Přísliby NATO Ukrajině nedosahují úrovně potřebné pro letošní protiofenzívu

Ačkoliv má ukrajinská armáda slíbenou pomoc za vysoké miliardy dolarů, další protiofenzívu zřejmě letos nerozpoutá. Obdrží ale významnou pomoc z celé řady zemí, kromě USA se zapojují Němci, Rumuni, Nizozemci či Novozélanďané. Představitelé Pentagonu předpokládají začátek protiofenzívy na příští rok – až bude Ukrajina po zuby vyzbrojená nejnovějším vybavením. 

Na pomalé tempo západních dodávek upozornil prestižní americký list New York Times. Podle jeho zjištění dodání raket, bojových vozidel, munice a protivzdušné obrany z USA a od evropských spojenců potrvá přinejmenším týdny, pravděpodobněji ale měsíce. „Některé z nově přislíbených zbraní ještě nebyly nakoupeny ani vyrobeny,“ uvedly NY Times.

Na druhé straně některé zbraně dorazí po letech čekání už v létě. „Dlouho očekávané stíhačky F-16 budou Ukrajině dodány letos v létě,“ informoval šéf americké diplomacie Anthony Blinken.

Podle litevského prezidenta Gitanase Nauseda je problémem efektivita dodávek. „Při mnoha příležitostech jste mohli vidět, že se můžeme rozhodnout, ale bohužel je nemůžeme efektivně dodat. Pro mě osobně je to obrovské zklamání, protože Ukrajinci očekávají, že to zboží přijde, že se ta vojenská technika dostane na Ukrajinu, ale neděje se to,“ shrnul.

Velká očekávání má ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Očekáváme, že bude dodána co nejdříve, aby mohlo být zachráněno co nejvíce životů,“ zdůraznil na washingtonském summitu Severoatlantické aliance.

Právě na tomto summitu došlo na další sliby, které jsou ale opět dlouhodobého charakteru. V Německu vznikne koordinační centrum pro zbraně a výcvik pod vedením NATO. „Tato podpora postaví Ukrajinu na cestu k tomu, aby byla v příštím roce schopna zatlačit Rusko, zatímco Ukrajina bude čekat na příchod dalších západních zbraní a přesune více svých vojáků na frontu,“ prohlásil jeden z vysoce postavených představitelů NATO.

O příštím roce anonymně promluvil také vysoký úředník Pentagonu. „Ukrajinci zůstanou v příštích šesti měsících v defenzivě, ale v neustálém zmatku na bojišti, který nakonec nedokáže získat významnější pozice,“ poznamenal.

Za poslední měsíce ale došlo k obnovení některých dodávek, což ukrajinské armádě umožnilo zastavit či výrazně zpomalit ruský postup na Charkov a v Doněcké oblasti. „Situace na bojišti se v posledních několika týdnech výrazně změnila, protože na posílení ukrajinské obrany začala směřovat pomoc ve výši zhruba 61 miliard dolarů, kterou v květnu schválil Kongres,“ zaznívá z řad představitelů Pentagonu, kteří si kvůli protokolům NATO přejí zůstat v anonymitě.

Nově na Ukrajinu zamíří tři baterie protileteckých systémů Patriot; po jedné z Rumunska, Německa a Spojených států. Části systému dodá Nizozemsko. „Další systém Patriot bude dodán prozatím po částech, aby nahradil rozbité nebo opotřebované části baterií, které již na Ukrajině jsou,“ poznamenal nizozemský ministr obrany Ruben Brekelmans.

Zde se ale nizozemská pomoc nezastaví. „Nizozemsko nakoupí rakety pro stíhačky F-16 v hodnotě 326 milionů dolarů,“ dodal Brekelmans. Kanada následně přispěje částkou 367 milionů dolarů na ukrajinské obranné iniciativy, Británie poskytne dělostřelectvo, Nový Zéland přispěje 4 miliony „na nákup a vývoj vojenských bezpilotních letounů“.

Opevňuje se celá Evropa

Dodávky zbraní na Ukrajinu jsou sice prioritní, Evropa ale myslí i na vlastní bezpečnost. USA a Německo ve středu ve společném prohlášení ve Washingtonu oznámily, že Spojené státy posílí ochranu evropských partnerských zemí NATO. V rámci tohoto plánu budou v Německu od roku 2026 dočasně umístěny řízené střely typu Tomahawk a další zbraně dlouhého dosahu.

Dokument také zmiňuje protiletadlové rakety SM-6 a nově vyvíjené nadzvukové zbraně, které mají výrazně větší dosah než současné pozemní systémy v Evropě. Německý kancléř Olaf Scholz tento plán přivítal a uvedl, že dokonale zapadá do bezpečnostní strategie vlády v Berlíně. Označil to za krok, který zvyšuje odstrašení vůči Rusku.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov naopak podle The Guardian rozhodnutí kritizoval a tvrdil, že umístění amerických střel v Německu naznačuje „postupné kroky směrem ke studené válce“. Varoval, že se vracejí všechny atributy studené války s přímou konfrontací.

AFP připomíná, že v 80. letech minulého století, na vrcholu studené války, USA umístily balistické střely v Západním Německu, což vyvolalo rozsáhlé demonstrace, kterých se účastnily statisíce lidí. 

Související

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusko: Evropské změny v mírovém plánu naději na konec války nezvýšily. Možnost nalezení řešení zkomplikovaly

Kreml se ohradil proti úpravám amerického mírového plánu, které navrhla evropská strana společně s Kyjevem. Hlavní poradce ruského prezidenta pro zahraniční politiku Jurij Ušakov v neděli prohlásil, že tyto změny rozhodně nezvyšují naději na dosažení trvalého smíru. Podle jeho slov snahy Evropanů a Ukrajinců o úpravu dokumentu spíše komplikují možnost nalezení dlouhodobého řešení téměř čtyři roky trvajícího konfliktu.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ukrajina Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

před 40 minutami

Armáda Francie

Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem

V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusko: Evropské změny v mírovém plánu naději na konec války nezvýšily. Možnost nalezení řešení zkomplikovaly

Kreml se ohradil proti úpravám amerického mírového plánu, které navrhla evropská strana společně s Kyjevem. Hlavní poradce ruského prezidenta pro zahraniční politiku Jurij Ušakov v neděli prohlásil, že tyto změny rozhodně nezvyšují naději na dosažení trvalého smíru. Podle jeho slov snahy Evropanů a Ukrajinců o úpravu dokumentu spíše komplikují možnost nalezení dlouhodobého řešení téměř čtyři roky trvajícího konfliktu.

před 4 hodinami

Pohled z palubní kamery pozemního dronu MAUL ukazuje explozi před vozidlem během mise záchrany zraněného ukrajinského vojáka z okupovaného území

Na záchranu v první linii čekal měsíc. Pak zraněného vojáka zachránil robot

Příběh vojáka Maksyma, který strávil 33 dní v zemi nikoho se zaškrcenou nohou, ilustruje novou a děsivou realitu ukrajinského bojiště. Jeho záchrana nebyla dílem odvážné posádky vrtulníku nebo obrněného transportéru, ale malého dálkově ovládaného stroje na kolech. Tři hodiny strávené v těsné pancéřované kapsli bez řidiče pro něj znamenaly jedinou cestu k přežití v zemi, kde oblohu ovládají ruské útočné drony.

před 5 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Amerika stupňuje tlak na Madura. Zabavila další tanker

Americké síly pod velením administrativy Donalda Trumpa výrazně vystupňovaly tlak na režim Nicoláse Madura v Karibiku. V sobotu 20. prosince došlo k dalšímu zabavení plavidla převážejícího venezuelskou ropu, což je druhý podobný zásah během pouhých dvou týdnů.

před 6 hodinami

Americká jaderná ponorka

Americké ponorky jsou v Pacifiku v menšině. Jižní Korea má plán, jak to změnit

Nedávno oznámený záměr Jižní Koreje postavit ponorky s jaderným pohonem představuje zásadní obrat v pacifické bezpečnostní politice. Tento ambiciózní plán získal v říjnu 2025 veřejnou podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa, což pro Soul znamená průlom v desetiletí trvajících snahách. Jádrem dohody je strategický obchod, v němž Jižní Korea přislíbila investice ve výši 350 miliard dolarů výměnou za americkou pomoc s jadernou technologií.

před 7 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj

USA navrhly setkání Spojených států, Ukrajiny a Ruska. Mír nemůže nastat za každou cenu, reagoval Zelenskyj

Válečný konflikt na Ukrajině se dostává do klíčové diplomatické fáze, když americká strana navrhla uspořádání trilaterálního setkání v Miami. Tohoto jednání by se měli zúčastnit zástupci Spojených států, Ukrajiny a Ruska, přičemž cílem je posunout mírové rozhovory k reálným výsledkům. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj k tomuto formátu vyjádřil mírnou skepsi a připomněl, že podobná jednání v Istanbulu nepřinesla zásadní průlom kromě výměny zajatců.

včera

Jeffrey Epstein

Spousta začerněných stránek a pozoruhodně málo Trumpa? Zamlžování pravdy, říká jedna z Epsteinových obětí

Americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo očekávaný soubor dokumentů a fotografií spojených s případem usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Přestože zákon nařizoval úplné odkrytí všech spisů, zveřejněný materiál obsahuje tisíce začerněných míst a stovky zcela nečitelných stran. Tento postup vyvolal ostrou kritiku ze strany demokratických zákonodárců i samotných obětí, které se domnívají, že úřady záměrně chrání mocné muže.

včera

Tomio Okamura

Poprask na internetu: Voliči SPD mluví o zradě, požadují odvolání Zůny. Okamura problém hasí

V řadách příznivců hnutí SPD to vře kvůli prvnímu vystoupení nového ministra obrany Jaromíra Zůny. Ten na své tiskové konferenci hovořil o nutnosti pokračovat v podpoře napadené Ukrajiny a potvrdil další fungování české muniční iniciativy. Voliče a fanoušky strany nejvíce pobouřilo, že ministr označil Rusko za agresora, což vyvolalo okamžitou vlnu kritiky na sociálních sítích.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sliboval zlatou éru americké ekonomiky. Kde je, ptají se Američané po roce?

Prezident Donald Trump při svém lednovém nástupu do úřadu v roce 2025 sliboval okamžitý začátek „zlaté éry“ americké ekonomiky. Po deseti měsících jeho druhého funkčního období však data ukazují, že se slibovaný rozkvět zatím nedostavil. Místo toho Spojené státy čelí ochlazení trhu práce, stagnaci průmyslu a přetrvávající inflaci, kterou podle ekonomů pohání právě prezidentova vlajková politika vysokých cel.

včera

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Dokáže síla převážit nad totálním vyčerpáním? Ukrajina se chystá na dosud nejtemnější zimu

V divadelním sále v Charkově se na scéně otevírají krabice od munice, které místo nábojů odhalují figurky andělů a jesliček. Tato mrazivá vánoční scéna přesně ilustruje současnou ukrajinskou realitu, kde válka pronikla do každého aspektu každodenního života. Režisérka Oksana Dmitrieva přiznává, že divadlo je sice zrcadlem emocí, ale ani umění nedokáže dát odpověď na otázku, co bude dál. Ukrajince totiž čeká čtvrtá válečná zima, která může být tou dosud nejtemnější, a nejistota ohledně budoucnosti dosahuje vrcholu.

včera

Steve Witkoff

Američtí a ruští představitelé se setkají na Floridě k dalšímu kolu rozhovorů o Ukrajině

Na Floridu míří ruská delegace, aby se setkala s americkými vyjednavači v rámci dalšího kola rozhovorů o ukončení války na Ukrajině. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se tímto krokem snaží přimět obě válčící strany k dohodě, která by zastavila konflikt trvající od února 2022. Setkání navazuje na páteční jednání USA s ukrajinskými a evropskými představiteli, po kterém všechny strany hlásily pokrok v otázce bezpečnostních záruk pro Kyjev.

včera

Rusko, Kreml

Z Británie přichází další varování: Rusko je expanzivní mocnost, chce podmanit Ukrajinu a destabilizovat NATO

Britská vláda pod vedením premiéra Keira Starmera přistoupila k výraznému snížení finanční podpory pro západní Balkán, což vyvolalo vlnu kritiky od bezpečnostních expertů i opozičních politiků. Financování určené k boji proti ruským dezinformacím, kybernetickým útokům a na podporu demokratických institucí v regionu klesne o plných 40 procent. V absolutních číslech jde o propad ze 40 milionů liber v loňském roce na 24 milionů liber pro období 2025–2026.

včera

Volodymyr Zelenskyj a Bart De Wever na summitu EU. (6. března 2025).

Vítězové summitu EU o financování Ukrajiny? De Wever i Česko, píše Politico

Na bruselském summitu k zásadnímu obratu v otázce financování Ukrajiny, ze kterého vyšel jako nečekaný vítěz belgický premiér Bart De Wever. Přestože Evropská unie nakonec schválila balík pomoci ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027, původní ambiciózní plán využít k tomuto účelu zmrazená ruská aktiva zcela ztroskotal.

včera

Ilustrační foto

Superchřipka, nebo mnoho povyku pro nic? Epidemie tříští vědeckou obec

Letošní chřipková sezóna vyvolává bouřlivé diskuse kvůli rozporuplným informacím o takzvané „superchřipce“. Zatímco zdravotníci z NHS England varují před bezprecedentní vlnou, která plní nemocnice rekordním tempem, mnozí vědci nabádají ke klidu a mluví o zbytečném strašení. Hlavním tématem je zmutovaný kmen viru H3N2, konkrétně subvarianta označovaná jako „subclade-K“, která se letos začala šířit nezvykle brzy – v některých oblastech už o měsíc dříve, než je běžné.

včera

Jeffrey Epstein

Zveřejnění Epsteinových záznamů hýbe Amerikou. Ministerstvo řadu informací dál tají

Ministerstvo spravedlnosti USA včera na svých webových stránkách zveřejnilo tisíce souborů z vyšetřování Jeffreyho Epsteina. Tento krok však provázejí rozsáhlé kontroverze, protože úřad uvolnil pouze část materiálů a uplatnil v nich drastické zásahy. Mnoho stránek je zcela začerněných a ministerstvo podle kritiků zadrželo mnohem více informací, než mu ukládá zákon. Republikánský kongresman Thomas Massie prohlášením reagoval, že tento postup hrubě porušuje jak literu, tak ducha nedávno schválené legislativy.

včera

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

USA provedly rozsáhlou sérii útoků v Sýrii

Spojené státy v pátek podnikly rozsáhlou sérii útoků na desítky cílů v Sýrii. Operace s názvem „Hawkeye“ byla přímou odvetou za nedávný útok, při kterém zahynuli dva američtí vojáci a civilní tlumočník. Prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social potvrdil, že Spojené státy splnily svůj slib a proti „vražedným teroristům“ nasadily velmi tvrdou sílu. Podle dostupných informací zasáhlo americké letectvo a dělostřelectvo přibližně 70 objektů spojených s teroristickou organizací Islámský stát (ISIS).

včera

včera

Pravé zimní počasí je v nedohlednu, ukazuje měsíční výhled

Na sníh bohatého zimního počasí se nejspíš v Česku jen tak nedočkáme. Vyplývá to z aktuálního dlouhodobého výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Denní teploty se zřejmě i v úvodu ledna budou držet nad nulou. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy