Ačkoliv má ukrajinská armáda slíbenou pomoc za vysoké miliardy dolarů, další protiofenzívu zřejmě letos nerozpoutá. Obdrží ale významnou pomoc z celé řady zemí, kromě USA se zapojují Němci, Rumuni, Nizozemci či Novozélanďané. Představitelé Pentagonu předpokládají začátek protiofenzívy na příští rok – až bude Ukrajina po zuby vyzbrojená nejnovějším vybavením.
Na pomalé tempo západních dodávek upozornil prestižní americký list New York Times. Podle jeho zjištění dodání raket, bojových vozidel, munice a protivzdušné obrany z USA a od evropských spojenců potrvá přinejmenším týdny, pravděpodobněji ale měsíce. „Některé z nově přislíbených zbraní ještě nebyly nakoupeny ani vyrobeny,“ uvedly NY Times.
Na druhé straně některé zbraně dorazí po letech čekání už v létě. „Dlouho očekávané stíhačky F-16 budou Ukrajině dodány letos v létě,“ informoval šéf americké diplomacie Anthony Blinken.
Podle litevského prezidenta Gitanase Nauseda je problémem efektivita dodávek. „Při mnoha příležitostech jste mohli vidět, že se můžeme rozhodnout, ale bohužel je nemůžeme efektivně dodat. Pro mě osobně je to obrovské zklamání, protože Ukrajinci očekávají, že to zboží přijde, že se ta vojenská technika dostane na Ukrajinu, ale neděje se to,“ shrnul.
Velká očekávání má ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Očekáváme, že bude dodána co nejdříve, aby mohlo být zachráněno co nejvíce životů,“ zdůraznil na washingtonském summitu Severoatlantické aliance.
Právě na tomto summitu došlo na další sliby, které jsou ale opět dlouhodobého charakteru. V Německu vznikne koordinační centrum pro zbraně a výcvik pod vedením NATO. „Tato podpora postaví Ukrajinu na cestu k tomu, aby byla v příštím roce schopna zatlačit Rusko, zatímco Ukrajina bude čekat na příchod dalších západních zbraní a přesune více svých vojáků na frontu,“ prohlásil jeden z vysoce postavených představitelů NATO.
O příštím roce anonymně promluvil také vysoký úředník Pentagonu. „Ukrajinci zůstanou v příštích šesti měsících v defenzivě, ale v neustálém zmatku na bojišti, který nakonec nedokáže získat významnější pozice,“ poznamenal.
Za poslední měsíce ale došlo k obnovení některých dodávek, což ukrajinské armádě umožnilo zastavit či výrazně zpomalit ruský postup na Charkov a v Doněcké oblasti. „Situace na bojišti se v posledních několika týdnech výrazně změnila, protože na posílení ukrajinské obrany začala směřovat pomoc ve výši zhruba 61 miliard dolarů, kterou v květnu schválil Kongres,“ zaznívá z řad představitelů Pentagonu, kteří si kvůli protokolům NATO přejí zůstat v anonymitě.
Nově na Ukrajinu zamíří tři baterie protileteckých systémů Patriot; po jedné z Rumunska, Německa a Spojených států. Části systému dodá Nizozemsko. „Další systém Patriot bude dodán prozatím po částech, aby nahradil rozbité nebo opotřebované části baterií, které již na Ukrajině jsou,“ poznamenal nizozemský ministr obrany Ruben Brekelmans.
Zde se ale nizozemská pomoc nezastaví. „Nizozemsko nakoupí rakety pro stíhačky F-16 v hodnotě 326 milionů dolarů,“ dodal Brekelmans. Kanada následně přispěje částkou 367 milionů dolarů na ukrajinské obranné iniciativy, Británie poskytne dělostřelectvo, Nový Zéland přispěje 4 miliony „na nákup a vývoj vojenských bezpilotních letounů“.
Opevňuje se celá Evropa
Dodávky zbraní na Ukrajinu jsou sice prioritní, Evropa ale myslí i na vlastní bezpečnost. USA a Německo ve středu ve společném prohlášení ve Washingtonu oznámily, že Spojené státy posílí ochranu evropských partnerských zemí NATO. V rámci tohoto plánu budou v Německu od roku 2026 dočasně umístěny řízené střely typu Tomahawk a další zbraně dlouhého dosahu.
Dokument také zmiňuje protiletadlové rakety SM-6 a nově vyvíjené nadzvukové zbraně, které mají výrazně větší dosah než současné pozemní systémy v Evropě. Německý kancléř Olaf Scholz tento plán přivítal a uvedl, že dokonale zapadá do bezpečnostní strategie vlády v Berlíně. Označil to za krok, který zvyšuje odstrašení vůči Rusku.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov naopak podle The Guardian rozhodnutí kritizoval a tvrdil, že umístění amerických střel v Německu naznačuje „postupné kroky směrem ke studené válce“. Varoval, že se vracejí všechny atributy studené války s přímou konfrontací.
AFP připomíná, že v 80. letech minulého století, na vrcholu studené války, USA umístily balistické střely v Západním Německu, což vyvolalo rozsáhlé demonstrace, kterých se účastnily statisíce lidí.
Související
Putin si bude s Trumpem volat i nadále, nastínil Kreml
Rusové podnikli další velký útok na Kyjev. Ukrajina hlásí oběti
válka na Ukrajině , Ukrajina , Armáda Ukrajina
Aktuálně se děje
před 49 minutami
Teheránem prošel smuteční průvod za Chameneího. Na pohřeb dorazily miliony lidí
před 2 hodinami
Dodržujte zásady fair play, vyzvala EU Trumpa po červené kartě USA
před 3 hodinami
Červená karta pro nejlepšího hráče USA se Trumpovi nelíbí. Chce, aby to FIFA prošetřila
před 3 hodinami
Britové vyslali stíhačky k ruskému letadlu. Otravovalo letadlovou loď
před 4 hodinami
Norská pohádka na fotbalovém MS pokračuje. Po přestřelce na Aztéce postupují Angličané
před 4 hodinami
Princ Harry měl možnost přespat v Buckinghamském paláci. Vše končí sporem
před 5 hodinami
Maroko přehrálo Kanadu, Francie přešla přes Paraguay. Řeší se výkony sudích
před 5 hodinami
Putin si bude s Trumpem volat i nadále, nastínil Kreml
před 6 hodinami
Ebola v Kongu stále neustupuje. Potvrdily se další případy i oběti
před 7 hodinami
Dluhopisy Republiky jsou žádané. Lidem zbývají poslední hodiny na úhradu
před 8 hodinami
Fiasko budou vykládat jako úspěch. Fico udeřil proti opozici
před 9 hodinami
Číňané provedli raketový test. Teď čelí kritice ostatních zemí
před 10 hodinami
Počasí projde v novém týdnu vývojem. Nejtepleji bude o víkendu
před 10 hodinami
Pravda o velké výluce metra. Praha vysvětlila, co se opravuje
před 11 hodinami
Babiš se těší na Trumpa. Na summitu NATO očekává kartáč kvůli závazkům
před 12 hodinami
Rusové podnikli další velký útok na Kyjev. Ukrajina hlásí oběti
před 13 hodinami
Počasí o víkendu: Do Česka se opět vrátí tropy
včera
Magyar zahájil boj o odvolání maďarského prezidenta Sulyoka
včera
Česká vláda se hlasitě vymezuje vůči Tchaj-wanu, na pozadí ale obchod čile pokračuje, píše prestižní asijský server
včera
Válku s USA ustál, režim nepadnul. Přesto Írán prochází zásadní vnitřní proměnou
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Zdroj: Libor Novák