Pod Orbánem se houpe židle? Maďaři chtějí v EU zůstat, vadí jim, kam jejich země směřuje

Pro zachování členství Maďarska v Evropské unii se vyjádřilo 73 procent dotázaných, odchod z Unie by preferovalo 19 procent respondentů. Podle dvou třetin dotázaných by Maďarsko mělo vstoupit do Evropské prokuratury (EPPO), opak si myslí 21 procent.

Vztahy mezi Maďarskem a EU jsou dlouhodobě napnuté. Evropský parlament (EP) dokonce vyjádřil vážné obavy ohledně vývoje v Maďarsku vzhledem k nadcházejícímu maďarskému předsednictví v Radě EU ve druhém pololetí roku 2024.

Europoslance znepokojuje stav hodnot EU v Maďarsku, některým zemím se ale představa, že by o svou pozici Maďarsko přišlo, nezamlouvá. Podle EP se situace v zemi zhoršuje v důsledku "úmyslného a systematického úsilí vlády" i přesto, že EP aktivoval mechanismus podle článku 7 Lisabonské smlouvy.

Jde zejména o přijímání zákonů bez dostatečné parlamentní kontroly a veřejných konzultací, zneužívání stavu ohrožení, ochrany oznamovatelů s cílem oslabit práva LGBTIQ+ osob a svobody projevu a porušování sociálních a pracovních práv učitelů.

Ne všechny státy ale se snahou připravit Maďarsko o předsednictví souhlasí. Rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg to naznačil podle médií ve středečním rozhovoru pro rakouskou tiskovou agenturu APA. 

Schallenberg označil tyto pokusy za populistický přístup a dodal, že ačkoli existují oprávněné obavy mimo jiné z protiunijního postoje maďarského premiéra Viktora Orbána, předsednictví může být pro Maďarsko zkouškou.

Budapešť má problém například s migrační politikou Evropské unie. Ačkoliv země migranty nemusí přijímat, premiéru Orbánovi se zajídá i finanční či materiální pomoc státům, které mají s přijímáním a integrací těchto osob problém. Jde o další z řady případů, kdy jde maďarský lídr do přímého střetu s Bruselem. 

Maďarský premiér Viktor Orbán v červnu na svém facebooku kritizoval rozhodnutí Evropské unie o migrační politice. "Brusel zneužívá své pravomoci. Chce násilím přemístit migranty do Maďarska. To je nepřijatelné! Chtějí z Maďarska násilím udělat přistěhovaleckou zemi," napsal. Na jeho vyjádření upozornil i maďarský server Hiradoti.hu. 

Dlouhodobých sporů mezi Budapeští a Bruselem si už loni všimla také americká stanice CNN. Evropský parlament uvedl, že Maďarsko již nelze považovat za plnohodnotnou demokracii, informovala.

Parlament v prohlášení odsoudil úmyslné a systematické úsilí maďarské vlády podkopávat evropské hodnoty. Nedostatek rozhodných kroků podle evropských zákonodárců umožnil vznik hybridního režimu volební autokracie neboli ústavního systému, v němž se konají volby, ale chybí respekt k demokratickým normám a standardům. 

Tuto zprávu v hlasování o přijetí podpořilo 433 poslanců, 123 bylo proti a 28 se zdrželo hlasování. Poslanci byli dále znepokojeni několika politickými oblastmi týkajícími se demokracie a základních práv v Maďarsku. Mezi hlavní patří fungování ústavního a volebního systému, nezávislost soudnictví, korupce a střety zájmů a svoboda projevu, včetně plurality médií. 

"Problematická je také akademická svoboda, svoboda náboženského vyznání, svoboda sdružování, právo na rovné zacházení včetně práv LGBTIQ, práva menšin, jakož i práva migrantů, žadatelů o azyl a uprchlíků," konstatovali už loni poslanci.