Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR

Noc politického chaosu v Jižní Koreji způsobila podle CNN otřesy u jednoho z klíčových demokratických spojenců Spojených států. Prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo, které bylo po silném odporu během několika hodin zrušeno. Tento krok, který Jun označil za nezbytný k ochraně země před „protistátními silami“, vyvolal protesty, výzvy k rezignaci a znepokojení v USA i mezi regionálními hráči, jako je Čína, Rusko a Severní Korea.

Tato krize přichází v době intenzivních geopolitických tlaků v Asii, kde Čína a Rusko posilují své spojenectví, zatímco Severní Korea pokračuje v rozvoji svého jaderného programu. Jižní Korea je klíčovou součástí americké strategie v regionu, kde se USA snaží čelit čínskému vlivu a severokorejským hrozbám. Washington, který má v Jižní Koreji rozmístěno téměř 30 000 vojáků, byl tímto nečekaným vývojem zaskočen.

Čína i Rusko, dlouhodobí odpůrci americké vojenské přítomnosti v Asii, bedlivě sledují situaci. Peking v posledních letech s nelibostí pozoroval posilování vztahů mezi USA, Jižní Koreou a Japonskem. Moskva, zapojená do války na Ukrajině, těží z vojenské spolupráce se Severní Koreou, která dodává Rusku zbraně i vojáky. Krize v Soulu by tak mohla poskytnout příležitost oběma zemím podkopat vliv USA v regionu.

Překvapivé vyhlášení stanného práva prezidentem Junem může poškodit důvěryhodnost Jižní Koreje jako spolehlivého spojence USA. Americký prezident Joe Biden, který v posledních letech intenzivně pracoval na posílení spolupráce mezi USA, Jižní Koreou a Japonskem, nyní čelí výzvě zachovat tuto strategickou alianci. V roce 2023 se dokonce uskutečnil historický summit v Camp Davidu, kde Biden vyjednal trilaterální dohodu o posílení bezpečnostní spolupráce.

Podle odborníků však může krize v Jižní Koreji narušit nedávné úspěchy v regionu, včetně mechanismu posílené spolupráce v oblasti jaderného odstrašení mezi Washingtonem a Soulem. Tento mechanismus je klíčový vzhledem k tomu, že Jižní Korea nemá vlastní jaderné zbraně a spoléhá na americký arzenál.

Severní Korea, známá svou schopností využívat politické nestability v Jižní Koreji, by mohla situace využít k vlastnímu prospěchu. V minulosti často prováděla provokativní raketové testy během obdobných krizí na jihu. Odborníci varují, že Pchjongjang by mohl využít současnou politickou nejistotu k dalšímu zesílení své propagandy nebo vojenských aktivit.

Peking a Moskva bedlivě sledují vývoj v Jižní Koreji. Čínský prezident Si Ťin-pching dlouhodobě kritizuje posilování amerických aliancí v Asii, zatímco Rusko, s podporou Severní Koreje, usiluje o oslabení západních pozic v regionu. Pokud by krize vedla k oslabení jihokorejské vlády, mohlo by to poskytnout Pchjongjangu, Pekingu a Moskvě příležitost k dalšímu rozšíření svého vlivu.

Současná politická situace v Jižní Koreji je znepokojivá nejen pro domácí obyvatele, ale i pro její spojence. Pokud bude prezident Jun čelit impeachmentu, proces by mohl trvat několik dní až týdnů, během nichž by premiér dočasně převzal jeho pravomoci. Tato nejistota by mohla dále oslabit pozici Jižní Koreje v klíčových mezinárodních otázkách, jako je válka na Ukrajině a napětí v Tichomoří.

Na výsledku této krize závisí nejen budoucnost Junovy vlády, ale i stabilita celé oblasti. Je jisté, že každý krok Jižní Koreje bude pečlivě sledován jejími spojenci i soupeři, kteří hledají způsob, jak využít tuto situaci ve svůj prospěch.

Související

Jun Sok-jol

Zásah, jaký Jižní Korea nepamatuje. Jun Sok-jola zatýkalo 3000 policistů

Zatčení suspendovaného jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola představuje jednu z nejvíce dramatických událostí v moderní politické historii země. Proces jeho zatýkání byl provázen mimořádnými překážkami, od jeho loajálních bezpečnostních složek až po masivní podporu mezi konzervativními příznivci. Tento případ také odhalil slabiny klíčových institucí a polarizaci jihokorejské společnosti.
Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol byl zatčen. Hrozí mu i trest smrti

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol byl zatčen k výslechu protikorupčním týmem. Tento krok, vůbec první svého druhu vůči úřadujícímu prezidentovi Jižní Koreje, přichází poté, co v prosinci překvapivě vyhlásil stanné právo. Tento dekret, trvající pouhých šest hodin, vyvolal vlnu kritiky, vedl k jeho impeachmentu a zahájení trestního vyšetřování. Uvedl to server CNN.

Více souvisejících

Jižní Korea

Aktuálně se děje

před 9 minutami

Rubl, ilustrační foto

Rusko se sesype jako dům z karet? Tamní ekonomice se "daří", podle expertů za tím ale stojí manipulace

Ruský prezident Vladimir Putin ve svých projevech často zdůrazňuje sílu ruské ekonomiky, která podle něj odolává jak tlaku války na Ukrajině, tak západním sankcím. Ruská ekonomika skutečně překonala některá očekávání – v roce 2024 údajně rostla rychleji než ekonomiky Spojených států i hlavních zemí Evropské unie. Nezaměstnanost v Rusku je na historickém minimu a obranný rozpočet země se výrazně zvýšil. Tato čísla mají vyslat dvě hlavní poselství: ruské veřejnosti, že země stále drží krok, a západním spojencům Ukrajiny, že Rusko má výdrž na dlouhou dobu.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

CIA: Covid zřejmě skutečně unikl z čínské laboratoře

Americká zpravodajská služba CIA vydala nové stanovisko k původu pandemie covidu-19, ve kterém uvádí, že je pravděpodobnější, že virus unikl z čínské laboratoře, než že by pocházel z přenosu mezi zvířaty. Přesto CIA uvedla, že toto hodnocení má „nízkou důvěru“, což znamená, že dostupné důkazy nejsou dostatečně přesvědčivé a jsou spíše rozporuplné.

před 2 hodinami

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

Zvýšení výdajů NATO, které prosazuje Trump, má smysl. Pomohlo by nejen Ukrajině

Myšlenka na dramatické zvýšení výdajů členských států NATO na obranu, o které hovoří prezident USA Donald Trump, by mohla mít významné dopady nejen na ukrajinskou obranu, ale i na americký obranný průmysl. Trump ve svém virtuálním projevu na fóru v Davosu vyzval členy NATO, aby zvýšili své výdaje na obranu z aktuálního cíle 2 % HDP na ambiciózních 5 %.

včera

Protivládní protesty v Bratislavě (24.1.2025)

Slovákům nehrozí převrat podle plánů opozice, ale Kremlu. Fico lidem odepře práva rád

Slovenský premiér Robert Fico rozehrává nebezpečnou hru, která znepokojuje nejen jeho vlastní národ, ale i mezinárodní partnery Slovenska. Jeho „suverénní“ zahraniční politika, často až zuřivě proruská, rozděluje společnost a staví Slovensko do izolace. Ficovy kroky vyvolávají otázky: slouží opravdu zájmům Slovenska, nebo jen slepě následují scénář diktovaný Moskvou?

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Severokorejci nejsou jedinými zahraničními bojovníky na straně Ruska v ukrajinské válce

Zprávy o zapojení severokorejských vojáků do bojů na straně Ruska v rámci jeho války proti Ukrajině vyvolaly bouřlivou debatu mezi experty. Přestože přesný počet těchto vojáků a jejich role zůstávají nejasné, rozhodnutí Pchjongjangu nasadit své jednotky představuje významný moment nejen pro Ukrajinu, ale i pro mezinárodní komunitu. Severokorejci však nejsou první zahraniční občané, kteří se zapojili do této války na straně Moskvy, upozornil server National Interest.

včera

včera

Ilustrační foto

Ropná krize vyvolaná válkou odeznívá. Kdo na ni vydělal nejvíce?

Krize na ropném trhu, vyvolaná válkou Ruska na Ukrajině, pomalu odeznívá – a s ní i obří zisky ropných gigantů. Naznačují to finanční výsledky, které tento týden představí společnosti Shell a ExxonMobil. Tyto ropné velmoci zažily díky prudkému nárůstu cen energií během války nebývalou ziskovost, avšak současný pokles cen naznačuje, že éra rekordních příjmů se blíží ke konci.

včera

Protivládní protesty v Bratislavě (24.1.2025)

Politico: Slováky vyhnala do ulic hrozba odchodu z EU. Chtějí konec Fica, ne bratříčkování s Putinem

V pátek večer zaplnily ulice slovenských měst davy demonstrantů, kteří se postavili proti zahraničněpolitickému obratu vlády premiéra Roberta Fica směrem k Rusku. Protesty, kterých se podle odhadů zúčastnilo kolem 100 000 lidí, vyjadřovaly nesouhlas se směřováním země a volaly po respektování závazků Slovenska vůči jeho západním partnerům v NATO a Evropské unii. V Bratislavě, kde se sešlo přibližně 60 000 lidí, byla atmosféra nabitá emocemi a odhodláním.

včera

Teroristé Hamásu

Podmínky dohody se naplňují. Hamás propustil rukojmí, Izrael stovky vězňů

Čtyři izraelské vojačky byly v sobotu propuštěny z rukou Hamásu, který je držel jako rukojmí od útoku 7. října 2023. Tento krok byl součástí dohody o příměří, která zahrnovala výměnu rukojmí za palestinské vězně. Izrael však obvinil Hamás z nedodržení podmínek příměří, protože mezi propuštěnými nebyla civilistka Arbel Yehud, kterou Izrael požaduje zpět.

včera

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Orbán si rázně dupnul: Sankce proti Rusku podpoříme, máme ale podmínku

Maďarský premiér Viktor Orbán opět vystoupil proti prodloužení sankcí Evropské unie vůči Rusku. Tentokrát svou podporu sankcím podmínil tím, že Ukrajina musí znovu otevřít plynovody a umožnit tok ruského plynu do Evropy. Orbánovo prohlášení zaznělo během jeho rozhovoru pro státní rozhlas Kossuth jen několik hodin před jednáním v Bruselu, kde se evropští diplomaté snažili obnovit sankční balíček.

včera

Teroristé Hamásu

Hamás začal na základě dohody s Izraelem propouštět rukojmí

Propuštění čtyř izraelských vojaček, které byly drženy jako rukojmí militantní skupinou Hamás v Gaze, představuje důležitý moment v rámci nedávno sjednaného příměří mezi Izraelem a Hamásem. Tyto ženy, které byly zajaty při masivních útocích Hamásu dne 7. října, byly předány Mezinárodnímu výboru Červeného kříže v přísně organizovaném a mediálně sledovaném procesu, píše BBC.

včera

Robert Fico

Proč se na Slovensku nezatýká? Fico v případě podezření na převrat musí konat, nemá ale důvod

Ruští představitelé se zastali slovenského vedení, které obvinilo opozici z přípravy převratu. Rétorika kabinetu Roberta Fica ale má množství logických děr – především fakt, že vůbec nedošlo k zatýkání, ačkoli se příprava státního převratu považuje za trestný čin. Zdá se tedy, že žádné obavy z převratu nikdy neexistovaly a Fico se pouze snažil přiblížit k Moskvě.

včera

Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

Evropa neví, jak dál. Je vyslání vojáků na Ukrajinu reálné?

Evropa se nachází na klíčovém rozcestí ve své zahraniční politice, kdy otázka možné vojenské přítomnosti v poválečné Ukrajině nabývá na intenzitě. Budoucí scénáře představují pro evropské lídry obrovskou výzvu – jak zajistit stabilitu a zároveň se vyhnout riziku eskalace. Přestože se myšlenka evropských mírových jednotek zmiňuje stále častěji, cesta k jejímu uskutečnění je složitá, a to z politického, vojenského i diplomatického hlediska, píše Politico.

včera

včera

Donald Trump

Spojené státy zastavily veškerou zahraniční pomoc

Spojené státy americké pozastavily veškerou zahraniční pomoc na základě interního memoranda, které bylo rozesláno úředníkům a americkým ambasádám po celém světě. Tento krok navazuje na výkonný příkaz prezidenta Trumpa, který nařídil devadesátidenní pauzu v poskytování zahraniční pomoci za účelem přezkoumání efektivity a souladu s jeho zahraničněpolitickými cíli, píše BBC.

včera

24. ledna 2025 22:13

24. ledna 2025 21:44

24. ledna 2025 20:53

Trump nařídil zveřejnění tajných dokumentů. Svět se dozví podrobnosti o vraždě Kennedyů

Americký prezident Donald Trump nařídil vládním úředníkům připravit plán na odtajnění dokumentů týkajících se tří nejvýznamnějších atentátů v americké historii – vražd Johna F. Kennedyho, Roberta F. Kennedyho a Martina Luthera Kinga Jr. Tento krok má potenciál odhalit nové skutečnosti o událostech, které již desítky let zůstávají předmětem spekulací a teorií.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy