"Psychodrama", které nikoho nebaví. Trumpova vláda nedává žádný smysl, světu po šesti týdnech leze na nervy

Mezitím Elon Musk likviduje byrokracii bez rozmyslu, hromadně propouští pracovníky a uvrhuje průmyslová odvětví závislá na státních subvencích do nejistoty – a to právě v době, kdy ekonomika začíná zpomalovat a je náchylnější k šokům.

Zpočátku Trumpova energie působila jako vítaná změna po období ochablé vlády jeho předchůdce Joea Bidena. Po šesti týdnech jeho vládnutí však podle CNN stále jasněji vyvstává otázka: existuje vůbec nějaký plán?

Jeho impulzivní snaha o mír na Ukrajině, obnovu průmyslu prostřednictvím cel připomínajících 19. století a destrukci státní správy působí více jako improvizace než promyšlená strategie. Prezident improvizuje a jedná podle momentálních pocitů, což je riskantní nejen pro USA, ale i pro globální stabilitu.

Trumpovy kroky se zdají být motivovány snahou znovu vybudovat americký průmysl, rozbít federální byrokracii a přetvořit světový obchodní systém. Problémem však je, že jeho metody jsou chaotické, neplánované a často se obrací proti němu samotnému. Mezinárodní společenství je nuceno reagovat na jeho nevyzpytatelné kroky, což narušuje dlouhodobé vztahy a destabilizuje globální ekonomiku.

Kanadská ministryně zahraničí Mélanie Joly otevřeně kritizovala americkou obchodní politiku a označila ji za „psychodrama“, které Kanada nemůže každých 30 dní znovu prožívat. Spojenci USA se snaží najít způsob, jak minimalizovat škody, které Trumpova nepředvídatelnost způsobuje.

Britský premiér Keir Starmer ve svém projevu v britském parlamentu připomněl oběti britských vojáků, kteří bojovali po boku Američanů v Iráku a Afghánistánu. Jeho slova byla reakcí na kontroverzní komentář viceprezidenta Vance, který na Fox News zpochybnil roli některých amerických spojenců. Tento výrok pobouřil zejména Velkou Británii a Francii, které se aktivně angažují v bezpečnostní politice.

Francouzský prezident Emmanuel Macron mezitím varoval, že návrat Trumpa do Bílého domu zásadně změnil globální politickou scénu. V reakci na to zvažuje rozšíření francouzského jaderného deštníku na evropské spojence, čímž by Evropa mohla snížit svou závislost na USA v otázkách obrany.

Trumpova politika založená na neustálém nátlaku a vyvolávání konfliktů může přinášet určité dílčí úspěchy. Například jeho obavy ohledně čínského vlivu na Panamský průplav vedly k tomu, že americká investiční společnost BlackRock přebírá kontrolu nad dvěma klíčovými přístavy. Přestože Trump původně šířil nepravdivé informace o čínské kontrole nad průplavem, výsledek může paradoxně posílit americkou strategickou pozici.

Na druhé straně se jeho politika stále častěji obrací proti němu. Mexiko a Kanada zvažují rozšíření obchodních vztahů s Čínou a dalšími partnery, aby zmírnily svou závislost na americkém trhu. Evropská unie, která očekává vlastní sadu Trumpových celních opatření, se rovněž poohlíží po alternativních obchodních příležitostech.

Neustálé hrozby cly a obchodními válkami vytvářejí obrovskou nejistotu pro americké podniky. Důvěra investorů klesá, což se odráží v poklesu hodnoty dolaru a odlivu kapitálu do stabilnějších regionů. Investoři začínají hledat alternativní trhy, což může v dlouhodobém horizontu oslabit globální postavení USA.

Trumpova nevyzpytatelnost se ukázala i v otázce cel na automobily. Nejprve oznámil 25% cla na dovoz aut z Kanady a Mexika, ale o den později je zmrazil na jeden měsíc. Jeho rozhodnutí přišlo po bouřlivé reakci trhu a tlaku ze strany automobilového průmyslu. Po dvou dnech propadů na burze se Dow Jones Index odrazil zpět o téměř 500 bodů.

Podle CNN Trump své rozhodnutí přehodnotil po jednání s generálními řediteli tří největších amerických automobilek. Jeho tisková mluvčí Karoline Leavitt následně uvedla, že prezident je otevřen dalším výjimkám, což naznačuje, že tlak velkých firem může ovlivnit jeho budoucí rozhodnutí.

Trumpova politika selektivního uvolňování cel vytváří dojem, že o výjimky mohou usilovat jen dobře propojené korporace, zatímco menší podniky a spotřebitelé nemají šanci ovlivnit situaci. Tento přístup je v rozporu s principy spravedlivé ekonomiky a posiluje obavy, že Trumpova administrativa upřednostňuje korporátní zájmy před běžnými občany.

Pro firmy, které potřebují dlouhodobou stabilitu a předvídatelnost, je Trumpova taktika zdrojem obrovské nejistoty. Obchodníci a spotřebitelé se bojí rostoucích cen, zatímco investoři zvažují přesun kapitálu do zemí s předvídatelnější politikou.

Bývalý ekonomický poradce Bílého domu Bharat Ramamurti varuje, že Trumpova obchodní politika může vést k oslabení ekonomiky. Nejistota ohledně celních opatření odrazuje investory, snižuje objem investic a tlačí ceny vzhůru, což nakonec dopadne na běžné spotřebitele.

V dlouhodobém horizontu se Spojené státy mohou dostat do situace, kdy oslabí svou ekonomickou i politickou dominanci. Pokud bude Trump pokračovat v agresivní politice vůči spojencům, riskuje jejich odklon k jiným mocnostem, například k Číně.

Kanadský premiér Doug Ford varoval, že selektivní uvolňování cel nestačí a že jediným řešením je jejich úplné odstranění. Trumpova strategie obchodních válek podle něj vytváří neustálou nejistotu, která poškozuje nejen Kanadu, ale i samotné Spojené státy.

"Celou tuto situaci dnes způsobuje jediný člověk," prohlásil Ford v rozhovoru pro CNN. "A tím člověkem je prezident Trump."