Noc politického chaosu v Jižní Koreji způsobila podle CNN otřesy u jednoho z klíčových demokratických spojenců Spojených států. Prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo, které bylo po silném odporu během několika hodin zrušeno. Tento krok, který Jun označil za nezbytný k ochraně země před „protistátními silami“, vyvolal protesty, výzvy k rezignaci a znepokojení v USA i mezi regionálními hráči, jako je Čína, Rusko a Severní Korea.
Tato krize přichází v době intenzivních geopolitických tlaků v Asii, kde Čína a Rusko posilují své spojenectví, zatímco Severní Korea pokračuje v rozvoji svého jaderného programu. Jižní Korea je klíčovou součástí americké strategie v regionu, kde se USA snaží čelit čínskému vlivu a severokorejským hrozbám. Washington, který má v Jižní Koreji rozmístěno téměř 30 000 vojáků, byl tímto nečekaným vývojem zaskočen.
Čína i Rusko, dlouhodobí odpůrci americké vojenské přítomnosti v Asii, bedlivě sledují situaci. Peking v posledních letech s nelibostí pozoroval posilování vztahů mezi USA, Jižní Koreou a Japonskem. Moskva, zapojená do války na Ukrajině, těží z vojenské spolupráce se Severní Koreou, která dodává Rusku zbraně i vojáky. Krize v Soulu by tak mohla poskytnout příležitost oběma zemím podkopat vliv USA v regionu.
Překvapivé vyhlášení stanného práva prezidentem Junem může poškodit důvěryhodnost Jižní Koreje jako spolehlivého spojence USA. Americký prezident Joe Biden, který v posledních letech intenzivně pracoval na posílení spolupráce mezi USA, Jižní Koreou a Japonskem, nyní čelí výzvě zachovat tuto strategickou alianci. V roce 2023 se dokonce uskutečnil historický summit v Camp Davidu, kde Biden vyjednal trilaterální dohodu o posílení bezpečnostní spolupráce.
Podle odborníků však může krize v Jižní Koreji narušit nedávné úspěchy v regionu, včetně mechanismu posílené spolupráce v oblasti jaderného odstrašení mezi Washingtonem a Soulem. Tento mechanismus je klíčový vzhledem k tomu, že Jižní Korea nemá vlastní jaderné zbraně a spoléhá na americký arzenál.
Severní Korea, známá svou schopností využívat politické nestability v Jižní Koreji, by mohla situace využít k vlastnímu prospěchu. V minulosti často prováděla provokativní raketové testy během obdobných krizí na jihu. Odborníci varují, že Pchjongjang by mohl využít současnou politickou nejistotu k dalšímu zesílení své propagandy nebo vojenských aktivit.
Peking a Moskva bedlivě sledují vývoj v Jižní Koreji. Čínský prezident Si Ťin-pching dlouhodobě kritizuje posilování amerických aliancí v Asii, zatímco Rusko, s podporou Severní Koreje, usiluje o oslabení západních pozic v regionu. Pokud by krize vedla k oslabení jihokorejské vlády, mohlo by to poskytnout Pchjongjangu, Pekingu a Moskvě příležitost k dalšímu rozšíření svého vlivu.
Současná politická situace v Jižní Koreji je znepokojivá nejen pro domácí obyvatele, ale i pro její spojence. Pokud bude prezident Jun čelit impeachmentu, proces by mohl trvat několik dní až týdnů, během nichž by premiér dočasně převzal jeho pravomoci. Tato nejistota by mohla dále oslabit pozici Jižní Koreje v klíčových mezinárodních otázkách, jako je válka na Ukrajině a napětí v Tichomoří.
Na výsledku této krize závisí nejen budoucnost Junovy vlády, ale i stabilita celé oblasti. Je jisté, že každý krok Jižní Koreje bude pečlivě sledován jejími spojenci i soupeři, kteří hledají způsob, jak využít tuto situaci ve svůj prospěch.
Související
Jižní Korea se zmítá v politické krizi. Jun Sok-jol otevřel stanným právem bolestivé rány
Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije
Aktuálně se děje
před 12 minutami
Česko bude mít další národní park, rozhodla vláda. Řešila i výpadek dodávek ropy
před 59 minutami
Svatá Barbora a tradice adventního času
před 1 hodinou
Policie našla u rodičky obviněné z vraždy další mrtvé dítě
Aktualizováno před 2 hodinami
Na univerzitě v Plzni se měly ozvat výstřely. Policie prověřuje oznámení
před 2 hodinami
EU není připravená na obchodní válku s USA. Macron varoval před bolestivou prohrou
před 3 hodinami
Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde
před 4 hodinami
Jižní Korea se zmítá v politické krizi. Jun Sok-jol otevřel stanným právem bolestivé rány
před 5 hodinami
V Česku se poprvé objevil domácí případ onemocnění difylobotriózou
před 5 hodinami
Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je
před 6 hodinami
NATO odradí Putina od celoevropské války. K ústupkům ho ale nedonutí ani Trump, míní expert
před 7 hodinami
Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby
před 8 hodinami
Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije
před 9 hodinami
Patová situace prolomena. Ukrajina čelí nejhorším ztrátám za poslední dva roky
před 11 hodinami
Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR
před 11 hodinami
Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?
před 12 hodinami
Jižní Korea na nohou. Politici i veřejnost chtějí prezidentovu hlavu, Sok-jol čelí impeachmentu
před 13 hodinami
Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak
včera
Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo
včera
Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana
včera
Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?
Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.
Zdroj: Libor Novák