Putin dává Africe nechtěné dary. Lídři požadují konec války a obnovení dohody, Moskva nevyhoví

Afričané, stejně jako ostatní světoví lídři, neuspěli s výzvami ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, aby s Kyjevem jednal o míru. Na tiskové konferenci po summitu Rusko-Afrika šéf Kremlu prohlásil, že nemůže dojít k příměří, dokud jsou ukrajinské síly v ofenzívě. Na nový vývoj upozornil server Politico. 

„Africké a čínské mírové iniciativy by mohly sloužit jako základ pro ukončení války na Ukrajině, ale v současné době není možné je realizovat,“ uvedl ruský lídr. „Ukrajinská armáda je v ofenzívě, útočí, provádí rozsáhlou útočnou operaci. Nemůžeme zastavit palbu, když jsme pod útokem,“ dodal.

Zdůraznil, že Moskva mírová jednání neodmítla. „Aby tento proces mohl začít, musí existovat shoda na obou stranách,“ podotkl Putin. 

Na summitu mezi africkými a ruskými představiteli vystoupil například čadský ministr zahraničí Moussa Faki Mahamat. „Tato válka musí skončit. A může skončit pouze na základě spravedlnosti a rozumu,“ připomněl. 

Čad je velice chudá a řídce obydlená země. Na území o rozloze zhruba šestnácti Českých republik žije zhruba šestnáct milionů lidí hovořících více než stovkou jazyků. Zrušení černomořské obilné dohody zprostředkované loni Tureckem a Organizací spojených národů se jí výrazně dotýká. 

V obdobné situaci je Konžská republika. „Africký mírový plán si zaslouží nejpřísnější pozornost. Nesmí být podceňován. Znovu naléhavě vyzýváme k obnovení míru v Evropě,“ zdůraznil prezident země Denis Sassou Nguesso. 

K deeskalaci vyzval rovněž prezident Senegalu Macky Sall, prezident Jihoafrické republiky Cyril Ramaphosa zase doufá, že „konstruktivní zapojení a vyjednávání by mohly konflikt ukončit“. 

Rusko díky zrušení dohody bohatne

Putin na tiskové konferenci po summitu v sobotu pozdě večer dále uvedl, že ruské ukončení dohody o obilí způsobilo zvýšení jeho cen. Z toho mají prospěch ruské společnosti a podle něj se Moskva o část těchto příjmů podělí s „nejchudšími zeměmi“.

Tento závazek bez podrobností následuje po Putinově slibu, že v příštích třech až čtyřech měsících bezplatně dopraví 25 až 50 tisíc tun obilí do Burkiny Faso, Zimbabwe, Mali, Somálska, Eritreje a Středoafrické republiky. To má převýšit 725 tisíc tun dodaných Světovým potravinovým programem OSN.

Summitu se zúčastnilo 18 hlav států afrického kontinentu. Na prvním setkání v roce 2019 jich bylo 43, což odráží obavy z ruské invaze na Ukrajinu. Prezidenti Egypta a Jihoafrické republiky patřili k nejotevřenějším v tématu obnovení dohody o vývozu ukrajinského obilí.

„Chtěli bychom, aby se černomořská iniciativa naplnila a aby Černé moře bylo otevřeno,“ řekl Ramaphosa. „Nejsme tady, abychom prosili o dary pro africký kontinent,“ dodal.

Na rusko-africkém summitu přitom Putin prohlásil, že Rusko odepsalo africkým státům dluh v celkové výši 23 miliard dolarů. Toto rozhodnutí bylo přijato jako součást snahy o snížení dluhového břemene, které nese africký kontinent. Putin také potvrdil, že Rusko bude nadále slibovat africkým zemím dodávky obilí.

Vladimir Putin uvedl, že se „Rusko zapojuje do iniciativ na snížení dluhového břemene afrických zemí. Celková částka námi odepsaného dluhu nyní činí 23 miliard dolarů (505,5 miliardy korun).“ Kromě toho Rusko vyhoví požadavkům afrických zemí a vyčlení dalších 90 milionů dolarů (téměř dvě miliardy korun) na tyto účely.

To, že vývoz ukrajinského obilí do Afriky nahradí ruský export, prohlásil Putin už poté, co Moskva minulý týden odstoupila od dohody o vývozu obilí z ukrajinských přístavů. „Rusko bude pokračovat ve své intenzivní snaze poskytnout Africe dodávky obilí, potravin, hnojiv a dalších produktů,“ uvedl Putin ve svém prohlášení, zveřejněném na kremelském webu. „Zaručujeme, že naše země je schopna nahradit ukrajinské obilí na komerční i bezplatné bázi,“ dodal Putin.