Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyjádřilo ostrý protest proti otevření nového námořního taktického velitelství NATO na pobřeží Baltského moře. V úterý si kvůli tomu předvolalo německého velvyslance, oznámila agentura AFP. Velitelství, které se nachází v německém městě Rostock, bylo otevřeno v pondělí a jeho úkolem je plánování námořních operací a cvičení s cílem posílit obranyschopnost Severoatlantické aliance v oblasti Baltského moře.
Podle ruského ministerstva zahraničí je otevření velitelství NATO v Rostocku "hrubým porušením" Smlouvy o sjednocení Německa z roku 1990. Tato smlouva, známá také jako Smlouva 2+4, údajně zakazuje rozmístění zahraničních vojsk na území bývalého východního Německa. Moskva varovala, že rozšiřování vojenské infrastruktury NATO v této oblasti bude mít "nejnegativnější důsledky" a kritizovala Německo, Washington i Brusel za tuto iniciativu.
Německý velvyslanec však během předvolání jasně odmítl ruské tvrzení. Podle mluvčího německého ministerstva zahraničních věcí Smlouva 2+4 výslovně povoluje nasazení německých ozbrojených sil ve strukturách NATO, a to včetně území bývalého východního Německa. Zároveň zdůraznil, že velitelský štáb v Rostocku bude tvořen převážně německými vojáky, doplněnými o zahraniční výměnné důstojníky, kteří přispějí ke zvýšení připravenosti NATO v regionu.
Nové námořní velitelství NATO v Rostocku bude klíčové pro plánování a koordinaci námořních operací v oblasti Baltského moře, což je strategická lokalita, kde roste napětí mezi NATO a Ruskem. Velitelství povede německý admirál a bude zde působit personál z 11 členských zemí NATO. Jeho cílem je posílit obranyschopnost Aliance a zlepšit její schopnost rychlé reakce na případné ohrožení v regionu.
Otevření tohoto velitelství přichází v době zvýšeného napětí mezi NATO a Ruskem, které se dále prohloubilo po ruské invazi na Ukrajinu. NATO v reakci na ruskou agresi posílilo své obranné kapacity v zemích východní Evropy, včetně baltských států a Polska. Nové velitelství v Rostocku je dalším krokem v tomto posilování, jehož cílem je zajistit, aby Aliance byla schopna čelit případným výzvám v oblasti Baltského moře.
Smlouva 2+4, uzavřená v roce 1990, byla klíčovým dokumentem, který otevřel cestu ke znovusjednocení Německa po pádu Berlínské zdi. Podepsaly ji tehdejší západní a východní Německo spolu s čtyřmi okupačními mocnostmi – Spojenými státy, Sovětským svazem, Spojeným královstvím a Francií. Smlouva stanovila podmínky pro znovusjednocení, včetně vojenských omezení. Německo se stalo plnoprávným členem NATO, ačkoliv Moskva nyní tvrdí, že rozmístění zahraničních vojsk na území bývalého východního Německa je v rozporu s touto dohodou.
Související
USA v nebezpečí. Rusko, Čína a Írán mohou kvůli volbám vyvolat násilnosti
V Rusku začíná summit BRICS. Největší událost od začátku války
Aktuálně se děje
před 15 minutami
Další oběť povodní. Tělo mladé Češky se našlo až v Polsku
před 57 minutami
NATO, nebo jaderné zbraně. Zelenskyj má odvahu být k Rusům upřímný, Moskva si ale vytvoří záminku k agresi
před 1 hodinou
USA v nebezpečí. Rusko, Čína a Írán mohou kvůli volbám vyvolat násilnosti
před 1 hodinou
Blinken poradil Netanjahuovi, co by měl udělat po smrti Sinvára
před 2 hodinami
Rusko se bouří proti nové základně NATO. Kritizuje Německo, Washington i Brusel
před 2 hodinami
Vyslání severokorejských vojáků na Ukrajinu je důkazem zoufalství, míní Finsko
před 2 hodinami
Izraelská armáda zabila nástupce vůdce Hizballáhu Nasralláha
před 4 hodinami
Nástup zimního počasí už na konci října? Meteorologové řekli, zda může sněžit
včera
Namočili se i princové? V kauze rappera Diddyho zazněla jména Harryho a Williama
včera
Slovenskou politikou otřásá smír s Babišem. Šutaj Eštok je v ohrožení
včera
Vražedné běsnění lékaře na Plzeňsku. Policie oznámila posun ve vyšetřování
včera
Severokorejští vojáci na Ukrajině? Začněte s tím něco dělat, tlačí Zelenskyj na Západ
včera
Evropa se potřebuje spolehnout sama na sebe. Washington nemusí přispěchat na pomoc
včera
Nový Zéland baví internet. Omezil objímání
včera
BRICS: Ramaphos označil Rusko za cenného spojence a přítele. Módí vyzval k míru na Ukrajině
včera
OSN spočítala, kolik lidí kvůli válce uteklo z Ukrajiny
včera
Zelenskyj vysvětlil svůj výrok o jaderných zbraních na Ukrajině
včera
Opičí neštovice už jsou u českých hranic. Německo potvrdilo první případ
včera
Jurečka chystá zásadní změny. Chcete dávky? Doložte příjmy i majetek
včera
Jižní Korea zvažuje, že vyšle vojáky na Ukrajinu
Jižní Korea zvažuje vyslání vojenského personálu na Ukrajinu a přímé dodávky zbraní Kyjevu. Tento krok by byl reakcí na prohlubující se vojenské vazby mezi Severní Koreou a Ruskem, které podle jihokorejské tajné služby zahrnují vyslání severokorejských vojáků do Ruska k výcviku a následnému nasazení na frontu na Ukrajině.
Zdroj: Libor Novák