První kusy stíhaček F-16, které Nizozemsko daruje Ukrajině, dorazí do výcvikového střediska v Rumunsku během následujících dvou týdnů. V pondělí to prohlásil nizozemský premiér Mark Rutte.
"Očekávám, že rakety Patriot budou brzy dodány, aby pomohly Ukrajině v nadcházející zimě. A stejná doba dodání platí i pro stíhačky F-16," řekl Rutte na videokonferenci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Rutte upřesnil, že první kusy stíhaček F-16 dorazí do Rumunska během následujících 14 dnů. Kromě Nizozemska oznámily poskytnutí stíhaček F-16 pro Ukrajinu také Dánsko, Norsko a Belgie.
Nizozemsko ale plánuje dodat stíhačky F-16 Ukrajině až v roce 2024, řekla tamní ministryně obrany Kajsa Ollengrenová pro server Politico. Do té doby musí být piloti technicky vycvičeni k létání a boji ve stíhačkách. "Tyto věci vyžadují čas. Myslím, že nejdůležitější je signál, který vysíláme nejen Kyjevu, ale také Moskvě a Kremlu," uvedla.
První ukrajinští piloti by přitom mohli výcvik na amerických stíhačkách F-16 v USA dokončit ještě letos. Po dokončení výcviku v USA ale budou piloti muset projít ještě výcvikem NATO v Evropě a před nasazením stíhaček do akce musí absolvovat i výcvik zaměřený na údržbu letounů.
Do akce se tak zatím stíhačky nedostanou, uvedl ředitel americké letecké národní gardy Michael Loh. Letci podle něj nyní absolvují testy z angličtiny a výcvik v USA by mohli zakončit za tři měsíce. Kolik času další příprava pilotů zabere ale nedokázal odhadnout, uvedla agentura Ukrinform.
Nasazení pilotů do akce tak letos není reálné, a ani samotné stíhačky se do země letos už nedostanou. Dodávky letounů F-16 na Ukrajinu mohou trvat až osm měsíců kvůli předpokladům, které je třeba splnit. Nizozemská ministryně obrany Kajsa Ollongrenová to uvedla v rozhovoru pro European Pravda, napsal server Kyiv Independent.
Podle ní tedy nemá smysl dát zemi letouny dříve, než bude mít vycvičené piloty a pozemní personál. Nepovažuje tak za reálné, že by její země předala bojové letouny Ukrajině dříve než v příštím roce.
Spojené státy už dříve schválily předání dánských a nizozemských stíhaček F-16 Ukrajině, aby jí umožnily efektivněji se bránit před ruskou agresí, ale až po absolvování výcviku ukrajinskými piloty, kteří se naučí ovládat tato letadla. Uvedla to Reuters s odkazem na nejmenovaného amerického zástupce.
Ukrajina si je ale vědoma, že letos se ke stíhačkám nedostane. "Už teď je zřejmé, že během letošního podzimu a zimy nebudeme schopni Ukrajinu bránit stíhačkami F-16," řekl podle serveru Telegraph Yuriy Ihnat ukrajinské televizi. "Vkládali jsme do tohoto letadla velké naděje, že se stane součástí protivzdušné obrany, schopnou nás ochránit před ruským raketovým a bezpilotním terorismem," řekl Ihnat.
Výcvik ukrajinských pilotů na víceúčelových stíhačkách F-16 měl původně začít koncem srpna. Ihnat podle serveru Ukrajinska pravda ale už dříve uvedl, že pilotům běžně trvá až šest měsíců, než se naučí ovládat stíhačku. Za určitých podmínek však lze tuto dobu zkrátit na čtyři měsíce.
Dodání stíhaček se dlouhodobě nelíbí Rusku. Ve svém projevu na Východním ekonomickém fóru ve Vladivostoku prezident Vladimir Putin spočítal, jak si kyjevské síly vedou v protiofenzívě, která probíhá čtyři měsíce. Tvrdil, že Ukrajina ztratila 71 500 vojáků v úsilí, které dosud nepřineslo "žádné výsledky". "Dostanou F-16. Změní se něco? Ne. Jen to prodlužuje konflikt," dodal.
Stíhačka F-16, známá také jako Fighting Falcon, je jedním z nejuznávanějších a nejrozšířenějších bojových letadel na světě. Vyvinuta americkou společností General Dynamics (nyní Lockheed Martin) v 70. letech se rychle stala ikonou moderního letectva a získala si pověst výkonného a univerzálního letadla schopného plnit širokou škálu úkolů.
První let F-16 se uskutečnil v roce 1974 a v roce 1978 bylo letadlo přijato do služby amerického letectva. Od té doby bylo vyrobeno více než 4 600 kusů stíhaček a exportováno do více než 25 zemí po celém světě. Díky své všestrannosti a výkonným schopnostem se F-16 stala základním stíhacím letadlem mnoha vzdušných sil.
Související
Evropa se zasekla u vývoje stíhaček páté generace, když USA testují šestou. Na vině je politika
Nová mise NATO. Na východ míří další stíhačky, pomáhá i česká armáda
F-16 , Nizozemí , válka na Ukrajině , Ukrajina
Aktuálně se děje
před 19 minutami
Policie dopadla zloděje lebky svaté Zdislavy. Vzácnou relikvii zalil do betonu
před 1 hodinou
Trump změnil světový řád. Evropa poprvé v historii zůstala úplně sama, varuje Draghi
před 1 hodinou
Víkendové počasí přinese potíže. Moravu a Slezsko zasáhne vydatný déšť
před 1 hodinou
Zelenskyj miluje drogy, prohlašuje Ficův ministr. Z Kyjeva přišla obratem reakce
před 2 hodinami
Kuba se pod náporem americké blokády hroutí. Ředitel CIA přijel nabídnout řešení
před 3 hodinami
Trump pobouřil Američany. Finanční problémy obyčejných lidí ho nezajímají
před 4 hodinami
U dánských břehů našli mrtvou velrybu. Může jít o Timmyho
před 5 hodinami
Trump odletěl z Číny. Ostře sledovaná cesta žádný průlom nepřinesla
před 6 hodinami
El Niño ovlivní i počasí v Evropě, předpokládají meteorologové
včera
Princezna Kate září na návštěvě Itálie. Poradce vysvětlil, čím je důležitá
včera
Policie zadržela podezřelého z krádeže lebky svaté Zdislavy. Plán prý nedokončil
včera
Zelenského dlouholetý spolupracovník Jermak míří do vazby
včera
Slavia typicky českým přehlížením vrazila fotbalu dýku do zad. A ani disciplinárka nepomohla
včera
Tunelbus vyjede v létě. Praha představila novinku v hromadné dopravě
včera
Mladík chtěl ukrást batoh, teď mu hrozí 10 let za mřížemi. Napadl dvě ženy
včera
Krize na Kubě se prohlubuje. Ministr přiznal zásadní problém
včera
Předpověď počasí slibuje deštivý víkend v části Česka
včera
Nové video zachycuje útěk muže podezřelého z krádeže lebky svaté Zdislavy
včera
Data mluví jasně: Ruská dominance na Ukrajině končí, Moskva přestává válku zvládat
včera
V Rusku se něco děje, upozorňují odborníci. Putin chce naléhavě obnovit kontakt s Washingtonem
Geopolitická scéna řeší zásadní otázku: Je Rusko skutečně připraveno znovu jednat o ukončení války na Ukrajině? Podle analýzy Thomase Grahama z Rady pro mezinárodní vztahy (CFR) vykazuje Kreml v posledních týdnech neobvyklý zájem. Zatímco po vypuknutí války v Íránu koncem února ruská diplomacie vyčkávala, nyní se Vladimir Putin i ministr zahraničí Sergej Lavrov aktivně snaží obnovit kontakt s Washingtonem.
Zdroj: Libor Novák