Rusové chtějí do 9. května ovládnout Časiv Jar, tvrdí Kyjev

Jak ve své zprávě z neděle připomněla britská stanice BBC, ruské jednotky začaly postupovat ve směru na Časiv Jaro po dobytí nedalekého města Avdijivka. Časiv Jar je považován za důležitou baštu ukrajinské armády v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny.

Syrskij ve statusu na sociální síti Facebook napsal, že ruská armáda soustřeďuje své úsilí na prolomení ukrajinské obrany západně od Bachmutu, snaží se dosáhnout přístupu k uměle vybudovanému kanálu Severní Donec-Donbas, dobýt lokalitu Časiv Jar a vytvořit si podmínky pro další postup do aglomerace Kramatorsk .

Podle Syrského tato hrozba zůstává relevantní vzhledem k tomu, že nejvyšší ruské vojenské vedení dalo svým vojákům za úkol, aby Časiv Jaro dobyli do 9. května.

Ukrajinský generál během víkendu informoval, že ukrajinské jednotky na východní frontě bránící Časiv Jar dostaly další zbraně a drony, munici a vybavení pro elektronický boj, aby mohly lépe blokovat tlak ruské armády.

Syrskij přitom v sobotu zveřejnil status, že situace na východní frontě se "výrazně zhoršila", přičemž ruští vojáci podle něj zintenzivnili svůj tlak zejména na Časiv Jar.

Francouzský deník Le Monde ve svém článku připomněl, že obsazení lokality Časiv Jar by ruským jednotkám poskytlo šanci na postup na frontě.

Toto město, rozprostírající se na vyvýšenině, leží necelých 30 kilometrů jihovýchodně od Kramatorska – metropole oblasti pod kontrolou Ukrajiny a železničního a logistického uzlu důležitého pro ukrajinskou armádu.

Syrskij v sobotu oznámil, že se situace na východní frontě na Ukrajině v posledních dnech výrazně zhoršila. 

"Je to způsobeno zejména výrazným zintenzivněním ofenzívy nepřítel (v období) po prezidentských volbách v Rusku," uvedl Syrskij, kterého cituje AFP.

Nepřítel podle jeho slov aktivně útočí na ukrajinské pozice v okolí měst Lyman a Bachmut v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny a využívá útočných skupin i obrněných vozidel. V okolí města Pokrovsk se pokusil prolomit obranu nasazením desítek tanků a obrněných transportérů.

Velitel Syrskij dodal, že ukrajinská armáda přijala rozhodnutí s cílem posílit nejproblematičtější oblasti prostředky elektronické války a systémy protivzdušné obrany.

Ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, že útoky ruské armády na ukrajinská energetická zařízení jsou součástí procesu "demilitarizace" Ukrajiny, protože mají vliv na její vojensko-průmyslový komplex.

Jak informovala agentura AFP, Putin na setkání se Západem neuznaným běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem dodal, že tyto údery byly i reakcí na útoky ukrajinské armády mířené na energetickou infrastrukturu v Rusku.

Ruský prezident současně doplnil, že z "humanitárních důvodů" ruská armáda v zimě nepodnikly žádné podobné útoky, protože nechtěla nechat sociální ústavy, nemocnice a podobná zařízení bez dodávek elektrického proudu.

"Ale po útocích na naše energetická zařízení jsme byli nuceni reagovat," prohlásil Putin citovaný agenturou AFP odvolávající se na agenturu Interfax.

Ruské jednotky v posledních týdnech zvýšily intenzitu útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu: ruští vojáci téměř každý den odpalují drony a rakety na taková zařízení v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny.

Charkovský primátor Ihor Terechov 1. dubna informoval, že ve městě byla zničena téměř celá energetická infrastruktura.

V důsledku útoku v noci na 11. dubna byla zcela zničena i Trypilská tepelná elektrárna v Kyjevské oblasti, která byla nejvýkonnější elektrárnou v regionu, přičemž vyráběla přibližně polovinu veškeré tam vyrobené elektrické energie.

Putin ve svém prohlášení neupřesnil, na které ruská energetická zařízení Ukrajina útočila, pravděpodobně však měl na mysli ropné rafinerie a sklady ropy. Od začátku roku 2024 ukrajinská bezpilotní letadla provedla více než deset takových útoků.

Rusko zasáhlo v posledních týdnech na Ukrajině 80 procent tepelných elektráren a polovinu vodních elektráren, šlo přitom o nejhorší takové útoky od začátku války. Oznámil to v pondělí ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko, uvedl server The Guardian.

Moskva podniká od konce března téměř denně útoky na ukrajinskou energetickou síť. V severovýchodním městě Charkov způsobuje velké výpadky elektřiny.

"Útočili na 80 procent tepelných elektráren. Na více než polovinu vodních elektráren a na velké množství transformátorů," řekl Haluščenko novinářům v Kyjevě. Podle jeho slov je to největší útok na energetický sektor Ukrajiny od začátku války.

Před invazí Ruska byla výroba elektřiny na Ukrajině rovnoměrně rozložena mezi uhlí, zemní plyn a jádro, menší procento se vyrábělo ve vodních elektrárnách.

Největší ukrajinská jaderná elektrárna v Záporoží je pod ruskou kontrolou téměř od začátku války.

Haluščenko řekl, že "rozsah a následky těchto útoků jsou mnohem větší" než po předchozích útocích během zimy z let 2022 a 2023, kdy miliony lidí trpěly v mrazivých teplotách bez elektřiny a vytápění.

"Vidíme, že Rusko změnilo zbraně," uvedl ministr. Upřesnil, že nyní Rusové používají výbušné drony íránské výroby a rakety, které způsobují větší škodu na jeden útok.