nizozemci či Novozélanďané. Představitelé Pentagonu předpokládají začátek protiofenzívy na příští rok – až bude Ukrajina po zuby vyzbrojená nejnovějším vybavením. 

Na pomalé tempo západních dodávek upozornil prestižní americký list New York Times. Podle jeho zjištění dodání raket, bojových vozidel, munice a protivzdušné obrany z USA a od evropských spojenců potrvá přinejmenším týdny, pravděpodobněji ale měsíce. „Některé z nově přislíbených zbraní ještě nebyly nakoupeny ani vyrobeny,“ uvedly NY Times.

Na druhé straně některé zbraně dorazí po letech čekání už v létě. „Dlouho očekávané stíhačky F-16 budou Ukrajině dodány letos v létě,“ informoval šéf americké diplomacie Anthony Blinken.

Podle litevského prezidenta Gitanase Nauseda je problémem efektivita dodávek. „Při mnoha příležitostech jste mohli vidět, že se můžeme rozhodnout, ale bohužel je nemůžeme efektivně dodat. Pro mě osobně je to obrovské zklamání, protože Ukrajinci očekávají, že to zboží přijde, že se ta vojenská technika dostane na Ukrajinu, ale neděje se to,“ shrnul.

Velká očekávání má ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Očekáváme, že bude dodána co nejdříve, aby mohlo být zachráněno co nejvíce životů,“ zdůraznil na washingtonském summitu Severoatlantické aliance.

Právě na tomto summitu došlo na další sliby, které jsou ale opět dlouhodobého charakteru. V Německu vznikne koordinační centrum pro zbraně a výcvik pod vedením NATO. „Tato podpora postaví Ukrajinu na cestu k tomu, aby byla v příštím roce schopna zatlačit Rusko, zatímco Ukrajina bude čekat na příchod dalších západních zbraní a přesune více svých vojáků na frontu,“ prohlásil jeden z vysoce postavených představitelů NATO.

O příštím roce anonymně promluvil také vysoký úředník Pentagonu. „Ukrajinci zůstanou v příštích šesti měsících v defenzivě, ale v neustálém zmatku na bojišti, který nakonec nedokáže získat významnější pozice,“ poznamenal.

Za poslední měsíce ale došlo k obnovení některých dodávek, což ukrajinské armádě umožnilo zastavit či výrazně zpomalit ruský postup na Charkov a v Doněcké oblasti. „Situace na bojišti se v posledních několika týdnech výrazně změnila, protože na posílení ukrajinské obrany začala směřovat pomoc ve výši zhruba 61 miliard dolarů, kterou v květnu schválil Kongres,“ zaznívá z řad představitelů Pentagonu, kteří si kvůli protokolům NATO přejí zůstat v anonymitě.

Nově na Ukrajinu zamíří tři baterie protileteckých systémů Patriot; po jedné z Rumunska, Německa a Spojených států. Části systému dodá Nizozemsko. „Další systém Patriot bude dodán prozatím po částech, aby nahradil rozbité nebo opotřebované části baterií, které již na Ukrajině jsou,“ poznamenal nizozemský ministr obrany Ruben Brekelmans.

Zde se ale nizozemská pomoc nezastaví. „Nizozemsko nakoupí rakety pro stíhačky F-16 v hodnotě 326 milionů dolarů,“ dodal Brekelmans. Kanada následně přispěje částkou 367 milionů dolarů na ukrajinské obranné iniciativy, Británie poskytne dělostřelectvo, Nový Zéland přispěje 4 miliony „na nákup a vývoj vojenských bezpilotních letounů“.

Opevňuje se celá Evropa

Dodávky zbraní na Ukrajinu jsou sice prioritní, Evropa ale myslí i na vlastní bezpečnost. USA a Německo ve středu ve společném prohlášení ve Washingtonu oznámily, že Spojené státy posílí ochranu evropských partnerských zemí NATO. V rámci tohoto plánu budou v Německu od roku 2026 dočasně umístěny řízené střely typu Tomahawk a další zbraně dlouhého dosahu.

Dokument také zmiňuje protiletadlové rakety SM-6 a nově vyvíjené nadzvukové zbraně, které mají výrazně větší dosah než současné pozemní systémy v Evropě. Německý kancléř Olaf Scholz tento plán přivítal a uvedl, že dokonale zapadá do bezpečnostní strategie vlády v Berlíně. Označil to za krok, který zvyšuje odstrašení vůči Rusku.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov naopak podle The Guardian rozhodnutí kritizoval a tvrdil, že umístění amerických střel v Německu naznačuje „postupné kroky směrem ke studené válce“. Varoval, že se vracejí všechny atributy studené války s přímou konfrontací.

AFP připomíná, že v 80. letech minulého století, na vrcholu studené války, USA umístily balistické střely v Západním Německu, což vyvolalo rozsáhlé demonstrace, kterých se účastnily statisíce lidí. 

Související

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti

Ukrajinské síly v pátek oznámily významný úspěch, když znovu dobyly dvě osady v severovýchodní Charkovské oblasti. Armádní sbor Khartia uvedl na sociálních sítích, že osvobozeny byly Kondrašivka, Radkivka a jejich okolí, a také několik čtvrtí v severní části Kupjansku. Tento klíčový železniční uzel přitom Rusko nárokovalo jako dobyté v minulém měsíci. Podle ukrajinské armády se v oblasti podařilo obklíčit několik stovek ruských vojáků.
Volodymyr Zelenskyj

USA mají nový návrh týkající se Donbasu, oznámil Zelenskyj. Kyjev už jej nemusí předat Rusku

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Spojené státy navrhují, aby Ukrajina stáhla své jednotky z oblasti Donbasu. Washington by následně v částech, které Kyjev v současné době kontroluje, vytvořil „svobodnou ekonomickou zónu“. Původně USA navrhovaly, že by Kyjev měl části Donbasu, které stále drží, jednoduše předat Rusku. Podle čtvrtečního prohlášení ukrajinského prezidenta pro novináře je ale nyní navržena kompromisní varianta, kde by se ukrajinské síly stáhly, ale ruské jednotky by do tohoto území nepostupovaly.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ukrajina Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

před 12 minutami

před 41 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti

Ukrajinské síly v pátek oznámily významný úspěch, když znovu dobyly dvě osady v severovýchodní Charkovské oblasti. Armádní sbor Khartia uvedl na sociálních sítích, že osvobozeny byly Kondrašivka, Radkivka a jejich okolí, a také několik čtvrtí v severní části Kupjansku. Tento klíčový železniční uzel přitom Rusko nárokovalo jako dobyté v minulém měsíci. Podle ukrajinské armády se v oblasti podařilo obklíčit několik stovek ruských vojáků.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Blízcí a přátelé se rozloučili s moderátorem Patrikem Hezuckým. (12.12.2025) Prohlédněte si galerii

Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil

Česko se v pátek odpoledne rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým, který na den přesně před týdnem podlehl vážné nemoci. Bylo mu 55 let. Neveřejného smutečního obřadu se zúčastnilo mnoho kolegů zesnulého a dalších osobností tuzemského šoubyznysu. V lednu se ještě uskuteční benefiční koncert v pražské O2 areně. 

před 2 hodinami

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027

Ukrajina by se mohla stát členem Evropské unie k 1. lednu 2027, pokud bude přijat návrh mírového urovnání, který je v současné době projednáván v rámci amerických zprostředkovaných jednání o ukončení dlouholetého konfliktu s Ruskem. O této informaci informoval v pátek list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem dokumentu.

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Al Carns

Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy

Evropa se musí připravit na válku na svém prahu. Tímto varováním vystoupili ve čtvrtek britští vojenští představitelé, kteří detailně popsali bezprecedentní úroveň hrozeb namířených proti ozbrojeným silám Spojeného království. Ministr obrany Al Carns při zahájení nové Britské vojenské zpravodajské služby (MIS) prohlásil, že „stín války klepe na dveře Evropy“, a zdůraznil, že spojenci NATO musí být připraveni reagovat.

před 4 hodinami

Soud, ilustrační foto

Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče

České rozvodové právo prochází od ledna 2026 zásadní proměnou, která má za cíl zrychlit řízení, snížit emocionální zátěž dětí a posílit soukromí manželů. Vzhledem k tomu, že v Česku končí rozvodem téměř polovina manželství, přináší novela občanského zákoníku řadu důležitých novinek.

před 5 hodinami

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, jak vnímá budoucí složení nové vlády. Zejména se jí ale nezamlouvá oligarchizace české politiky a zdůraznila, že nyní již premiér Andrej Babiš ani zdaleka není jediným problémem. „Andrej Babiš se ze dne na den nestane obyčejným občanem s lehce nadprůměrnými příjmy. Stále je to člověk, který dokázal nakumulovat velké bohatství i moc. U něj nicméně uplatnění bohatství i moci vidíme relativně transparentně,“ říká.

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

USA mají nový návrh týkající se Donbasu, oznámil Zelenskyj. Kyjev už jej nemusí předat Rusku

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Spojené státy navrhují, aby Ukrajina stáhla své jednotky z oblasti Donbasu. Washington by následně v částech, které Kyjev v současné době kontroluje, vytvořil „svobodnou ekonomickou zónu“. Původně USA navrhovaly, že by Kyjev měl části Donbasu, které stále drží, jednoduše předat Rusku. Podle čtvrtečního prohlášení ukrajinského prezidenta pro novináře je ale nyní navržena kompromisní varianta, kde by se ukrajinské síly stáhly, ale ruské jednotky by do tohoto území nepostupovaly.

před 6 hodinami

Emmanuel Macron

Krajní pravice sílí po celé Evropě. Problémy má Starmer, Merz i Macron

V nedávných volbách v několika evropských zemích, jako jsou Spojené království, Francie, Německo, Nizozemsko a Rumunsko, se zdálo, že voliči dávají naději středovým politikům. Před šestnácti měsíci, po volbách do Evropského parlamentu, dokonce předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen prohlásila, že „střed drží“, protože pro silnou Evropu stále existuje většina ve středu politického spektra. Dnes však podle webu Politico toto přesvědčení vypadá značně nejistě. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajina oplácí agresorům stejnou mincí. Stupňuje útoky proti Rusku, míří na energetickou infrastrukturu

Ukrajina tento týden oznámila, že její drony dlouhého doletu zasáhly významnou ropnou plošinu v Kaspickém moři, což je signálem pro další rozšíření seznamu cílů v rámci intenzivního tažení. Cílem této kampaně je přerušit tok ruských energetických příjmů, které financují válku. Zdroj z Bezpečnostní služby Ukrajiny pro CNN potvrdil, že jde o první ukrajinský útok na infrastrukturu související s těžbou ropy v Kaspickém moři.

před 8 hodinami

Nemo (Foto: Corinne Cumming / EBU)

Eurovizí zmítá největší skandál v historii. Vítěz loňského ročníku kvůli Izraeli vrací trofej

Vítěz loňského ročníku Eurovize, švýcarský zpěvák Nemo, oznámil, že vrací svou trofej. Tento krok podnikl na protest proti přetrvávající účasti Izraele v této mezinárodní hudební soutěži. Šestadvacetiletý umělec, který je nebinární osobou, uvedl, že vnímá jasný rozpor mezi izraelskou účastí a ideály "jednoty, inkluze a důstojnosti", které se soutěž snaží zastávat.

před 10 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu může ovlivnit studená fronta

I víkendové počasí bude připomínat spíš podzim, ačkoliv od prosince probíhá meteorologická zima. Přes Česko sice v noci ze soboty na neděli přejde studená fronta, ale ochlazením se neprojeví. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Vláda ČR

Poslední rozhodnutí Fialovy vlády. Týkají se očkování či sociálních služeb

Vláda Petra Fialy v demisi se ve středu sešla ke své poslední pravidelné schůzi. Projednala a schválila například novou národní očkovací strategii a novou strategii rozvoje sociálních služeb, rozhodla také o povolení používání přípravků s obsahem psychotropní látky psilocybinu v odůvodněných případech léčby psychických onemocnění a několik legislativních změn. Zabývala se také jedenácti kontrolními nálezy Nejvyššího kontrolního úřadu.

včera

včera

Uvidíme, jak to dopadne s Turkem, přiznal Babiš. S apelem na poslance neuspěl

Premiér Andrej Babiš (ANO) přiznal, že tlačil na poslance Filipa Turka (Motoristé), aby se zúčastnil pondělního rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem. Turek se z jednání ze zdravotních důvodů omluvil, jistě tak nebude v pondělí jmenován členem vlády. Pavel má navíc k jeho osobě dlouhodobé a trvající výhrady.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy