Ačkoliv má ukrajinská armáda slíbenou pomoc za vysoké miliardy dolarů, další protiofenzívu zřejmě letos nerozpoutá. Obdrží ale významnou pomoc z celé řady zemí, kromě USA se zapojují Němci, Rumuni, Nizozemci či Novozélanďané. Představitelé Pentagonu předpokládají začátek protiofenzívy na příští rok – až bude Ukrajina po zuby vyzbrojená nejnovějším vybavením.
Na pomalé tempo západních dodávek upozornil prestižní americký list New York Times. Podle jeho zjištění dodání raket, bojových vozidel, munice a protivzdušné obrany z USA a od evropských spojenců potrvá přinejmenším týdny, pravděpodobněji ale měsíce. „Některé z nově přislíbených zbraní ještě nebyly nakoupeny ani vyrobeny,“ uvedly NY Times.
Na druhé straně některé zbraně dorazí po letech čekání už v létě. „Dlouho očekávané stíhačky F-16 budou Ukrajině dodány letos v létě,“ informoval šéf americké diplomacie Anthony Blinken.
Podle litevského prezidenta Gitanase Nauseda je problémem efektivita dodávek. „Při mnoha příležitostech jste mohli vidět, že se můžeme rozhodnout, ale bohužel je nemůžeme efektivně dodat. Pro mě osobně je to obrovské zklamání, protože Ukrajinci očekávají, že to zboží přijde, že se ta vojenská technika dostane na Ukrajinu, ale neděje se to,“ shrnul.
Velká očekávání má ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Očekáváme, že bude dodána co nejdříve, aby mohlo být zachráněno co nejvíce životů,“ zdůraznil na washingtonském summitu Severoatlantické aliance.
Právě na tomto summitu došlo na další sliby, které jsou ale opět dlouhodobého charakteru. V Německu vznikne koordinační centrum pro zbraně a výcvik pod vedením NATO. „Tato podpora postaví Ukrajinu na cestu k tomu, aby byla v příštím roce schopna zatlačit Rusko, zatímco Ukrajina bude čekat na příchod dalších západních zbraní a přesune více svých vojáků na frontu,“ prohlásil jeden z vysoce postavených představitelů NATO.
O příštím roce anonymně promluvil také vysoký úředník Pentagonu. „Ukrajinci zůstanou v příštích šesti měsících v defenzivě, ale v neustálém zmatku na bojišti, který nakonec nedokáže získat významnější pozice,“ poznamenal.
Za poslední měsíce ale došlo k obnovení některých dodávek, což ukrajinské armádě umožnilo zastavit či výrazně zpomalit ruský postup na Charkov a v Doněcké oblasti. „Situace na bojišti se v posledních několika týdnech výrazně změnila, protože na posílení ukrajinské obrany začala směřovat pomoc ve výši zhruba 61 miliard dolarů, kterou v květnu schválil Kongres,“ zaznívá z řad představitelů Pentagonu, kteří si kvůli protokolům NATO přejí zůstat v anonymitě.
Nově na Ukrajinu zamíří tři baterie protileteckých systémů Patriot; po jedné z Rumunska, Německa a Spojených států. Části systému dodá Nizozemsko. „Další systém Patriot bude dodán prozatím po částech, aby nahradil rozbité nebo opotřebované části baterií, které již na Ukrajině jsou,“ poznamenal nizozemský ministr obrany Ruben Brekelmans.
Zde se ale nizozemská pomoc nezastaví. „Nizozemsko nakoupí rakety pro stíhačky F-16 v hodnotě 326 milionů dolarů,“ dodal Brekelmans. Kanada následně přispěje částkou 367 milionů dolarů na ukrajinské obranné iniciativy, Británie poskytne dělostřelectvo, Nový Zéland přispěje 4 miliony „na nákup a vývoj vojenských bezpilotních letounů“.
Opevňuje se celá Evropa
Dodávky zbraní na Ukrajinu jsou sice prioritní, Evropa ale myslí i na vlastní bezpečnost. USA a Německo ve středu ve společném prohlášení ve Washingtonu oznámily, že Spojené státy posílí ochranu evropských partnerských zemí NATO. V rámci tohoto plánu budou v Německu od roku 2026 dočasně umístěny řízené střely typu Tomahawk a další zbraně dlouhého dosahu.
Dokument také zmiňuje protiletadlové rakety SM-6 a nově vyvíjené nadzvukové zbraně, které mají výrazně větší dosah než současné pozemní systémy v Evropě. Německý kancléř Olaf Scholz tento plán přivítal a uvedl, že dokonale zapadá do bezpečnostní strategie vlády v Berlíně. Označil to za krok, který zvyšuje odstrašení vůči Rusku.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov naopak podle The Guardian rozhodnutí kritizoval a tvrdil, že umístění amerických střel v Německu naznačuje „postupné kroky směrem ke studené válce“. Varoval, že se vracejí všechny atributy studené války s přímou konfrontací.
AFP připomíná, že v 80. letech minulého století, na vrcholu studené války, USA umístily balistické střely v Západním Německu, což vyvolalo rozsáhlé demonstrace, kterých se účastnily statisíce lidí.
Související
Zelenskyj je připraven setkat se s Putinem na jednání o ukončení války
Zelenskyj znovu vyzval spojence k činům. Dodávky raket nemohou trvat roky
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Zelenskyj je připraven setkat se s Putinem na jednání o ukončení války
před 1 hodinou
Hitlerovo Orlí hnízdo vyhořelo. Co s ním bude dál?
před 1 hodinou
USA se chystají na klíčové volby. Republikánům hrozí kvůli Trumpovi ztráta Kongresu
před 2 hodinami
Volby v Izraeli sečteny. Netanjahu nevyhrál, úplnou porážku ale neutrpěl
před 4 hodinami
Předpověď počasí na nový týden. Hrozí mrazy, mrznoucí mlhy i sněžení
včera
Policejní inspekce chce zjistit, jak to bylo s dopisem obviňujícím otce Meghan
včera
Důchodci se nemusí bát. Ministerstvo zmínilo, co se má stát s výchovným
včera
Nejen hokej. Rusové mohou pořádat MS ve vzpírání, byli i na fotbalovém šampionátu
včera
Smutné číslo. Kongo oznámilo přes pět tisíc obětí eboly
včera
Česko dostane další miliardy korun na splnění plánu obnovy
včera
Bývalý princ Andrew čelí novému vyšetřování ve Skotsku. Jde i o Epsteina
včera
Motoristé se neshodnou. Turek nemá problém s ruskými hokejisty na MS
včera
Írán hrozí odvetou, pokud Američané a Izraelci znovu zaútočí
včera
Tusk neustupuje, chce obnovit vládu práva. Nawrocki shání spojence
včera
Zemřel textař Pavel Žák, psal pro hvězdy české popové scény
včera
Trump tvrdí, že válka s Íránem brzy skončí. Zmínil dva cíle pro armádu
včera
Zelenskyj znovu vyzval spojence k činům. Dodávky raket nemohou trvat roky
včera
Očekávání se naplnila. Na horách je až 15 centimetrů sněhu, uvedli meteorologové
včera
Silničáři se připravují na zimu. Spoléhat budou i na jednu novinku
včera
Papež Lev XIV. se zapsal do dějin. Stačilo odevzdat hlas ve volbách
Papež Lev XIV. se stal prvním papežem, který odevzdal hlas v amerických volbách, konkrétně v kongresových volbách uprostřed prezidentského mandátu. Potvrdil to Vatikán, informovala americká zpravodajská stanice CBS News.
Zdroj: Lucie Podzimková