SAE chtějí dosáhnout míru na Ukrajině. Podporou Putina

Prezident Spojených arabských emirátů (SAE) Muhammad bin Zájid Ál Nahján vyjádřil podporu v úsilí o dosažení míru na Ukrajině. Uvedl to během jeho setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Prezident SAE přicestoval do Ruska v neděli večer a byl přijat Putinem v jeho rezidenci u Moskvy na neformální večeři, která trvala téměř do půlnoci. Oficiální rozhovory pokračovaly v pondělí v Kremlu.

Během setkání Muhammad bin Zájid zdůraznil pokračující úsilí Spojených arabských emirátů o zprostředkování výměny válečných zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou. "Jsme připraveni vynaložit veškeré úsilí na vyřešení krizí a v zájmu míru, v zájmu obou stran," uvedl.

Putin již dříve ocenil roli SAE i Saúdské Arábie v zprostředkování během války na Ukrajině, zejména korunního prince Muhammada bin Salmána za jeho diplomatické aktivity.

Francouzský ministr zahraničních věcí Jean-Noel Barrot naopak přislíbil podporu Ukrajině, a to při realizaci jejího plánu na ukončení války s Ruskem. Na tiskové konferenci v Kyjevě, kde se setkal se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihem, uvedl, že Francie je připravena spolupracovat s ukrajinskými představiteli na mobilizaci co největšího počtu zemí kolem tohoto návrhu.  

Plán Ukrajiny, který se západní partneři rozhodují podpořit, by mohl znamenat významný posun ve válce, která trvá od února 2022. Klíčovou součástí plánu by mohlo být formální pozvání Ukrajiny do NATO, což však západní spojenci zatím váhají zvážit, dokud konflikt s Ruskem neskončí.

„Ruské vítězství by bylo posvěcením práva silnějšího a posunulo by mezinárodní řád směrem k chaosu,“ varoval Barrot. Podle něj je zásadní, aby mezinárodní společenství podpořilo vítězný plán ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Francie patří od začátku války k nejsilnějším podporovatelům Ukrajiny v Evropě. Nabízí nejen diplomatickou a ekonomickou pomoc, ale i rozsáhlou vojenskou podporu. Aktuálně cvičí a vybavuje novou ukrajinskou brigádu, která bude nasazena na frontu do konce listopadu. Zelenskyj na konferenci uvedl, že výcvik brigády probíhá v předstihu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v minulosti podpořil změnu strategie západních spojenců, která by umožnila Ukrajině zasáhnout vojenské základny v Rusku za pomoci dlouhodosahových raket, včetně zbraní dodaných Francií. Tento návrh představuje další krok k většímu zapojení západních spojenců do konfliktu.

Barrot také oznámil, že Francie v prvních třech měsících roku 2025 dodá Ukrajině první sérii bojových stíhacích letadel Mirage 2000. Ukrajinští piloti a technici budou mezitím vyškoleni pro jejich obsluhu a údržbu.

Polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz v pátek na zasedání ministrů obrany NATO v Bruselu vyzdvihl odvahu a hrdinství ukrajinských vojáků, kteří už téměř tři roky brání svou vlast před ruskou agresí. Zároveň však vyjádřil určité pochybnosti o takzvaném „vítězném plánu“ ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který byl tento týden představen.

Zelenskyj poprvé představil svůj plán ve středu v ukrajinském parlamentu a následně ve čtvrtek na zasedání Evropské rady v Bruselu. Tento plán obsahuje pět klíčových bodů a tři tajné dodatky. Mezi hlavní body patří okamžitá pozvánka Ukrajiny do NATO, posílení ukrajinských vojenských a obranných kapacit, pokračování vojenských operací v ruské Kurské oblasti a nasazení „komplexního balíčku nejaderných strategických odstrašujících prostředků“ na Ukrajině.

Kosiniak-Kamysz se k plánu vyjádřil kriticky, když uvedl, že nejde o "zřetelné, jasné světlo", které by mělo okamžitý vliv na změnu současné situace. Skeptický postoj polského ministra zřejmě reflektuje širší pochybnosti, které v některých kruzích panují ohledně schopnosti ukrajinského plánu přinést brzké ukončení konfliktu.

Kromě kritiky Zelenského plánu ministr Kosiniak-Kamysz také poukázal na vyčerpanost ukrajinských vojáků, kteří jsou po dlouhém a vyčerpávajícím konfliktu unavení. „Situace na frontě je těžká, je zde obrovská únava z války,“ řekl. Uvedl také, že Ukrajinci žijící v Polsku neprojevují příliš velký zájem o vstup do plánované dobrovolnické brigády, do které se dosud přihlásilo zhruba 300 mužů a žen. Tato brigáda, známá jako „ukrajinská legie“, je součástí bezpečnostní dohody, kterou Zelenskyj podepsal s polským premiérem Donaldem Tuskem v červenci.

Polsko, které je dlouhodobě jedním z největších podporovatelů Ukrajiny na politické i vojenské úrovni, nadále poskytuje významnou pomoc. Kromě politické a vojenské podpory přijalo na své území téměř milion ukrajinských uprchlíků, čímž se stalo jedním z hlavních center humanitární pomoci ukrajinským občanům zasaženým válkou.

Kosiniak-Kamyszovo prohlášení tak zdůrazňuje nejen trvající podporu Ukrajině ze strany Polska, ale také výzvy, kterým obě země čelí při pokračování války a hledání cest k jejímu ukončení.

Jde teprve o druhou zemi, která se k plánu staví skepticky. Maďarský premiér Viktor Orbán před čtvrtečním summitem Evropské unie v Bruselu silně kritizoval tzv. vítězný plán ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ve statusu zveřejněném na sociální síti Facebook označil tento plán za "více než děsivý".

Orbán ve svém prohlášení tvrdě odsoudil současnou strategii Evropské unie v otázce podpory Ukrajiny. "To, co včera Zelenskyj nastínil v ukrajinském parlamentu, je více než děsivé. Jsem jedním z těch, kteří naléhají na Evropskou unii, aby změnila svou současnou strategii. Unie vstoupila do této války se špatně organizovanou, špatně provedenou a špatně vypočítanou strategií, za kterou je v první řadě zodpovědná předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová," napsal Orbán.

Premiér dále zdůraznil, že namísto dalších zbraní a raket s dlouhým doletem je třeba změnit válečnou strategii na mírovou. "Potřebujeme příměří a mírové rozhovory!" vyzval Orbán a dodal, že během summitu bude naléhat na německou kancléřku a francouzského prezidenta, aby co nejdříve zahájili jednání s Ruskem jménem celé Evropské unie.

Viktor Orbán dlouhodobě zastává pozici, že Evropa by se měla zaměřit na diplomatické řešení konfliktu, nikoliv na vojenskou podporu Ukrajiny.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu představil dlouho očekávaný "vítězný plán", jehož cílem je ukončit válku s Ruskem a posílit pozici Ukrajiny na mezinárodní scéně. Uvedl to server Ukrainska pravda.

Podle Zelenského by při realizaci tohoto plánu mohl konflikt skončit nejpozději v příštím roce. Jedním z klíčových bodů je pozvánka Ukrajiny do NATO, uvedla agentura TASR na základě zpráv z Reuters a AFP.

"Vítězný plán Ukrajiny je plánem posílení naší země a našich pozic, abychom byli dostatečně silní na ukončení války," prohlásil Zelenskyj během svého vystoupení v ukrajinském parlamentu. Zdůraznil, že Rusko nechce spravedlivý mír, a proto musí Kyjev změnit podmínky konfliktu. K tomu je podle něj nezbytná jednota jak Ukrajinců, tak zahraničních partnerů.

Plán obsahuje pět hlavních bodů a tři dodatečné, které Zelenskyj označil za tajné. Kromě pozvánky do Severoatlantické aliance zahrnuje posílení vojenských a obranných kapacit Ukrajiny. Zelenskyj rovněž navrhl pokračování ukrajinských vojenských operací v ruské Kurské oblasti a nasazení "nejaderných strategických odstrašujících prostředků" na ukrajinském území.

Součástí plánu je také návrh na dohodu o společné obraně s partnery Ukrajiny a následné sdílení kritických zdrojů. Zelenskyj dokonce uvedl, že po skončení války by ukrajinští vojáci mohli nahradit některé americké jednotky v Evropě.

Ukrajinský prezident ve svém projevu opět vyzval západní země, aby povolily Ukrajině využívat zbraně dlouhého dosahu na územích okupovaných Ruskem a na ruském území. Kritizoval rovněž Čínu, Írán a Severní Koreu za jejich podporu Moskvy během ruské invaze.

Zelenskyj zcela vyloučil jakékoliv předání území Ukrajiny Rusku a varoval před pokusy o zmrazení konfliktu. "Řešení nespočívá v obchodování s územím nebo svrchovaností Ukrajiny," zdůraznil.

Svůj vítězný plán chce Zelenskyj představit i na summitu EU, který se bude konat ve čtvrtek. Tento krok je vnímán jako snaha získat širší podporu Evropy pro ukončení války a další posílení ukrajinských pozic v konfliktu s Ruskem.

Související

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

SAE: Za útokem u jaderné elektrárny stojí Írán nebo jeho spojenci

Spojené arabské emiráty připsaly odpovědnost za útok poblíž své jaderné elektrárny dronu odpálenému z Íránu nebo některým z jeho regionálních spojenců. Abú Zabí celý incident označilo za nebezpečnou eskalaci. Požár, který po útoku vypukl těsně za areálem jaderné elektrárny Barakah, si nevyžádal žádná zranění ani nespustil radiační poplach. Úřad pro jadernou regulaci Spojených arabských emirátů potvrdil, že nedošlo k žádnému úniku radiace ani ohrožení veřejnosti.

Více souvisejících

Spojené arabské emiráty Vladimír Putin válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

včera

včera

Prezident Trump

Další tvrdá prohra. Trumpovo jméno na Kennedyho centrum nesmí, rozhodl soud

Soudce federálního soudu ve Washingtonu zablokoval snahu správní rady Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění navrátit na budovu jméno amerického prezidenta Donalda Trumpa. Krátce po vynenesení soudního rozhodnutí správní rada centra odhlasovala uzavření celého komplexu z důvodu plánované rekonstrukce a finančních potíží.

včera

včera

Jeroným Tejc

Konec nevyžádaných fotek. Ministerstvo navrhuje za posílání snímků intimních partií až rok vězení

Ministerstvo spravedlnosti poslalo do připomínkového řízení novelu trestního zákoníku, která zavádí postih za takzvaný cyberflashing a doxing. Návrh zákona reaguje na evropskou směrnici o potírání násilotí na ženách a domácího násilí. Podle zástupců ministerstva má nová úprava zaplnit mezeru v legislativě a účinněji chránit oběti v online prostoru.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Představy o budoucnosti tříští státy EU. Očekává se zásadní projev von der Leyenové

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová čelí před svým projevem o stavu Evropské unie výraznému tlaku ze strany hlavních politických frakcí v Evropském parlamentu. Středopravicová Evropská lidová strana a středolevicová Progresivní aliance socialistů a demokratů mají odlišné představy o dalším směřování Unie, což prohlubuje napětí uvnitř tradiční centristické koalice.

včera

Ruská armáda

Dánská vláda obvinila ruskou válečnou loď ze střelby světlic na armádní vrtulník

Dánská vláda obvinila posádku ruské válečné lodi ze střelby světlic na armádní vrtulník v oblasti Baltu. Incident se odehrál v pondělí během běžné monitorovací operace dánských ozbrojených sil v mezinárodních vodách nedaleko města Gedser. Dánská premiérka Mette Frederiksen označila jednání ruské strany za bezohledné a dánské ministerstvo zahraničí v reakci na událost předvolalo ruského velvyslance.

včera

Saúdská Arábie

Proč cena ropy opět roste? Na vině je z části i Saúdská Arábie

Saúdská Arábie oznámila uzavření svého klíčového ropovodu Východ-Západ poté, co byl zasažen dronovým útokem vedeným z území Íráku. Tento útok způsobil škody na zařízení a vyžádal si zranění. Americký prezident Donald Trump připsal odpovědnost skupinám napojeným na Írán, zatímco íránské ministerstvo zahraničí jakoukoliv účast na tomto incidentu odmítlo.

včera

Oblouk znovusjednocení

Bratříčkování Ruska s KLDR pokračuje. Země poprvé propojila silnice

Rusko a Severní Korea otevřely první silniční most přes společnou hranici vedoucí přes řeku Tuman. Kilometrová stavba propojuje osadu Chasan na ruském Dálném východě se severokorejským městem Tumangang. Nové dopravní spojení představuje další významný krok v rychle se prohlubujících vztazích mezi oběma zeměmi.

včera

Ilustrační foto

Ve světě kvůli extrémnímu počasí vznikají nové hrozby, varuje WMO

Výrazný nárůst rozsáhlých lesních požárů a vln veder způsobených klimatickou krizí brzdí celosvětové úsilí o zlepšování kvality ovzduší. Odborníci ze Světové meteorologické organizace (WMO) upozorňují, že i oblasti, kterým se v minulosti dařilo snižovat znečištění z dopravy a průmyslu, nyní čelí novým hrozbám. Dým z požárů a zvýšená koncentrace přízemního ozonu zhoršují životní prostředí i lidské zdraví. Znečištění vzniklé v důsledku těchto extrémních jevů navíc dále prohlubuje klimatické změny.

včera

Donald Trump

Trump pobouřil Demokraty i Republikány. Kongres na něj útočí za přístup k regulaci AI

Americký prezident Donald Trump čelí neobvyklé kritice ze strany amerického Kongresu. Demokraté i část republikánů totiž prosazují zavedení bezpečnostních pravidel pro přední společnosti v oblasti umělé inteligence. Obavy z překotného vývoje a možných rizik pro lidstvo vyvolaly varování ze strany technologických lídrů i výzkumníků, upozornil web The Guardian.

včera

Ústřední vojenská nemocnice Praha

V pražské ÚVN zasahuje vojenská policie, zadržela několik lidí

Kriminální služba Vojenské policie provádí od brzkého úterního rána úkony trestního řízení v Ústřední vojenské nemocnici v pražských Střešovicích i na dalších místech České republiky. Zásah souvisí s podezřením na rozsáhlou hospodářskou trestnou činnost v oblasti veřejných zakázek. 

včera

Pentagon

Američané poprvé přiznali, že mají zbraně ve vesmíru

Američané poprvé přiznali, že na oběžné dráze mají zbraně, které mohou Vesmírné síly použít proti nepřátelům. Upozornil na to web Air and Space. Zástupci Pentagonu si veškeré detaily nechávají pro sebe, přesto se domnívají, že vyjádření pomůže s odstrašeným nepřátel. 

včera

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump utrpěl těžkou porážku. Soud mu zamítl úpravu volebních pravidel

Nejvyšší soud Spojených států zamítl plán prezidenta Donalda Trumpa na úpravu pravidel pro zasílání korespondenčních volebních lístků. Většina soudců zablokovala opatření, které by Poštovní službě USA dalo možnost zadržet miliony volebních lístků. Volební úředníci i zástupci států varovali, že by takový krok vedl k chaosu a hromadnému odepření volebního práva před nadcházejícími kongresovými volbami.

včera

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

Stíhačky NATO sestřelily nad územím Litvy bezpilotní letoun

Stíhací letouny Severoatlantické aliance sestřelily nad územím Litvy bezpilotní letoun, který předtím podle dostupných informací vletěl do litevského vzdušného prostoru ze sousedního Běloruska. K incidentu došlo v jižní části střední Litvy nedaleko obce Pratkunai v blízkosti města Kaunas. Zásah následoval po vyhlášení poplachu v hlavním městě Vilniusu a jeho přilehlém regionu.

včera

včera

14. září 2026 21:59

14. září 2026 21:03

Babišova vláda chce zásadně zpřísnit pravidla prodeje kratomu

Výrobky obsahující kratom a případně další psychomodulační látky si budou moci koupit lidé až od 21 let, nebude je možné prodávat přes internet a budou zdaněny a opatřeny kolkem. Příslušnou novelu zákona o návykových látkách a dalších osmi souvisejících zákonů projednala a odsouhlasila vláda Andreje Babiše na pondělním zasedání. Vláda také podpořila poslanecký návrh, který má policii umožnit dočasně uzavírat provozovny, které rizikové výrobky prodávají.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy