Švédský vstup do NATO je stále v nedohlednu. Maďarsko neví, jestli přihlášku ratifikovat

Maďarsko si stále není jisté, zda má ratifikovat přihlášku Švédska do Severoatlantické aliance (NATO). Prohlásil to předseda maďarského parlamentu László Kövér, čímž naznačil další zdržení v procesu vstupu Švédska do NATO.

Turecko a Maďarsko jsou posledními dvěma zeměmi, které ještě neposkytly ratifikační souhlas s vstupem Švédska do aliance. Maďarský parlament odkládá svůj souhlas, čímž se vystavuje kritice některých švédských politiků na adresu Maďarska v souvislosti se zhoršujícím se stavem demokracie v zemi.

"Není jisté, že vstup Švédska do NATO musíme ratifikovat," prohlásil podle Reuters László Kövér poté, co maďarský ministr zahraničí napsal dopis svému švédskému protějšku, ve kterém vyjádřil obavy ohledně "zaujatých a nespravedlivých" obvinění, která někteří švédští politici podle něj vznášejí vůči maďarské vládě.

Švédsko podalo přihlášku k členství v NATO loni na jaře společně s Finskem, a to jako reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Finsko již členem NATO je, není ale jasné, zda se maďarský parlament v tomto měsíci vůbec sejde k debatě a hlasování o vstupu Švédska do NATO. 

Maďarská vláda už v minulosti uvedla, že svůj úkol v otázce žádosti Švédska o členství v NATO splnila, když loni předložila ratifikační dokument parlamentu. Ten bude mít možnost na podzimním plenárním zasedání rozhodnout, kdy bude hlasovat o ratifikaci, uvedl maďarský ministr zahraničí a obchodu Péter Szijjártó pro tureckou televizi TRT World.

Šéf maďarské diplomacie podotkl, že dosud nebylo možné vyřešit sporné otázky se Stockholmem. "S politováním konstatuji, že Maďarsko se stalo cílem a obětí tohoto mezinárodního politického diskurzu, který charakterizuje kritika a rozsudky, kterými se zasahuje do maďarského vnitropolitického života," dodal Szijjártó.

Vláda se podle jeho slov nechce stát překážkou členství Švédska v NATO a žádost Švédska a Finska o vstup do Severoatlantické aliance průběžně konzultovala s tureckými lídry. Mluvilo se o tom i během návštěvy tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana v Budapešti 20. srpna.

Erdogan a Orbán se během jednání v Budapešti soustředili na zásadní regionální témata v čele s konfliktem na Ukrajině či na rozvoj spolupráce obou zemí na poli obchodu, ekonomické spolupráce či kulturní výměny, napsal deník Hürriyet.

Orbán 23. května v katarské Dohá prohlásil, že politické vztahy mezi Maďarskem a Švédskem se musí zlepšit, teprve pak bude Maďarsko ochotno schválit žádost této severské země o členství v NATO. Szijjártó ale v červenci prohlašoval, že maďarská vláda nemá potřebu jednat o postoji k vstupu Švédska do NATO, protože je jasné, že ho podporuje.

Na dotaz médií tehdy uvedl, že platí dřívější prohlášení maďarské vlády, které říká, že Maďarsko nebude poslední zemí, která ratifikuje tento krok. 

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan na letošním summitu NATO ve Vilniusu podepsal protokol o schválení vstupu Švédska do Aliance, ale očekává, že USA, EU a Švédsko splní své závazky. Erdogan později uvedl, že turecký parlament nepravděpodobně ratifikuje vstup Švédska do NATO dříve než v říjnu, protože po prázdninách bude muset projednat řadu zákonů.

Pouze Turecko a Maďarsko z členských zemí aliance dosud neschválily žádost Švédska o vstup do NATO. Turecký prezident Erdogan oznámil, že žádost Švédska bude co nejdříve předložena k ratifikaci do parlamentu. Před červencový summitem přitom situace vypadala pro Švédsko příznivě.

"Maďarský postoj je jasný: Potřebujeme mír na Ukrajině co nejdříve, protože to je jediný způsob, jak ochránit lidské životy. Naše stanovisko k připojení Švédska k NATO je také jasné: Vláda podporuje toto připojení a předložila parlamentu návrh k této záležitosti již před mnoha měsíci. Dokončení ratifikačního procesu je pouze technickou záležitostí," napsal tehdy maďarský ministr zahraničí na svém facebookovém profilu.

Související

Hormuzský průliv

NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko

Švédsko nevylučuje možný podíl Severoatlantické aliance na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Před ministerským zasedáním NATO ve městě Helsingborg to v rozhovoru uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle jejího vyjádření je zachování volné plavby v této oblasti klíčovým zájmem Švédska i celé Evropy, a Teherán by neměl mít možnost využívat vodní cestu jako zbraň. Ministryně proto vyjádřila otevřenost k diskusím o různých formátech řešení této krize.
Jeffrey Epstein

V kontaktu s Epsteinem byla i norská a švédská královská rodina, odhalily nové spisy

Korunní princezna Mette-Marit se v souvislosti s kontakty na zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina odkázala na svůj „špatný úsudek“. Jméno princezny se v nově zveřejněných dokumentech ministerstva spravedlnosti USA objevuje v letech 2011–2014 hned několikrát. Tato odhalení přicházejí v době, kdy norskou královskou rodinu čeká sledování ostře sledovaného soudního procesu s jejím synem.

Více souvisejících

Švédsko Maďarsko NATO

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 1 hodinou

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

Americká armáda provedla sedmý nepřetržitý útok na Írán

Americké vojsko v noci na sobotu provedlo v pořadí již sedmý nepřetržitý útok na íránské území. Podle vyjádření Centrálního velení USA začaly údery v sedm hodin večer greenwichského času. Cílem této operace bylo pokračovat v oslabování vojenského potenciálu Íránu. Média v zemi potvrdila exploze a nálety ve městech Ahváz, Sirik a Jazd.

včera

včera

Dálnice, ilustrační fotografie.

Jízda po dálnici zřejmě nezdraží. Poslanci podpořili klíčovou novelu zákona

Poslanecká sněmovna na mimořádné schůzi podpořila v prvním čtení novelu zákona o pozemních komunikacích. Klíčovou změnou je zrušení automatické valorizace cen dálničních známek. Návrh nyní poputuje k projednání do Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny. Účinnost novely se předpokládá od 1. ledna, připomnělo ministerstvo dopravy.

včera

včera

Lindsey Olin Graham je americký politik za Republikánskou stranu.

Republikánský senátor Graham zemřel kvůli problému s aortou

Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby. 

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

CIA: Průměrná délka života ruského rekruta na bojišti je 30 minut. Vojáky decimují ukrajinské drony s AI

Průměrná délka života ruského rekruta po příchodu na ukrajinské bojiště se v současnosti pohybuje mezi pouhými dvaceti a třiceti minutami. Na summitu o obraně a inovacích v Pensylvánii to prohlásil ředitel Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe. Šéf americké rozvědky potvrdil, že tyto zpravodajské odhady jsou v souladu s veřejně dostupnými informacemi z bojové linie. Hlavním faktorem stojícím za takto vysokou úmrtností jsou ukrajinské drony poháněné umělou inteligencí, které Ratcliffe popsal jako specializované, nízkonákladové stroje na zabíjení ruských vojáků.

včera

Benjamin Netanjahu

Izraelský parlament schválil své rozpuštění. Politici křičeli na Netanjahua, ze sálu musel odejít

Izraelský parlament se po schválení série vysoce kontroverzních zákonů oficiálně rozpustil, čímž zemi definitivně nasměroval k parlamentním volbám vypsaným na sedmadvacátého října. Samotný závěr zasedání provázely bouřlivé scény, během nichž desítky opozičních zákonodárců křičely na premiéra Benjamina Netanjahua slova o hanbě a vyzývaly ho k odchodu. Atmosféra v sále byla natolik napjatá, že předseda vlády nakonec jednací síň před jedním z klíčových hlasování opustil. Koalice vedená stranou Likud si však i bez jeho přítomnosti dokázala většinu pojistit a legislativní smršť úspěšně dokončit.

včera

včera

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Proti Trumpovým obviněním z volební manipulace se bouří Čína i Američané. Blouzní, zní od guvernérů

Čína ostře reagovala na obvinění amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ji ve svém čtvrtečním večerním projevu osočil z provedení největšího zneužití volebních dat v historii. Prezident prohlásil, že Peking získal 220 milionů citlivých spisů o amerických voličích a že se na základě neoficiálních zpravodajských informací snažil masově vyrábět nelegální hlasovací lístky. Čínské ministerstvo zahraničí tato tvrzení okamžitě odmítlo s tím, že nemají žádný faktický základ, a zopakovalo, že země striktně dodržuje zásadu nezasahování do vnitřních záležitostí jiných států.

včera

Mečiar, Vladimír

Havel mi nabídl místo premiéra, pokud odstavím Klause, tvrdí Mečiar

Bývalý slovenský premiér Vladimír Mečiar a někdejší český prezident a předseda vlády Václav Klaus se v rozhovoru pro agenturu SITA vrátili k rozdělení Československa. Podle Mečiara nebylo rozpadu společného státu možné zabránit, neboť debaty o fungování federace se bezvýsledně vlekly již od roku 1990. V době jejich nástupu k moci byla federace v podstatě rozložená a tehdejší politické elity na narovnání vzájemných vztahů rezignovaly. Rozhodování o dalším osudu země tak zůstalo na bedrech nových reprezentací, které musely narůstající krizi rázně vyřešit.

včera

včera

Barrandovský most

U Barrandovského mostu se zřítila betonová plastika

Policisté se od dnešního rána zabývají incidentem v bezprostředním okolí Barrandovského mostu v Praze. Částečně se tam totiž zřítila betonová plastika. Událost se obešla bez zranění, ačkoliv sutiny spadly na vozovku a přilehlou cyklostezku. 

včera

Prezident Trump

Proč Trump označuje volební systém za katastrofální? Nesmířil se s prohrou a chystá se na další drtivou porážku

Americký prezident Donald Trump ve svém televizním projevu prohlásil, že jeho záměrem není oslabit důvěru ve volební proces, vzápětí však udělal vše pro to, aby Američany přesvědčil, že hlasování v zemi je zmanipulované. Během svého sedmadvacetiminutového vystoupení přirovnal Spojené státy k zemím třetího světa a volební systém označil za katastrofálně zranitelný. Podle kritiků a demokratických představitelů však tato rétorika neslouží k nápravě systému, ale k přípravě argumentů před nadcházejícími kongresovými volbami, v nichž republikánům hrozí ztráta většiny.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Bílý dům zveřejnil dokumenty, které měly potvrdit Trumpova slova o Číně. Nepotvrzují vůbec nic

Americký prezident Donald Trump během svého projevu z Bílého domu předestřel pět zásadních bodů, kterými se snažil doložit nefunkčnost celého aparátu. Tvrdil například, že Čína získala osobní údaje o stovkách milionů amerických voličů a že se aktivně snažila poškodit jeho politickou pozici. Dále varoval před zranitelností sčítacích přístrojů a registrací obrovského množství neoprávněných osob či zemřelých. Všechny tyto domnělé podvody pak měla před hlavou státu záměrně tajit samotná zpravodajská komunita.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Americká armáda podnikla již šestou noc po sobě vlnu úderů proti Íránu

Americká armáda podnikla již šestou noc po sobě vlnu úderů proti Íránu v rámci pokračujícího boje o kontrolu nad strategickým Hormuzským průlivem. Podle prohlášení amerického ústředního velitelství Centcom je cílem těchto operací oslabení íránských vojenských kapacit. Souběžně s leteckými údery americké síly v rámci námořní blokády íránských přístavů obsadily jedno z plavidel a odklonily tři komerční lodě, které se pokusily blokádu prorazit.

včera

Američané Trumpově teorii o ukradených volbách nevěří. Jeho projev byl plný dávno vyvrácených tvrzení

Televizní projev Donalda Trumpa nepřinesl zásadní nová fakta, mohl by se však stát klíčovým momentem, který naznačuje jeho strategii pro nadcházející kongresové volby. Prezident se v něm zaměřil na údajné hrozby v americkém volebním systému, což kritici vnímají jako přípravu půdy pro případné zpochybnění budoucích volebních výsledků v případě neúspěchu jeho strany.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy