SAE chtějí dosáhnout míru na Ukrajině. Podporou Putina

Prezident Spojených arabských emirátů (SAE) Muhammad bin Zájid Ál Nahján vyjádřil podporu v úsilí o dosažení míru na Ukrajině. Uvedl to během jeho setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Prezident SAE přicestoval do Ruska v neděli večer a byl přijat Putinem v jeho rezidenci u Moskvy na neformální večeři, která trvala téměř do půlnoci. Oficiální rozhovory pokračovaly v pondělí v Kremlu.

Během setkání Muhammad bin Zájid zdůraznil pokračující úsilí Spojených arabských emirátů o zprostředkování výměny válečných zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou. "Jsme připraveni vynaložit veškeré úsilí na vyřešení krizí a v zájmu míru, v zájmu obou stran," uvedl.

Putin již dříve ocenil roli SAE i Saúdské Arábie v zprostředkování během války na Ukrajině, zejména korunního prince Muhammada bin Salmána za jeho diplomatické aktivity.

Francouzský ministr zahraničních věcí Jean-Noel Barrot naopak přislíbil podporu Ukrajině, a to při realizaci jejího plánu na ukončení války s Ruskem. Na tiskové konferenci v Kyjevě, kde se setkal se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihem, uvedl, že Francie je připravena spolupracovat s ukrajinskými představiteli na mobilizaci co největšího počtu zemí kolem tohoto návrhu.  

Plán Ukrajiny, který se západní partneři rozhodují podpořit, by mohl znamenat významný posun ve válce, která trvá od února 2022. Klíčovou součástí plánu by mohlo být formální pozvání Ukrajiny do NATO, což však západní spojenci zatím váhají zvážit, dokud konflikt s Ruskem neskončí.

„Ruské vítězství by bylo posvěcením práva silnějšího a posunulo by mezinárodní řád směrem k chaosu,“ varoval Barrot. Podle něj je zásadní, aby mezinárodní společenství podpořilo vítězný plán ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Francie patří od začátku války k nejsilnějším podporovatelům Ukrajiny v Evropě. Nabízí nejen diplomatickou a ekonomickou pomoc, ale i rozsáhlou vojenskou podporu. Aktuálně cvičí a vybavuje novou ukrajinskou brigádu, která bude nasazena na frontu do konce listopadu. Zelenskyj na konferenci uvedl, že výcvik brigády probíhá v předstihu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v minulosti podpořil změnu strategie západních spojenců, která by umožnila Ukrajině zasáhnout vojenské základny v Rusku za pomoci dlouhodosahových raket, včetně zbraní dodaných Francií. Tento návrh představuje další krok k většímu zapojení západních spojenců do konfliktu.

Barrot také oznámil, že Francie v prvních třech měsících roku 2025 dodá Ukrajině první sérii bojových stíhacích letadel Mirage 2000. Ukrajinští piloti a technici budou mezitím vyškoleni pro jejich obsluhu a údržbu.

Polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz v pátek na zasedání ministrů obrany NATO v Bruselu vyzdvihl odvahu a hrdinství ukrajinských vojáků, kteří už téměř tři roky brání svou vlast před ruskou agresí. Zároveň však vyjádřil určité pochybnosti o takzvaném „vítězném plánu“ ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který byl tento týden představen.

Zelenskyj poprvé představil svůj plán ve středu v ukrajinském parlamentu a následně ve čtvrtek na zasedání Evropské rady v Bruselu. Tento plán obsahuje pět klíčových bodů a tři tajné dodatky. Mezi hlavní body patří okamžitá pozvánka Ukrajiny do NATO, posílení ukrajinských vojenských a obranných kapacit, pokračování vojenských operací v ruské Kurské oblasti a nasazení „komplexního balíčku nejaderných strategických odstrašujících prostředků“ na Ukrajině.

Kosiniak-Kamysz se k plánu vyjádřil kriticky, když uvedl, že nejde o "zřetelné, jasné světlo", které by mělo okamžitý vliv na změnu současné situace. Skeptický postoj polského ministra zřejmě reflektuje širší pochybnosti, které v některých kruzích panují ohledně schopnosti ukrajinského plánu přinést brzké ukončení konfliktu.

Kromě kritiky Zelenského plánu ministr Kosiniak-Kamysz také poukázal na vyčerpanost ukrajinských vojáků, kteří jsou po dlouhém a vyčerpávajícím konfliktu unavení. „Situace na frontě je těžká, je zde obrovská únava z války,“ řekl. Uvedl také, že Ukrajinci žijící v Polsku neprojevují příliš velký zájem o vstup do plánované dobrovolnické brigády, do které se dosud přihlásilo zhruba 300 mužů a žen. Tato brigáda, známá jako „ukrajinská legie“, je součástí bezpečnostní dohody, kterou Zelenskyj podepsal s polským premiérem Donaldem Tuskem v červenci.

Polsko, které je dlouhodobě jedním z největších podporovatelů Ukrajiny na politické i vojenské úrovni, nadále poskytuje významnou pomoc. Kromě politické a vojenské podpory přijalo na své území téměř milion ukrajinských uprchlíků, čímž se stalo jedním z hlavních center humanitární pomoci ukrajinským občanům zasaženým válkou.

Kosiniak-Kamyszovo prohlášení tak zdůrazňuje nejen trvající podporu Ukrajině ze strany Polska, ale také výzvy, kterým obě země čelí při pokračování války a hledání cest k jejímu ukončení.

Jde teprve o druhou zemi, která se k plánu staví skepticky. Maďarský premiér Viktor Orbán před čtvrtečním summitem Evropské unie v Bruselu silně kritizoval tzv. vítězný plán ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ve statusu zveřejněném na sociální síti Facebook označil tento plán za "více než děsivý".

Orbán ve svém prohlášení tvrdě odsoudil současnou strategii Evropské unie v otázce podpory Ukrajiny. "To, co včera Zelenskyj nastínil v ukrajinském parlamentu, je více než děsivé. Jsem jedním z těch, kteří naléhají na Evropskou unii, aby změnila svou současnou strategii. Unie vstoupila do této války se špatně organizovanou, špatně provedenou a špatně vypočítanou strategií, za kterou je v první řadě zodpovědná předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová," napsal Orbán.

Premiér dále zdůraznil, že namísto dalších zbraní a raket s dlouhým doletem je třeba změnit válečnou strategii na mírovou. "Potřebujeme příměří a mírové rozhovory!" vyzval Orbán a dodal, že během summitu bude naléhat na německou kancléřku a francouzského prezidenta, aby co nejdříve zahájili jednání s Ruskem jménem celé Evropské unie.

Viktor Orbán dlouhodobě zastává pozici, že Evropa by se měla zaměřit na diplomatické řešení konfliktu, nikoliv na vojenskou podporu Ukrajiny.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu představil dlouho očekávaný "vítězný plán", jehož cílem je ukončit válku s Ruskem a posílit pozici Ukrajiny na mezinárodní scéně. Uvedl to server Ukrainska pravda.

Podle Zelenského by při realizaci tohoto plánu mohl konflikt skončit nejpozději v příštím roce. Jedním z klíčových bodů je pozvánka Ukrajiny do NATO, uvedla agentura TASR na základě zpráv z Reuters a AFP.

"Vítězný plán Ukrajiny je plánem posílení naší země a našich pozic, abychom byli dostatečně silní na ukončení války," prohlásil Zelenskyj během svého vystoupení v ukrajinském parlamentu. Zdůraznil, že Rusko nechce spravedlivý mír, a proto musí Kyjev změnit podmínky konfliktu. K tomu je podle něj nezbytná jednota jak Ukrajinců, tak zahraničních partnerů.

Plán obsahuje pět hlavních bodů a tři dodatečné, které Zelenskyj označil za tajné. Kromě pozvánky do Severoatlantické aliance zahrnuje posílení vojenských a obranných kapacit Ukrajiny. Zelenskyj rovněž navrhl pokračování ukrajinských vojenských operací v ruské Kurské oblasti a nasazení "nejaderných strategických odstrašujících prostředků" na ukrajinském území.

Součástí plánu je také návrh na dohodu o společné obraně s partnery Ukrajiny a následné sdílení kritických zdrojů. Zelenskyj dokonce uvedl, že po skončení války by ukrajinští vojáci mohli nahradit některé americké jednotky v Evropě.

Ukrajinský prezident ve svém projevu opět vyzval západní země, aby povolily Ukrajině využívat zbraně dlouhého dosahu na územích okupovaných Ruskem a na ruském území. Kritizoval rovněž Čínu, Írán a Severní Koreu za jejich podporu Moskvy během ruské invaze.

Zelenskyj zcela vyloučil jakékoliv předání území Ukrajiny Rusku a varoval před pokusy o zmrazení konfliktu. "Řešení nespočívá v obchodování s územím nebo svrchovaností Ukrajiny," zdůraznil.

Svůj vítězný plán chce Zelenskyj představit i na summitu EU, který se bude konat ve čtvrtek. Tento krok je vnímán jako snaha získat širší podporu Evropy pro ukončení války a další posílení ukrajinských pozic v konfliktu s Ruskem.

Související

Spojené arabské emiráty Analýza

Ne vše je zlato, co se třpytí. Ekonomický boom na Blízkém východě je vykoupen utrpením i krví

Blízký východ se mění v region zásadní hospodářské proměny. Vedle dramatických příběhů Sýrie či Iráku dnes stojí státy Arabského poloostrova, které zažívají nebývalý růst a přetvářejí svou ekonomiku i mezinárodní postavení. Omán, Spojené arabské emiráty či Saúdská Arábie dokazují, že disciplinované reformy mohou přinést stabilitu a rychlý rozvoj. Pod leskem modernizace však zůstávají i zneklidňující obrázky, vykreslující zejména absolutní ignoraci lidských práv a práv zaměstnanců.
Marco Rubio

Spojené arabské emiráty odmítly Trumpův plán pro Gazu

Prezident Spojených arabských emirátů vyjádřil americkému ministru zahraničí Marku Rubiovi odmítavý postoj k návrhu na vysídlení Palestinců z Gazy. Jeho vyjádření přichází těsně před důležitým summitem v Saúdské Arábii. Informovala o tom stanice Deutsche Welle.

Více souvisejících

Spojené arabské emiráty Vladimír Putin válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 5 minutami

před 28 minutami

před 1 hodinou

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 8 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy