Putin odmítl kompromis. Trvá na tvrdých podmínkách míru, Trump musí začít jednat

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl jakýkoliv náznak kompromisu. Dokument, který ruská delegace předložila, požaduje po Ukrajině, aby se stáhla z čtyř regionů, které Rusko anektovalo, avšak plně je nekontroluje. Kyjev tyto územní ústupky dlouhodobě odmítá a považuje je za nepřijatelné porušení mezinárodního práva a státní suverenity.

Memorandum rovněž požaduje, aby Ukrajina souhlasila s výrazným omezením své armády, zavázala se nevstupovat do žádných vojenských aliancí, nehostila cizí jednotky a nikdy nezískala jaderné zbraně. Jedná se o radikální požadavky na demilitarizaci, které by učinily z Ukrajiny bezbranný nárazníkový stát pod kontrolou Moskvy.

Další požadavky Kremlu zahrnují obnovu plných diplomatických a ekonomických vztahů a zrušení všech západních sankcí bez nároku na válečné reparace. Jde o dlouhodobý seznam ruských přání, který však v kontextu pokračující agrese působí jako výsměch nejen Ukrajině, ale i mezinárodní snaze o mír.

Ruský postoj zůstává tvrdý navzdory dvěma skutečnostem, které by mohly Kreml vést k opatrnosti. Za prvé, Ukrajina prokázala schopnost zasahovat hluboko uvnitř ruského území. Nedávné útoky bezpilotních letounů na strategické ruské bombardéry vzdálené stovky kilometrů od hranic dokazují, že ukrajinská obrana má i přes omezené zdroje reálnou odstrašující sílu.

Za druhé, ruská neústupnost přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump projevuje stále větší frustraci z průběhu mírových snah. Podle CNN se Trump po poslední vlně masivních ruských útoků na Ukrajinu nechal slyšet, že Putin „zešílel“. Tak silné vyjádření je neobvyklé i v kontextu Trumpovy proměnlivé rétoriky vůči Moskvě.

Trump, který si stanovil rychlé ukončení války jako jeden z hlavních cílů svého druhého prezidentského mandátu, je nyní pod rostoucím tlakem, aby jednal. Jeho politická opozice, ale i někteří republikáni, mu vyčítají nečinnost a vyzývají ke zpřísnění sankcí i zvýšení vojenské pomoci Ukrajině.

Jeden z architektů nadstranického návrhu zákona v Senátu, který by zavedl tvrdé sankce proti Rusku, senátor Richard Blumenthal, obvinil Kreml, že „zesměšňuje mírové úsilí“ a „hází Americe klacky pod nohy“. V příspěvku na síti X dokonce naznačil, že Putin si z Trumpa „dělá blázna“.

Bílý dům zatím nereagoval na ruské memorandum oficiálním prohlášením. Není jasné, jak Donald Trump na patovou situaci odpoví. Možnosti má: od vojenské eskalace přes diplomatický tlak až po strategický ústup. Každý krok ale s sebou nese významné důsledky – jak pro Ukrajinu, tak pro Spojené státy i celý bezpečnostní řád v Evropě.

Jisté je zatím jen jedno: Trumpův slib rychlého míru se rozplývá a prezident čelí realitě, ve které Moskva není ochotna k žádným ústupkům. Výsledek války na Ukrajině je nyní úzce spjat s tím, jak se rozhodne jednat americký prezident. A pokud bude nadále váhat, mohl by riskovat nejen neúspěch vlastní zahraniční politiky, ale i ztrátu důvěry mezi spojenci.