Noc politického chaosu v Jižní Koreji způsobila podle CNN otřesy u jednoho z klíčových demokratických spojenců Spojených států. Prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo, které bylo po silném odporu během několika hodin zrušeno. Tento krok, který Jun označil za nezbytný k ochraně země před „protistátními silami“, vyvolal protesty, výzvy k rezignaci a znepokojení v USA i mezi regionálními hráči, jako je Čína, Rusko a Severní Korea.
Tato krize přichází v době intenzivních geopolitických tlaků v Asii, kde Čína a Rusko posilují své spojenectví, zatímco Severní Korea pokračuje v rozvoji svého jaderného programu. Jižní Korea je klíčovou součástí americké strategie v regionu, kde se USA snaží čelit čínskému vlivu a severokorejským hrozbám. Washington, který má v Jižní Koreji rozmístěno téměř 30 000 vojáků, byl tímto nečekaným vývojem zaskočen.
Čína i Rusko, dlouhodobí odpůrci americké vojenské přítomnosti v Asii, bedlivě sledují situaci. Peking v posledních letech s nelibostí pozoroval posilování vztahů mezi USA, Jižní Koreou a Japonskem. Moskva, zapojená do války na Ukrajině, těží z vojenské spolupráce se Severní Koreou, která dodává Rusku zbraně i vojáky. Krize v Soulu by tak mohla poskytnout příležitost oběma zemím podkopat vliv USA v regionu.
Překvapivé vyhlášení stanného práva prezidentem Junem může poškodit důvěryhodnost Jižní Koreje jako spolehlivého spojence USA. Americký prezident Joe Biden, který v posledních letech intenzivně pracoval na posílení spolupráce mezi USA, Jižní Koreou a Japonskem, nyní čelí výzvě zachovat tuto strategickou alianci. V roce 2023 se dokonce uskutečnil historický summit v Camp Davidu, kde Biden vyjednal trilaterální dohodu o posílení bezpečnostní spolupráce.
Podle odborníků však může krize v Jižní Koreji narušit nedávné úspěchy v regionu, včetně mechanismu posílené spolupráce v oblasti jaderného odstrašení mezi Washingtonem a Soulem. Tento mechanismus je klíčový vzhledem k tomu, že Jižní Korea nemá vlastní jaderné zbraně a spoléhá na americký arzenál.
Severní Korea, známá svou schopností využívat politické nestability v Jižní Koreji, by mohla situace využít k vlastnímu prospěchu. V minulosti často prováděla provokativní raketové testy během obdobných krizí na jihu. Odborníci varují, že Pchjongjang by mohl využít současnou politickou nejistotu k dalšímu zesílení své propagandy nebo vojenských aktivit.
Peking a Moskva bedlivě sledují vývoj v Jižní Koreji. Čínský prezident Si Ťin-pching dlouhodobě kritizuje posilování amerických aliancí v Asii, zatímco Rusko, s podporou Severní Koreje, usiluje o oslabení západních pozic v regionu. Pokud by krize vedla k oslabení jihokorejské vlády, mohlo by to poskytnout Pchjongjangu, Pekingu a Moskvě příležitost k dalšímu rozšíření svého vlivu.
Současná politická situace v Jižní Koreji je znepokojivá nejen pro domácí obyvatele, ale i pro její spojence. Pokud bude prezident Jun čelit impeachmentu, proces by mohl trvat několik dní až týdnů, během nichž by premiér dočasně převzal jeho pravomoci. Tato nejistota by mohla dále oslabit pozici Jižní Koreje v klíčových mezinárodních otázkách, jako je válka na Ukrajině a napětí v Tichomoří.
Na výsledku této krize závisí nejen budoucnost Junovy vlády, ale i stabilita celé oblasti. Je jisté, že každý krok Jižní Koreje bude pečlivě sledován jejími spojenci i soupeři, kteří hledají způsob, jak využít tuto situaci ve svůj prospěch.
Související
Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu „dronových válečníků“
Nové napětí v Hormuzském průlivu. Trump zmínil palbu na lodě, Írán reaguje
Aktuálně se děje
včera
Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě
včera
Turek dočasně rezignoval na post vládního zmocněnce
včera
Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér
včera
Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat
včera
Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva
včera
Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond
včera
Kamera odhalila detaily nehody: Turek projel odbočovacím pruhem rovně, pak došlo ke srážce
včera
V bezpečí už nebude žádné místo v Evropě. Zelenskyj nastínil možnosti Putinových raket
včera
Íránské útoky odsoudil Blízký východ i Asie. Čína žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu
včera
Rubio zahájil kampaň s cílem rozložit Mezinárodní trestní soud
včera
Platba za proplutí Hormuzským průlivem? Trumpův poplatek budí vášně, nikdo netuší, jak a z čeho se má počítat
včera
Požáry dál devastují francouzské lesy. Zničily přes 1 900 hektarů
včera
Česko na summitu neztrapnil Pavel, ale Babiš. Lídři nepochopili, proč mu sebral místo šéfa delegace, míní Pellegrini
včera
Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů
včera
Policie uzavřela pražské Hlavní nádraží a Wilsonovu. Anonym hrozil bombou
včera
Írán zaútočil na dvě lodě v ománských vodách. Americká armáda odpověděla mohutnými nálety
včera
Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky
13. července 2026 22:04
Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka
13. července 2026 20:52
Ukrajinská premiérka Svyrydenková podala demisi. Nahradit ji může bývalý šéf Naftogazu
13. července 2026 19:42
Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině
Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.
Zdroj: Libor Novák