Maďarsko si stále není jisté, zda má ratifikovat přihlášku Švédska do Severoatlantické aliance (NATO). Prohlásil to předseda maďarského parlamentu László Kövér, čímž naznačil další zdržení v procesu vstupu Švédska do NATO.
Turecko a Maďarsko jsou posledními dvěma zeměmi, které ještě neposkytly ratifikační souhlas s vstupem Švédska do aliance. Maďarský parlament odkládá svůj souhlas, čímž se vystavuje kritice některých švédských politiků na adresu Maďarska v souvislosti se zhoršujícím se stavem demokracie v zemi.
"Není jisté, že vstup Švédska do NATO musíme ratifikovat," prohlásil podle Reuters László Kövér poté, co maďarský ministr zahraničí napsal dopis svému švédskému protějšku, ve kterém vyjádřil obavy ohledně "zaujatých a nespravedlivých" obvinění, která někteří švédští politici podle něj vznášejí vůči maďarské vládě.
Švédsko podalo přihlášku k členství v NATO loni na jaře společně s Finskem, a to jako reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Finsko již členem NATO je, není ale jasné, zda se maďarský parlament v tomto měsíci vůbec sejde k debatě a hlasování o vstupu Švédska do NATO.
Maďarská vláda už v minulosti uvedla, že svůj úkol v otázce žádosti Švédska o členství v NATO splnila, když loni předložila ratifikační dokument parlamentu. Ten bude mít možnost na podzimním plenárním zasedání rozhodnout, kdy bude hlasovat o ratifikaci, uvedl maďarský ministr zahraničí a obchodu Péter Szijjártó pro tureckou televizi TRT World.
Šéf maďarské diplomacie podotkl, že dosud nebylo možné vyřešit sporné otázky se Stockholmem. "S politováním konstatuji, že Maďarsko se stalo cílem a obětí tohoto mezinárodního politického diskurzu, který charakterizuje kritika a rozsudky, kterými se zasahuje do maďarského vnitropolitického života," dodal Szijjártó.
Vláda se podle jeho slov nechce stát překážkou členství Švédska v NATO a žádost Švédska a Finska o vstup do Severoatlantické aliance průběžně konzultovala s tureckými lídry. Mluvilo se o tom i během návštěvy tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana v Budapešti 20. srpna.
Erdogan a Orbán se během jednání v Budapešti soustředili na zásadní regionální témata v čele s konfliktem na Ukrajině či na rozvoj spolupráce obou zemí na poli obchodu, ekonomické spolupráce či kulturní výměny, napsal deník Hürriyet.
Orbán 23. května v katarské Dohá prohlásil, že politické vztahy mezi Maďarskem a Švédskem se musí zlepšit, teprve pak bude Maďarsko ochotno schválit žádost této severské země o členství v NATO. Szijjártó ale v červenci prohlašoval, že maďarská vláda nemá potřebu jednat o postoji k vstupu Švédska do NATO, protože je jasné, že ho podporuje.
Na dotaz médií tehdy uvedl, že platí dřívější prohlášení maďarské vlády, které říká, že Maďarsko nebude poslední zemí, která ratifikuje tento krok.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan na letošním summitu NATO ve Vilniusu podepsal protokol o schválení vstupu Švédska do Aliance, ale očekává, že USA, EU a Švédsko splní své závazky. Erdogan později uvedl, že turecký parlament nepravděpodobně ratifikuje vstup Švédska do NATO dříve než v říjnu, protože po prázdninách bude muset projednat řadu zákonů.
Pouze Turecko a Maďarsko z členských zemí aliance dosud neschválily žádost Švédska o vstup do NATO. Turecký prezident Erdogan oznámil, že žádost Švédska bude co nejdříve předložena k ratifikaci do parlamentu. Před červencový summitem přitom situace vypadala pro Švédsko příznivě.
"Maďarský postoj je jasný: Potřebujeme mír na Ukrajině co nejdříve, protože to je jediný způsob, jak ochránit lidské životy. Naše stanovisko k připojení Švédska k NATO je také jasné: Vláda podporuje toto připojení a předložila parlamentu návrh k této záležitosti již před mnoha měsíci. Dokončení ratifikačního procesu je pouze technickou záležitostí," napsal tehdy maďarský ministr zahraničí na svém facebookovém profilu.
Související
Provokace Kremlu se zvyšují. Švédské námořnictvo hlásí nárůst aktivity ruských ponorek
Švédsko sníží věk trestní odpovědnosti na 13 let. Následuje širší evropský trend
Aktuálně se děje
před 41 minutami
Pentagon: Čína v roce 2027 rozpoutá válku s Tchaj-wanem
před 1 hodinou
Izraelská policie zatkla palestinského muže. Převlékl se za Santa Clause
před 2 hodinami
Předvánoční úspěchy českých sportovců, které dávají naději směrem k Zimním olympijským hrám
před 2 hodinami
Ještě v neděli závodil, před Štědrým dnem ho našli v hotelu. Zemřel biatlonista Bakken
před 2 hodinami
Zůna ukázal SPD tvrdou realitu. Bohužel však skončil dříve, než vůbec začal
před 3 hodinami
Na Kilimandžáru se zřítil vrtulník s pěti lidmi na palubě. Mezi mrtvými jsou čeští turisté
před 4 hodinami
Papež vyzval Ukrajinu a Rusko, aby zasedly k jednomu stolu a začaly jednat
před 4 hodinami
Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby
před 5 hodinami
Turecko zadrželo stovku sympatizantů Islámského státu. Chystali teroristické útoky během novoročních oslav
před 6 hodinami
Islámský stát v tichosti opět sílí. Vytváří statisíce nových uprchlíků
před 8 hodinami
Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina
před 9 hodinami
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
před 10 hodinami
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy zažívají prudké ochlazení. Francouzský prezident Emmanuel Macron a zástupci Evropské unie ostře odsoudili rozhodnutí Washingtonu uvalit zákaz udělování víz pěti vlivným evropským osobnostem. Jde o lidi, kteří stojí v čele boje za regulaci amerických technologických gigantů a potírání dezinformací. Evropská strana mluví o „zastrašování a nátlaku“, zatímco USA argumentují bojem proti „mimosoudní cenzuře“.
Zdroj: Libor Novák