Švédský vstup do NATO je stále v nedohlednu. Maďarsko neví, jestli přihlášku ratifikovat

Maďarsko si stále není jisté, zda má ratifikovat přihlášku Švédska do Severoatlantické aliance (NATO). Prohlásil to předseda maďarského parlamentu László Kövér, čímž naznačil další zdržení v procesu vstupu Švédska do NATO.

Turecko a Maďarsko jsou posledními dvěma zeměmi, které ještě neposkytly ratifikační souhlas s vstupem Švédska do aliance. Maďarský parlament odkládá svůj souhlas, čímž se vystavuje kritice některých švédských politiků na adresu Maďarska v souvislosti se zhoršujícím se stavem demokracie v zemi.

"Není jisté, že vstup Švédska do NATO musíme ratifikovat," prohlásil podle Reuters László Kövér poté, co maďarský ministr zahraničí napsal dopis svému švédskému protějšku, ve kterém vyjádřil obavy ohledně "zaujatých a nespravedlivých" obvinění, která někteří švédští politici podle něj vznášejí vůči maďarské vládě.

Švédsko podalo přihlášku k členství v NATO loni na jaře společně s Finskem, a to jako reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Finsko již členem NATO je, není ale jasné, zda se maďarský parlament v tomto měsíci vůbec sejde k debatě a hlasování o vstupu Švédska do NATO. 

Maďarská vláda už v minulosti uvedla, že svůj úkol v otázce žádosti Švédska o členství v NATO splnila, když loni předložila ratifikační dokument parlamentu. Ten bude mít možnost na podzimním plenárním zasedání rozhodnout, kdy bude hlasovat o ratifikaci, uvedl maďarský ministr zahraničí a obchodu Péter Szijjártó pro tureckou televizi TRT World.

Šéf maďarské diplomacie podotkl, že dosud nebylo možné vyřešit sporné otázky se Stockholmem. "S politováním konstatuji, že Maďarsko se stalo cílem a obětí tohoto mezinárodního politického diskurzu, který charakterizuje kritika a rozsudky, kterými se zasahuje do maďarského vnitropolitického života," dodal Szijjártó.

Vláda se podle jeho slov nechce stát překážkou členství Švédska v NATO a žádost Švédska a Finska o vstup do Severoatlantické aliance průběžně konzultovala s tureckými lídry. Mluvilo se o tom i během návštěvy tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana v Budapešti 20. srpna.

Erdogan a Orbán se během jednání v Budapešti soustředili na zásadní regionální témata v čele s konfliktem na Ukrajině či na rozvoj spolupráce obou zemí na poli obchodu, ekonomické spolupráce či kulturní výměny, napsal deník Hürriyet.

Orbán 23. května v katarské Dohá prohlásil, že politické vztahy mezi Maďarskem a Švédskem se musí zlepšit, teprve pak bude Maďarsko ochotno schválit žádost této severské země o členství v NATO. Szijjártó ale v červenci prohlašoval, že maďarská vláda nemá potřebu jednat o postoji k vstupu Švédska do NATO, protože je jasné, že ho podporuje.

Na dotaz médií tehdy uvedl, že platí dřívější prohlášení maďarské vlády, které říká, že Maďarsko nebude poslední zemí, která ratifikuje tento krok. 

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan na letošním summitu NATO ve Vilniusu podepsal protokol o schválení vstupu Švédska do Aliance, ale očekává, že USA, EU a Švédsko splní své závazky. Erdogan později uvedl, že turecký parlament nepravděpodobně ratifikuje vstup Švédska do NATO dříve než v říjnu, protože po prázdninách bude muset projednat řadu zákonů.

Pouze Turecko a Maďarsko z členských zemí aliance dosud neschválily žádost Švédska o vstup do NATO. Turecký prezident Erdogan oznámil, že žádost Švédska bude co nejdříve předložena k ratifikaci do parlamentu. Před červencový summitem přitom situace vypadala pro Švédsko příznivě.

"Maďarský postoj je jasný: Potřebujeme mír na Ukrajině co nejdříve, protože to je jediný způsob, jak ochránit lidské životy. Naše stanovisko k připojení Švédska k NATO je také jasné: Vláda podporuje toto připojení a předložila parlamentu návrh k této záležitosti již před mnoha měsíci. Dokončení ratifikačního procesu je pouze technickou záležitostí," napsal tehdy maďarský ministr zahraničí na svém facebookovém profilu.

Související

Jeffrey Epstein

V kontaktu s Epsteinem byla i norská a švédská královská rodina, odhalily nové spisy

Korunní princezna Mette-Marit se v souvislosti s kontakty na zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina odkázala na svůj „špatný úsudek“. Jméno princezny se v nově zveřejněných dokumentech ministerstva spravedlnosti USA objevuje v letech 2011–2014 hned několikrát. Tato odhalení přicházejí v době, kdy norskou královskou rodinu čeká sledování ostře sledovaného soudního procesu s jejím synem.
Ruská armáda, ilustrační fotografie

Provokace Kremlu se zvyšují. Švédské námořnictvo hlásí nárůst aktivity ruských ponorek

Švédské námořnictvo se v Baltském moři setkává s ruskými ponorkami „téměř každý týden“, uvedl jeho náčelník operací, kapitán Marko Petkovic. Námořnictvo se rovněž připravuje na další nárůst těchto střetů v případě, že v ukrajinské válce dojde k příměří nebo klidu zbraní. Kapitán Petkovic prohlásil, že Moskva „neustále posiluje“ svou přítomnost v oblasti. Zpozorování ruských plavidel je tak pro švédské námořnictvo pravidelnou součástí každodenního života a je „velmi běžné“. Dodal, že počet těchto pozorování se v posledních letech zvýšil.

Více souvisejících

Švédsko Maďarsko NATO

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Alois Hadamczik

Hokejová baráž opět terčem kritiky. Hadamczik apeluje na tlak na extraligové kluby

Rok co rok se koncem sezóny tuzemským hokejovým prostředí line tradiční téma o spravedlnosti hokejové baráže o extraligu a o systému extraligy obecně. To proto, že se už několik let nepodařilo prvoligistovi prokousat se po náročném play-off do extraligy. Naopak extraligista má výhodu více než 40denního volna, což je obrovská výhoda, kterou v posledních letech extraligista vždy využije. Pokaždé se v době baráže ozývají hlasy z řad fanoušků a především prvoligových účastníků o tom, že by se s aktuálním systémem mělo něco dělat, aby měli prvoligisté větší šanci na postup. Šéf českého hokeje Alois Hadamczik je pro přímý postup a sestup mezi dvěma nejvyššími českými soutěžemi, podle jeho slov však nemá příliš mnoho šancí to změnit. Apeluje proto na veřejnost, aby zatlačila na Asociaci profesionálních klubů (APK LH). Podle ní by však o budoucnosti baráže nemělo rozhodovat referendum.

včera

včera

Vláda České republiky

Babišova vláda schválila rozpočtovou strategii na další roky

Vláda na pondělním jednání především rozhodla o vydání nového opatření obecné povahy a cenového výměru, kterým prodloužila mimořádné kroky přijaté začátkem dubna kvůli vysokým cenám pohonných hmot. To ale není vše. Schválila také návrh na zřízení meziresortní skupiny k problematice psychoaktivních látek, návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2025 nebo rozpočtovou strategii sektoru veřejných institucí České republiky na léta 2027 až 2029.

včera

včera

včera

Armáda Francie

Větší armáda ano, ale kvůli nám, ne Evropě. Macronovy ambice ve Francii tvrdě narážejí

Francouzské Národní sdružení (RN) prosazuje výrazné posílení vojenských kapacit země, avšak striktně v rámci národní suverenity. Tento přístup představuje zásadní odklon od politiky prezidenta Emmanuela Macrona, který dlouhodobě usiluje o prohloubení evropské obranné spolupráce a společných zbrojních programů. Vzhledem k vysoké popularitě strany jsou tyto plány předmětem debaty o budoucím směřování francouzské bezpečnosti.

včera

Abbás Arakčí

Teherán dostal od Trumpa košem, tak začal jednat s Putinem. Arakčí v Rusku svalil všechnu vinu na USA

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí během své návštěvy Ruska veřejně obvinil Spojené státy z neúspěchu mírových jednání. Podle jeho slov byla washingtonská politika vedena přehnanými požadavky, které znemožnily dosažení dohody. Arakčí v pondělí v Petrohradu označil americký přístup za hlavní překážku v mírovém procesu, přestože předchozí kola rozhovorů vykazovala známky určitého pokroku.

včera

Donald Trump

Nenávist mezi Zelenským a Putinem přijde Trumpovi k smíchu

Americký prezident Donald Trump označil vzájemnou nevraživost mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským za směšnou a bláznivou. V nedělním rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že se stále snaží o dosažení mírové dohody mezi oběma zeměmi. Podle Trumpových slov je nenávist špatná věc, zejména když se strany snaží o urovnání konfliktu, ale věří, že k dohodě nakonec dojde.

včera

včera

Alena Schillerová přichází na zasedání nové vlády

Vláda schválila prodloužení regulace marží u pohonných hmot. Ceny bude nově určovat jinak

Vláda jednomyslně schválila prodloužení regulace marží u pohonných hmot a ponechání spotřební daně z nafty na minimální úrovni i pro květen. Ministryně financí Alena Schillerová zdůvodnila toto rozhodnutí stále nestabilní situací na trhu, kterou vyvolává zablokovaný Hormuzský průliv. Podle ministryně jde o osvědčený postup, díky kterému mohou řidiči při tankování plné nádrže ušetřit až 400 korun.

včera

Hormuzský průliv

Írán navrhl USA ukončení blokády Hormuzského průlivu. Ovšem za vysokou cenu

Írán přišel s návrhem na ukončení blokády Hormuzského průlivu, avšak v tomto návrhu nezahrnuje svůj jaderný program. Dva regionální představitelé obeznámení s těmito zákulisními jednáními pro The Guardian uvedli, že Teherán požaduje jako protihodnotu, aby Spojené státy ukončily svou blokádu namířenou proti Íránu. Tento krok přichází v době, kdy se hledají cesty k uvolnění napětí v oblasti.

včera

Jeho Veličenstvo Král Karel III. je vyfocen v plném zdobení v trůnním sále v Buckinghamském paláci. Má na sobě Majetkoprávní roucho, Imperial State Crown a drží Vládcovu kouli a Sovereignovo žezlo s křížem. Sedí na jednom z páru trůnních křesel z roku 1902, které byly vyrobeny pro budoucího krále Jiřího V. a královnu Marii pro použití při korunovaci krále Edwarda VII. Tato trůnní křesla byla také použita v roce 1937 na pozadí korunovace krále Jiřího VI. a královny Alžběty a Jeho Veličenstva krále Karla III. a královny Camilly ve Westminster Hall v loňském roce k přijímání proslovů od předsedů obou komor parlamentu.

Britský král Karel III. se sejde s Trumpem. Bude v bezpečí, slíbil mu prezident

Americký prezident Donald Trump ujistil, že král Karel III. bude během své státní návštěvy USA, která začíná v pondělí, v naprostém bezpečí. Toto prohlášení následovalo po dodatečných bezpečnostních konzultacích mezi Bílým domem a Buckinghamským palácem, které vyvolal sobotní incident ve Washingtonu, kdy se ozbrojený střelec dostal do blízkosti akce za účasti prezidenta.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Britům dochází trpělivost. Tlačí na Starmera, aby proti Trumpovi vytvořil vlastní verzi evropské obchodní bazuky

Britská podnikatelská sféra naléhavě žádá vládu, aby vytvořila obdobu evropské „obchodní bazuky“, který by chránil britské zájmy v reakci na aktuální hrozby Donalda Trumpa ohledně uvalení cel. Podle zástupců British Chambers of Commerce (BCC) současná nedostatečná ekonomická bezpečnost přímo ohrožuje hospodářský růst a pracovní místa v zemi.

včera

Evropská unie

Politico: Válka mezi USA a Íránem se pro EU mění z ekonomického šoku v závažnou krizi

Střet mezi Spojenými státy a Íránem se pro Evropskou unii mění z ekonomického šoku v závažnou politickou krizi. S rostoucími cenami energií a stagnujícím ekonomickým růstem se evropští lídři ocitají v situaci, kdy mají jen velmi omezené možnosti, jak chránit voliče před dopady této situace. Tento vývoj ohrožuje stabilitu politického hlavního proudu v celém bloku.

včera

Kim Čong-Un

Kim Čong-un ocenil vojáky bojující na Ukrajině. Národu je představil jako symboly oběti a loajality

Severokorejský vůdce Kim Čong-un veřejně ocenil vojáky ze své země, kteří před rokem bojovali po boku Ruska v Kurské oblasti. Učinil tak při příležitosti návštěvy ruské delegace v Pchjongjangu, která dorazila na zahájení ceremoniálu odhalení památníku věnovaného padlým vojákům. Kim se snaží tyto vojáky prezentovat jako symboly oběti a loajality, přičemž v rukou psaném vzkazu u památníku uvedl, že duše padlých budou žít věčně s velkou ctí, kterou bránili.

včera

včera

26. dubna 2026 21:24

Nejhorší jaderná katastrofa v dějinách. Okolí Černobylu může být neobyvatelné i tisíce let

Dnes uplynulo přesně 40 let od nejhorší jaderné katastrofy v dějinách lidstva. V roce 1986 došlo v tehdejším Sovětském svazu na území dnešní Ukrajiny k explozi reaktoru číslo 4 v černobylské jaderné elektrárně. Tato událost, která kontaminovala téměř 50 000 kilometrů čtverečních půdy a ovlivnila životy více než 3,5 milionu lidí, zůstává dodnes mementem jaderné bezpečnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy