Stoltenberg v Maďarsku apeloval na přijetí Švédska do NATO, očekává neprodlenou ratifikaci

Prezidentka Katalin Nováková doufá, že Švédsko se brzy stane členem NATO. O této otázce však podle jejích slov rozhoduje maďarský parlament.

"Maďarsko je cenným partnerem, maďarští vojáci hrají důležitou roli při stabilizaci regionu západního Balkánu," prohlásil dále Stoltenberg.

Nováková připomněla, že před půl rokem došlo k útoku na maďarské vojáky v Kosovu, členové maďarské mise na západním Balkáně zůstávají i přesto.

V programu plenárního zasedání maďarského parlamentu se ale zatím schvalování vstupu Švédska do Severoatlantické aliance neobjevilo Stoltenberg přitom očekává přijetí Švédska do aliance během schůzky ministrů zahraničních věcí 28. a 29. listopadu.

Ministr zahraničních věcí Péter Szijjártó, který z New Yorku vzkázal, že na ratifikaci vstupu Švédska do NATO v Maďarsku nic nemění ani skutečnost, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan již předložil parlamentu návrh zákona o schválení vstupu skandinávské země.

Opoziční Maďarská socialistická strana (MSZP) iniciovala v úterý svolání mimořádné schůze poslaneckého předsednictva Národního shromáždění v zájmu urychlení ratifikace vstupu Švédska do Severoatlantické aliance.

Švédsko původně doufalo, že do NATO bude moci vstoupit již v létě 2022, přijetí země ale bylo blokováno Maďarskem i tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Ten měsíce oddaloval předložení švédského přístupového protokolu k ratifikaci v tureckém parlamentu. Kritizoval přitom Stockholm, že poskytuje útočiště členům skupin, které Ankara považuje za teroristické.

Švédsko proto letos přijalo nový protiteroristický zákon. Turecký prezident následně v červenci oznámil, že nemá další výhrady vůči vstupu Švédska do NATO. Turecká prezidentská kancelář na sociální síti X informovala, že protokol o přistoupení Švédska k NATO byl v pondělí podepsán prezidentem Erdoganem a předložen parlamentu. Termín hlasování tureckého parlamentu o členství Švédska ale není znám.

Vláda premiéra Viktora Orbána od léta loňského roku oficiálně podporuje vstup Švédska, přičemž příslušný návrh zákona předložil kabinet před 15 měsíci, ale poslanecká skupina vládní strany Fidesz se staví stále radikálněji proti schválení takového kroku.

Orbán v parlamentu 25. září prohlásil, že neexistují žádné naléhavé okolnosti, které by nyní nutily Maďarsko ratifikovat vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Podotkl, že vládnoucí strana Fidesz má problémy se švédským dokumentárním filmem z roku 2019, který zpochybňuje demokracii v Maďarsku.

"Pokud ve státních školách (ve Švédsku) vyučují to, co vidíme o Maďarsku v předmětném filmu, pak jde o to, že tento problém povyšuje státního politika na úroveň mezinárodní politiky, a to nebudeme akceptovat," uvedl Orbán.

Následně se zeptal, zda členství Švédska v NATO naléhavé. "Bezpečnost Švédska nic neohrožuje. Se Švédskem nemáme žádné vojenské vztahy, které by nás tlačily. Ponechat si Gripeny (švédská bojová letadla) je zajímavá otázka, ale pravdou je, že na stole je dalších minimálně deset nabídek," uveld. 

Podle něj nyní neexistuje žádný strategický prvek švédsko-maďarských vztahů, který by byl poškozen, kdyby Maďarsko před ratifikací vstupu Švédska do NATO trvalo na tom, aby Stockholm prokázal vůči Budapešti respekt.

Vstup Švédska do NATO neschválily pouze Turecko a Maďarsko. Touto otázkou se zabývali poslanci parlamentních frakcí vládních stran Fidesz-KDNP i na výjezdovém zasedání v Ostřihomi. Promítal se na něm desetiminutový švédský dokument s kritickým obsahem k demokracii v Maďarsku, na který poukázalo několik členů maďarského kabinetu.

Předseda maďarského parlamentu László Kövér v souvislosti s videem řekl, že Maďarsko nepotřebuje takové spojence, a že není jisté, že Maďarsko musí ratifikovat vstup Švédska do NATO. Kövér tak naznačil další zdržení v procesu vstupu Švédska do NATO.

"Není jisté, že vstup Švédska do NATO musíme ratifikovat," prohlásil podle Reuters Kövér poté, co maďarský ministr zahraničí napsal dopis svému švédskému protějšku, ve kterém vyjádřil obavy ohledně "zaujatých a nespravedlivých" obvinění, která někteří švédští politici podle něj vznášejí vůči maďarské vládě.

Švédsko podalo přihlášku k členství v NATO loni na jaře společně s Finskem, a to jako reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Finsko již členem NATO je, není ale jasné, zda se maďarský parlament v tomto měsíci vůbec sejde k debatě a hlasování o vstupu Švédska do NATO. 

Maďarská vláda už v minulosti uvedla, že svůj úkol v otázce žádosti Švédska o členství v NATO splnila, když loni předložila ratifikační dokument parlamentu. Ten bude mít možnost na podzimním plenárním zasedání rozhodnout, kdy bude hlasovat o ratifikaci, uvedl maďarský ministr zahraničí a obchodu Péter Szijjártó pro tureckou televizi TRT World.

Šéf maďarské diplomacie podotkl, že dosud nebylo možné vyřešit sporné otázky se Stockholmem. "S politováním konstatuji, že Maďarsko se stalo cílem a obětí tohoto mezinárodního politického diskurzu, který charakterizuje kritika a rozsudky, kterými se zasahuje do maďarského vnitropolitického života," dodal Szijjártó.

Vláda se podle jeho slov nechce stát překážkou členství Švédska v NATO a žádost Švédska a Finska o vstup do Severoatlantické aliance průběžně konzultovala s tureckými lídry. Mluvilo se o tom i během návštěvy tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana v Budapešti 20. srpna.